5 A 147/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně: RoTaTe s. r. o., IČO: 29103924 se sídlem Mořičov 24, Ostrov zastoupený Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem Jindřicha Plachty 3163/28, Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2025, č. j. MPO 103475/25/21700, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 9. 2025, č. j. MPO 103475/25/21700, zamítl žádost žalobkyně o poskytnutí dotace vedené pod registračním č. CZ.01.02.01/05/24_059/0006423, podané v rámci Výzvy Renovace brownfieldů pro cestovní ruch – I. výzva, aktivita a) (dále jen „Výzva“), jejímž předmětem byl projekt rekonstrukce a obnova industriálního komplexu bývalé galanterní továrny v Mořičově. Své rozhodnutí žalovaný odůvodnil tím, že projekt nesplnil hodnotící kritérium 2a) věcného hodnocení dle přílohy č. 1 Model hodnocení, Renovace brownfieldů pro cestovní ruch – výzva I. (dále jen „model hodnocení“) v podobě požadavku na součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně nyní podanou žalobou.

2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobkyně na základě výzvy hodnotitelů ze dne 3. 6. 2025 sice depeší ze dne 17. 6. 2025 dovysvětlila požadované, projekt nicméně přesto nesplnil všechna kritéria věcného hodnocení. V nyní posuzované věci byl totiž v rámci věcného hodnocení žalobkyní na výzvu k vysvětlení doložen nový průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen „PENB“), který se liší v hodnotách součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí oproti původnímu PENB přiloženému k žádosti o podporu. Uvedená změna přitom představuje změnu výchozích technických parametrů budovy (změnu projektu), které jsou zásadní pro posouzení míry úprav či energetických úspor projektu. Úprava žádosti je však možná pouze během hodnocení formálních náležitostí a podmínek přijatelnosti, nikoliv však již v rámci věcného hodnocení, neboť jakékoliv zásadní změny ve fázi věcného hodnocení by znamenaly narušení transparentnosti a rovného přístupu. Hodnotitelé proto museli projekt hodnotit na základě verze PENB, kterou žalobkyně přiložila ke své žádosti o podporu, tedy v době před zahájením fáze věcného hodnocení.

II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a následná podání

3. Žalobkyně v podané žalobě předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť zcela postrádá konkrétní skutkové a právní důvody, pro které žalovaný dotaci neposkytl. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí sice vyplývá, že důvodem neposkytnutí dotace je nesplnění kritéria 2a). Žalovaný nicméně neuvedl, v čem konkrétně nesplnění tohoto kritéria spočívá (které konstrukce, jaké hodnoty, jaký limit byl porušen), nevyložil metodiku hodnocení, podle níž ke svému závěru dospěl, neuvedl vztah mezi zjištěním komise a výrokem rozhodnutí a současně v napadeném rozhodnutí zcela chybí reakce na argumentaci žalobkyně obsažené v žádosti o přezkum. Odůvodnění napadeného rozhodnutí dle žalobkyně nesplňuje požadavky uvedené v § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

4. Za nepřezkoumatelné a nezákonné považuje žalobkyně rovněž mechanické odmítnutí podkladů poskytnutých žalovanému v reakci na výzvu ze dne 3. 6. 2025 bez věcného posouzení. V této souvislosti má žalobkyně současně za to, že žalovaný postupoval v rozporu se zásadou materiální pravdy, zásadou legitimního očekávání a předvídatelnosti i se zásadou zákazu překvapivých rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že v průběhu věcného hodnocení byla žalobkyně dne 3. 6. 2025 vyzvána věcným hodnotitelem k doplnění podkladů týkajících se nových a měněných stavebních konstrukcí, přičemž zde byly zároveň výslovně identifikovány konstrukce, u nichž žalovaný shledal nesoulad s požadovanými limity. Předmětná výzva tak potvrzuje, že žalovaný považoval původní dokumentaci včetně původního PENB za neúplnou či nejednoznačnou, a její doplnění považoval za nezbytné pro dokončení věcného hodnocení. Žalobkyně proto byla v legitimním očekávání, že jí poskytnuté doplnění spolu s aktualizovaným PENB budou v rámci věcného hodnocení zohledněny. Uvedené doplnění bylo reakcí na instrukci hodnotitele, nikoliv vlastní iniciativou žalobkyně. Závěr žalovaného je tak vnitřně rozporný, když nejprve žalobkyni vyzval k doplnění, uvedené formuloval jako nezbytnou podmínku pro pokračování v hodnocení, a následně tytéž podklady odmítl jako nepřípustné. Má-li správní orgán k dispozici přesnější a aktuálnější podklad, nemůže jej bez věcného zdůvodnění ignorovat, a to zejména v situaci, kdy si doplnění sám vyžádal. Za odporující zásadě materiální pravdy pak žalobkyně považuje odmítnutí přihlédnout k vyžádaným dokumentům, neboť žalovaný měl naopak povinnost dle § 14k zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „rozpočtová pravidla“), doplněné podklady vyhodnotit a porovnat, zda potvrzují či vyvracejí předchozí závěry o údajné nesplnitelnosti kritérií.

5. Žalobkyně dále brojí proti závěru žalovaného, že by aktualizace výpočtu znamenala věcnou či zásadní změnu projektu. Ten považuje za rozporný se zásadou materiální pravdy, zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení, předvídatelnosti rozhodování a rovněž se žalovaný dopustil přepjatého formalismu. Aktualizovaný PENB ze dne 17. 6. 2025 totiž pouze zpřesnil výpočtové vstupy v reakci na dotazy hodnotitelů, aniž by současně došlo k jakékoliv změně projektového záměru, rozsahu stavebních opatření či energetického konceptu projektu. Rozdíl mezi původním a upraveným výpočtem přitom činí pouze 1,7 % v hodnotě celkové dodané energie, což svědčí o formálním zpřesněním výpočtů v rámci stejného technického řešení, nikoli o změně parametrů projektu. Předmětný rozdíl je v toleranci běžných výpočtových odchylek energetických modelů a nemá žádný faktický dopad na plnění požadavků Výzvy. Faktický rozsah opatření se nezměnil, neboť žalobkyně neprovedla žádnou změnu stavebních konstrukcí, materiálů ani návrhu opatření. Konstatoval-li pak žalovaný, že změna potenciálně ovlivňuje rozsah, neuvedl zároveň, v čem konkrétně.

6. Žalobkyně rovněž namítá zásadní procesní vady spočívající v tom, že se žalovaný bez jakéhokoliv odůvodnění odchýlil od vlastní závazné metodiky, konkrétně postupoval v rozporu s přílohou č. 2 Pravidel pro žadatele a příjemce, zvláštní část. Žalobkyně odkázala na stranu 20 kapitoly 7 těchto pravidel s tím, že před schválením žádosti jsou změny v technických podkladech nejen přípustné, ale jsou očekávanou součástí hodnotícího procesu. Žalobkyně postupovala přesně podle těchto pravidel a jednalo se tedy o legitimní reakci na výzvu žalovaného. Zároveň žalobkyně odkázala na bod 2 na straně 21 citovaných pravidel, který stanoví režim pro změny tepelně technických parametrů obálky budovy oproti parametrům navrženým v PENB doloženém k žádosti. Žalobkyní provedená změna spadá pod citované ustanovení, je proto ze své povahy přípustná. Měl-li by pak žalovaný za to, že žalobkyní provedená změna naplňuje charakter bodu 3 uvedených pravidel, měl si vyžádat aktualizovaný PENB a provést nové věcné hodnocení projektu.

7. Závěrem žalobkyně namítá, že rozhodnutí přezkumné komise o zamítnutí žádosti žalobkyně a rovněž i napadené rozhodnutí vybočuje z mezí správního uvážení.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul okolnosti předcházející vydání napadeného rozhodnutí a dále uvedl, že z odůvodnění, byť je stručné, lze seznat důvody zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace a rovněž i úvahy, jakými se žalovaný řídil. Projekt žalobkyně nesplnil vylučovací kritérium 2a), neboť hodnoty jednotlivých součinitelů prostupu tepla u renovovaných stavebních konstrukcí uvedených v PENB přesáhly hodnoty stanovené v tabulce č. 1 modelu hodnocení. Žalovaný dále připomněl, že veškeré hodnocení a výběr projektů se řídí předem stanovenými a schválenými pravidly a hodnotícími kritérii uvedenými v příslušné výzvě a jejích přílohách. Ta jsou závazná pro všechny účastníky a nelze se od nich odchýlit, současně zaručují rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli. V nyní posuzované věci žalobkyně jedno z vylučovacích kritérií nesplnila. Nejedná se přitom o subjektivní kritérium, ale o kritérium vyžadující dodržení pevně stanovených hodnot, proto při posuzování splnění daného kritéria není prostor pro správní uvážení.

9. Žalovaný dále odmítl, že by žalobkyně byla prostřednictvím depeše ze dne 3. 6. 2025 vyzvána k odstranění vad žádosti ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel. Odstranit vady žádosti Výzva sice umožňuje, nicméně výhradně ve fázi kontroly podmínek přijatelnosti a formálních náležitostí, a toliko u kritérií označených jako napravitelná. V nyní posuzované věci byl projekt žalobkyně již ve fázi věcného hodnocení neumožňující využití postupu dle § 14k rozpočtových pravidel. Depeše ze dne 3. 6. 2025 pak představovala pouze žádost o vysvětlení určitých údajů a v žádném případě se nejednalo o výzvu žalobkyně k doložení aktualizovaného PENB. Žalovaný upozornil, že PENB obsahuje údaje hodnocení v rámci kritéria 2a) modelu hodnocení jednak v části F – Obálka budovy, kde je přehled všech stavebních prvků a konstrukcí na obálce budovy, ať už jde o stávající části, do nichž nebude zasahováno, nebo o nové či rekonstruované prvky, a dále pak v části I – Měněné/nové stavební prvky a konstrukce, kde se uvádějí právě konstrukce, do nichž má být rekonstrukcí zasaženo. Znamená to tedy, že ne všechny konstrukce uvedené v části F se musí projevit v části I. Podle § 6 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, žadatel nemusí v PENB část I vyplňovat. Identifikuje-li však hodnotitel v části F stavební konstrukce, které neplní požadavky stanovené modelem hodnocení, je povinen zjistit, zda budou tyto v rámci realizace projektu měněny či nikoliv. Právě z tohoto důvodu byla žalobkyně prostřednictvím depeše ze dne 3. 6. 2025 vyzvána k doložení seznamu nových či měněných stavebních konstrukcí. Cílem totiž bylo jednoznačně specifikovat, které konstrukce budou realizací projektu žalobkyně měněny, neboť bez této informace nebylo možné věcné hodnocení jejího projektu řádně provést a dokončit. Žalobkyně tak nebyla vyzvána k doložení změněných či nově zpracovaných příloh. Jako přílohu depeše ze dne 17. 6. 2025 pak žalobkyně doložila aktualizovaný PENB, v němž opět nebyla vyplněna část I. Žalobkyně však současně provedla zásah do přehledu stavebních prvků a konstrukcí v části F. Tím fakticky potvrdila, že konstrukce identifikované hodnotiteli jako původně potenciálně nevyhovující kritériu 2a) budou v rámci projektu měněny, což bylo pro věcné hodnocení klíčové.

10. K argumentaci žalobkyně, že v aktualizovaném PENB pouze zpřesnila výpočtové postupy, žalovaný uvedl, že tyto úpravy představují změnu projektu, neboť mají přímý vliv na hodnoty v hodnotících kritériích 1a) a 3a) modelu hodnocení. Řídící orgán nepřipustil uvedenou změnu dokumentace, projektový manažer si vyžádal toliko prostý seznam měněných konstrukcí. Úprava teploty má pak vliv jak na celkovou spotřebu primární energie budovy, tak na snížení celkové primární energie oproti referenční budově. Akceptace takové změny v průběhu věcného hodnocení by vedla k porušení zásady rovného zacházení a předvídatelnosti rozhodování, neboť úprava parametrů projektu dle připomínek hodnotitele po zahájení věcného hodnocení by znamenalo, že tak mohou činit všichni žadatelé, čímž by se věcné hodnocení stalo neúčelným.

11. K námitce žalobkyně týkající se porušení zásady legitimního očekávání žalovaný předně připomněl právní nenárokovost dotace a dále uvedl, že žalobkyně nemohla legitimně očekávat, že bude její žádosti vyhověno na základě aktualizovaného PENB dodaného v rekci na výzvu projektového manažera o upřesnění informací zásadních pro provedení věcného hodnocení.

12. Co se týče námitky žalobkyně, že zpřesnění energetických podkladů nepředstavuje nepřípustnou změnu projektu žalovaný odkázal na kapitolu 7. Pravidel pro žadatele a příjemce – zvláštní část, která upravuje možnost provedení změn projektu. Podmínkou je podání žádosti o změnu ze strany žadatele prostřednictvím depeše, přičemž se rozlišují změny informativní a změny vyžadující schválení poskytovatele dotace. V případě změny PENB by se jednalo o změnu podléhající schválení, neboť má přímý dopad na hodnotící kritéria projektu. Takovou žádost žalobkyně nepodala, nebyl proto splněn prvý krok procesu nezbytný k tomu, aby vůbec mohlo dojít k posouzení a případnému schválení změny projektu. Jakékoliv změny provedené žalobkyní mimo tento formalizovaný proces tak nelze považovat za řádně podanou a schválenou změnu projektu ve smyslu citované kapitoly Pravidel pro žadatele a příjemce – zvláštní část. Žalobkyně se proto mýlí, domnívá-li se, že postupovala v souladu s těmito pravidly. Kromě toho změny ve fázi věcného hodnocení nejsou přípustné a změny dle kapitoly 7 Pravidel pro žadatele a příjemce – zvláštní část jsou přípustné nejdříve po doporučení projektu k financování výběrovou komisí. To proto, aby nedocházelo ke změnám projektů v procesu jejich věcného hodnocení hodnotitelům doslova „pod rukama“ a bylo možné hodnocení vůbec provést. Žalovaný dodal, že žalobkyně si teprve v reakci na depeši ze dne 3. 6. 2025 uvědomila, že kritéria pro hodnocení jí původně doložený PENB neplní a pokusila se, (v rozporu s tím, k čemu byla vyzvána a v rozporu s nastavenými pravidly hodnocení) o zásadní úpravu již doloženého dokladu.

13. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně nad rámec žalobních námitek uvedla, že v soudním řízení nelze dodatečně nahrazovat chybějící či nedostatečné důvody správního rozhodnutí. Žalobkyně trvá na tom, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, proč nesplnila příslušné kritérium, přičemž v odůvodnění je výhradně řešena problematika nově doloženého PENB. Za absurdní žalobkyně dále označila skutečnost, aby žalovaný vyzýval účastníka k vysvětlení konstrukcí neplnících limity a následně mu zakázal předložit dokument, který toto vysvětlení technicky provádí. Z výzvy ze dne 3. 6. 2025 vyplývá, že žalovaný sám považoval podklady za neúplné a otevřel prostor pro jejich doplnění. Současně má žalobkyně za to, využil-li žalovaný možnosti nápravy dle § 14k rozpočtových pravidel, měl k výsledku nápravy přihlédnout, přičemž tvrzení o neodstranitelnosti ve fázi věcného hodnocení je pouze interním výkladem žalovaného ustupující zákonné úpravě rozpočtových pravidel a principům dobré správy. K žalovaným tvrzené nepřípustné změně projektu žalobkyně zdůraznila, že jí provedená změna byla pouhým zpřesněním výpočtového modelu v reakci na nejasnosti identifikované hodnotitelem. Fyzické parametry budovy (zdivo, izolace, okna) zůstaly beze změny, a tedy nedošlo k žádné změně v rozsahu zateplení nebo výměny oken. Kromě toho simulační model (PENB) není statickým odrazem reality, ale dynamickým výpočtem, proto změní-li se teplota z 30 °C na 26 °C, nedochází k žádné stavební změně. Fyzický standard budovy a její obálky se nezměnil a žalobkyní provedená aktualizace PENB představuje marginální snížení vypočtené spotřeby energie spadající pod režim akceptovatelných změn. K pojetí rovného zacházení žalobkyně zdůraznila, že rovné zacházení neznamená ignorování skutkového stavu a rovnost nemůže sloužit jako univerzální argument pro odmítnutí věcného posouzení podkladů, které si správní orgán sám vyžádal. Žalovaný se pak snaží vytvořit interpretaci, že „vysvětlení“ znamená pouze napsat text, nikoliv doložit aktualizovaný výpočet. Vyřazení projektu žalobkyně je proto nepřiměřeně tvrdým trestem neodpovídajícím závažnosti pochybení, když rozdíl mezi 30 °C a 26 °C je u projektu v řádu desítek milionů korun marginální technickou nuancí.

14. V duplice žalovaný nad rámec již uplatněné argumentace k námitce žalobkyně ohledně dodatečného odůvodňování uvedl, že doplňující vysvětlení v rámci vyjádření k žalobě není dodatečným odůvodňováním rozhodnutí, ale toliko upřesněním a rozvinutím v rozhodnutí obsažených úvah. To však neznamená, že by tyto úvahy absentovaly v napadeném rozhodnutí. Dále žalovaný doplnil, že depeše ze dne 3. 6. 2025 nevyzývá žalobce k opravě PENB a snížení jím zamýšlené teploty v objektu ze 30 °C na 26 °C, neboť úkolem hodnotitele není navrhovat takovouto věcnou změnu projektu. Co týče žalobkyní uváděného pouhého zpřesnění výpočtového modelu, k tomu žalovaný uvedl, že změna vnitřní teploty není pouhým zpřesněním výpočtového modelu, ale má přímý vliv na výpočet součinitele prostupu tepla. Čím je totiž vnitřní teplota vyšší, tím se zpřísňují požadavky na tepelnou izolaci. K žalobkyní přiloženému znaleckému posudku Ing. Heřmanové žalovaný uvedl, že tento sám potvrzuje skutečnost, že k datu podání žádosti o podporu nebyla naplněna kritéria věcného hodnocení ve vylučovacím kritériu 2a), přičemž tyto požadavky byly naplněny až po doplnění žalobkyní ze dne 17. 6. 2025. Tím znalkyně potvrzuje, že žalobkyně zasáhla do PENB a v průběhu věcného hodnocení upravila hodnoty tak, aby splnily podmínky stanovené výzvou. Žalovaný rovněž nerozporuje fakt, že úpravy provedené žalobkyní nemají až tak zásadní vliv, nicméně jedná se o zásah a úpravu dokumentů v průběhu věcného hodnocení, přestože hodnotitel chtěl znát pouze seznam měněných konstrukcí. Jakmile se přitom změní vstupní parametr výpočtu, změní se i energetické hodnocení, což je vždy považováno za změnu projektu. Žalovaný rovněž nepovažuje proces věcného hodnocení v nyní posuzované věci za přepjatě formalistický. Žalovaný postupoval v souladu s předem nastavenými pravidly, přičemž žalobkyně se měla seznámit s hodnotami, které byly stanoveny v modelu hodnocení. Model hodnocení ani žádná jiná příloha výzvy pak neuvádí toleranci k nesplnění/překročení snížení vypočtené spotřeby energie. K tvrzení žalobkyně, že nedošlo k žádné změně v rozsahu zateplení a projektový záměr zůstal stejný, žalovaný uvedl, že hodnotitele nezajímá vnitřní navrhovaná teplota, tedy zda je 30 °C pro wellness moc nebo málo. Reakce žalobkyně se jeví tak, že díky požadavku na doložení seznamu měněných konstrukcí zjistila nedostatky v dokumentech a rozhodla se je upravit tak, aby byl projekt doporučen k financování a obdržel dotaci. Jedná se o manipulaci s přílohami žádosti o dotaci, k níž nebyla žalobkyně vyzvána.

III. Ústní jednání

15. Na ústním jednání dne 11. 3. 2026 žalobkyně odkázala na dosavadní podání a zdůraznila, že změna v projektu byla způsobena snížením plánované teploty ve wellness zóně. Jednalo se o marginální změny. Projekt již od počátku splňoval všechna požadovaná kritéria a odchylky byly způsobeny jen zaokrouhlením.

16. Žalovaný na ústním jednání shrnul průběh správního řízení, a uvedl, že ke změně v projektu došlo a žalovaný postupoval dle nastavených procesních pravidel.

17. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z podkladů a listin obsažených ve správním spise, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Z toho důvodu neprovedl většinu žalobkyní navržených litin. Soud k důkazu provedl odborné články Ing. Michala Čejky „Základní přehled změn“ a „Úprava parametrů referenční budovy“ a znalecký posudek č. 11 – 01/2026, ze dne 1. 2. 2026, zpracovaný Ing. P. H. Z předmětného znaleckého posudku však soud neučinil žádná zjištění, neboť se zabýval otázkou, zda projekt žalobkyně splňoval sledované parametry dotačního programu. To je nicméně otázkou právní, k níž se soudní znalec nemůže vyjadřovat. Z odborných článků dle soudu rovněž nic podstatného pro posouzení věci nevyvstalo. Soud k důkazu rovněž provedl listinu „Skladby neprůsvitných obalových konstrukcí a jejich základní izolační vlastnosti“ a „Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla“, a to verze, které žalobkyně přiložila ke své žádosti o dotaci, a verze, které doložila dne 17. 6. 2025. Tyto dokumenty se sice nachází ve správním spisu, dle soudu však bylo vhodné zdůraznit jejich obsah, aby se k němu strany mohly vyjádřit. Soud na ústním jednání vyslovil svůj názor, že z těchto dokumentů plyne, že v doplněném projektu se změnily jak materiály, tak i tloušťky konkrétních konstrukcí (viz dále bod [28] tohoto rozsudku). Žalobkyně tento názor soudu na ústním jednání nijak nekomentovala.

IV. Posouzení žaloby

18. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného, a shledal, že žaloba není důvodná.

19. Městský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Tu žalobkyně spatřovala v absenci konkrétních skutkových a právních důvodů, pro které jí nebyla poskytnuta dotace, že žalovaný nereagoval na žádnou z jejích námitek uplatněných v žádosti o přezkum a dále v mechanickém odmítnutí podkladů poskytnutých žalovanému v reakci na výzvu ze dne 3. 6. 2025 bez věcného posouzení. K tomu městský soud uvádí, že pro nedostatek důvodů je rozhodnutí nepřezkoumatelné tehdy, jestliže z jeho odůvodnění není seznatelné, z jakého důvodu správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů přitom musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Na určitou námitku pak může správní orgán reagovat i tak, že v odůvodnění prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení minimálně implicite vypořádá. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení, přičemž o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky kasačního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018-23). Městský soud pro úplnost uvádí, že „zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47). Konečně, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2024, č. j. 7 As 176/2023- 33, „nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy stěžovatele o tom, jak by měl být rozsudek odůvodněn, ale objektivní překážkou, která kasačnímu soudu znemožňuje přezkoumat napadené rozhodnutí“.

20. Městský soud napadené rozhodnutí přezkoumal optikou výše uvedené judikatury a uzavírá, že odůvodnění napadeného rozhodnutí netrpí takovými nedostatky, které by měly za následek jeho nepřezkoumatelnost, je dostatečně zdůvodněné a městský soud je nepovažuje za nepřezkoumatelné. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je z hlediska jeho struktury koncipováno tak, že žalovaný nejprve shrnul skutkový stav věci a následně posoudil skutkový stav vzhledem k argumentaci žalobkyně. Žalovaný v napadeném rozhodnutí přehledným a srozumitelným způsobem popsal svá zjištění a žalobkyni osvětlil, jaké skutečnosti považuje za rozhodné pro závěr o nesplnění hodnotícího kritéria 2a) modelu hodnocení. Na stranách 1 a 2 napadeného rozhodnutí pak žalovaný konkrétně specifikoval, jaké stavební konstrukce předmětné kritérium dané Výzvou nesplňují a rovněž i v jakých konkrétních hodnotách oproti hodnotám stanoveným v modelu hodnocení spatřuje nesoulad. Stejně tak se žalovaný v napadeném rozhodnutí jednotlivě věnuje námitkám žalobkyně obsaženým v její žádosti o přezkum, na které současně konkrétním a přezkoumatelným způsobem reaguje. Městský soud je proto přesvědčen, že žalobkyně nemohla pochybovat o důvodech, pro které byla její žádost o poskytnutí dotace zamítnuta, neboť odůvodnění a závěry žalovaného jsou konzistentní a srozumitelné. Žalovaný jednoznačně vyjádřil svůj názor, že v rámci věcného hodnocení vycházel z PENB, který žalobkyně přiložila ke své žádosti o poskytnutí dotace. K aktualizovanému PENB, který žalobkyně zaslala teprve v reakci na výzvu hodnotitelů při věcném přezkumu, žalovaný nemohl přihlédnout, neboť v této fázi hodnocení není možné žádost obsahově upravovat a dokládat nové dokumenty. Žalovaný odkázal na kapitolu 7.3 Pravidel pro žadatele a příjemce, obecná část, týkající se žádosti o přezkum, v níž se výslovně uvádí, že hodnotit lze toliko podklady a skutečnosti doložené spolu se žádostí o podporu před začátkem příslušné fáze hodnocení (více viz dále body [32] až [34] tohoto rozsudku). Žalovaný v textu odůvodnění dále srozumitelně popsal, proč nedávala výzva ze dne 3. 6. 2025 žalobkyni možnost uskutečnit změny v projektu, kterými nově doložený PENB je, když má přímý dopad na věcné hodnocení hodnotících kritérií. Žalovaný konkrétně vysvětlil, že „jelikož žadatel doložil v PENB pouze sekci F – obálka budovy, bylo potřeba se doptávat, zda konstrukce, které nesplňovaly podmínku maximálního součinitele prostupu tepla v sekci F, patří mezi měněné/nové konstrukce, které spadají do hodnocení. Toto však nedávalo žadateli možnost uskutečnit změny v projektu, ale pouze mělo hodnotitelům umožnit zjistit skutečný stav o stavebních kontrakcích, který z dodaných podkladů nebyl jednoznačný.“ V této souvislosti pak nelze přisvědčit dílčí námitce žalobkyně, že žalovaný ve svém vyjádření k žalobě rozvádí metodické aspekty hodnocení projektu a snaží se ex post konkretizovat důvody, pro které měl projekt žalobkyně nesplnit kritérium 2a). Závěr žalovaného ve vyjádření k žalobě je konstantní a souladný s tím, co žalovaný uvádí v napadeném rozhodnutí. Žalovaný se od tohoto svého názoru nikterak neodchyluje a ve vyjádření k žalobě neuvádí ničeho nad rámec, co by již žalobkyni nesdělil v napadeném rozhodnutí. Současně žalobkyně v podané žalobě proti důvodům zamítnutí její žádosti o poskytnutí dotace brojí a konkrétně s nimi polemizuje, což by nebylo v případě nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí možné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2022, č. j. 7 As 161/2021-47). Skutečnost, že žalobkyně se závěry žalovaného nesouhlasí, nutně neznamená, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Městský soud uzavírá, že napadené rozhodnutí vadami nepřezkoumatelnosti netrpí a splňuje rovněž veškeré požadavky stanovené v § 68 správního řádu. Tato námitka není důvodná.

21. Podle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

22. Podle § 14j odst. 1 věty třetí rozpočtových pravidel obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).

23. Z judikatury dále vyplývá, že nemá-li žadatel o dotaci či návratnou finanční pomoc na její poskytnutí právní nárok, nemůže její poskytnutí legitimně očekávat (ve smyslu ochrany ústavního práva na majetek). Poskytovatel dotace má v takovém případě „široký prostor pro uvážení, komu, za jakých podmínek a zda vůbec dotaci poskytne“ (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014-46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod [29]). Slovo „může“ užité v § 14 odst. 2 rozpočtových pravidel v tomto případě tedy skutečně zakládá rozsáhlou diskreci poskytovatelů dotací, která je výslovně potvrzena zněním odstavce prvého o nenárokovosti dotace. To neznamená, že je vyloučena soudní ochrana neúspěšných žadatelů, nicméně případný soudní přezkum je „omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem“ (viz již citovaný rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Ads 83/2014, bod [31]). Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (tamtéž). Rozšířený senát v této souvislosti v bodě [33] citovaného rozsudku konstatoval, že „soudní přezkum je tam, kde má poskytovatel správní uvážení, komu, za jakých podmínek, případně zda vůbec dotaci poskytne, realizován specifickým způsobem. Soudní přezkum neznamená nahrazení správního uvážení uvážením soudu. […] Součástí přezkoumání je i posouzení, zda je správní uvážení logickým vyústěním řádného hodnocení skutkových zjištění. Pokud byly výše uvedené podmínky splněny, soud nemůže ze stejných skutkových zjištění vyvodit jiné závěry. Právě uvedené vylučuje, aby soudy přezkoumávaly účelnost napadeného rozhodnutí, resp. aby dokonce uvážení správního orgánu nahradily uvážením vlastním“. Vzhledem k tomu, že rozhodování o poskytování dotací probíhá v rámci správního uvážení, přísluší soudům při přezkumu negativních rozhodnutí toliko posoudit, zda správní orgán z mezí správního uvážení nevybočil, či je nezneužil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).

24. Prostor pro uvážení správního orgánu má pak vždy své limity, které jsou stanoveny předem právními předpisy, případně je správní orgán vymezuje průběžně vlastní rozhodovací praxí, kterou je povinen následně dodržovat. Kritéria pro rozhodování ani aplikační praxe nesmějí být excesivní (např. diskriminační) a svévolná. Při rozhodování je nutné zohledňovat konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly. Rozhodnutí musí být rovněž řádně odůvodněno (srov. citovaný rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Ads 83/2014, bod [32]).

25. Podstatou nyní posuzované věci je otázka, zda měl žalovaný v rámci věcného posuzování žádosti žalobkyně o poskytnutí dotace vycházet z aktualizovaného PENB, který žalobkyně doložila v reakci na výzvu projektového manažera ze dne 3. 6. 2025. Žalobkyně má za to, že byla předmětnou výzvou vyzvána k doplnění podkladů a žalovaný tak byl povinen je věcně posoudit.

26. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 17. 2. 2025 podala žalobkyně žádost o poskytnutí podpory dle Výzvy, k níž jako povinnou přílohu přiložila PENB pro navrhovaný stav budov. V intencích modelu hodnocení byla následně žádost žalobkyně podrobena hodnocení přijatelnosti a formálních náležitostí, jemuž dle posudku ze dne 10. 4. 2025 vyhověla. Dne 3. 6. 2025 byla žalobkyni zaslána depeše s požadavkem věcného hodnotitele, v níž byla žalobkyně informována o tom, že u jejího projektu právě probíhá věcné hodnocení. Věcný hodnotitel pak žádal žalobkyni o „doložení seznamu nových/měněných stavebních konstrukcí. Předmětem věcného hodnocení je kontrola splnění podmínky maximálního součinitele prostupu tepla všech měněných/nových konstrukcí. Ve Vašem případě bylo zjištěno, že v části F – PENB se vyskytují konstrukce, které podmínky výzvy neplní. Doložte prosím seznam měněných konstrukcí, příp. vysvětlení. V případě nedoložení hrozí vaší žádosti o podporu zamítnutí. Speciálně prosíme o vysvětlení k uvedeným konstrukcím – které nesplňují limity výzvy, Tabulka č. 1 – požadavky na součinitele prostupu tepla“. Součástí předmětné depeše pak byla i specifikace konkrétních konstrukcí, u nichž věcný hodnotitel identifikoval nesplnění požadovaných limitů. Na uvedenou žádost reagovala žalobkyně depeší ze dne 17. 6. 2025 s tím, že byla provedena úprava v souladu s dotazy věcných hodnotitelů a v souladu s Výzvou a předložila rovněž upravené dokumenty včetně aktualizovaného PENB.

27. Žalovaný napadeným rozhodnutím žádost žalobkyně o poskytnutí dotace zamítl s odůvodněním, že dle verze PENB předložené k žádosti včetně jeho výpočtové části projekt nesplňuje hodnotící kritérium 2a) věcného hodnocení, když v části F obsahuje měněné stavební prvky a konstrukce nenaplňující maximální požadavky na prostup tepla. Současně uzavřel, že ve fázi věcného hodnocení nelze přihlížet k nově doloženým informacím a dokumentům, neboť by tím byla narušena transparentnost a rovný přístup. Jakékoliv přepočty či nově dokládané přílohy totiž mohou mít zásadní dopad na hodnocení ostatních kritérií. Žalobkyně má naopak za to, že depeší ze dne 3. 6. 2025 byla ze strany věcného hodnotitele vyzvána ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel k opravě vad žádosti a tedy k doplnění podkladů týkajících se nových a měněných stavebních konstrukcí. S takovým výkladem ze strany žalobkyně však nelze souhlasit. V depeši ze dne 3. 6. 2025 je žalobkyně výslovně informována o tom, že probíhá věcné hodnocení jejího projektu, konkrétně pak splnění podmínky maximálního součinitele prostupu tepla u všech konstrukcí, které mají být projektem měněny. Věcný hodnotitel přitom žádá toliko doložení seznamu nových či měněných konstrukcí, případně vysvětlení toho, proč jím specifikované konstrukce tyto limity nesplňují. Žalobkyně tak měla pouze uvést, resp. konkrétním způsobem vysvětlit, které konstrukce jsou jejím projektem měněny a které nikoliv. Z její žádosti a jejích příloh totiž nebyla tato informace zjevná. Pouze u měněných konstrukcí se totiž sledovalo kritérium 2) věcného hodnocení. Žádost o doložení seznamu konstrukcí nebo případného vysvětlení, proč nejsou u konkrétních konstrukcí limity splněny, tak nelze chápat tak, že tím byl žalobkyni otevřen prostor pro jakoukoliv změnu či doplnění dokumentů.

28. Namítá-li žalobkyně, že se v jejím případě jednalo toliko o zpřesnění výpočtů, které neměly vliv na fyzické parametry budovy či rozsah zateplení, a nikoliv o změnu projektu, k tomu městský soud uvádí, že při porovnání podkladů doložených žalobkyní k žádosti o dotaci a dokumentů doložených žalobkyní k aktualizovanému PENB je zřejmé, že došlo současně i k částečnému zásahu do materiálů či tloušťky zamýšlených vrstev. Z dokumentu označeného jako „Skladby neprůsvitných obalových konstrukcí a jejich základní izolační vlastnosti“ se podává, že u konstrukcí SO1, SO2 a SO3 byl původně pod položkou 6 uveden X1, kdežto v nově doloženém aktualizovaném dokumentu je u konstrukcí pod položkou 6 uveden X2. Tato změna přitom např. u konstrukce SO1 způsobila zlepšení součinitele prostupu tepla z původní hodnoty 0,169 W/(m2.K) na hodnotu 0,162 W/(m2.K) a odpovídající nárůst tepelného odporu z 5,747 m2K/W na 6,014 m2K/W. Dále je u konstrukce S07v v původním dokumentu (na straně 67, verze dokumentu 2025.3) nazvaném „Výpočet energetické náročnosti budov a průměrného součinitele prostupu tepla“ uvedena pod položkou 4 Isover EPS GreyWall tloušťka vrstvy X3 m a u nově doloženého dokumentu (rovněž na straně 67, verze dokumentu 2025.4) je u předmětné položky nově uvedena tloušťka X4 m. Tato změna měla rovněž vliv na zlepšení součinitele prostupu tepla z původní hodnoty 0,156 W/(m2.K) na hodnotu 0,121 W/(m2.K) a odpovídající nárůst tepelného odporu z 6,260 m2K/W na 8,078 m2K/W. Není tedy pravdou tvrzení žalobkyně, že by provedla pouze prostý formální přepočet, který by se zároveň nikterak nepromítl do konstrukčního řešení projektu v oblasti zateplení. Je proto zřejmé, že žalobkyně prováděla i úpravu skladby konstrukcí tak, aby vyhověla požadavkům stanoveným Výzvou. Pro úplnost městský soud dodává, že v bodu 7. Pravidel pro žadatele a příjemce, zvláštní část, jsou na straně 21 předpokládány změny projektu podléhající schválení ze strany poskytovatele dotace. Byť se jedná o změny u již schválené žádosti o podporu, jsou za ně považovány takové změny, které mají vliv na kritéria věcného hodnocení (mimo jiné maximální součinitel prostupu tepla) a rovněž změna tepelně technických parametrů obálky budovy v podobě změny materiálu tepelné izolace či změna tloušťky tepelné izolace. V nyní posuzované věci měl nově předložený PENB bez dalšího vliv na kritéria věcného hodnocení, když byl aktualizován právě za účelem naplnění kritéria 2a) modelu hodnocení (naplnění požadavku na součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí). Lze tedy uzavřít, že se jednalo o změnu projektu, dokonce předvídanou samotnými Pravidly pro žadatele a příjemce, zvláštní část, jež vyžaduje předchozího posouzení poskytovatele dotace.

29. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel platí, že trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

30. V návaznosti na předchozí námitku pak neobstojí ani odkaz žalobkyně na bod 7. Pravidel pro žadatele a příjemce, zvláštní část, týkající se právě změn projektu. Žalobkyně má za to, že postupovala v souladu s těmito pravidly. V tomto bodě pravidla nicméně jasně určují, že žádost o změnu v projektu v případě dosud neschválené žádosti o podporu je nutné řešit prostřednictvím depeše. Žalobkyně úpravu PENB provedla sama, aniž by o takovou úpravu projektu žádala cestou žádosti o změnu prostřednictvím depeše s projektovým manažerem. Již z tohoto důvodu se nyní nemůže dovolávat pravidel týkajících se žádosti o změnu, neboť takovou žádost vůbec nepodala. Kromě toho má soud za to, že oprava formálních náležitostí žádosti ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel a rovněž pak bodu 1. modelu hodnocení je postup odlišný od změny projektu dle bodu 7 Pravidel pro žadatele a příjemce, zvláštní část, jež žalobkyně v podané žalobě v podstatě slučuje. Zatímco odstranění vad žádosti dle § 14k rozpočtových pravidel slouží k nápravě formálních nedostatků a kritérií přijatelnosti (což jsou zjevné vady bez nutnosti věcného posouzení žádosti), změnu projektu je žadatel povinen neprodleně oznámit prostřednictvím depeše projektovému manažerovi v případě, že před schválením žádosti o podporu nebo v průběhu přípravy/realizace projektu dojde ke změnám, které jsou v rozporu se žádostí o podporu, nebo nastane-li situace vyžadující změnu projektu (str. 20 a 21 pravidel). Změna projektu tak neslouží k nápravě vad žádosti, ale dává žadateli možnost reagovat na změny okolností, které se udály po podání žádosti, a to za jasně stanovených postupů, k nimž je současně vyžadováno schválení poskytovatele dotace. V této souvislosti pak nelze přisvědčit ani dílčí námitce žalobkyně, že by žalovaný postupoval v rozporu s těmito pravidly. Žalovaný v nyní posuzované věci neměl povinnost dle bodu 7. Pravidel pro žadatele a příjemce, zvláštní část, postupovat, neboť žalobkyně o žádnou změnu projektu nepožádala.

31. Podle bodu 8.1 písm. i) Výzvy musí žadatel v okamžiku podání žádosti o podporu předložit průkaz energetické náročnosti budovy pro navrhovaný stav, který bude zpracován pro každou dotčenou budovu zvlášť včetně kompletního protokolu výpočtu. PENB musí být zpracovaný příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

32. Postup při hodnocení žádosti o poskytnutí dotace je pak blíže upraven v modelu hodnocení. Dle bodu 1. je žádost o poskytnutí dotace nejprve podrobena posouzení z hlediska splnění podmínek/kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí. Po kontrole formálních náležitostí a přijatelnosti žádost postupuje do další fáze, a to do věcného hodnocení dle bodu 2. modelu hodnocení. Věcné hodnocení se provádí téměř výhradně na základě předloženého PENB, přičemž bod 2. modelu hodnocení obsahuje jednotlivá vylučovací kritéria. Výslovně je zde uvedeno, že nesplnění některého z kritérií má za následek zamítnutí žádosti o podporu. Proti výsledku hodnocení má žadatel o dotaci možnost podat žádost o přezkum, přičemž způsob a vymezení rozsahu posouzení žádosti o přezkum jsou blíže upraveny v Pravidlech pro žadatele a příjemce z operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost – obecná část, konkrétně v bodu 7.

3. Dle těchto pravidel týkajících se posouzení žádosti o přezkum lze hodnotit pouze ty podklady a skutečnosti, které jsou ze strany žadatele doloženy spolu s žádostí o podporu, a to před začátkem příslušné fáze hodnocení, přičemž žádost o podporu nelze dále doplňovat či upravovat zejména při podání žádosti o přezkum. Případná oprava žádosti je možná, dle modelu hodnocení k ní však může dojít toliko ve fázi kontroly podmínek přijatelnosti a formálních náležitostí. Pravidla pro žadatele a příjemce, zvláštní část, pak v bodu 7. umožňuje rovněž změnu projektu, a to jak u dosud neschválené žádosti o podporu, tak i v průběhu realizace projektu. Změnu v projektu u neschválené žádosti je nutné řešit prostřednictvím depeše s žádostí o změnu, o jejíž povaze následně vždy rozhoduje poskytovatel dotace (viz výše bod [30] tohoto rozsudku).

33. Shora popsané dotační podmínky je nutné vykládat tak, že posouzení žádosti o poskytnutí dotace je tvořena hned několika na sobě nezávislými fázemi, kdy v té které fázi dochází k hodnocení splnění odlišných kritérií a rovněž i samotný proces posouzení v konkrétní fázi je odlišný. Žádost je nejprve podrobena formální kontrole, při níž se žádost posuzuje pouze z pohledu toho, zda je správně vyplněna a jsou k ní přiloženy veškeré povinné přílohy dle Výzvy. V této fázi posouzení žádosti pak má hodnotitel na základě kritérií přijatelnosti, konkrétně specifikovaných v modelu hodnocení, možnost případně vyzvat žadatele o dotaci o opravu či doplnění žádosti ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel, a to jedná-li se o kritérium označené modelem hodnocení jako napravitelné. Splní-li žádost veškeré formální náležitosti, postupuje následně do fáze věcného hodnocení, které již probíhá na základě doloženého PENB. V uvedené fázi hodnocení již model hodnocení na žádném místě nehovoří o možnosti předložené dokumenty ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel jakkoliv upravovat či je doplňovat. Pro úspěšné splnění podmínek věcného hodnocení tak musí PENB doložený spolu se žádostí o dotaci splňovat požadovaná vylučovací kritéria, v opačném případě dojde k zamítnutí žádosti.

34. Soud na tomto místě připomíná, že poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace, který autoritativně rozhoduje mimo jiné i o podmínkách jejího poskytnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63, č. 2332/2011 Sb. NSS). Městský soud souhlasí s žalovaným, že depeše ze dne 3. 6. 2025 nepředstavovala jakoukoliv výzvu k odstranění vad žádosti či doložení jakýchkoliv aktualizovaných dokumentů. Z kontextu nastavených pravidel navíc jednoznačně vyplývá, že ve fázi věcného hodnocení již k jakýmkoliv opravám hodnotitel žadatele o dotaci nevyzývá. Soud souhlasí rovněž s tím a takový postup považuje za racionální, že bylo-li by možné připustit k posouzení nově dodané aktualizované dokumenty, byla by tím narušena transparentnost a rovnost přístupu vůči ostatním žadatelům. Takový postup je třeba odmítnout o to víc za situace, kdy je esenciální povinný dokument, na základě kterého k věcnému hodnocení žádosti dochází, aktualizován teprve k výtce hodnotitele. Mohl-li by každý ze žadatelů upravovat dokumenty, které měl v určité kvalitě předložit již k žádosti o poskytnutí podpory, postrádaly by jakékoliv předem nastavené mechanismy a kritéria hodnocení smysl. V takovém případě by mohl každý ze žadatelů k výtkám hodnotitele opakovaně upravovat dokumenty přiložené k žádosti do té doby, dokud by žádost nebyla plně vyhovující. Nutno dodat, že požadavky na součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí byly žalobkyni známy již před podáním žádosti, stejně jako jí byla známa skutečnost, že bude v rámci posuzování jejího projektu na základě doloženého PENB hodnocen právě tento parametr. Jak již bylo uvedeno, z citovaného bodu 7.3 Pravidel pro žadatele a příjemce z operačního programu technologie a aplikace pro konkurenceschopnost – obecná část, i v případě přezkumu negativního rozhodnutí přezkumná komise hodnotí pouze ty dokumenty a skutečnosti, které žadatel doložil v rámci své žádosti o poskytnutí dotace a před začátkem té které hodnotící fáze. Uvedenou podmínku považuje soud za zcela oprávněnou, jejímž smyslem je krom jiného zabránit mnohačetnému přepracovávání žádosti téhož žadatele v průběhu řízení o poskytnutí dotace například právě v důsledku dodatečných zjištění hodnotitele. Má-li přitom žadatel vážný zájem o veřejnou podporu, je na něm, aby vyhověl požadavkům formulovaným ve Výzvě a navazujících dokumentech a předložil poskytovateli bezvadnou žádost. Stejně tak, akceptuje-li žadatel podmínky poskytovatele, je to věc jeho svobodného rozhodnutí, které musí přijmout se všemi důsledky, byť by se mu následně jevily neúměrně tvrdé (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. 2 Afs 46/2020-50).

35. S ohledem na výše uvedené má městský soud za to, že žalovaný nikterak nepochybil, vyhodnotil-li žalobkyní dodané aktualizované dokumenty v rámci věcného posouzení za nepřípustné a v rámci hodnocení žádosti o poskytnutí dotace z nich nevycházel a věcně je neposoudil. V této souvislosti pak soud nepovažuje postup žalovaného ani za nepřiměřeně tvrdý, neboť jak uzavřel Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2025, č. j. 5 Afs 298/2024-36, „byť lze lidsky pochopit frustraci stěžovatelky ze složitého řízení o žádosti o dotaci, v rámci něhož se její zamítnutí kvůli navýšení dotace o částku několik tisíc korun jeví jako nepřiměřeně přísné, nelze opomenout, že to byla stěžovatelka sama, která žádost podala a zamýšlela čerpat dotaci jakožto veřejnou podporu. Bylo tedy čistě v jejím zájmu důkladně se seznámit se všemi procedurálními podmínkami, při jejichž splnění je možné se o dotaci ucházet, a tyto měla bez výhrad respektovat. Akceptace podmínek poskytovatele dotace je totiž věcí svobodného rozhodnutí příjemce dotace, které musí přijmout se všemi důsledky“.

36. Městský soud dále přistoupil k posouzení žalobkyní vznesené námitky porušení zásady materiální pravdy, zásady legitimního očekávání a zásady zákazu překvapivých rozhodnutí. S ohledem na závěr přijatý v tomto rozsudku má městský soud za to, že uvedené zásady nebyly postupem správního orgánu porušeny. Žalobkyně nebyla vyzvána k předložení aktualizovaného PENB. Jeví se spíše, že žalobkyně využila předmětné žádosti o předložení seznamu měněných/nových konstrukcí k tomu, aby napravila vady, jimiž trpěl původně předložený PENB. Žalobkyně si rovněž byla plně vědoma toho, že se její projekt již nachází ve fázi věcného hodnocení, jehož úpravy model hodnocení v této fázi nepřipouští. Žalobkyně tak z logiky věci nemohla být v legitimním očekávání, že dodá-li v rámci věcného hodnocení jejího projektu nové dokumenty, které však již v této kvalitě měla případně předložit při podání své žádosti, bude její žádosti vyhověno a postoupí do další fáze hodnotícího procesu. Legitimní očekávání pak v žalobkyni nikterak nemohla vyvolat ani žádost hodnotitele o doložení seznamu nových nebo měněných konstrukcí. V uvedené depeši byla žalobkyně pouze upozorněna na nesrovnalosti v PENB, nikoliv však na to, že má doložit nové podklady pro posouzení, které již prošly formální hodnotící fází. Žalobkyni se v rámci předmětné depeše rovněž nedostalo žádného konkrétního a kvalifikovaného ujištění o správnosti jejího postupu, že dodá-li aktualizovaný PENB, bude její žádosti vyhověno; potažmo tak napadené rozhodnutí nemohlo být pro žalobkyni ani překvapivé. Tato námitka není důvodná.

37. Ve vztahu k porušení zásady materiální pravdy městský soud připomíná, že jak vyplývá z § 3 správního řádu, zásada materiální pravdy nemá absolutní rozměr. Aplikace této zásady je racionalizována vzhledem k rozsahu, v němž je zjišťování skutkového stavu nezbytné pro rozhodování správního orgánu v konkrétním případě. Správní orgán tedy shromažďuje podklady pouze v takovém rozsahu a jen tak dlouho, dokud o skutkovém stavu existují racionální pochybnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2022, č. j. 6 As 364/2020-29). Vyhodnotil-li žalovaný, že žalobkyní dodatečně dodané doklady nejsou přípustné k hodnocení v rámci věcného posouzení žádosti o dotaci, nikterak se tímto svým postupem nedopustil porušení zásady materiální pravdy. Naopak žalovaný postupoval plně v souladu s předem nastavenými pravidly a hodnotil pouze takové podklady, které již byly po formální stránce kontrolovány, a které postoupily z formálního hodnocení do hodnocení věcného. Tato námitka není důvodná.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

38. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně úspěch v řízení neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak právo na náhradu nákladů řízení měl, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 12. 3. 2026 Mgr. Gabriela Bašná v.r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem provedla S. K.