55 Co 10/2026

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci žalobkyně Orgán veřejné moci , IČO IČO orgánu veřejné moci sídlem v IČO orgánu veřejné moci jednající Orgán veřejné moci , IČO IČO orgánu veřejné moci sídlem v Adresa orgánu veřejné moci proti žalované právnická osoba ., IČO IČO žalované A sídlem v Adresa žalované A (jako insolvenční správkyně dlužnice Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem v Adresa žalované B ) zastoupené Jméno Zástupce , advokátem sídlem adresa zástupce zainteresované společnosti o 8 069 244,16 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. 11 C 254/2015–434 z 23. září 2025,

I. Rozsudek soudu I. stupně s e p o t v r z u j e .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení 600, -Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku, kterým jí soud I. stupně uložil zaplatit žalobkyni 8 069 244,16 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení. Navrhovala rozsudek změnit a žalobu zamítnout anebo snížit výši rozsudkem přiznané částky.

2. Uvedla, že výpočet smluvní pokuty je sice správný, avšak její výše je nepřiměřená hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Tento význam byl v daném případě zanedbatelný, jelikož skladované zboží – , podezřelý výraz, – nejsou a nebyly strategickou surovinou. Žalobkyně již neměla v úmyslu je dále skladovat. Kromě toho žalobkyni nevznikla žádná škoda, blížící se expirace olejů nebyla prokázána.

3. Sjednaná smluvní pokuta se projevuje jako spíše mocenský či vrchnostenský projev za strany žalobkyně, neodebrání olejů nijak nezmenšuje majetek žalobkyně. Soud věc nesprávně srovnával s případem vedeným u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , jelikož v judikované věci šlo o společnost , právnická osoba, ovládaná ruským státem a , jméno FO, (žalovaná je “akciová společnost malého podniku” a lišil se I význam zajišťované povinnosti, jelikož šlo o nedodání zásob leteckého petroleje (strategické komodity). Namístě tedy je významná modera výše smluvní pokuty.

4. Žalobkyně s odvoláním nesouhlasila. Tvrzení, že neměla v úmyslu komoditu skladovat nebylo prokázáno a mělo by jinak vliv na posuzování smluvní pokuty sjednané v režimu zákona č. 89/2012 Sb., nikoli podle obchodního zákoníku. Judikát , spisová značka, , na který zřejmě odkazuje žalovaná se týkal možnosti posuzování moderace smluvní pokuty sjednané dle o.z. podle judikatury k §301 obch. zák. Soud také správně poukázal na rozhodnutí zdejšího soudu , spisová značka, . Navrhla proto rozsudek potvrdit.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek dle §§ 212, 212a o. s. ř. a shledal jej správným.

6. Vyšel přitom ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně, které jsou pro posouzení věci, tedy řešení otázky eventuální moderace smluvní pokuty dostatečné. O základu nároku již bylo pravomocně rozhodnuto a samotný výpočet výše smluvní pokuty není sporný.

7. V první řadě je třeba se vyjádřit k tvrzení žalované, že žalobkyně již neměla zájem na dalším skladování komodity (těžký topný olej), jež mělo snižovat až bagatelizovat význam zajišťované povinnosti. Tímto tvrzením se soud I. stupně nezabýval, a to z toho důvodu, že v řízení před tím uplatněno nebylo. Jde o skutkovou novotu uplatněnou až v odvolacím řízení, což je v rozporu s ust. 205a o.s.ř., jelikož takovéto tvrzení mělo být uplatněno před soudem I. stupně. Proto k němu odvolací soud nepřihlížel (§ 213 odst. 5 o.s.ř.).

8. K otázce, zda šlo či nešlo o strategickou komoditu, odvolací soud uvádí, že v obecné rovině je věcí státu, jaké komodity a jakém rozsahu bude schraňovat. V konkrétním případě pak byla smluvně sjednána smluvní pokuta za porušení konkrétních povinností v konkrétní výši a k době, kdy došlo k porušení povinnosti toto smluvní ujednání trvalo, aniž by strany či některá z nich navrhovala změnu smlouvy na základě změny významu skladování předmětné komodity. Je tedy zřejmé, že tu byla vůle stran zajistit dodržení podmínek smlouvy smluvní pokutou ve sjednané výši (se sjednaným mechanismem jejího vyčíslení) bez zřetele k tomu, zda o strategickou komoditu šlo či nikoliv.

9. To v zásadě s podrobnějšími důvody akcentoval I soud I. stupně, přičemž ani žádné jiné důvody pro moderaci smluvní pokuty neshledal. Věc přitom správně právně posuzoval, zejména pak podle ust. § 301 obch. zák.

10. Odvolací soud neshledává důvodnými ani výhrady odvolatelky k srovnání se smluvní pokutou ve věci “Lukoil” zmiňované soudem I. stupně. Šlo sice o jinou komoditu a jinou korporaci (akciová společnost), nicméně o zajištění obdobné povinnosti (obměny skladované komodity), kde i pokutu ve výši 20 % z ceny neodebrané komodity soudy shledaly adekvátní (nikoli nepřiměřenou). Sama vlastnická struktura korporací či osoby statutárních zástupců přitom nejsou rozhodné.

11. Jelikož tedy, soud I. stupně věc správně právně posoudil a správně rozhodl I o nákladech řízení, odvolací soud rozsudek podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

12. Žalobkyně byly plně úspěšná I v tomto odvolacím řízení, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu nákladů v něm vzniklých. Jde o paušální náhradu podle § 151odst. 3 o.s.ř. za vyjádření k odvolání a účast u jednání 2x300, -Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).