54 CO 284/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. příjmení Pínové a soudkyň Mgr. Lenky Marynkové a JUDr. Jaroslavy Pokorné ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I o věci samé potvrzuje.

II. Ve výroku II o nákladech řízení se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše nákladů činí částka, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně ode dne datum do zaplacení (výrok I) a na náhradě nákladů řízení částku částka, (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě ze dne datum, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky včetně příslušenství z titulu nevrácení přeplatku za žalobcem uhrazené služby spojené s užíváním bytu číslo na adrese adresa, na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi ním a jméno jméno příjmení, v postavení společných nájemců na straně jedné, a žalovaným, jako pronajímatelem na straně druhé (dále též jen„ nájemní smlouva“). Nájemní vztah byl ukončen a byt předán zpět žalovanému dne datum, přičemž dle předávacího protokolu, stvrzeného mimo jiné podpisem budoucího nájemce pana příjmení, byt nevykazoval žádné závady nad míru běžného opotřebení vyjma přívodu k myčce. Po skončení nájmu zaslal žalovaný žalobci vyúčtování datované datum, dle něhož činil přeplatek za služby ke dni ukončení nájemního vztahu částku částka, žalobci však byla z tohoto titulu vrácena pouze částka částka s tím, že zbývající část přeplatku ve výši částka byla použita na opravu bytu po jeho vystěhování (žaluzie (částka); sporák kombinovaný (částka); úklid (částka); dřezová baterie a roh (částka)), ačkoliv potřeba tvrzených oprav byla v rozporu s předávacím protokolem.

3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Předně namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce s odůvodněním, že společná nájemkyně jméno jméno příjmení se nároku na vyplacení přeplatku pro existenci závad vzdala. Pro případ, že by soud vzdání se nároku společné nájemkyně na výplatu přeplatku nepovažoval za dostatečné, započetl žalovaný pohledávku žalobce na vrácení přeplatku ve výši částka (správně má být částka) na svou pohledávku za žalobcem a jméno jméno příjmení z titulu náhrady škody sestávající z nákladů na odstranění závad v celkové výši částka (výměna sporáku v částce částka, úklid po kočce v částce částka, výměna vodovodní baterie s roháčkem v částce částka a oprava žaluzií v částce částka). Samotné zjištění závad žalovaný spojil až s důkladnou prohlídkou bytu při jeho předávání dalšímu nájemci, jméno příjmení, který jej měl začít užívat od datum, s tím, že zjištěné závady byly odstraněny v rámci větší opravy bytu, kterou žalovaný provedl po skončení nájemního vztahu s žalobcem. Žalovaný dále namítl, že potencionální nájemce pan příjmení odmítl byt pro jeho poškození žalobcem a jméno jméno příjmení převzít, čímž mu vznikla další škoda ve výši částka představující ušlé nájemné za období od datum do dubna 2020, kdy se podařilo byt obsadit novým nájemcem. I tuto svou pohledávku za žalobcem a jméno jméno příjmení žalovaný podáním doručeným soudu dne datum započetl do výše žalované částky na pohledávku žalobce.

4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě a ze shodných skutkových tvrzení vzal za prokázané, že dne datum uzavřeli žalovaný jako pronajímatel a žalobce s jméno jméno příjmení jako společní nájemci nájemní smlouvu k bytu číslo na adrese adresa (dále též jen„ předmětný byt“). Nájemní vztah byl ukončen dne datum, kdy byl předmětný byt za přítomnosti žalobce, jméno jméno příjmení, jméno příjmení a za žalovaného příjmení. příjmení a A. příjmení též protokolárně předán zpět žalovanému. V předávacím protokolu podepsaném osobami účastnícími se předání byla zanesena pouze závada spočívající v protékajícím přívodu k myčce v okamžiku spuštění vody. Žalovaný provedl po skončení nájmu vyúčtování služeb, přičemž část přeplatku částka žalobci nevyplatil s odkazem na náklady vzniknuvší mu při odstraňování závad, jež měly být v předmětném bytě způsobeny žalobcem (částka výměna zapečeného sporáku, částka výměna kapající vodovodní baterie s roháčkem a částka oprava poškozených žaluzií), a dále na úklid bytu (částka). Ke sporné otázce existence tvrzených závad soud prvního stupně uzavřel, že vytýkané vady nebyly dány, jednalo se toliko o běžné opotřebení způsobené řádným užíváním, rovněž neshledal znečištění bytu, jež by vyžadovalo tvrzený úklid.

5. Po právní stránce prvostupňový soud věc posoudil podle ust. § číslo, § 1968, § 1970, § číslo, § číslo, § číslo, § číslo odst. 1, § 2293 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Přednostně se zabýval posouzením vznesené námitky nedostatku aktivní legitimace žalobce, kterou s odkazem na § číslo, § 2271 a § 1877 o. z. neshledal důvodnou, když žalobce byl s jméno jméno příjmení v postavení společných nájemců. Z jejich právního postavení přitom plyne nikoliv pouze pasivní solidarita ke splnění závazku, ale také aktivní solidarita, kdy kterýkoliv ze společných nájemců může po pronajímateli požadovat celé plnění a pronajímatel v postavení dlužníka pak plní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první. Pokud jde o tvrzené vady, odkázal soud prvního stupně na § 2293 o. z. a čl. 8 nájemní smlouvy, dle kterých byl žalobce jako nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém ho převzal nehledě na běžné opotřebení. Žalovaným namítané prokázané závady (znečištěný sporák, kapající baterie a zohýbané lamely žaluzií) dle závěrů soudu prvního stupně běžné opotřebení spojené s řádným užíváním nepřesahovaly, pročež námitku započtení žalovaného z titulu provedených oprav oproti pohledávce žalobce neshledal důvodnou. Se stejným odůvodněním shledal nedůvodnou i námitku započtení spočívající v náhradě škody za ušlé nájemné a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. O nákladech řízení (výrok II.) soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich plnou náhradu v částce částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta za 8 úkonů právní pomoci po částka ve výši stanovené podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/ (dále jen„ a. t.“), 8 náhrad hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a. t., náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. v rozsahu 8 x 5 půlhodin á částka za cestu z obec do obec a zpět dne datum, datum, datum a datum celkem částka, dále náhrady cestovného automobilem zn. Subaru Outback při spotřebě 8,9 l číslo a vzdálenosti 130 km z obec do obec a zpět, tedy dne datum 2x130 km á částka (částka částka) částka částka, dne datum 2x130 km á částka (částka částka) částka částka, dne datum 2x130 km á částka (částka + částka) částka částka a dne datum 2x130 km á částka (částka částka) částka částka, celkem cestovné částka (správně v součtu částka) a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání, v němž soudu prvního stupně vytkl nepřihlédnutí k jím tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům (§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř.), nesprávná skutková zjištění (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a nesprávné právní posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.). Předně poukázal na rozpor mezi údaji uvedenými v předávacím protokolu a skutečnostmi, jež vyplynuly ze svědeckých výpovědí stran znečištění a poškození předmětného bytu. Dále upozornil, že soud se při svém posouzení vůbec nezabýval povinností žalobce provést před předáním bytu zpět žalovanému jeho běžnou údržbu a drobné opravy, jakož i odstranit poškození, za která odpovídá. Zároveň nesouhlasil s tím, že by závady způsobené žalobcem nepřesahovaly běžné opotřebení bytu. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že soud prvního stupně jej při prvním jednání vyzval ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokázal existenci závad v předmětném bytě k datu jeho předání zpět pronajímateli, tedy konkrétně nutnost výměny sporáku, výměny vodovodní baterie, opravy žaluzie a úklidu po kočce, včetně přesného vyčíslení. Pokud se soud domníval, že se jedná o běžné opotřebení bytu, zvýšil tak výdaje žalovaného v dané věci spojené s prokazováním daných skutečností. Ve vztahu k nákladovému výroku žalovaný s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 736/2012, namítl, že žalobce by měl vzhledem k adrese sídla jeho advokáta nést náklady na jeho cestovné a promeškaný čas ze svého. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá, a že žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů před soudy obou stupňů.

8. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil. Napadený rozsudek označil za věcně správný a navrhl jeho potvrzení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce v postavení nájemce bytu řádně splnil všechny podmínky smluvního vztahu při ukončení nájmu. Žalovaná neměla žádný důvod, proč přeplatek vyúčtování ve výši částka žalobci nevrátit. Soud prvního stupně rozhodl správně i o náhradě nákladů řízení, když nijak nevybočil z ustálené judikatury, žalobce při volbě právního zástupce postupoval v souladu se zákonem.

9. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a odvolání žalovaného shledal po doplnění dokazování důvodným ohledně nákladového výroku II, a to pouze co do výše nákladů řízení uložených žalovanému k úhradě.

10. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil skutková zjištění odpovídající obsahu spisu, jejichž správnost potažmo úplnost žalovaný napadal toliko ve vztahu k soudem prvního stupně provedenému posouzení stavu předmětného bytu v okamžiku jeho předání zpět žalovanému. V podrobnostech proto odvolací soud na skutková zjištění uvedená v písemném vyhotovení napadeného rozsudku a z toho vyvozené závěry pro stručnost odkazuje, neboť pro potřeby odvolacího řízení není účelné uvedené opisovat.

11. Odvolací soud zopakoval dokazování listinami, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, případně jím učiněná zjištění považoval odvolací soud za nedostatečná, a sice nájemní smlouvou včetně dodatku číslo k této, evidenčními listy ze dne datum a ze dne datum, přehledy plateb vč. souhrnných vyúčtování a položkovým rozpočtem.

12. Z nájemní smlouvy, dodatku číslo k této a evidenčních listů ze dne datum a ze dne datum odvolací soud zjistil, že společní nájemci (žalobce a jméno jméno příjmení) se zavázali hradit žalovanému měsíční nájemné ve výši částka vždy za dva po sobě jdoucí měsíce do pátého dne prvního ze dvou měsíců, za které se nájemné platí (čl. 4 odst. 1 a 2 nájemní smlouvy). Dodatkem číslo k nájemní smlouvě byla splatnost nájemného počínaje anonymizováno rok změněna tak, že byla stanovena do posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se hradí nájemné (čl. 3 dodatku). Spolu s nájemným byly splatné též zálohy na služby, které činily nejprve částka měsíčně (respektive částka za dva měsíce) a od datum částku částka měsíčně. Poslední platbu ve výši částka provedl žalobce dne datum.

13. Z položkového rozpočtu odvolací soud zjistil, že žalovaný po skončení nájmu předmětného bytu žalobcem přistoupil k jeho rekonstrukci zahrnující mj. bourání otvorů, výměnu podlah a svítidel, novou kuchyňskou linku včetně zařizovacích předmětů (digestoře, sporáku a kuchyňské baterie s roháčkem) či výmalbu.

14. Odvolací soud shodně jako soud prvostupňový dospěl k závěru o nadbytečnosti neprovedených důkazů účastnickými výslechy předsedkyně představenstva žalovaného příjmení příjmení a dále členky představenstva jméno příjmení, když předávací protokol ze dne datum a předložené fotografie jednotlivých částí či vybavení předmětného bytu korespondují s výslechy svědků nezaujatých na věci (jméno anonymizováno a jméno příjmení), kteří s ohledem na provádění prací v předmětném bytě měli dostatečný a současně ničím a nikým nezkreslený náhled, a již z těchto důkazů, bylo možno učinit ucelený závěr o stavu předmětného bytu k okamžiku jeho předání.

15. Pokud jde o právní hodnocení věci, uvádí odvolací soud, že poslední platbu nájemného a záloh za služby (datum) provedl žalobce nad rámec svých povinností, když nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu do konce trvání nájemního vztahu, tj. do datum, byly plně pokryty předchozími platbami. Žalobci tak vedle přeplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok rok ve výši částka vznikl též přeplatek ve výši částka.

16. Dále je odvolací soud předně nucen v obecné rovině korigovat závěry soudu prvního stupně stran významu vzdání se práva společné nájemkyně, jméno jméno příjmení, na vrácení přeplatku. Toto právní jednání obsažené v prohlášení ze dne datum není ničím jiným nežli prominutím dluhu dle § 1995 a násl. o. z. Dle § 1996 odst. 2 o. z. promine-li dlužníku dluh jeden ze solidárních věřitelů (přičemž není pochyb, že žalobce je jako společný nájemce s paní jméno jméno příjmení solidárním věřitelem, pokud jde o požadavek vrácení přeplatku), zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele. Prominutím dluhu tak částečně zanikají závazky dlužníka vůči všem solidárním věřitelům, nejen vůči tomu, který dluh prominul, ale též ve vztahu k ostatním spoluvěřitelům, kdy celková výše dluhu se snižuje o podíl solidárního věřitele, který dluh prominul. Prominutí dluhu podle § 1996 odst. 2 způsobuje úplný zánik závazku dlužníka vůči věřiteli, který dluh prominul, částečný zánik závazků vůči ostatním věřitelům (v rozsahu podílu spoluvěřitele, který dluh prominul), a konečně též zánik podílu spoluvěřitele ve vnitřním poměru. Navzdory uvedenému však lze přisvědčit soudu prvního stupně, že společnou nájemkyní učiněné vzdání se práva nemá žádný vliv na oprávnění žalobce domáhat se vrácení celého přeplatku, když jak nájem, tak zálohy na plnění spojená s užíváním bytu hradil v rozhodném období výlučně žalobce. Podíl společné nájemkyně na závazku spočívajícím v přeplatku ve výši částka je proto nulový a ve vztahu k žalobci tak namítaným vzdáním se práva závazek ani zčásti nezanikl.

17. Pokud jde o tvrzené závady vyskytující se při předání předmětného bytu dne datum, soud prvního stupně se správně zabýval jak jejich existencí, tak následně jejich povahou, respektive odpovědností žalobce za tyto, a to v rozsahu uplatněném žalovaným k náhradě - nevyčištěný a zapečený sporák, nepořádek po kočce (chlupy, prach), rozbitá nefunkční vodovodní baterie s prokapávajícím připojením k myčce a zničené (od kočky prokousané) žaluzie.

18. Podle § 2225 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

19. Obvyklé opotřebení, jež se k užívání věci nájemcem notně váže, je tedy povoleným následkem výkonu užívacího práva, za které nájemce poskytuje úplatu. Jde přitom o takové opotřebení, k němuž by obvykle došlo i při užívání vlastníkem, zejména se jedná o pokles estetických a funkčních vlastností věcí jako přímého a obvyklého následku jejich běžného užívání, a to s přihlédnutím k délce takového užívání. Za takovéto obvyklé opotřebení, jež může vzniknout i letitým řádným užíváním, pak odvolací soud shodně se soudem prvního stupně shledal zohýbání některých lamel žaluzií, když žalovaným tvrzená nutnost jejich opravy (výměny) v důsledku prokousání kočkou byla vyvrácena svědeckou výpovědí jméno příjmení, který právě výměnu žaluzií z estetických důvodů (zohýbání lamel) a nikoliv pro jejich nefunkčnost, v předmětném bytě provedl. Shodně shledal odvolací soud obvyklým opotřebením též znečištěný sporák a kapající vodovodní baterii s prokapávajícím připojením k myčce.

20. Je však současně třeba přisvědčit žalovanému, že nájemce provádí a hradí běžnou údržbu a drobné opravy v bytě (§ 2257 odst. 2 o. z.), a to i jsou-li následkem řádného užívání v podobě obvyklého opotřebení, zde vyčištění sporáku či oprava uvolněné kapající baterie včetně kapajícího přívodu k myčce. Neučinil-li tak žalobce nejpozději v okamžiku předání předmětného bytu po skončení nájmu, byl žalovaný v souladu s § 2267 o. z. oprávněn tyto vady odstranit na náklady žalobce. Charakter nákladů, které hradí nájemce dle § 2267 o. z., není zákonem stanoven, lze však mít za to, že musí jít o účelně vynaložené náklady, tj. takové náklady, které povedou k tomu, že bude odstraněno poškození a vada (provedena běžná údržba, drobná oprava), a to takovým způsobem, že předmět nájmu získá opětovně vlastnosti, které měl před vznikem poškození či vady či které by měl po provedení běžné údržby. Pronajímatel však nemůže toto své právo zneužít například tím, že aniž by se pokusil o odstranění závady provedením drobné opravy, pořídí věc novou, v daném případě v rámci celkové rekonstrukce bytu. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že žalovaným nebyla tvrzena nefunkčnost kapající baterie ani lehce znečištěného sporáku (míra znečištění byla prokázána fotografií, jejíž autentičnost stvrdil svědek provádějící rekonstrukci, jméno příjmení), přesto přistoupil k finančně náročné výměně, jejíž úhradu zneužívaje své právo následně vůči žalobci uplatnil.

21. Jak již bylo uvedeno, výklad povinnosti nájemce odstranit vadu, za kterou odpovídá, musí být činěn v souladu s § 8 o. z., tj. nemůže jít o šikanu a zneužití práva ze strany pronajímatele. Pokud tvrzené výdaje za úklid v předmětném bytě z důvodu jeho údajného znečištění kočkou žalovaný odůvodňoval částkou částka, kterou dle položkového rozpočtu uhradil za kompletační činnost provedenou řadu měsíců po zániku nájmu v souvislosti s rekonstrukcí předmětného bytu, pak i takovéto chování je příkladem zneužití práva pronajímatelem, zde žalovaným. Pro úplnost odvolací soud doplňuje, že i pokud by v sobě kompletační činnost zahrnovala úklid (což se jeví vysoce nepravděpodobným vzhledem k dalším položkám v rozpočtu, např. čištění zametáním v místnostech a chodbách několikanásobně), pak by se jednalo o úklid spojený s rekonstrukcí předmětného bytu po výmalbě, výměně podlah a kuchyňské linky a dalších pracích, nikoliv o úklid spojený s tvrzeným nepořádkem po žalobci jako nájemci.

22. S ohledem na shora uvedené, byť některé právní závěry soudu prvního stupně korigoval, dospěl odvolací soud ke shodnému závěru, a sice že žalobce nebyl povinen hradit náklady vynaložené žalovaným nikoliv na uvedení bytu do stavu, v němž byl žalobce povinen byt po skončení nájmu předat zpět žalovanému, nýbrž na jeho zvelebení, k němuž žalovaný nepřistoupil pro chování žalobce, ale v rámci rekonstrukce pro stáří a tomu odpovídající stav předmětného bytu. Žalovaný tedy neměl za žalobcem existující pohledávku z titulu oprav předmětného bytu, kterou by mohl proti vymáhané pohledávce žalobce započíst. Pokud jde o tvrzený ušlý nájem, pak ani existenci této pohledávky a tedy možnost jejího započtení (i pokud by nebylo učiněno toliko podmíněně) odvolací soud neseznal. Předně je třeba zdůraznit, že se nejeví pochopitelným, z jakého důvodu by žalobce měl nést odpovědnost za nemožnost pronajímat předmětný byt v době, kdy žalovaný z vlastního rozhodnutí přikročil k jeho kompletní rekonstrukci včetně kupříkladu výměny podlah. Pokud by žalovaný hodlal uvést byt do stavu, v jakém byl žalobce povinen ho předat, mohl tak učinit v řádu hodin; několikaměsíční rekonstrukci zvelebující předmětný byt k tíži žalobce klást nelze.

23. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o věci samé (I) jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení (II), soud prvního stupně rozhodl správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., výši nákladů vzniknuvších žalobci však nesprávně vyčíslil v části týkající se náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t., náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. a počtu úkonů právní služby, když bez dalšího přiznal žalobci náhradu nákladů tak, jak je tento vyčíslil v podání ze dne datum.

25. Žalobce účelně vynaložil v řízení před soudem prvního stupně náklady ve výši částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z mimosmluvní odměny advokáta za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, dne datum, dne datum a dne datum) ve výši po částka za každý úkon právní služby dle § 7 bod 5 a. t., ze 7 paušálních náhrad hotových výdajů po částka k uvedeným úkonům dle § 13 odst. 4 a. t., z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. v celkové výši částka (8 půlhodin x 4 cesty x částka) stráveného cestou z obec do obec a zpět ke čtyřem soudním jednáním, z náhrady cestovních výdajů v celkové výši částka dle § 13 odst. 5 a. t. za cestu z obec a zpět k soudním jednáním, tj. 130 km x 2 jedna cesta, kdy byl použit osobní automobil Subaru Outback s průměrnou spotřebou anonymizováno 8,9l číslo km (za cestu k jednání dne datum ve výši částka (sazba základní náhrady 4,40 spisová značka, cena 27,80 spisová značka anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu), za cestu k jednání dne datum ve výši částka (sazba základní náhrady 4,40 spisová značka, cena 33,80 spisová značka anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu), za cestu k jednání dne datum ve výši částka (sazba základní náhrady 4,70 spisová značka, cena 37,10 spisová značka anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu), a za cestu k jednání dne datum ve výši částka (sazba základní náhrady 4,70 spisová značka, cena 44,50 spisová značka anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu)), a dále dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z náhrady 21 % DPH z částky částka, tj. ve výši částka. Oproti soudu prvního stupně tak odvolací soud provedl vlastní výpočet cestovních náhrad prostý průběžného zaokrouhlování a při určení času stráveného cestou vyšel z veřejně dostupných informací webová adresa), dle kterých průměrná cesta mezi anonymizována dvě slova a anonymizováno trvá 1 hodinu a 47 minut, žalobci tak náleží náhrada za promeškaný čas toliko za 32 půlhodin (4 x 2 půlhodiny za jednu zpáteční cestu x 4 ÚJ) a náhrada cestovních výdajů ve výši shora uvedené. Odvolací soud se dále zabýval účelností vynaložených nákladů, přičemž dospěl k závěru, že náklady spojené s vyjádřením ze dne datum (odměna za jeden úkon právní služby a jedna paušální náhrada výdajů), vzhledem k absenci jakýchkoliv nových tvrzení, za účelné považovat nelze.

26. Námitce žalovaného, že by žalobce měl, vzhledem k vzdálenosti sídla jeho advokáta od místa soudu, nést náklady na cestovné a náhradu za promeškaný čas sám, odvolací soud nepřisvědčil. Žalovaným odkazovaný nález Ústavního soudu na nyní projednávanou věc nedopadá, když tento nelze vykládat tak, že žalobce je omezen ve volbě svého právního zástupce městem, v němž probíhá soud. Současně v daném případě nelze přehlédnout, že žalobce si nezvolil advokáta napříč celou anonymizována dvě slova a dále též, že je trvale bytem mimo anonymizováno. Ať již tedy byl veden důvěrou v osobu svého právního zástupce či například výší hodinových odměn účtovaných advokáty mimo část Prahy jednání žalobce v dané věci odvolací soud zneužití práva neshledává. Rovněž námitka, že rozsah dokazování se odvíjel od poučení daného soudem prvního stupně a mohl být nižší, pokud měl prvostupňový soud za to, že byt byl toliko běžně opotřeben, je lichá, když mimo jiné otázka, zda se jedná o běžné opotřebení, byla předmětem dokazování.

27. Z důvodů výše uvedených odvolací soud napadený rozsudek v nákladovém výroku II změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. pouze co do výše tak, že náhradu nákladů řízení určil částkou částka, ve zbytku jej jako věcně správný rovněž potvrdil podle § 219 o. s. ř.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl i v této fázi řízení zcela úspěšný. Žalobci tak náleží náhrada nákladů v částce částka spočívající v mimosmluvní odměně advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání žalované ze dne datum, účast na odvolacím jednání dne datum) ve výši částka za každý úkon právní pomoci dle § 7 bod 5 a. t. při tarifní hodnotě částka, včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. v celkové výši částka (8 půlhodin x částka) stráveného cestou z obec do obec a zpět k odvolacímu jednání dne datum a v cestovném dle § 13 odst. 5 a. t. za cestu z obec a zpět k výše uvedenému odvolacímu jednání, tj. 130 km x 2, kdy byl použit osobní automobil Subaru Outback s průměrnou spotřebou anonymizováno 8,9l číslo km, ve výši částka (sazba základní náhrady 4,70 spisová značka, cena 44,50 spisová značka anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu). Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží žalobci též náhrada 21 % DPH z částky částka, tj. ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).