51 Co 70/2003

Plný text

51 Co 70/2003-28 U S N E S E N ĺ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Danuše Červenkové a soudkyň JUDr. Věry Sýkorové a JUDr. Ivy Hubáčkové ve věci oprávněné: KS – K., s. r.o., se sídlem T., D. 253, ve věci provozovny se sídlem Č. B., P. 185, zastoupena advokátkou, proti povinné: M., s.r.o., se sídlem P-4, P. 592/15, o nařízení exekuce pro částku 93.077,- Kč s příslušenstvím, k odvolání exekutora proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. září 2002, č.j. 13 Nc 14517/2002-21, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Usnesením soudu ze dne 21.1.2002, č.j. 13 Nc 14517/2002-9, soud I. stupně nařídil exekuci podle vykonatelného rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20.7.2000, č.j. 5 Cm 125/2000-14, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 93.077,- Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení ve výši 10.074,- Kč a nákladů exekuce, které je povinná povinna zaplatit oprávněné s tím, že náklady exekuce určí v souladu s § 88 odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor. Současně pověřil provedením exekuce soudního exekutora, Exekutorský úřad P-s., se sídlem P., S.

28. Napadeným usnesením ze dne 26.9.2002, č.j. 13 Nc 14517/2002-21, soud I. stupně zamítl návrh exekutora na prohlášení o majetku povinného s odkazem na § 260a odst. 1 o.s.ř. a s odůvodněním, že tento návrh byl podán po zahájení řízení, což není přípustné. Proti tomuto usnesení podal exekutor v zákonné lhůtě odvolání. Namítal, že zmíněný návrh podal v souladu s § 53 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., které je zařazeno do hlavy III. Provedení exekuce, díl 2. Exekuční řízení. Vyjádřil názor, že vzhledem k tomuto začlenění je zřejmé, že návrh na prohlášení o majetku může soudní exekutor podat pouze po zahájení řízení, neboť podle § 35 odst. 2 cit. zák. je exekuční řízení zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu. Má zato, že tento institut má nepochybně umožnit pověřenému soudnímu exekutorovi, aby zjistil, jaký majetek má povinný, a mohl zvolit vhodný způsob provedení exekuce. Za situace, kdy nejsou zbaveny povinnosti mlčenlivosti vůči exekutorovi zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a další instituce, je prohlášení o majetku jedinou možností, jak zjistit např. zaměstnavatele povinného. Poukazoval na to, že před zahájením řízení by soudní exekutor, v rámci další činnosti jako zástupce oprávněného, mohl návrh na prohlášení o majetku povinného rovněž podat. Jednalo by se však o právní pomoc oprávněnému podle § 74 odst. 1 písm. a/ zákona č. 120/2001 Sb. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud jako soud funkčně příslušný podle § 10 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 45 odst. 1 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), přezkoumal usnesení soudu I. stupně, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Prohlášení o majetku je prostředek, který umožňuje věřiteli peněžité pohledávky zjistit majetek dlužníka, na který by mohl posléze vést k vymožení své peněžité pohledávky efektivně a úspěšně výkon rozhodnutí. Oprávnění navrhnout soudu, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o svém majetku, má podle ust. § 53 zák. č. 120/2001 Sb. exekutor, aniž by osvědčil, že pohledávka oprávněného nebyla anebo nemohla být s pomocí soudu podle § 260 o.s.ř. uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu dlužníka u peněžního ústavu. Odvolateli lze přisvědčit, že s ohledem na začlenění tohoto oprávnění do hlavy III. (Provedení exekuce) zákona č. 120/2001, exekuční řád - který je ve vztahu k občanskému soudnímu řádu zákonem speciálním – je možno dospět k závěru, že exekutor má speciální práva jako veřejný činitel ve vztahu k institutu prohlášení o majetku povinného a může podat soudu návrh na prohlášení o majetku i po zahájení řízení, resp. poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce. Je třeba zdůraznit, že podle § 47 odst. 1 a 3 cit. zák. exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Institut prohlášení o majetku má pak nepochybně umožnit pověřenému soudnímu exekutorovi, aby zjistil informace o majetkových poměrech povinného, na základě kterých by mohl zvolit takový způsob provedení exekuce, který by přinesl uspokojení pohledávky oprávněného. Exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, může před vydáním exekučního příkazu podle § 47 zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) navrhnout soudu, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku . Soud postupuje podle ustanovení § 250a až 260h o.s.ř.; soud návrhu vyhoví ve lhůtě 15 dnů. Ustanovení § 260b odst. 1 o.s.ř. se nepoužije. K návrhu na prohlášení o majetku exekutor připojí exekuční titul, ledaže se návrh podává u soudu, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně. V ostatním má exekutor stejná práva, jaká ustanovení občanského soudního řádu upravující prohlášení o majetku přiznávají oprávněnému (§ 53 odst. 2 a 3 zák. č. 120/2001 Sb.). Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně neposoudil návrh exekutora na prohlášení o majetku správně. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu I. stupně zrušil podle § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Proti touto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 31. března 2003 Mgr. Danuše Červenková, v.r. předsedkyně senátu