5 A 116/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: Ing. Bohuslav Florián, IČO: 41943724 se sídlem Vracovice 65, Vracovice zastoupený Mgr. Antonínem Hajduškem, LL.M., advokátem se sídlem tř. Kosmonautů 1221/2, Olomouc proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2025, č. j. MZE-42502/2025-14112, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2025, č. j. MZE-42502/2025-14112, jímž žalovaný ve sporu z Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR 2014 – 2020 ze dne 19. 7. 2018 (dále jen „Dohoda o poskytnutí dotace“) uzavřené mezi žalobcem a Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „SZIF“) k Žádosti o dotaci reg. č. 16/003/0861a/120/000662 (dále jen „Žádost o dotaci“), vedeném podle § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, rozhodl tak, že zamítl návrh žalobce na vyplacení dosud nevyplacené částky dotace ve výši 775 200 Kč, která nebyla SZIF uznána způsobilou.

2. Na základě Žádosti o dotaci v operaci 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 byla dne 19. 7. 2018 uzavřena Dohoda o poskytnutí dotace ve výši 950 000 Kč na pořízení malotraktoru, klanicového vyvážecího vleku za traktor, štěpkovače a zatloukače kůlů (dle článku II bodu 2 Dohody je její součástí Žádost). Po realizaci projektu předložil žalobce dne 18. 1. 2019 SZIF žádost o platbu, v níž požadoval vyplatit dotaci ve výši 950 000 Kč na základě vyčíslení výdajů ve výši 1 900 000 Kč, ze kterých je dotace stanovena. Po prověření žádosti o platbu SZIF identifikoval porušení podmínek Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty z Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 (dále jen „Pravidla“), provedl korekce na všechny pořízené stroje a rozhodl o nulové částce dotace. Proti tomuto rozhodnutí SZIF se žalobce úspěšně bránil ve sporném řízení, v rámci kterého bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 10. 2021, č. j. MZE-45292/2021-14112, rozhodnutí SZIF o nulové částce dotace zrušeno. SZIF byl současně zavázán v novém řízení provést kontrolu zadávacího řízení, neboť z podkladů rozhodnutí vyvstaly pochybnosti ohledně jeho souladu s podmínkami Pravidel. Na základě takto provedené kontroly následně SZIF provedl novou korekci výdajů, udělil finanční opravu a sankci (viz Oznámení o výši dotace ze dne 17. 6. 2022, č. j. SZIF/2022/0432552) a dne 4. 7. 2022 vyplatil žalobci dotaci ve výši 174 800 Kč. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí u žalovaného opět bránil návrhem na zahájení sporného řízení ve smyslu § 141 správního řádu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uzavřel, že SZIF postupoval v souladu s Pravidly a Dohodou o poskytnutí dotace, když vyloučil výdaje na nadstandardní úpravy strojů, udělil finanční opravu (ve výši 10 % z částky dotace) za nedostatečné vymezení předmětu zakázky (oprava č. 10) a netransparentnost spočívající v neprokazatelnosti upřesnění poptávky (oprava č. 23) a udělil sankci dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (ve výši 358 000 Kč). Dotaci totiž nelze poskytnout na výdaje, které nejsou součástí Žádosti o dotaci, přičemž speciální úpravy nebyly nijak specifikovány ani v poptávce nebo ve smlouvě o dílo. Provedení úprav nad rámec základního modelu přitom vyšlo najevo až z žalobcem předloženého znaleckého posudku. Speciální úpravy v takovém rozsahu a detailu zároveň nemohly být upřesněny pouze ústní dohodou. Nezpůsobilost výdajů je pak způsobena rovněž nedostatečným vymezením předmětu zakázky a netransparentností zadávacího řízení, a současně žalobce v průběhu řízení neprokázal skutečnou výši jednotlivých výdajů.

II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a následná podání

3. Žalobce v podané žalobě předně namítá nesprávné právní posouzení ve vztahu k tvrzenému nedostatečnému vymezení předmětu zakázky. Žalobce neporušil čl. 3.2 písm. e) Příručky pro zadávání zakázek, naopak předmět veřejné zakázky vymezil zcela dostatečně a v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Současně má žalobce za to, že v dotačních podmínkách není uvedeno, jak a kolika parametry má být předmět zakázky popsán, že musí předmět smlouvy obsahovat značku kupovaného zařízení a aby byla kupní cena jakkoli strukturována. Předmět zakázky musí být popsán toliko v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tedy tak, aby se dodavatelé mohli rozhodnout, zda se hodlají stát účastníky zadávacího řízení, aby mohly být podávány porovnatelné nabídky, aby zadavatel mohl z účastníků zadávacího řízení určit vybraného dodavatele a aby mohlo dojít k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Z tohoto rámce žalobce nevybočil. S odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012- 33, a ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63, žalobce doplnil, že představoval-li si žalovaný vymezení předmětu zakázky pomocí více technických parametrů, měl tak stanovit v dotačních podmínkách. Za jejich jednoznačnost a srozumitelnost totiž odpovídá poskytovatel dotace, nikoliv žalobce. Žalobce proto neshledává důvod pro to, aby mu byla udělena finanční oprava ve výši 10 %.

4. Žalobce dále nesouhlasí s právním posouzením tvrzeného netransparentního chování, za něž mu byla udělena finanční oprava č.

23. Žalobce sdělil dodatečné informace všem uchazečům společně a postupoval tak proto, aby uchazečům demonstroval, v jakém prostředí a podmínkách bude technika pracovat. Uchazeči následně svým podpisem stvrdili, že jim byly dostatečně vysvětleny všechny doplňující dotazy a případné nejasnosti. Žalobce má proto za to, že byli-li všichni potenciální dodavatelé přítomni na místě, nemohl být nikdo diskriminován. Dle žalobce je rovněž nutné zohlednit účel sdělovaných informací. Nešlo totiž o další technické specifikace, ale o seznámení s místními podmínkami, které nelze relevantně zpracovat do formální písemné podoby.

5. Za nesprávné považuje žalobce právní posouzení oprávněnosti snížení způsobilých výdajů. Nadstandardní úpravy, které rovněž byly součástí nabídkové ceny, musely být provedeny pro provoz strojů jako soubor lesnických strojů, neboť bez těchto úprav by nebylo možné stroje k zamýšlenému účelu využít a ani by nemohl dodavatel splnit požadavek na osmihodinovou provozní zkoušku. Žalobce současně namítá, že žalovaný nepostupoval v souladu s Příručkou pro zadávání zakázek, když odmítl aplikovat pravidla upravující změnu smlouvy podle čl. 4.4.

6. Žalovaný tak odmítl postupovat pouze z důvodu, že úpravy nebyly provedeny písemným dodatkem. To vše přesto, že žalobce splnění všech podmínek pro nepodstatnou změnu závazku doložil, tedy že změna v osobě dodavatele nebyla možná z technických důvodů spočívajících v požadavcích na slučitelnost s pořizovanými stroji, změna dodavatele by způsobila žalobci značné obtíže při řešení záručních oprav a výrazné zvýšení nákladů a hodnota dodatečných dodávek nepřekročila 50 % původní hodnoty závazku. Žalobce má proto za to, že neuzavření písemného dodatku nic nemění na platnosti změny smlouvy a její faktické existenci v kontextu posouzení dle čl. 4.4.6, byly-li splněny materiální podmínky.

6. Žalobce dále brojí proti závěru žalovaného, že úpravy a další průvodní náklady nebyly doloženy způsobem umožňujícím kontrolu jejich souladu s pravidly 3E (zejména hospodárnosti a účelnosti) a transparentní zadávacího řízení. Žalobce v této souvislosti nerozumí tomu, že dospívá-li znalecký posudek Mgr. Bc. Š. k závěru, že náklady projektu jsou obvyklé a byly vynaloženy v souladu s pravidly 3E, tak z jakého důvodu a na základě jakých kompetencí uzavírá žalovaný, že náklady nesplňují podmínky 3E, resp. tuto kontrolu nelze provést. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 329/2010, má žalobce za to, že přezkum věcné správnosti odborných závěrů znaleckého posudku nepřísluší správnímu orgánu ve správním řízení.

7. Žalobce rovněž rozporuje, že by náklady na úpravy nebyly součástí nabídkové ceny. To, že nebyly jednotlivé položky členěny, není porušením dotačních podmínek, neboť žádná dotační podmínka tuto povinnost žalobci nezakládala. Žalovaný taktéž chybně posoudil i náklady ve výši 122 000 Kč (provozní zkouška, doprava, zaškolení, administrativa). Žalovaný v této souvislosti opomíjí, že stěžejním důkazem podporujícím splnění podmínky 3E je právě znalecký posudek Mgr. Bc. Š., který posoudil celkovou cenu včetně těchto nákladů jako cenu obvyklou v místě a čase. Krácení způsobilých výdajů a udělení sankce dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 tak není důvodné.

8. Závěrem žalobce namítá nedostatečné uplatnění zásady přiměřenosti při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, neboť i za situace, kdy by soud dospěl k závěru o pochybení žalobce, je výše sankcí zjevně nepřiměřená. Finanční opravy a sankce totiž snižují dotaci o 81,6 %, a to za údajná pochybení, která neměla prokazatelný dopad na výsledek řízení ani na hospodárnost projektu. Zásadě přiměřenosti a povinnostmi správních orgánů z ní plynoucí (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS) se žalovaný v řízení vůbec nevěnoval.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul okolnosti předcházející vydání napadeného rozhodnutí a dále zdůraznil, že korekce výdajů nebyla provedena z důvodu nadhodnocení ceny strojů. Zjištěné „nadstandardní výdaje“ na speciální úpravy strojů nebyly předmětem Žádosti o dotaci ani uzavřené Dohody o poskytnutí dotace, proto nebylo možné na ně dotaci poskytnout. Korekce výdajů na „další výdaje“ jako například provozní zkoušku, administrativu a uvedení do provozu byla udělena z toho důvodu, že z částky na tyto výdaje v rámci celkové ceny jednotlivých strojů nebylo možno, a to ani ze znaleckého posudku předloženého žalobcem, určit, jaká část těchto výdajů je způsobilá ke spolufinancování. Bylo přitom na žalobci, aby způsobilost výdajů prokázal, což neučinil.

10. Ohledně námitky týkající se dostatečného popisu předmětu zakázky žalovaný uvedl, že tento požadavek uvedený v čl. 3.2.1 písm. e) Příručky pro zadávání zakázek je nutné vykládat teleologicky – jeho cílem je zajistit porovnatelnost nabídek a transparentnost výběrového řízení. V nyní posuzované věci byla specifikace natolik obecná (např. „malotraktor do 35 kW“), že neumožnila kontrolu, zda nabídky obsahují základní či nadstandardní výbavu. To je však klíčové pro posouzení hospodárnosti a efektivnosti výdajů. Žalobce sice uváděl, že bližší technická specifikace je uvedena v zadávací dokumentaci, ale v ní k žádné bližší specifikaci nedošlo. Je přitom na žalobci, aby prokázal transparentní nakládání s veřejnými prostředky, přičemž sám uvádí a činí tak nesporným, že potenciálním dodavatelům požadované parametry upřesňoval. Podmínky pro poskytnutí dotace sice připouští upřesnění či dodatečné požadavky na dodávku, nicméně pouze v písemné podobě a toliko za situace, že budou tyto dodatečné požadavky prokazatelně sděleny všem účastníkům výběrového řízení. Byť žalobce uvádí, že uchazečům byly dostatečně vysvětleny všechny doplňující dotazy a nejasnosti, není z ničeho zřejmé, jaký byl obsah ústních informací. Zadávací dokumentace nebyla nijak dodatečně upravena a účastníkům výběrového řízení nebyly dodatečné změny či informace zadávací dokumentace sděleny písemně. Takový zcela netransparentní postup vykazuje znaky umělého vytváření podmínek pro poskytnutí dotace, neboť neumožňuje ověřit, jaké informace byly skutečně poskytnuty, kdy a komu. Žalovaný zdůraznil, že transparentnost zadávacího řízení má být zajištěna nejen mezi účastníky zadávacího řízení, ale zejména také směrem k poskytovateli dotace. Ústní komunikace tuto kontrolovatelnost vylučuje.

11. K námitce žalobce týkající se aplikace zásady přiměřenosti při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně žalovaný uvedl, že se výší korekce podrobně zabýval a dospěl k závěru, že odpovídá porušení pravidel a korekce byly uděleny ve správné výši. Žalovaný je rovněž toho názoru, že nemusí výslovně hodnotit přiměřenost, ale z celého rozhodnutí musí být seznatelné, za jak závažné porušení podmínek Pravidel považuje (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2024, č. j. 5 Afs 108/2022-57). Korekce výdajů, na které je dotace žádána, ale jež nejsou způsobilé ke spolufinancování, nelze považovat za sankci, jejíž výši by bylo možné jakkoliv moderovat. Sankce dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 je pak udělována, jsou-li splněny podmínky pro její udělení, přičemž ani zde není prostor pro moderaci. Výše finanční opravy je tak vzhledem k závažnosti porušení přiměřená, neboť výběr dodavatele proběhl zcela nestandardním a netransparentním způsobem. Ostatně sám žalobce připouští, že bylo třeba ústně na osobní schůzce se všemi uchazeči o zakázku upřesnit předmět dodávky. Tyto údajné specifikace předmětu dodávky však nejsou nijak zaznamenány a jsou tedy nepřezkoumatelné. Stejně tak žalobce uvádí, že některé úpravy může jeden dodavatel považovat za standardní, jiný za nadstandardní, což svědčí o neporovnatelnosti nabídek.

12. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že v případě lesnické techniky se jedná o specializovanou techniku, která musí tvořit funkční celek schopný provozu v konkrétních podmínkách. Specifikace „malotraktor do 35 kW“ pak dle žalobce byla dostatečná pro to, aby odborní dodavatelé v oboru lesnictví věděli, co nabídnout. Úpravy v podobě například ochrany podvozku nebo specifických pneumatik neznamenají luxusní nadstandard, ale nezbytné technické řešení pro funkčnost stroje v lese. Základní model bez úprav by v daném terénu nebyl použitelný. Za přepjatě formalistické žalobce označil tvrzení žalovaného, že ústní upřesnění podmínek je a priori netransparentní a nekontrolovatelné. Všichni potenciální dodavatelé byli přítomni na místě a informace obdrželi současně, nikdo tak nebyl zvýhodněn. Výsledkem pak byla realizace zakázky za cenu, kterou znalec označil za obvyklou. Požaduje-li žalovaný písemný záznam nad rámec účelu dotačních podmínek, zasahuje tím nepřiměřeně do právní jistoty příjemce dotace, přičemž trvání na písemné formě tam, kde byl materiální účel splněn, je dle žalobce v rozporu se zásadou materiální pravdy. Ve vztahu ke speciálním úpravám žalobce dodal, že rozdělení na „základní stroj“ a „úpravu“ je umělou konstrukcí žalovaného, neboť z hlediska funkčního a ekonomického šlo o pořízení jednoho stroje. Uvedené úpravy (např. úprava hydrauliky, osazení kardanu) pak nejsou samostatnými předměty, ale jedná se o integrální součásti stroje, bez kterých by stroj jako celek nefungoval nebo by nebyl kompatibilní. Žalobce dále odmítl tvrzení žalovaného, že nelze oddělit způsobilé a nezpůsobilé výdaje. Posoudil-li znalec celkovou cenu jako přiměřenou, je požadavek žalovaného na detailní rozklíčování nákladů na „administrativu“ (která je v ceně marginální) pouze záminkou pro nevyplacení dotace.

III. Posouzení žaloby

13. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného, a shledal, že žaloba není důvodná.

14. Městský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem souhlasili, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Podklady a listiny, z nichž městský soud vycházel, a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Nařízení ústního jednání pak není dle soudu nezbytné ani za účelem provedení dokazování ohledně dokumentů nazvaných Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, Obecné podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 platné pro 3. kolo příjmu žádostí č. j. 70721/2016-MZE-14112 (dále jen „Obecné podmínky Pravidel“), Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova platné pro 3. kolo příjmu žádostí č. j. 42859/2016-MZE-14112 (dále jen „Specifické podmínky Pravidel“) a Příručka pro zadávání veřejných zakázek Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, verze 2.1 z října 2016 (dále jen „Příručka pro zadávání veřejných zakázek“). Přestože uvedené dokumenty nejsou součástí správního spisu, obsah těchto dokumentů je účastníkům znám a mohli se k nim vyjádřit. To vyplývá zejména z podání účastníků, kteří na konkrétní ustanovení těchto pravidel odkazují nebo jejich konkrétní znění přímo citují. Obecné podmínky Pravidel a Specifické podmínky pravidel přiložil žalovaný ke svému vyjádření k žalobě a Příručku pro zadávání veřejných zakázek soud obstaral z internetových stránek SZIF (https://szif.gov.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdokumenty_ke_stazen i%2Fprv2014%2Fverejne_zakazky%2F1505135504471%2F1505136138539.pdf). III. 1 Námitka nedostatečného popisu poptávky a porušení transparentnosti zadávacího řízení 15. Žalobce předně namítal, že neporušil čl. 3.2 písm. e) Příručky pro zadávání zakázek, když předmět veřejné zakázky vymezil zcela dostatečně a v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Žalobce má za to, že z tohoto rámce nevybočil. V návaznosti na to žalobce dále nesouhlasí se závěrem, že v rámci zadávacího řízení postupoval netransparentně. Žalobce sdělil dodatečné informace všem uchazečům společně, což tito následně svým podpisem stvrdili. Dle žalobce je rovněž nutné zohlednit účel sdělovaných informací. Nešlo o další technické specifikace, ale o seznámení s místními podmínkami, které nelze relevantně zpracovat do formální písemné podoby.

16. Podle čl. 3.2.1 písm. e) Příručky pro zadávání zakázek musí základní informace o zakázce a výběrovém řízení obsahovat alespoň předmět zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

17. Podle čl. 3.3.3 Příručky pro zadávání zakázek dodavatel je oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů a v případě zakázky malé hodnoty nejpozději 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dodatečné informace může zadavatel poskytnout i bez předchozí žádost.

18. Podle čl. 3.3.5 Příručky pro zadávání zakázek dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 3.3.3, odešle zadavatel současně všem zájemcům, které vyzval v rámci uzavřené výzvy nebo uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil oznámení otevřené výzvy, případně tyto připojí k zadávací dokumentaci na elektronickém tržišti.

19. Z komentářové literatury dále vyplývá, že zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (typicky podá nabídku či žádost o účast) či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel by při jejich přípravě proto neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele (ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 36 [Zadávací podmínky]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 254.). Vzhledem ke skutečnosti, že zadávací podmínky jsou klíčovým dokumentem, na základě něhož se dodavatelé účastní zadávacího řízení, měly by zadávací podmínky (ve svém souhrnu) obsahovat vymezení veškerých skutečností, které jsou pro dodavatele nezbytné k tomu, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout pro účast a následně se i účastnit zadávacího řízení. Vymezující požadavky zadavatele tak v zadávacím řízení musí být nastaveny dostatečně podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně. Zadavatel je současně v rámci zadávacího řízení oprávněn umožnit prohlídku místa plnění, tj. místa, kde bude následně veřejná zakázka realizována. Realizovat prohlídku místa plnění bude vhodné zejména v případech, kdy je s ohledem na předmět veřejné zakázky žádoucí (nutné), aby se s ním dodavatelé seznámili, a to primárně s ohledem na tvorbu jejich nabídek. Na prohlídce místa plnění umožní zadavatel účast všem dodavatelům, kteří projeví zájem. Prohlídka místa plnění nicméně nesmí sloužit k vysvětlování zadávacích podmínek, neboť takový postup upravuje § 98 zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 36. In: PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ISSN 2336- 517X.). K posledně uvedenému závěru pak dospěla i judikatura Nejvyššího správního soudu, dle níž „s ohledem na požadavek úplnosti a jednoznačnosti zadávací dokumentace zdejší soud uvádí, že pro případné doplnění zadávacích podmínek slouží institut dodatečných informací, nikoliv prohlídka místa plnění“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2017, č. j. 5 As 173/2016-24).

20. S dostatečným vymezením zadávacích podmínek pak úzce souvisí rovněž zásada transparentnosti, která je „hlavním principem zákona o veřejných zakázkách. Zákon o veřejných zakázkách tuto zásadu pojímá jako ve své podstatě instrumentální, neboť má spolu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace sloužit k naplňování smyslu zákona o veřejných zakázkách, kterým je jednak účelné vynakládání veřejných prostředků, jednak spravedlivost tržního prostředí (rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2017, č. j. 2 Afs 208/2016 - 52, bod 22 a tam citovaná judikatura). Při hodnocení toho, zda došlo k porušení zásady transparentnosti, je nezbytné zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu, neboť pojem transparentnost spadá do kategorie tzv. neurčitých právních pojmů. Teprve poté může správní orgán vyvodit konkrétní závěr o tom, zda je daný pojem naplněn, či nikoli (rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2022, č. j. 5 As 227/2021 - 102, bod 21). Nejvyšší správní soud přitom v rozsudku ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 - 159, č. 2189/2011 Sb. NSS (tzv. „karlovarská losovačka“) dovodil, že zásada transparentnosti je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Podmínkou dodržení zásady transparentnosti je tedy vedení zadávacího řízení takovým způsobem, který se navenek jeví jako férový a řádný (viz rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2012, č. j. 1 Afs 60/2012 - 31, bod 26). Nejvyšší správní soud ve své judikatuře rovněž dovodil, že pro shledání porušení zásady transparentnosti postačí právě samotné zjištění důvodné pochybnosti, že při výběru uchazečů nebylo postupováno korektně a férově. Není tak třeba, aby se detailně zkoumalo a prokazovalo, zda v zadávacím řízení také skutečně došlo k manipulaci. Postačí zjištění rizika pramenícího právě z pochybností o zajištění transparentnosti zadávacího řízení“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2025, č. j. 1 Afs 325/2024-41). V nyní posuzované věci se sice jednalo o zakázku nepodléhající režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, nicméně řídí se dotačními pravidly založenými na totožných zásadách (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2025, č. j. 1 Afs 331/2024-34).

21. Ze zadávací dokumentace žalobce je patrné, že v ní žalobce stanovil předmět zakázky jen velmi obecně, když je v ní uvedena toliko dodávka čtyř kusů lesní techniky, konkrétně: a) malotraktor o výkonu do 35 kW, s hmotností do 2,5 t, šíře 2 m; b) štěpkovač jako nesený adaptér na traktor; c) vyvážecí souprava za traktor, dvouosý vlek s hydraulickým jeřábem, nosnost max. 6 tun; d) zatloukač kůlů jako nesený adaptér na traktor. Z uvedeného vymezení předmětu zakázky nepochybně existovalo riziko, že dojde v konečném důsledku k podání dvou neporovnatelných nabídek, když jediným hodnotícím kritériem byla cena plnění. Žalobcem specifikovaný předmět zakázky je koncipován značně široce a potencionálním osloveným dodavatelům nedává jasné vodítko pro odpovídající nacenění nabídky. K upřesnění těchto podmínek mělo dojít až v důsledku ústního jednání na místě, jehož obsah však není možné jakkoliv verifikovat. Uvádí-li pak žalobce, že veškeré doplňující informace sdělené uchazečům ústně neobsahovaly další technické specifikace, nelze takovou argumentaci žalobce akceptovat. Podává-li se totiž i ze znaleckého posudku Mgr. Bc. Š. značně obsáhlý popis dalších „speciálních solitérních úprav“ dle zadání objednatele, která navíc jsou jednoznačně technického charakteru, je zřejmé, že tyto musel žalobce uchazečům sdělit právě při ústním jednání na místě. Nepochybně si přitom tyto dodatečné nadstandardní komponenty nemohli uchazeči sami určit dle subjektivního vnímání prostředí, ve kterém se bude poptávaná technika využívat. Takový postup je však dle soudu v rozporu se zásadou transparentnosti prizmatem shora citovaných doktrinálních a judikaturních závěrů, čímž se zadávací podmínky současně dostávají do rozporu s požadavkem na nezbytnou podrobnost.

22. Žalobce zároveň ani nedodržel povinnosti stanovené mu Příručkou pro zadávání veřejných zakázek, neboť jeho povinností bylo tyto dodatečné podmínky a technické specifikace vymezit písemně. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že uchazeči svým podpisem stvrdili, že jim byly veškeré informace poskytnuty, a to včetně doplňujících dotazů. Z uvedeného tvrzení není zřejmé, o jaké informace se mělo jednat, zda tyto byly technického charakteru a zda se týkaly celého předmětu plnění nebo jeho části. Žalovaný nadto v podané žalobě nikterak nepolemizuje se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí a omezuje se pouze na tvrzení, že předmět zakázky byl vymezen dostatečně určitě a ústní sdělení informací nemohlo nikoho diskriminovat, když byli přítomni všichni uchazeči. V této souvislosti městský soud souhlasí s žalovaným, že za situace, kdy není možné obsah dodatečných informací jakkoliv ověřit, stává se předmětné zadávací řízení nekontrolovatelným. Právě to je však v rozporu se zásadou transparentnosti, která směřuje k zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Neurčitost vymezení toho, co má být předmětem zakázky a v jaké kvalitě pak dle městského soudu zpochybňuje veřejnou zakázku jako celek.

23. Soud se s ohledem na shora uvedené ztotožňuje se závěrem přijatým žalovaným v napadeném rozhodnutí a má za to, že předmět zakázky nebyl vymezen dostatečně určitě. Současně žalobce svým následným postupem a ústním doupřesněním zásadních zadávacích podmínek porušil zásadu transparentnosti. Žalobcovy námitky proto nejsou důvodné. III. 2 Námitka oprávněnosti snížení způsobilých výdajů 24. Žalobce nesouhlasí se snížením způsobilých výdajů, když tyto jednak byly součástí nabídkové ceny a dále rovněž musely být provedeny, neboť bez nich by nebylo možné stroje k zamýšlenému účelu využít. Současně má žalobce za to, že další průvodní náklady byly doloženy způsobem umožňujícím kontrolu jejich souladu s pravidly 3E. To ostatně vyplývá i ze znaleckého posudku Mgr. Bc. Š., který označil náklady projektu za obvyklé v místě a čase.

25. Podle čl. 7 písm. c) Obecných podmínek Pravidel veškeré způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, musí být přiměřené (odpovídají cenám v místě a čase obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (žadatel/příjemce dotace tedy nemá automatický nárok na plnou stanovenou maximální výši některých způsobilých výdajů, uvedených ve Specifických podmínkách Pravidel).

26. Žalovaný v bodu 104 napadeného rozhodnutí k obsahově shodné námitce uvedl, že nezpůsobilost výdajů je způsobena nedostatečným vymezením předmětu zakázky a netransparentností zadávacího řízení. Současně žalobce ani na výzvu SZIF, znaleckým posudkem či jinak neprokázal skutečnou výši jednotlivých výdajů. Není-li však známo, jaká částka byla na konkrétní výdaj vynaložena, nelze posoudit, zda byla vynaložena v souladu s Pravidly a není tedy možné na ni poskytnout dotaci. Z žádosti o dotaci ze dne 31. 10. 2016 vyplývá, že žalobce žádal o dotaci na pořízení strojů, konkrétně na pořízení malotraktoru do 35 kW výkonu, do 2,5 tuny, šíře 2 metry; štěpkovače s adaptérem pro připojení k traktoru, výkon 0,5 t, průměr vstupního otvoru 22 cm; vyvážecího vleku s hydraulickým jeřábem za traktor (300 kg na 2m), s maximální nosností vleku do 6 tun, dvouosého; a zatloukače kůlů ve formě neseného adaptéru na traktor, max. výška zatloukaného kůlu 3 m. Ze zadávací dokumentace a technické specifikace poptávky vyplývá, že předmětem zadávacího řízení je dodávka čtyř kusů lesní techniky, přičemž předmětem dodání je rovněž zaškolení její obsluhy a uvedení do provozu. Ohledně technických parametrů je v zadávací dokumentaci uvedena opět toliko specifikace malotraktor o výkonu do 35 kW, s hmotností do 2,5 t, šíře 2 m, štěpkovač jako nesený adaptér na traktor, dvouosý vlek s hydraulickým jeřábem, nosnost max. 6 tun a zatloukač kůlů jako nesený adaptér na traktor. Dále je v zadávací dokumentaci uvedeno, že součástí cenové nabídky musí být stanovení ceny montáže, dopravy, uvedení do provozu a dalších nákladů souvisejících se zprovozněním strojů. Z protokolu o hodnocení nabídek se pak podává, že u jednotlivých přihlášených uchazečů je uvedena jen souhrnná nabídková cena. Smlouva o dílo ze dne 26. 6. 2017 pak v příloze č. 1 uvádí k soupisu technických parametrů údaje totožné s popisem techniky v zadávací dokumentaci.

27. Žalobce namítal, že poptávaná technika byla dostatečně konkrétně specifikována, aby odborní dodavatelé v oboru lesnictví věděli, co mají nabídnout. K tomu městský soud opakovaně uvádí, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222). Ohledně kvalifikačních předpokladů pak Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 8. 2022, č. j. 6 As 242/2020-47, uzavřel, že „jejich úkolem je zajistit vyloučení pochybností o tom, že dodavatel bude reálně schopen řádně, tedy v požadované kvalitě a včas, dodat předmět plnění veřejné zakázky. Jejich význam proto roste se složitostí a rozsahem veřejné zakázky. Stanovení požadavků na kvalifikaci uchazečů o veřejnou zakázku je v podstatě vždy do určité míry diskriminační, neboť smyslem kvalifikačních předpokladů je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky.“ Taková situace však v nyní posuzované věci nenastala. Žalobce v oznámení výběrového řízení žádné specifické kvalifikační požadavky nestanovil, čímž okruh uchazečů nikterak neomezil. K obsahu nabídek žalobce uvedl toliko to, že musí obsahovat doklad o splnění profesních kvalifikačních předpokladů. Již však neuvedl, jakých konkrétně. Žádný specifický požadavek žalobce nestanovil ani u požadavků na funkčnost technologie, u níž uvedl „v případě pochybností je zadavatel oprávněn vyzvat uchazeče k předvedení funkčnosti nabízené technologie.“ Z uvedeného vyplývá, že žalobce potenciální okruh uchazečů neomezil žádnými požadavky na odbornou způsobilost v oboru lesnictví. Má-li být však poptávaná technika specializovaná, bylo naopak povinností žalobce dostatečně specifikovat, v čem spatřuje klíčové prvky zakázky (srov. přiměřeně citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 242/2020). Požadavku na řádnou specifikaci předmětu zakázky proto žalobce nedostál, jak soud uzavřel v kapitole III. 1 tohoto rozsudku, a to bez ohledu na to, zda uchazeči byli či nebyli odborníky v oboru lesnictví. Ani za této situace by totiž nebylo možné vymezení předmětu zakázky hodnotit jako dostatečné, když těmto potencionálním osloveným dodavatelům nedával jasné vodítko pro odpovídající nacenění nabídky.

28. V nyní podané žalobě žalobce sám připouští, že uvedené nadstandardní úpravy musely být provedeny pro provoz strojů jako souboru lesnických strojů, bez nichž by nebylo možné stroje k zamýšlenému účelu využít. Z výše citovaných dokumentů však nikterak nevyplývá, že by žalobce požadoval a následně v rámci zadávacího řízení poptával nadstandardně vybavené stroje. Žalobce přitom sám vymezil zakázku na pořízení lesní techniky. Musel si být proto již od počátku vědom toho, že technika v základní výbavě by případně nemohla být využívána k zamýšlenému účelu a bylo tedy nezbytné, aby případná specifika strojů v zadávací dokumentaci vymezil. V opačném případě totiž nemůže být zřejmé, jaké konkrétní nabídky a s jakým obsahem vlastně žalobce obdržel. Tím rovněž dochází k tomu, že nabídky zásadně nemohly být porovnatelné (viz kapitola III. 1 tohoto rozsudku). S uvedeným pak úzce souvisí rovněž požadavek na doložení nákladů způsobem umožňujícím kontrolu. Dle čl. III odst. 2 Dohody o poskytnutí dotace konečná výše dotace se určí na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných výdajů, na které mu že být poskytnuta dotace. Tato povinnost dle soudu přitom není bezúčelná, neboť jejím smyslem je, aby skutečný stav věrným a transparentním způsobem odrážel údaje dle podkladů. Z toho je zřejmé, že bylo odpovědností žalobce, aby reálný stav u jednotlivých položek byl řádným způsobem zachycen v dokladech. Tomuto však žalobce nedostál.

29. Ze znaleckého posudku pak u jednotlivé techniky vyplývá nejen výchozí cena základního modelu bez úprav, ale současně i cena specifických úprav s dodatkem, že tato je dle zadání objednatele. U každého komponentu je rovněž znalcem vyjmenována ta která „speciální solitérní úprava“ a dodatečné náklady (provozní zkouška, sestavení, administrace atd.). K posledně jmenovaným položkám jsou znalcem uvedeny toliko souhrnné částky, nikoliv částky za každou jednotlivou úpravu či dodatečný náklad. Nelze proto přisvědčit ani dílčí námitce žalobce, že oprávněnost nákladů dokazuje znalecký posudek Mgr. Bc. Š. Znalec současně sám na straně 22 znaleckého posudku č. 2901/045/19 uvádí, že jím zjištěná cena reflektuje všechny specifické úpravy a modifikace dotčené techniky. V této souvislosti je rovněž třeba uvést, že ani žalovaný ani SZIF nikterak nepopírají, že by cena za dotčenou techniku s nadstandardním vybavením nebyla cenou obvyklou. Podstatou nyní posuzované věci totiž není spor o určení ceny obvyklé za techniku ve stávajícím stavu, ale skutečnost, že je tato technika opatřena nadstandardním vybavením, které jednak nebylo součástí žádosti o dotaci, ale rovněž nebylo uvedeno v zadávací dokumentaci. Žalobce nebyl schopen jednotlivé komponenty a související náklady jednotlivě a konkrétně doložit, proto tyto nemohou být způsobilé k proplacení. Pro nyní posuzovanou věc tak není podstatný závěr znalce o ceně obvyklé, ale o tom, že na žalobcem pořízené technice byly provedeny nadstandardní úpravy. Nepřípadná je tudíž argumentace žalobce, že byla v rámci správního řízení přezkoumávána věcná správnost odborných závěrů. Tuto totiž správní orgány nikterak neposuzovaly, ani nevyvracely.

30. Namítá-li pak žalobce, že náklady na úpravy byly součástí celkové ceny uvedené ve smlouvě, pak tato skutečnost ze smlouvy o dílo nikterak nevyplývá. Jak bylo uvedeno v bodu [26] tohoto rozsudku, smlouva o dílo obsahuje toliko prosté uvedení jednotlivých strojů (malotraktor o výkonu do 35 kW, s hmotností 2,455 t, šíře 2 m, štěpkovač, výkon 0,5 t/hod, vyvážecí souprava, nosnost 6 t, dvouosý vlek s hydraulickým jeřábem nosnost 300 kg a zatloukač kůlů jako nesený adaptér na traktor, výkon do 35 kW). Žádná jiná informace se ze smlouvy o dílo nepodává. Ostatně sám žalobce přiznává, že jednotlivé položky nebyly členěny, což ovšem není porušením dotačních podmínek. Takový závěr však městský soud nesdílí. Poskytovatel dotace naopak musí být schopen na základě příjemcem dotace poskytnutých podkladů určit, jaké výdaje jsou transparentním způsobem doloženy a zda tento stav skutečně odráží. V opačném případě by totiž jakákoliv dokladová povinnost v tomto ohledu postrádala smysl. Současně by poskytovatel dotace nemohl ani prověřit, zda bude vyplácet požadovanou částku skutečně v souladu se smyslem a účelem poskytované dotace.

31. Ohledně pravidel 3E městský soud uvádí, že k nutnosti jejich dodržování se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, podle něhož základním cílem zadávání veřejných zakázek je „zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Městskému soudu předně není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že náklady projektu žalobce byly vynaloženy v souladu s pravidly 3E. Tato skutečnost ze znaleckého nevyplývá a ani vyplývat nikterak nemůže, neboť se jedná o otázku právní, k níž znalec není oprávněn se jakkoli vyjadřovat. Žalobce sice při zadání znaleckého posudku vymezil znaleckou otázku ve znění „Stanovit obvyklou cenu díla dle Smlouvy o dílo číslo: 2017-001 při splnění podmínek Dohody o poskytnutí dotace Programu rozvoje venkova ČR ze dne 19. 7. 2018 a plnění standardů OPS/FOPS pro malotraktor Kubota pro podmínky 3. kola PRV 8.6.1“. Znalec se nicméně se v předmětném posudku na straně 26 při rekapitulaci znaleckých otázek a odpovědí vyjadřuje toliko k posouzení ceny obvyklé, nikoliv k tomu, zda jsou splněny podmínky 3E.

32. Namítá-li žalobce, že žalovaný odmítl aplikovat pravidla upravující změnu smlouvy dle čl. 4.4.6 Příručky pro zadávání zakázek, k tomu městský soud předně uvádí, že Příručka pro zadávání zakázek, verze 2.1 z října 2016, kterou byl žalobce vázán v době zahájení a průběhu výběrového řízení, citované ustanovení neobsahuje. Argumentace žalobce s poukazem na čl. 4.4.6 je tedy nepřípadná. Nad rámec nutného odůvodnění městský soud nicméně uvádí, že ze smlouvy o dílo a následně na základě této smlouvy dodaných strojů je evidentní, že žalobce měl již v době před jejím uzavřením vědomost o tom, že mu budou dodány stroje s nadstandardní výbavou. Nejednalo se tedy o náhlou vyvstanuvší potřebu nezbytných změn, na níž zcela zřejmě míří žalobcem v žalobě citovaný článek Příručky pro zadávání veřejných zakázek. Dodavatel žalobce již při podání nabídky věděl, jaké veškeré komponenty má zakázka obsahovat a že se nebude jednat o dodání pouhých základních modelů bez úprav. Tato jeho vědomost je zřejmá z protokolu o předání zadávací výzvy k podání nabídek a související dokumentace vybraným zájemcům ze dne 5. 6. 2017, v níž „zájemci svým podpisem stvrzují, že jim byly dostatečně vysvětleny všechny doplňující dotazy a případné nejasnosti týkající se této zakázky“. K podání samotných nabídek pak došlo dle seznamu doručených nabídek u uchazeče Stavby Kapitán s. r. o. dne 13. 6. 2017, u uchazeče CTV SERVIS s. r. o. dne 15. 6. 2017 a u uchazeče Foresttech s. r. o. dne 16. 6. 2017. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že „určujícím kritériem pro možnost změny je to, zda tato změna nemá vliv na výběr nejvhodnější nabídky, resp. zda nepůsobí diskriminačně vůči jiným (i potenciálním) uchazečům o veřejnou zakázku. Jinými slovy, zda by jiní uchazeči o veřejnou zakázku v případě, že by věděli o možnosti změnit text smlouvy oproti původnímu návrhu smlouvy v zadávací dokumentaci, této skutečnosti nepřizpůsobili své nabídky či zda by nezvážili svou účast v zadávacím řízení“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 10 As 39/2018-37). V nyní posuzované věci by se však jednalo o takové změny, které by zajisté citované určující kritérium nemohly naplnit. Z přehledu podaných nabídek uchazečů se však podává, že jimi nabídnuté ceny se pohybují ve zhruba obdobné výši, proto musela být uchazečům potřeba nadstandardního vybavení známa již při podávání nabídek, jak ostatně i plyne z časové souslednosti předání zadávací výzvy a podání nabídek.

33. Tyto námitky nejsou důvodné. III. 3 Námitka nepřiměřenosti sankce 34. Žalobce brojí proti přiměřenosti uložené sankce, která v součtu snižuje dotaci o 81,6 %. Namítá, že se žalovaný přiměřeností sankce v rámci řízená nikterak nezabýval, ačkoliv ji byl dle judikatury Nejvyššího správního soudu povinen posuzovat. Městský soud k uvedené námitce dodává, že tuto žalobce vznesl teprve v nyní podané žalobě, v řízení před správními orgány v žádném ze svých podání nepřiměřenost sankce nerozporoval.

35. Podle čl. 9 Obecných podmínek Pravidel v případě porušení podmínek týkajících se zadávacího či výběrového řízení jsou uplatňovány finanční opravy, které stanovuje příloha č. 2 těchto Pravidel – Tabulky finančních oprav pro chybně provedené zadávací nebo výběrové řízení.

36. Podle čl. 14 odst. a) bodu 2. Obecných podmínek Pravidel korekce [K] resp. snížení částky dotace při administraci Žádosti o platbu: pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu o více než 10 %, je příjemci dotace vyplacena zjištěná částka po přezkoumání snížená ještě o sankci odpovídající rozdílu mezi částkou dotace požadovanou a zjištěnou částkou dotace po přezkoumání způsobilosti výdajů. K citovanému ustanovení městský soud doplňuje, že shodně zní rovněž čl. XI odst. 1 Dohody o poskytnutí dotace.

37. Podle čl. 63 odst. 1 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 platby se vypočítávají na základě částek, které byly shledány způsobilými během správních kontrol uvedených v článku 48. Příslušný orgán přezkoumá žádost o platbu, kterou přijal od příjemce, a určí částky způsobilé k podpoře. Určí a) částku, která má být příjemci vyplacena na základě žádosti o platbu a rozhodnutí o grantu; b) částku, která má být zaplacena příjemci po přezkoumání způsobilosti výdajů v žádosti o platbu. Pokud částka určená podle písmene a) druhého pododstavce přesahuje částku určenou podle písmene b) tohoto pododstavce o více než 10 %, uplatní se na částku určenou podle písmene b) správní sankce. Výše sankce se stanoví jako rozdíl mezi těmito dvěma částkami, avšak nesmí přesáhnout úplné odnětí podpory. Avšak může-li příjemce příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k zahrnutí nezpůsobilé částky nedošlo jeho vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčený příjemce nenese zavinění, sankce se neuplatní.

38. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS, bodů [36] a [38] „poskytnutí dotace představuje dobrodiní ze strany státu, čemuž odpovídá i oprávnění poskytovatele dotace svázat příjemce dotace přísnými podmínkami […] při stanovení výše odvodu je třeba zvažovat všechny podstatné okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu přiměřenosti, tedy rozumného poměru mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Pokud tedy okolnosti konkrétního případu vyvolávají otázku ohledně závažnosti porušení dané povinnosti, musí správce daně zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti. “ Městský soud v této souvislosti podotýká, že s právě uvedenými závěry se ztotožnil rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23, v němž současně uzavřel, že shora citované závěry Nejvyššího správního soudu „lze použít i v případech, kdy je dotace krácena ještě před jejím vyplacením.“ Princip přiměřenosti následků porušení dotačních podmínek přitom prostupuje celým dotačním právem bez ohledu na zákon, na jehož základě byla dotace poskytnuta, či na konkrétní způsob uplatnění takových následků (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2024, č. j. 5 Afs 177/2022-51). V rozsudku ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018-74, pak Nejvyšší správní soud uzavřel, že „již samotné sazby uvedené v sazebníku finančních oprav tedy lze považovat za naplňující požadavek nezbytné přiměřenosti mezi porušením určitého pravidla a za něj následující opravou, neboť předmětný sazebník obsahuje velmi přesně a konkrétně uvedený „popis případu“, čili možného porušení regulatorního rámce dotačních pravidel, a k nim připadající výši procentní sazby finanční opravy z částky poskytnuté podpory na dotčenou veřejnou zakázku; právě tato poměrně velká kazuističnost jednotlivých případů možného porušení zaručuje přiměřenou individualizaci sazby výše opravy vzhledem ke konkrétnímu jednání příjemce dotace [...] Existence takto nastaveného sazebníku navíc zajišťuje příjemci dotace ochranu před případnou svévolí poskytovatele dotace, když přiměřeně omezuje jeho prostor k úvaze. Nejvyšší správní soud nadto poukazuje na skutečnost, že sazebník finančních oprav je přílohou obecných pravidel pro žadatele a příjemce, které byly stěžovateli známy již v době podání žádosti o příslušnou dotaci, pročež se s nimi mohl seznámit; již v okamžiku obdržení příslušné dotace tedy věděl, že v případě porušení dotačních podmínek bude jemu udělená dotace krácena dle příslušného sazebníku.“ Na uvedené úvahy následně navázaly další rozsudky, v nichž se kasační soud ustálil v názoru, že za přiměřené lze zásadně považovat sazby stanovené běžně za konkrétně vymezené pochybení příjemců dotací v sazebnících finančních oprav k tomu určených (viz dále např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 7. 2023, č. j. 10 Afs 271/2021-36, ze dne 26. 7. 2023, č. j. 6 Afs 135/2022-27, nebo ze dne 17. 7. 2025, č. j. 2 Afs 155/2024-45). Postupuje-li proto správní orgán dle sazeb obsažených v sazebníku, které již samy o sobě naplňují požadavek na nezbytnou přiměřenost a zaručují individualizaci sazby na konkrétní jednání příjemce dotace, nemá být úkolem správních soudů, aby do tohoto uvážení zasahovaly. K takovému zásahu ze strany správních soudů může dojít pouze v případě zjištění, že došlo k uložení odvodu ve výši zjevně nepřiměřené, excesivní a svévolné (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2025, č. j. 8 Afs 76/2024-40).

39. Městský soud považuje nejprve za vhodné upozornit na skutečnost, že žalobce v nyní posuzované věci nesprávně směšuje dvě rozdílné okolnosti mající vliv na konečnou částku vyplacené dotace. K ponížení dotace totiž došlo jednak v důsledku snížení způsobilých výdajů vyloučením výdajů na nadstandardní úpravy strojů, ale následně rovněž i z důvodu udělených sankcí [finanční oprava za nedostatečné vymezení předmětu zakázky a netransparentnost ve výši 10 % a sankce dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ve výši 358 000 Kč]. Snížení způsobilých výdajů však nepředstavuje sankci, která by podléhala posouzení přiměřenosti, jak se mylně domnívá žalobce. Úkolem soudu je v souvislosti se snížením způsobilých výdajů toliko posoudit, zda byly výdaje, ze kterých je stanovena dotace, stanoveny správně, tedy zda provedl správní orgán korekci těchto výdajů oprávněně. Nelze však případnou korekci výdajů současně podrobovat posouzení, zda jsou poníženy v souladu s principem přiměřenosti. Snížení způsobilých výdajů totiž představuje ponížení příjemcem dotace vyčíslených výdajů o konkrétně vyčíslené částky, u nichž správní orgán konstatuje jejich nezpůsobilost ke spolufinancování. U těchto položek tedy z logiky věci nelze provádět jakoukoliv úvahu nad jejich přiměřeností, a to jednoduše proto, že jsou částky za ně pevně stanoveny na základě exaktních zjištění. Dle městského soudu by bylo zároveň absurdní posuzovat přiměřenost u nezpůsobilých výdajů. Za takové situace by totiž příjemce dotace mohl požádat proplacení výdajů, které sice nebyly předmětem dotace, ale příjemce dotace se je rozhodl ze svého vlastního rozhodnutí v souvislosti s předmětem dotace vynaložit bez ohledu na jejich účelnost a poskytovatel dotace by byl povinen je proplatit. Uvedené lze připodobnit k situaci, kdy by byla žadateli o dotaci schválena dotace na výpočetní techniku určenou na běžnou administrativní práci, avšak žadatel o dotaci by následně žádal proplatit výpočetní techniku s nejvýkonnějšími komponenty dostupnými na trhu umožňujícími například vytváření 3D grafiky. Teprve z konečné částky, u níž eventuálně proběhlo snížení z důvodu neuznání výdajů, se následně vypočítává jednak výše samotné dotace, ale současně i výše případných sankcí. Sankce samotné pak představují postih za porušení dotačních podmínek, k jejichž dodržení byl příjemce dotace zavázán. Z pohledu přiměřenosti tedy soud posuzuje pouze částku vyčíslenou ve světle uložených sankcí dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (358 000 kč) a za finanční opravy č. 10 a č. 23 (59 200 Kč).

40. V nyní posuzované věci SZIF na základě kontrolního zjištění popsaného v protokolu o kontrole č. 0100109606 ze dne 4. 5. 2022, č. j. SZIF/2022/0347082, ve znění jeho dodatku ze dne 12. 5. 2022, č. j. SZIF/2022/0387860, schválil žalobci dotaci v celkové výši 174 800 Kč oproti výši dotace 950 000 Kč sjednané v dohodě o poskytnutí dotace. K ponížení částky dotace došlo z důvodů, že SZIF nejprve neuznal jako způsobilé výdaje specifické úpravy pořízených strojů a související náklady na provozní zkoušky, dopravu, sestavení techniky na místě a další výdaje v celkové výši 716 000 Kč. Určil tak částku dotace ve výši 592 000 Kč (50 % z částky 1 184 000 Kč představující výdaje, na které může být poskytnuta dotace, ve výši 1 900 000 Kč po odečtení částky 716 000 Kč představující SZIF zjištěné nezpůsobilé výdaje). Teprve z částky dotace po korekci výdajů ve výši 592 000 Kč SZIF odečetl sankci dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 vycházející z čl. 14 písm. a) Obecných podmínek Pravidel ve výši 358 000 Kč a finanční opravy č. 10 a č. 23, celkově ve výši 10 %, v celkové výši 59 200 Kč. V případě finanční opravy č. 10 bylo žalobci vytýkáno nedostatečné vymezení předmětu zakázky a ohledně finanční opravy č. 23 bylo žalobci vytýkáno netransparentní chování (blíže viz kapitola III. 1 tohoto rozsudku). Správní orgány každý tento jednotlivý případ porušení pravidel jmenovitě vážili a kvalifikovali je podle přílohy č. 2 Obecných Pravidel – Tabulky finančních oprav pro chybně provedené zadávací nebo výběrové řízení. Za obě tato identifikovaná porušení pak správní orgány přistoupily ke korekci dotace v souhrnné výši 10 %. Městský soud neshledal, že by správní orgány vybočily z mezí těchto pravidel, zejména že by stanovily vyšší míru finanční opravy, než jaká je stanovena. Podle přílohy č. 2 Obecných Pravidel – Tabulky finančních oprav pro chybně provedené zadávací nebo výběrové řízení za nedostatečné vymezení předmětu zakázky (bod 10.) byla stanovena sankce v rozmezí 5 % až 10 % a v případě jiného porušení Příručky pro zadávání veřejných zakázek, které mělo nebo mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky (bod 23.) činilo rozmezí možné sankce od 5 % do 25 %. Finanční korekce ze strany SZIF tedy odpovídá sazebníku, čímž je zajištěna rovněž přiměřenost této korekce. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jsou navíc jasně patrné důvody, pro které se žalovaný ztotožnil se závěrem SZIF o porušení pravidel a následnému uložení sankce za tato porušení. Městský soud dodává, že za finanční opravu č. 10 a č. 23 byla žalobci uložena sankce reálně v nejnižší možné míře, když dohromady za obě tato porušení uložil SZIF snížení dotace o 10 %.

41. Ohledně udělení sankce dle čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 městský soud uvádí, že správní orgán nejprve přezkoumá žádost o platbu a určí částku způsobilou k podpoře. Určí tedy a) částku, která má být příjemci vyplacena na základě žádosti o platbu a Dohody o poskytnutí dotace, a dále b) částku, která má být zaplacena příjemci po přezkoumání způsobilosti výdajů uvedených v žádosti o platbu. Přesahuje-li částka určená podle písmene a) částku určenou podle písmene b) o více než 10 %, uplatní se na částku určenou podle písmene b) korekce [sankce dle terminologie čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014], resp. snížení částky dotace. Výše uvedená korekce je pak stanovena jako rozdíl mezi těmito dvěma částkami, která však nesmí přesáhnout úplné odnětí podpory. Z bodu 103 napadeného rozhodnutí ve vztahu k uvedené korekci plyne, že dotace po korekcích činí částku 592 000 Kč, oproti žalobcem požadované částce 950 000 Kč. Rozdíl mezi částkou dotace požadovanou žalobcem a přiznanou SZIF po korekcích tak činí částku 358 000 Kč, tedy více jak 10 %. Z uvedeného důvodu byla naplněna podmínka pro udělení sankce dle citovaného článku Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014, jež vychází rovněž z čl. 14 odst. a) bodu 2. Obecných podmínek Pravidel a čl. XI odst. 1 Dohody o poskytnutí dotace. Výsledná částka dotace byla proto stanovena jako částka dotace po korekcích a finanční opravě (532 800 Kč), od níž byl odečten zjištěný rozdíl mezi částkou uvedenou v žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po jejím přezkoumání (358 000 Kč). Městský soud má za to, že správní orgány při ukládání této sankce nevybočily z mezí stanovených citovaným čl. 63 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014. SZIF je povinen postupovat v souladu se zákonem, závaznými Pravidly a právními předpisy EU, což také učinil. Současně soud považuje uvedenou sankci za přiměřenou ve vztahu k porušení, za něž byla uložena. Dle soudu je ospravedlnitelné, že za dané porušení je ukládána sankce odpovídající výši finanční opravy. Nebyla-li by taková sankce ukládána, znamenalo by to, že by žadatelé o dotaci mohli zcela beztrestně výrazně nadhodnocovat a následně uplatňovat k proplacení výdaje, z nichž má být určena dotace, a rozhodující by bylo pouze to, zda poskytovatel tuto skutečnost odhalí. To by však zcela popíralo smysl samotných dotací, když tyto veřejné rozpočty mají být spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování.

42. Soud pro úplnost dodává, že za přiměřené považuje sankci (358 000 kč) a finanční opravy (59 200 Kč) i ve vzájemné souvislosti vzhledem k celkové výši poskytnuté dotaci. Jak bylo uvedeno, jednotlivá porušení povinností žalobce byla podstatná a sankce, resp. finanční oprava, adekvátní. Zároveň nedošlo ani k celkovému odebrání dotace žalobci, když mu určitá část byla vyplacena.

43. Námitka porušení přiměřenosti tak není důvodná.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

44. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce úspěch v řízení neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak právo na náhradu nákladů řízení měl, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 31. 3. 2026 Mgr. Gabriela Bašná v.r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem provedla S. K.