5 Ca 389/2007

Rubrum

Číslo jednací: 5Ca 389/2007 - 38 Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Aleny Krýlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A.K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 13. listopadu 2007, č.j. VS-275/RK/3-2007, t a k t o:

Výrok

I. Žaloba s e odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí, kterým ministr vnitra zamítl rozklad žalobce směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 15. května 2007, č.j. OAM-110-13/TP-2007, jímž nebylo podle § 75 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), vyhověno jeho žádosti o povolení k trvalému pobytu. Žalobce v podané žalobě uvedl, že má za to, že v řízení, která předcházela vydání napadeného rozhodnutí, žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z právních předpisů a zároveň nebyla respektována práva žalobce zakotvená právním řádem České republiky. Žalobce má za to, že nebyly respektovány zásady správního řízení o žádosti žalobce. Dále uvedl, že co do jednotlivostí uvede důvody žaloby ve lhůtě 30 dnů, o kterou tímto soud žádá, a to prostřednictvím právního zástupce, o jehož ustanovení rovněž požádal, neboť se dostatečně neorientuje v právním řádu ČR a tedy není způsobilý účinně hájit svá práva, avšak finanční situace mu neumožňuje nechat se zastupovat advokátem bez jeho ustanovení soudem. Žalobce dále požádal o osvobození od soudního poplatku a rovněž o přiznání odkladného účinku žalobě. Usnesením ze dne 30.1.2008 soud žalobě nepřiznal odkladný účinek, žalobce osvobodil od soudních poplatků, ustanovil mu právního zástupce JUDr. Jiřího Rajchla, advokáta, a uložil žalobci, aby prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil žalobu a uvedl, z jakých skutkových a právních důvodů považuje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné či nicotné. V odůvodnění usnesení soud mimo jiné poukázal na ust. § 35 odst. 8 s.ř.s., podle kterého, požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Dále soud poukázal na to, že podle § 71 odst. 1 písm. d) musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrné, z jakých skutkových pokračování 2 5Ca 389/2007 a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, a poučil žalobce, že podle § 75 odst. 2 s.ř.s. soud přezkoumává napadené rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 19.2.2008, po jeho doručení mimo jiné i žalobci, a to do žalobcových vlastních rukou. Ustanovený zástupce však soudu sdělil, že žalobce vyzval k uskutečnění jednání a předání nezbytných informací a listin k jeho případu, žalobce však na výzvu nereagoval, ač mu výzva byla doručena, což zástupce soudu doložil. Zástupce požádal o zproštění zatupování, neboť za dané situace není schopen žalobce řádně zastupovat. Usnesením ze dne 13.3.2008, které nabylo právní moci dne 31.3.2008, soud žádosti zástupce vyhověl a zprostil jej povinnosti žalobce zastupovat. Žalobce zůstal i nadále procesně zcela nečinný a podanou žalobu přes výzvu soudu nedoplnil. Žaloba tak obsahuje pouze obecné odkazy, ačkoliv ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobci ukládá uvést v žalobě konkrétní skutková tvrzení a právní argumentaci, tj. skutková tvrzení a právní argumentaci individualizovanou ve vztahu k žalobci a k projednávané věci. Žalobce je v žalobě povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným a ozřejmit svůj náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti (srovnej rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20.12.2005 č.j. 2 Azs 92/2005-58). Smyslem a účelem toho, aby v žalobě byl uveden alespoň jeden žalobní bod, je vymezit rozsah soudního přezkumu, neboť správní řízení je vedeno zásadou dispoziční a koncentrační a soudu nenáleží za žalobce nahrazovat jeho projevy vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu. Za žalobní bod je třeba považovat každé vyjádření žalobce, z něhož byť i jen v nehrubších obrysech lze dovodit, že napadené rozhodnutí považuje z určitého důvodu za nezákonné. Náležitost žaloby podle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného rozhodnutí musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum (srovnej rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 24.8.2010, čj. 4 As 3/2008-78). Podaná žaloba uvedené předpoklady soudního přezkumu nesplňuje, a to přes výzvu soudu k jejímu doplnění. Zcela postrádá vylíčení skutkových okolností, postrádá i právní argumentaci, neboť se omezuje na tvrzení o porušení nijak nekonkretizovaných zásad správního řízení a práv žalobce zakotvených právním řádem. Pokud by soud takovou žalobu považoval za projednatelnou, musel by vymezit všechny povinnosti, které jsou správnímu orgánu uloženy a všechna žalobcova práva, podřadit jim veškeré úkony správního orgánu a posoudit, zda ustanovením zákona odpovídají, či nikoliv; stejně tak by musel z těchto hledisek zkoumat i vydané rozhodnutí. Akceptace takovýchto nedostatků žaloby by vedla k popření povinnosti žalobní body označit. Proto soud postupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ve spojení s § 37 odst. 5 s.ř.s. a žalobu odmítl, jak je uvedeno ve výroku usnesení. pokračování 3 5Ca 389/2007 O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek ust. § 102 a násl. s.ř.s., ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení, prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle § 105 odst. 2 s.ř.s., stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 21. září 2010 JUDr. Eva Pechová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Pekárková Marie