55 CO 159/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy v exekuční věci oprávněného příjmení jméno příjmení, narozeného datum bytem adresa proti povinné České republice – Ministerstvu dopravy, IČO sídlem adresa o splnění povinnosti k odvolání oprávněného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. zamítl návrh povinné ze dne datum na odklad exekuce. Výrokem II. odložil exekuci vedenou na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, do doby pravomocného ukončení řízení o kasační stížnosti, která byla povinnou podána dne datum u Nejvyššího správního soudu v Brně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který je exekučním titulem v předmětném řízení. Výrokem III. zamítl návrh povinné na zastavení exekuce.

2. Podle odůvodnění podala povinná návrh na odklad exekuce s odůvodněním, že lze očekávat její zastavení z důvodu nepřípustnosti, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí (exekuční titul) nelze vykonat. Povinná dále podala k rukám pověřeného soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Brno – město návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že exekuce je nepřípustná, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

3. Oprávněný nesouhlasil se zastavením exekuce ani s jejím odkladem.

4. Soudní exekutor návrhům povinné na odklad a na zastavení exekuce nevyhověl a návrhy předložil exekučnímu soudu k rozhodnutí.

5. Soud návrhy posoudil dle § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., § 266 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 54 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb. Neshledal zákonné podmínky zmínky pro vyhovění návrhu povinného ze dne datum na odklad exekuce, neboť institut odkladu exekuce je opatřením dočasným, trvajícím pouze přechodnou dobu. Povinná nenavrhovala odklad exekuce na konkrétní časový termín ani ve vztahu k trvání konkrétní skutečnosti, na kterou by byl odklad exekuce vázán. Z tohoto důvodu návrh ze dne datum na odklad exekuce zamítl (výrok I.).

6. Na základě posouzení dle stejných zákonných ustanovení odložil exekuci do doby pravomocného ukončení řízení o kasační stížnosti, kterou povinná podala k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně proti rozsudku Městského soudu v Praze, který je exekučním titulem. Správní orgán – Ministerstvo dopravy, odbor agendy řidičů usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací – SPR/4, číslo –SPR, přerušil řízení o odvolání vedeném pod sp. zn. číslo –SPR, které měl podat oprávněný proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (správní orgán prvního stupně), číslo jednací sp. zn. S-MHMP. Z důvodu přerušení předmětného správního řízení je namístě exekuci odložit do pravomocného ukončení řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu ČR o kasační stížnosti povinné ze dne datum, podané proti exekučnímu titulu v daném řízení.

7. Po právním posouzení soud neshledal zákonné podmínky pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1, h) o. s. ř. z důvodu nepřípustnosti vedené exekuce. Exekuce je vedena na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, k vymožení povinnosti povinné vydat rozhodnutí o odvolání oprávněného, které podal proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, dále pro náklady oprávněného v exekučním řízení a náklady exekuce dle § 43a odst. 3 zák. č. 120/2001 Sb. Vykonávaný rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci a je vykonatelný, zákonné podmínky pro vedení exekuce jsou tedy dány. Z tohoto důvodu soud návrh na zastavení exekuce jako nedůvodný zamítl.

8. Proti vyhovujícímu výroku o odkladu exekuce, podal oprávněný včas odvolání. Namítl, že nenastaly důvody pro přerušení řízení správním orgánem dle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu. Je třeba se zaměřit na slovo„ může“, tedy nikoliv„ musí“. Povinný nejen, že nemusel, ale ani nesměl správní řízení usnesením přerušit. Povinná dále odkázala na § 85 odst. 1 zák. č. 250/2016 Sb. U tohoto výroku je třeba zaměřit se na slovní spojení„ v téže věci“. Přerušené správní řízení se týká údajného přestupku, kterého se měl dopustit oprávněný. V této věci nebyla podána ani správní žaloba, natož kasační stížnost. Kasační stížnost, kterou má povinná patrně na mysli, se týká úplně jiné věci, a to konkrétně nečinnosti povinné. Z toho důvodu povinná nemusela, ale ani nesměla správní řízení usnesením přerušit. Usnesení o přerušení řízení povinná vydala v rozporu se zákonem. Povinná uvádí v návrhu na odklad exekuce, že lze očekávat její zastavení z důvodu nepřípustnosti. To se však nezakládá na pravdě, neboť exekuce je přípustná. Kasační stížnost navíc není řádným opravným prostředkem, a tedy nemá odkladný účinek. Povinná je povinna řídit se povinností uloženou jí pravomocným a vykonatelným rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum a je vykonatelný od datum. Povinná však svoji povinnost vydat rozhodnutí ve věci odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy číslo jednací ve lhůtě 30 dnů od nabytí rozsudku dosud nesplnila. Pokud by odvolací soud nezrušil napadené usnesení, de facto by uznal, že jeho pravomocné a vykonatelné rozsudky jsou nezávazné a není třeba se jimi řídit.

9. Povinná ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že oprávněný nerozporuje závěr obvodního soudu učiněný ve výroku II. o odložení exekuce, resp. odůvodnění soudu, ale rozporuje de facto pouze oprávněnost přerušení řízení o jeho přestupku. Otázka oprávněnosti přerušení řízení však není předmětem exekučního řízení. Dodala, že § 64 odst. 1 písm. e) zák. č. 500/2004 Sb., je ustanovením subsidiárním vůči § 85 odst. 1 zák. č. 250/2016 Sb., jinými slovy, úprava přerušení řízení v zák. číslo Sb. zahrnuje některá specifická pravidla, jimiž navazuje na obecnou úpravu přerušení řízení, jak je obsažena v § 64 a § 65 zák. č. 500/2004 Sb. Těmito specifickými pravidly pro přerušení řízení jsou výlučně rozšiřující důvody přerušení řízení; k předmětnému přerušení řízení o přestupku přistupuje příslušný správní orgán z moci úřední a nemá přitom na výběr. Navrhla zamítnutí podaného odvolání a potvrzení napadeného usnesení jako správného, případně vyhodnotit odvolání jako opožděné, jestliže bylo opožděně podáno.

10. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu vymezeném odvoláním (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.) aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

11. Odvoláním nebyly napadené výroky I. a III. usnesení, které tak samostatně nabyly právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), nebyly tak předmětem přezkumu odvolacím soudem.

12. Soud prvního stupně postupoval správně při výkladu § 85 odst. 1 zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Je nesporné, že povinná podala kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, který je exekučním titulem v souzené věci. Vzhledem k tomu, že tímto exekučním titulem bylo uloženo povinné vydat ve stanovené lhůtě rozhodnutí o odvolání oprávněného proti rozhodnutí o jeho přestupku, je zřejmé, že není důvodná odvolací námitka oprávněného, že by se kasační stížnost netýkala přestupkového řízení. Ostatně i nárok, který oprávněný před správním soudem uplatnil, byl nárok vyplývající z přestupkového řízení, když se domáhal vydání rozhodnutí o jeho odvolání proti rozhodnutí o spáchání jeho přestupku. Povinná kasační stížností tedy napadá předmětný exekuční titul v dané věci. Odvolateli je třeba přisvědčit v tom, že kasační stížnost není řádným opravným prostředkem a exekuční titul jako takový je pravomocný a vykonatelný. To však neznamená, že by v exekučním řízení, zahájeným k návrhu oprávněného na základě takového exekučního titulu, nebylo možné postupovat rozhodnutím o odkladu exekuce do doby pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti. Nejedná se tedy o dvě od sebe oddělitelné věci, jak podává odvolatel, neboť celé řízení vyplývá z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy o spáchání přestupku oprávněného. Exekučním titulem byla povinné uložena pouze povinnost vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě (nikoliv však způsob rozhodnutí o něm). Odvolací soud tedy souhlasí se soudem prvního stupně i s argumentací povinné, že v dané věci byly splněné podmínky § 54 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb. Takovýto procesní postup v žádném případě neznamená uznání rozsudku jako nezávazným, kterým není třeba se řídit. Exekuční řízení stále probíhá, napadeným rozhodnutím byl pouze povolen odklad exekuce.

13. S odkazem na výše uvedené odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.