53 CO 397/2021
č. j. 53 CO 397/2021-57
V PLATNOSTIMěstský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvního stupně a přikázal oběma žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku s úrokem z prodlení, přičemž povinnost druhého žalovaného zaniká v rozsahu plnění prvního. Soud uznal, že splatnost smluvní pokuty nastala dne doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a proto žalobkyně měla nárok na její úhradu. Rozsudek potvrdil, že ručitelský závazek je akcesorický a subsidiární, a proto žalovaní nejsou solidárně odpovědní. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 62 % celkových nákladů.
Plný text
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Lady Záviškové a JUDr. Renáty Zimové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) anonymizována dvě slova, IČO sídlem adresa 2) jméno příjmení, datum narození bytem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, jinak se v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení s tím, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části o zaplacení smluvní pokuty ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od datum do zaplacení (výrok II.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhá uvedených nároků z titulu smlouvy o zajištění administrativních služeb.
3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vzal za prokázané, že smlouvou o zajištění administrativních služeb uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a 1. žalovanou na dobu neurčitou se žalobkyně zavázala 1. žalované poskytnout užívání prostor a umístění sídla na adrese adresa žalovaná se zavázala platit odměnu ve výši částka bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců trvání smlouvy. Žalovaná číslo se rovněž zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši částka za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny, přičemž její splatnost nastává bezprostředně poté, co je k její úhradě vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z ručitelského prohlášení, které je nedílnou součástí smlouvy, vyplynulo, že se 2. žalovaná zavázala uspokojit dluh žalobkyně v případě prodlení 1. žalované spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut. Žalovaná číslo byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou a předžalobní upomínkou ze dne datum.
4. Soud prvního stupně po citaci § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 2, § 2018 odst. 1, 2, § rok ost. 1 a ustanovení pr. předpisu“) dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a 1. žalovanou došlo k uzavření platné smlouvy podle § 1746 odst. 2 o. z. a násl., na základě které žalobkyně poskytla 1. žalované umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši částka bez DPH (tj. částka s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých 1. žalovaná užívá sídla žalobkyně. Jelikož 1. žalovaná služeb žalobkyně nadále užívá (nedošlo k výmazu sídla z obchodního rejstříku), avšak neuhradila včas splatnou odměnu, dostala se do prodlení s úhradou svého závazku. Žalobkyni vznikl nárok i na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Soud prvního stupně zároveň zavázal 1. žalovanou uhradit dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobkyní, společně a nerozdílně s 2. žalovanou, která je ručitelem 1. žalované. Nárok žalobkyně vyplývá z ručitelského prohlášení ve smyslu § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle § 2018 odst. 2 o. z.
5. Prvostupňový soud naopak zamítl žalobu v části (po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby pro částku částka) požadavku na úhradu smluvní pokuty ve výši částka s příslušenstvím pro prodlení žalované číslo s úhradou odměny za poskytování služeb za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok včetně. Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne datum nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně 1. žalovanou vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů ode dne doručení takové výzvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala 1. žalovanou k úhradě smluvní pokuty, a proto dosud nenastala její splatnost. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšnějším žalovaným žádné prokazatelné náklady nevznikly.
6. Proti výroku II. a III. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Vytkla soudu prvního stupně, že nepřihlédl k tomu, že 1. žalovaná byla pro žalobkyni dlouhodobě nekontaktní. Telefonický ani emailový kontakt, který 1. žalovaná při uzavření smlouvy uvedla, se později použít nepodařilo. Rovněž poštu doručenou na adresu sídla si 1. žalovaná v posledních měsících před podáním žaloby nepřebírala, ačkoliv adresa sídla je v rejstříku zapsaná i v současné době. Žalobkyně má za to, že učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat a listinnými důkazy prokázala, že se pokoušela vyzývat obě žalované, když vyzvala k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty 2. žalovanou, která je jak statutárním orgánem 1. žalované, tak i ručitelkou. Žalobkyně tak má za to, že k úhradě smluvní pokuty tímto byla vyzvána i 1. žalovaná, a to právě prostřednictvím svého statutárního orgánu. Poukázala i na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Nejpozději podáním žaloby žalobkyně splnila svou formální povinnost vyzvat žalované k dobrovolnému splnění svých závazků. Věřitel přitom není podle § 2021 o. z. povinen vyzývat dlužníka k plnění v případě, že tuto písemnou výzvu nemůže věřitel uskutečnit (neboť např. dlužníka nelze obeslat), nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní, např. pro platební neschopnost nebo byl na dlužníka prohlášen konkurz. V případě nekontaktního dlužníka pak podle názoru žalobkyně nelze poskytovat právní ochranu nekonání dlužníka, který svou nečinností způsobuje porušení smluvních závazků, s odkazem na údajně nedostatečné splnění formálních podmínek ze strany věřitele. Navrhla, aby odvolací soud napadené výroky rozsudku změnil tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobkyni náhradu nákladů řízení.
7. Odvolací soud přezkoumal napadené výroky rozsudku včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je v převážném rozsahu důvodné.
8. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty je předčasný, resp. že dosud nenastala její splatnost z důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala 1. žalovanou k úhradě požadované smluvní pokuty. Prvostupňový soud nezohlednil tu skutečnost, že 1. žalované byl doručen do datové schránky dne datum návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který obsahoval i požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši částka. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu přitom plyne, že za kvalifikovanou upomínku (výzvu věřitele o plnění) lze považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky. Žaloba představuje hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům od okamžiku, kdy se o něm dozvěděli (§ 41 odst. 3 o. s. ř.). Od takto nastavené judikatury se Nejvyšší soud neodklání ani v poměrech nové právní úpravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).
9. V poměrech projednávané věci z uvedeného plyne, že splatnost sjednané smluvní pokuty (§ 2048 odst. 1 o. z.) nastala vůči 1. žalované v souladu s článkem IV. bod 2. smlouvy až dne datum, tedy 14 dnů po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum žalovanému číslo. Žalovaná číslo se tak dostala do prodlení s uspokojením nároku na zaplacení smluvní pokuty dnem datum.
10. Správným pak neshledal odvolací soud ani uložení povinnosti zaplatit dlužnou částku oběma žalovaným společně a nerozdílně. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka nebo usnesení sp. zn. spisová značka totiž plyne, že skutečnost, že ručitel se zavazuje věřiteli, že uspokojí jeho pohledávku za dlužníkem, jestliže ji neuspokojí dlužník, neznamená, že ručitelský závazek je totožný se závazkem dlužníka a že tutéž pohledávku v té podobě, kterou má věřitel vůči dlužníku, uplatňuje i vůči ručiteli; obě pohledávky se totiž liší důvodem svého vzniku i splatností i s důsledky pro případné exekuční řízení, přičemž rozdílnost závazku ručitele a dlužníka vyplývá též z toho, že ručitelský závazek je ve vztahu k závazku dlužníka akcesorický a subsidiární, a tedy že se nejedná o závazky solidárního charakteru. Žalovaní tak mohou být ke splnění dluhu podle § 2018 o. z. zavázáni jen tak, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.
11. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 o. s. ř.. Oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím od datum do zaplacení tak, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu napadený výrok, tj. ohledně úroku z prodlení za dobu od datum do datum, potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.
12. Za situace, kdy odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodl i o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu 81 % (částka + částka), procesní zavinění na zastavení řízení v rozsahu 19 % (částka) lze pak označit jako její neúspěch. Náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 62 % celkových nákladů řízení (81% úspěch – 19% neúspěch). Náklady řízení před soudem prvního stupně tvoří zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši částka a náklady právního zastoupení podle ustanovení pr. předpisu (dále jen„ AT“). Za 2 úkony právní služby á částka (převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), 2 paušální náhrady hotových výdajů á částka podle ustanovení pr. předpisu a 21% DPH ve výši částka činí náklady celkem částku částka. Za odvolací řízení náleží žalobkyni náhrada nákladů za 1 úkon právní služby (odvolání) ve výši částka (z tarifní hodnoty částka), paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka, 21% DPH ve výši částka a náhrada za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši částka, celkem částka 3 274, částka Náklady žalobkyně za řízení před soudy obou stupňů činí částku částka, z čehož 62% činí částku částka. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.