54 CO 3/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. příjmení Pínové a soudkyň Mgr. Lenky Marynkové a JUDr. Jaroslavy Pokorné ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 39 C 160/2018-88,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému povinnost ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizený předat žalobci byt číslo o dvou pokojích a kuchyni s ústředním vytápěním všech obytných místností a s příslušenstvím nacházející se v 6. podlaží domu adresa, ulice ulice v obec a číslo, katastrální území Nové Město (dále jen„ Byt“). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok II) a České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení ve výši stanovené samostatným usnesením (III). Výrokem II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 39 C 160/2018-91, byla výše nákladů státu, k jejichž úhradě je povinován žalovaný, stanovena částkou částka.

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě ze dne datum, kterou se žalobce, jako vlastník, domáhal vyklizení Bytu s odůvodněním, že žalovaný k jeho užívání nemá žádný právní titul, neboť nájemní vztah skončil dne datum. Se žalovaným byla k Bytu dne datum uzavřena nájemní smlouva č. NAB/11/02 číslo (dále též jen„ Nájemní smlouva“), a to na dobu určitou dvou let, tedy do datum, s možností prolongace. Žalobce neměl na dalším trvání nájemního vztahu se žalovaným zájem, proto jej dopisem ze dne datum, sp. zn. S – MHMP číslo, vyzval k vyklizení a protokolárnímu předání bytu do patnácti dnů od obdržení výzvy (dále též jen„ Výzva“). Dle dodejky žalovaný příjmení převzal dne datum, avšak Byt do dnešního dne nevyklidil.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že mu Výzva nebyla nikdy doručena a že podpis na doručence od Výzvy není jeho. Při nedoručení výzvy k vyklizení Bytu se tak nájem ze zákona prodloužil o dva roky. Zdůraznil též, že své povinnosti nájemce, spočívající zejména v úhradě nájemného, řádně plní.

4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že mezi žalobcem, jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, byla dne datum uzavřena k Bytu nájemní smlouva č. NAB/11/02 číslo na dobu dvou let, tj. do datum, s možností prodloužení nájmu o sjednanou dobu nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání Bytu alespoň tři měsíce po uplynutí sjednané doby nájmu a pronajímatel ho v této době písemně nevyzve, aby Byt opustil. Nájem Bytu skončil dne datum, neboť žalobce žalovaného vyzval datum k vyklizení Bytu a žalovaný příjmení dne datum převzal. Prvostupňový soud současně poukázal na skutečnost, že otázka převzetí výzvy k vyklizení Bytu se stala bezpředmětnou dne datum, neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017, dosud trvající řízení o vyklizení bytu zahájené dříve, nežli měl nájem bytu uplynutím doby skončit, nahrazuje (písemnou) výzvu k jeho opuštění. V případě prolongace nájmu Bytu do datum by tedy tento nejpozději dnem datum skončil, neboť na doručenou žalobu o vyklizení Bytu je třeba nahlížet jako na výzvu k vyklizení Bytu.

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a vycházeje ze zjištěného skutkového stavu shledal žalobu důvodnou. Plně úspěšnému žalobci přiznal dle § 151 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v částce částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z paušální náhrady ve výši částka dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za každý z 10 úkonů (výzva k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne datum a ze dne datum, účast při jednání soudu dne datum, dne datum a dne datum, a příprava účasti na těchto). Výrok, jímž byla žalovanému uložena povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši, jež byla následně stanovena samostatným usnesením, nebyl po právní stránce odůvodněn.

6. Žalovaný napadl rozsudek v celém jeho rozsahu včasným a přípustným odvoláním, v němž namítl, že prvostupňový soud založil své rozhodnutí na nesprávných skutkových zjištěních. Poukázal na závěr znaleckého posudku č. MB číslo ze dne datum z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, ohledně žalovaným sporovaného podpisu na doručence k Výzvě, dle kterého nelze vyloučit, že by se v nízké rovině pravděpodobnosti mohlo jednat o podpis vyhotovený žalovaným. V rovině vysoké pravděpodobnosti se tak dle žalovaného uzavřelo, že sporovaný podpis na doručence k Výzvě nebyl jeho podpisem. S přihlédnutím k závažnosti následků tak měl prvostupňový soud uzavřít, že doručení Výzvy žalovanému prokázáno nebylo. Dále žalovaný namítl, že soud prvního stupně při svém rozhodnutí věc nesprávně právně posoudil, když neaplikoval ust. § 2230 odst. 1, 2 o. z., dle kterého užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouvy byla znovu uzavřena za podmínek sjednaných původně s tím, že byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší, platí, že byla uzavřena na tuto dobu. Za situace, kdy výzva k vyklizení žalovanému nebyla doručena, došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy nejméně do datum. Závěrem žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil, se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně se zcela ztotožnil. Navrhl napadený rozsudek potvrdit a přiznat žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Zdůraznil, že žalovaný si zásilku s Výzvou po neúspěšném pokusu o doručení dne datum osobně převzal na příslušné pobočce České pošty s. p., přičemž při převzetí se musel prokázat průkazem totožnosti. Nadto dle judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 26 Cdo 1082/2017) nájem bytu skončil nejpozději dnem datum, neboť tato doba již v době rozhodování soudem prvního stupně uplynula. Odkaz žalovaného na ust. § 2230 odst. 1, 2 o. z. označil žalobce za nepřípadný s ohledem na speciální úpravu obsaženou v § 2285 o. z.

8. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal odvolání žalovaného nedůvodným.

9. Vyšel při tom ze skutkových zjištění popsaných soudem prvního stupně, na něž odkazuje, a shodně jako prvostupňový soud dospěl k závěru, že žalovaný byl dopisem ze dne datum, sp. zn. S – spisová značka číslo vyzván k opuštění bytu ve smyslu § 2285 o. z., přičemž tato výzva byla žalovanému doručena dne datum, kdy si ji osobně vyzvedl na příslušné pobočce České pošty s. p. Nájem Bytu tak skončil dne datum. Soud prvního stupně při hodnocení důkazů postupoval zcela v souladu s § 132 o. s. ř., kdy důkazy vztahující se k převzetí výzvy (doručenku k písemnosti spisová značka číslo OBF-ŠVE, znalecký posudek č. MB číslo ze dne datum, vypracovaný Mgr. jméno příjmení, znalcem z oboru písmoznalectví se specializací na zkoumání ručního písma, a sdělení České pošty s. p. ze dne datum) hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, a na základě tohoto hodnocení dospěl ke shora uvedenému závěru o osobním převzetí Výzvy žalovaným. Odvolací soud se proto nemohl ztotožnit s námitkou žalovaného, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když tyto spolu naopak plně korespondují a současně ve svém souhrnu poskytují dostatečný podklad pro spolehlivý závěr o skutkovém stavu.

10. Soud prvního stupně současně správně uzavřel, že pro rozhodnutí ve věci samé se posouzení mezi stranami sporné otázky převzetí Výzvy žalovaným stalo neaktuálním, když v době od podání žaloby (datum) do rozhodnutí soudu prvního stupně uplynula doba, po kterou bylo možno zvažovat prolongaci nájmu (do datum). Správně v této souvislosti odkázal na přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 26 Cdo 1082/2017, dle kterého je-li proti nájemci pronajímatelem vedeno řízení o vyklizení bytu ke dni, kdy měl nájem uplynutím doby skončit, k obnovení nájmu podle § 2285 o. z. nedojde, i když nájem skončil až po podání a doručení žaloby a (další) výzva podle § 2285 o. z. nebyla podána.

11. Nepřípadnou shledal odvolací soud též námitku nesprávného právního posouzení vznesenou žalovaným s odkazem na ustanovení § 2230 odst. 1, 2 o. z. Je třeba přisvědčit žalobci, že ust. § 2285 o. z., vážící se ke skončení nájmu bytu, je speciálním k ust. § 2230 o. z., upravujícím skončení nájmu obecně. Speciální právní úprava (stanovící dobu tří měsíců ode dne, kdy měl nájem bytu skončit, a po kterou je třeba nájemce vyzvat k opuštění bytu) tak má v daném případě přednost před aplikací ust. § 2230 o. z.

12. Soud prvního stupně výrokem II. napadeného rozsudku též správně uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení, které mu v předchozí fázi řízení vznikly, a správně stanovil jejich výši částkou částka Odvolací soud pouze dodává, že zcela neúspěšnému žalovanému byla povinnost k náhradě nákladů řízení žalobce před soudem prvního stupně uložena dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. Pokud byla žalovanému uložena výrokem III. napadeného rozsudku ve spojení s výrokem II. usnesení prvostupňového soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. 39 C 160/2018-91, povinnost k náhradě nákladů státu ve výši částka, odvolací soud dodává, že dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení hradil stát náklady v celkové výši částka (znalečné dle výroku I. usnesení soudu prvního stupně ze dne datum rozhodnutí, č. j. 39 C 160/2018-91). Žalovaný byl v řízení zcela neúspěšný, přičemž předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u něj nebyly shledány.

14. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to včetně akcesorických výroků o náhradě nákladů řízení (výrok I).

15. O nákladech odvolacího řízení (výrok II) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů též za tuto fázi řízení. Náklady řízení žalobce představují dva hotové výdaje nezastoupeného účastníka (vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) po částka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Hotový výdaj ve výši částka za přípravu k odvolacímu jednání žalobce výslovně nepožadoval. Lhůta k plnění byla stanovena dle §160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.