58 CO 52/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr Blanky Bendové a soudkyň Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 29 C 284/2019-302

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její advokátky.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o vydání movitých věcí: -) vysavač Philips Universe – žlutý, -) 4 x nože včetně dřevěného držáku (3 x Tescoma, 1x bez jména), ocílka, nůž s krátkou čepelí s opálenou špičkou, -) 3 x pánev Tescoma, -) hnědé hrnce a pokličky, 2 x velký pekáč, -) myčka nádobí příjmení, -) stůl bílý rozkládací, -) 2 x noční stolek, -) 2 x lampička, -) sada bílých skleněných talířů, 12 x mělký, 12 x hluboký, 12 x dezertní talíř, 12 x malé misky, 2 x velká mísa, 2 x velký podnos, -) jídelní stůl jméno, 4 x židle příjmení, -) obývací stěna, -) postel dvoulůžko, -) předsíňová stěna jméno s botníkem, -) 2 x dřevěné postele jméno s úložným prostorem příjmení, roštem a matracemi Selena, -) sedací souprava Davina, -) konferenční stolek příjmení, -) 2 x matrace jméno, -) bílá komoda příjmení, -) televize LG s externím HDD, -) 1 x kusový koberec, -) křeslo Poang s podnožkou (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její advokátky (výrok II.).

2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal po žalované vydání výše uvedených movitých věcí s tvrzením, že žalobce se žalovanou žili v rodinné domácnosti na adrese adresa, kdy během jejich soužití byl do bytu pořizován nábytek, elektrospotřebiče a jiné drobné vybavení. Po ukončení partnerského vztahu v prosinci 2016 byl žalobce nucen se z bytu odstěhovat, byt obývá žalovaná. Žalobce je i nadále vlastníkem specifikovaných věcí, které zůstaly v bytě žalované, neboť tyto pořídil ze svých výlučných prostředků. Žalobce žalovanou opakovaně bezvýsledně vyzýval k vydání movitých věcí, a to již v roce 2017. Vzhledem k tomu, že movité věci zadržuje žalovaná bez právního důvodu, svědčí žalobci v souladu s ustanovením § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“) právo na jejich vydání. V předžalobní výzvě se žalobce domáhal také vydání odšťavňovače zn. Omega, který však byl dne datum žalovanou vydán, není tak předmětem řízení. Pokud jde o dohodu uzavřenou dne datum mezi účastníky, pak tato byla uzavřena ve,,stresové situaci“. Dohoda nebyla dodržena především ze strany žalované, neboť žalovaná sama nesplnila, k čemu se zavázala, když žalobci nevydala fotografie a videa ze společného života a neuhradila mu částku částka, přičemž odšťavňovač zn. Omega vydala až po doručení předžalobní výzvy. Jelikož dohoda nebyla ze strany žalované po tak dlouhou dobu plněna, žalobce ji považoval za neplatnou, neboť je zřejmé, že nebyla ze strany žalované uzavřena vážně.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že má ve svém výlučném vlastnictví bytovou jednotku číslo I. kategorie, o velikosti 3+1 na adrese adresa, kterou vlastní od jara rok, tedy ještě před seznámením se se žalobcem; v této době měla byt kompletně zařízený a vybavený. V roce rok sdělil žalobce žalované před jejími rodiči, že chce do jejího bytu pořídit jiné věci, protože má jiný vkus, její zařízení a vybavení si odveze do svého bytu v obec, který pronajímá, což učinil, toto zařízení bylo postupně nájemníky žalobce údajně zničeno. Věci z bytu žalované do bytu žalobce odvážel osobně otec žalované příjmení příjmení se žalobcem. Ve společné domácnosti žil žalobce se žalovanou od ledna roku 2007. Z jejich vztahu se dne datum narodila nezl. jméno příjmení a dne datum nezl. jméno příjmení. Mezi účastníky panovaly neshody. Žalobce sdělil dne datum žalované, že již s rodinou bydlet nebude, a že se ještě týž den odstěhuje. Žalobce si odvezl počítač s filmy, fotografiemi, CD a DVD. Převzetí počítače, tiskárny, beden, routeru, klávesnice, myši, sluchátek, joysticku, povlečení, žehlicího prkna, nabíječky na baterky k fotoaparátu s kabely, kola, utěrek, ručníků potvrdil písemně dne datum a v e-mailu ze dne datum. Dne datum stvrdil svým podpisem čestné prohlášení, že se dne datum odstěhoval z bytu žalované. Před Vánocemi datum žalobce v OC obec žalované před nezletilými dětmi sdělil, že jim všechny věci doma ponechává. Totéž pak napsal žalované do e-mailu dne datum. Dne datum v přítomnosti nezl. jméno a rodičů žalované se mu žalovaná snažila předat odšťavňovač a částku částka, žalobce před svědky vše odmítl s tím, že si má žalovaná vše ponechat pro dcery. Žalovaná se před svědky opakovaně pokusila předat žalobci odšťavňovač a finanční hotovost ve výši částka při schůzce dne datum, žalobce to opět odmítl, nakonec dne datum převzal od žalované odšťavňovač zn. Omega včetně příslušenství. Žalovaná namítla, že žaloba je nedůvodná, neboť mezi účastníky byla uzavřena platná dohoda ohledně požadovaných movitých věcí, které žalobce přenechal žalované.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy a výpověďmi svědků zjistil následující skutkový stav věci, za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že žalobce se dne datum odstěhoval z bytu žalované číslo na adrese adresa, téhož dne si převzal veškeré své osobní věci, dne datum si odvezl další věci, mj. počítač, tiskárnu, bedny, router, klávesnici, myš, sluchátka, joystick. Účastníci uzavřeli ústní dohodu ohledně movitých věcí, jejichž vydání žalobce požaduje a jejíž obsah byl vtělen do e-mailu ze dne datum. Uzavření dohody mezi účastníky je rovněž prokázáno svědeckými výpověďmi rodičů žalované (svědka příjmení příjmení a jméno příjmení) a svědeckou výpovědí dcery účastníků jméno příjmení. Sám žalobce si je uzavření dohody vědom, když namítá její neplatnost z důvodu absence vážnosti projevu vůle žalované s ohledem na její nesplnění žalovanou. Z této dohody se podává, že žalobce přenechal žalované své movité věci (vyjma odšťavňovače zn. Omega), nacházející se v bytě žalobkyně v pořizovací hodnotě cca částka. Jedná se o tytéž věci, jejichž vydání se nyní po žalované žalobou domáhá. Dále bylo mezi účastníky sjednáno, že si žalobce z bytu žalované ještě odveze předmětný odšťavňovač vč. příslušenství a obdrží částku částka, přičemž mu při převzetí bude umožněno zkopírovat si filmy a fotky, které byly pořízeny od počátku vztahu účastníků.

5. Soud I. stupně po citaci ust. § číslo odst. 1, 2, § číslo odst. 1 a § 2055 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“) neshledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že účastníci uzavřeli darovací smlouvu, na základě které žalobce jako dárce bezplatně převedl vlastnické právo k předmětným movitým věcem na žalovanou a žalovaná jako obdarovaná dar v podobě movitých věcí přijala. Žalobce tak již není vlastníkem těchto movitých věcí a nemůže se s úspěchem domáhat jejich vydání. Ujednání o odvezení odšťavňovače, obdržení částky částka a umožnění zkopírování filmů a fotek nelze z textace dohody kvalifikovat jako podmínku darování. Tento závazek žalované stojí samostatně a jeho nesplnění nemá vliv na závazek žalobce přenechat žalované věci, jejichž vydání se nyní žalobou domáhá. Soud I. stupně neshledal, že by daná dohoda nebyla uzavřena vážně, svobodně a s úmyslem stran být touto dohodou vázány. Pokud nyní žalobce tvrdí, že žalovaná nesplnila povinnosti, ke kterým se zavázala, pak bylo na žalobci, aby se případně splnění těchto povinností domáhal. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“).

6. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř., které následně doplnil. Namítl, že soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil. Dle prvostupňového soudu měl žalobce movité věci darovat žalované, konkrétně dohodou uzavřenou v ústní podobě dne datum (správně 20. 12. pozn. odvolacího soudu) a zachycenou v e-mailu ze dne datum, přičemž z textace e-mailu dle soudu nevyplývá podmíněnost dohody. Dohodu nelze v žádném případě považovat za darovací smlouvu. Jedná se o smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., kdy na jedné straně je závazek žalobce převést vlastnické právo k movitým věcem ve vlastnictví žalobce, nacházejících se v bytě žalované, na žalovanou a na straně druhé závazek žalované žalobci zaplatit částku ve výši částka, vydat odšťavňovač Omega vč. příslušenství a umožnit žalobci zkopírovat rodinné fotografie, videa a filmy. Ani vůlí smluvních stran nebylo, aby dohoda byla považována za darování. Pokud by však i přesto měla být dohoda právně posouzena, jednalo by se pravděpodobně o kupní smlouvu v kombinaci s nepojmenovanou smlouvou. Kupní smlouvě totiž nejblíže odpovídá závazek žalované zaplatit žalobci částka a závazek převést vlastnické právo k movitým věcem. Účelem dohody bylo vypořádat vztahy po rozchodu a odstěhování se žalobce z rodinné domácnosti. Žalobce byl ochoten převést vlastnické právo k movitým věcem ve svém vlastnictví pouze za podmínky splnění závazku žalované. Podmíněnost dohody byla prokázána i na základě svědeckých výpovědí. jméno příjmení ve své výpovědi potvrdila podmíněnost dohody vydáním odšťavňovače, částkou částka a fotografiemi. Zároveň svědkyně výslovně uvedla, že žalovaná nikdy žalobci žádné peníze nenabízela. Žalobce nemá právní vzdělání, a nelze od něj požadovat, aby e-mail (dohodu) formuloval perfektním právním jazykem. Žalobce v průběhu řízení vznesl námitku zdánlivosti dohody (tj. neexistence právního jednání, nikoliv jeho neplatnosti), s čím se prvostupňový soud nevypořádal. Zdánlivost dohody lze dovodit z chování žalované bezprostředně po jejím uzavření (viz např. e-mailová korespondence účastníků ze dne datum). Z komunikace stran vyplývá, že žalovaná k dohodě přistupovala tak, že neexistuje, když ji jednostranně měnila a zjevně nebyla ochotna tuto dodržet. Zároveň žalovaná nově tvrdí, že fotografie, k jejichž vydání se zavázala, neměla, což znamená, že uzavřela dohodu s podmínkou, kterou není schopna splnit. Pokud by soud dospěl k závěru, že dohoda byla platně uzavřena, měl se zabývat i tím, zda ze strany smluvních stran nedošlo k ústnímu či konkludentnímu odstoupení od smlouvy ve smyslu ust. § 2001 a násl. o. z. Z chování stran je přitom zřejmé, že mezi nimi došlo minimálně ke konkludentnímu odstoupení od dohody, žalobce je tak stále vlastníkem movitých věcí a má právo domáhat se jejich vydání ve smyslu ust. § 1040 o. z. Dále žalobce namítl, že soud I. stupně nepřihlédl ke svědeckým výpovědím svědků navržených žalobcem - jméno příjmení a jméno příjmení. Rovněž u svědecké výpovědi jméno příjmení chybí významná část výpovědi. Nevypořádal s námitkou žalobce, že nezletilá jméno příjmení si s ohledem na svůj věk nemůže některé věci pamatovat, jednání stran v obchodním centru nebyla osobně přítomna (obě děti byly v dětském koutku) a je ovlivňována a manipulována svojí matkou (žalovanou). Žalobci není umožňován styk s dětmi. Soud I. stupně rovněž nepřihlédl k celé e-mailové komunikaci účastníků. Dále namítl, že řízení je stiženo vadou. Soud I. stupně nepoučil žalobce o tom, že dohodu lze po právní stránce posoudit jinak než podle názoru žalobce (§ 118a odst. 2 o. s. ř.), rozsudek je tak překvapivý, prvostupňový soud řízení vedl tak, že se prokazovalo vlastnické právo žalobce k movitým věcem a zda věci přešly do detence žalované. Pokud by byl žalobce poučen, že soud I. stupně dohodu vykládá jako darování, doplnil by svá tvrzení a důkazy. Dále žalobce za významnou procesní chybu považuje protokolaci soudního jednání, zejména soudního jednání ze dne datum. Protokol z tohoto jednání je plný chyb, neúplných a nesrozumitelně napsaných částí. Žalobce o opravu a doplnění protokolu bezvýsledně žádal. V doplnění odvolání ze dne datum zopakoval svoji argumentaci stran konkludentního odstoupení od smlouvy. Žalobce má za to, že od dohody odstoupily obě strany. To vyplývá z chování obou stran bezprostředně po uzavření dohody. Žalovaná se necítila být dohodou vázána, když přes urgence žalobce dohodu nikdy nesplnila a dohodu se snažila jednostranně měnit. Žalovaná považovala žalobce nadále za vlastníka movitých věcí. Příkladem je její vyjádření v e-mailu ze dne datum, v němž se dotazuje žalobce, zda si odveze žalobcovu pračku, která se porouchala. Vůle žalobce nebýt dohodou vázán, je pak zjevná z e-mailové komunikace a konečně z předžalobní výzvy. Žalobce zaslal z opatrnosti odstoupení od dohody žalované i písemně. K odstoupení od dohody tak došlo nejpozději dne datum, kdy se s odstoupením seznámila žalovaná. Jelikož se jedná o skutečnost, která nastala až po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, soud má k této skutečnosti přihlížet s odkazem na ust. § 213 odst. 5 o. s. ř. Žalobce žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, případně jej zrušil a vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

7. Žalovaná se vyjádřila k podanému odvolání. Uvedla, že soud I. stupně správně zjistil skutkový stav věci a věc správně právně posoudil. Žalovaná poukázala na písemné znění svého závěrečného návrhu, který v rámci odvolání citovala, žalobní návrh označila za šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Žalobce si odstěhoval vše, co chtěl, včetně DVD, CD a počítače (jediného počítače, kam si vše ukládal fotky ze všech fotoaparátů). Ve svém vyjádření ze dne datum potvrdil, že měl fotky uložené i v práci. Žalovaná opětovně poukázala na obsah dohody ze dne datum ohledně movitých věcí, žalobce potvrdil, že došlo k dohodě o majetku (nikoli ke zdánlivé dohodě, jak se nyní zcela účelově snaží tvrdit), na základě které bylo sjednáno, že movité věci, jím odhadované v pořizovací hodnotě částka (částka neodpovídá skutečnosti a je navýšená, vzhledem ke stáří věcí je jejich hodnota nulová), žalované nechává. Bez ohledu na uzavřenou dohodu, žalobce jednostranně prohlásil, že si odveze odšťavňovač, obdrží částku částka a zkopíruje fotky, videa a filmy. Žalovaná opakovaně chtěla žalobci předat odšťavňovač Omega a částku částka, žalobce si odšťavňovač a finanční prostředky před svědky nepřevzal s tím, že je ponechá dětem a žalované. Dohodě předcházelo setkání účastníků a nezletilých dětí před OC obec dne datum, kde žalobce žalované a dětem sdělil, že jim movité věci (vybavení bytu), včetně postelí ponechává. Žalobce účelově zpochybňuje svědeckou výpověď dcery jméno, nezletilá si přála vypovídat a matka jí to umožnila. Pro dcery jsou stresující především nepravdivá tvrzení otce a jeho chování. Žalobce nedodržoval pokyny lékařů ve vztahu k onemocnění dcery jméno, která trpí Crohnovou nemocí. Konečně žalovaná poukázala na to, že žalobci nikdy nebránila ve styku s nezletilými. Žalovaná po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně obdržela dne datum od žalobce podání,,Odstoupení od dohody“ ze dne datum, kopii tohoto podání doložila v rámci vyjádření k odvolání. Na toto odstoupení reagovala žalovaná podáním ze dne datum odmítavě. Žalovaná odkázala na veškeré listinné důkazy, které byly již v řízení před soudem I. stupně provedeny, svědeckou výpověď rodičů žalované a nezl. jméno a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

8. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), při kterém zopakoval listinné důkazy – e- mailovou korespondenci účastníků (§ 213 odst. 2 o. s.ř.) a provedl důkaz listinou – Odstoupením od smlouvy ze dne datum, k němuž došlo po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně (§ 205a písm. f) o. s. ř.), po takto provedeném dokazování neshledal odvolání žalobce důvodným.

10. Podle ust. § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající strany.

11. Podle ust. § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

12. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

13. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 odst. 1 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

17. Podle ust. § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. příjmení může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (odst. 2).

18. Podle ust. § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

19. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav věci a věc správně právně posoudil.

20. Darovací smlouva jakožto pojmenovaná smlouva představuje právní důvod vzniku asynallagmatického závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru (převodu vlastnického práva k věci), jímž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného. Darování se může v zásadě realizovat neformální darovací smlouvou; tj. ústně.

21. Nejvyšší soud v této souvislosti dovodil, že věc, která se nachází již před darováním ve společném bytě dárce a obdarovaného a která je zde umístěna na viditelném či alespoň volně přístupném místě, neboť plní svůj užitkový či estetický účel, lze platně darovat i tak, že při souhlasném projevu vůle dárce i obdarovaného věc neopustí místo, na němž je uložena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1005/99). Účelu sledovaného odevzdáním a převzetím věci je v takovém případě dosaženo i konkludentním jednáním.

22. V řízení bylo prokázáno, jak správně uzavřel i prvostupňový soud, že účastníci uzavřeli ústní darovací smlouvu dne datum, na základě které se žalobce přenechal žalované movité věci, jinými slovy bezplatně převedl vlastnické právo k movitým věcem v celkové pořizovací ceně cca částka, které pořídil ze svých výlučných prostředků do společné domácnosti účastníků a žalovaná s touto nabídkou daru souhlasila; jinými slovy jako obdarovaná dar přijala. Uzavření dohody tohoto obsahu (darovací smlouvy) žalobce výslovně potvrdil v e-mailu ze dne datum. Výslovné projevy vůle darovat a dar přijmout (§ 55 o. z.), o nichž odvolací soud skutkové pochybnosti nemá, byly prokázány výpovědí svědkyně jméno příjmení, svědka jméno příjmení, svědkyně jméno příjmení a e-mailovou korespondencí ze dne datum; potud je nedůvodná námitka žalobce stran nedostatku vůle smluvních stran uzavřít darovací smlouvu. Darovací smlouva byla mezi účastníky uzavřena, aniž by movité věci musely být odstraněny z místa svého uložení, předány obdarované a na původní místo zase vráceny. Nelze tak přijmout argumentaci žalobce, že by mezi účastníky byl uzavřen jiný typ smluvního vztahu (inominátní smlouva či smlouva kupní).

23. Pokud jde o námitku zdánlivosti uzavřené dohody, pak tato není důvodná. Jednání po obsahové stránce neurčitá nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelná, u nichž pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, označuje zákon za zdánlivá (nicotná). Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání nebo jen některé jeho části (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 99/2020). V posuzovaném případě však dohoda účastníků nebyla zdánlivým jednáním ve smyslu § 553 odst. 1 o. z., neboť se nejedná o projev vůle neurčitý nebo nesrozumitelný. Je z něj zcela zřejmé, kdo jej činí (žalobce a žalovaná) a co je jeho předmětem (vypořádání vlastnického práva k movitým věcem, které byly pořízeny v době společného soužití účastníků žalovaným z jeho finančních prostředků).

24. Vedle nedostatku vůle (svobodné vůle) jednajícího, resp. toho, kdo projevuje svou vůli s úmyslem vyvolat právní následky, je dalším nedostatkem projevu vůle způsobujícím zdánlivost zjevný nedostatek vážnosti projevené vůle. Kvalitou vážnosti vůle se rozumí její opravdovost, skutečnost. Vážná je vůle opravdová, skutečná, faktická, jsoucí. Jinými slovy jedním z případů zdánlivého právního jednání (jednání vzbuzujícího pouze„ zdání“, že jde o právní jednání), k němuž se podle zákona nepřihlíží, a na které se tedy hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo, je – jak vyplývá z ustanovení § 552 o. z. – jednání, při kterém nebyla zjevně projevena vážná vůle. Jde například o projev vůle učiněný v žertu, při hře, při výuce nebo za jiných podobných okolností, z nichž bylo zřejmé, že jednající ve skutečnosti nechtěl způsobit takové právní následky, které jsou s konkrétním projevem vůle spojeny. Zdánlivým právním jednáním je rovněž simulované právní jednání (jednání, které je činěno jen„ naoko“), při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny. Má-li být simulovaným právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy (srov. § 555 odst. 2 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží i bez návrhu účastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2862/2019). V projednávané věci podle skutkových zjištění – jak bylo uvedeno výše – žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum darovací smlouvu za účelem vyřešení vlastnictví movitých věcí pořízených žalobcem v době jejich společného soužití, které po jejich rozchodu zůstaly v bytě žalované; nelze tak dovodit simulovaný právní úkon či absenci vážnosti vůle žalované takovou smlouvu uzavřít, o čemž vypovídá i následná e-mailová korespondence účastníků ze dne datum, kdy žalovaná výslovně poukazuje na to, že ohledně movitých věcí, které se nacházejí v bytě žalované, se účastníci dohodli již v prosinci 2016 a žalovaná považuje,,otázku věcí v bytě za uzavřenou věc“, nelze tak přisvědčit argumentaci žalobce, že by u žalované absentovala vážnost projevené vůle, či že by projevila vůli nebýt touto smlouvou vázána.

25. Rovněž nelze usuzovat na neplatnost dohody ze dne datum, neboť její obsah neodporuje dobrým mravům ani právním předpisům. Právní jednání může být ve zjevném rozporu s dobrými mravy, porušovat princip dobrých mravů podstatným, zásadním způsobem, a to jednoznačně až do té míry, že každá osoba průměrně rozumná (srov. § 4 o. z.) rozpor dotyčného právního jednání s dobrými mravy bez pochybností a snadno rozpozná (tj. nemusí zvažovat, zda právní jednání v rozporu s dobrými mravy je, či není). Pak jde o případ, kdy se právní jednání svým obsahem a účelem zjevně příčí dobrým mravům, a takové právní jednání musí být sankcionováno tzv. absolutní neplatností (srov. § 588 a komentář k tomuto ustanovení). Na druhém místě je uveden jako důvod neplatnosti právního jednání rozpor právního jednání se zákonem, ovšem jen za podmínky, že smysl a účel zákona sankci neplatnosti vyžaduje. Dohoda účastníků stran movitých věcí neodporuje dobrým mravům ani zákonu, pokud žalobce daroval žalované movité věci pořízené v době jejich společného soužití, aby mohly být užívány nejen žalovanou, ale i nezletilými dětmi účastníků, které se z jejich vztahu narodily; v této souvislosti je nutno zohlednit i okolnosti, které vedly k tomu, že žalobce vybavení bytu pořídil, když odvezl vybavení bytu žalované do svého bytu s úmyslem vybavení bytu žalované v době společného soužití účastníků zmodernizovat, jak bylo prokázáno, výpovědí svědka jméno příjmení.

26. Z darovací smlouvy, jejíž obsah byl potvrzen žalobcem v e-mailu ze dne datum, nelze dovodit, že by její uzavření ohledně věcí movitých bylo vázáno na splnění podmínky (§ 548 odst. 1 o. z.). Žalovaná se nezávisle na uzavřené darovací smlouvě (z obsahu dohody nelze seznat, že by darování movitých věcí bylo vázáno na jakoukoliv podmínku, podmíněnost dohody nevyplývá ani ze svědecké výpovědi jméno příjmení, jak namítl žalobce) zavázala vydat žalobci odšťavňovač, zaplatit částka a umožnit mu zkopírovat fotky a videa z vypálených DVD od počátku vztahu účastníků; jedná se tak o samostatný závazek žalované vůči žalobci, nesouvisející s uzavřenou darovací smlouvou.

27. Pokud jde o odstoupení od smlouvy, pak odstoupit od smlouvy lze v případě je-li to účastníky dohodnuto nebo stanoví-li to zákon. Dovolával-li se žalobce (pro případ, že jeho námitka neplatnosti darovací smlouvy či zdánlivého jednání nebude shledána opodstatněnou) toho, že od smlouvy platně odstoupil, nelze ani této argumentaci přisvědčit. Možnost odstoupení od darovací smlouvy nebyla účastníky sjednána (§ 2001 o. z.), a přicházela tak v úvahu pouze tehdy, pokud tak stanoví zákon (§ 2001 odst. 2 o. z., § 2002 odst. 1 o. z.). Odstoupení od smlouvy je jednostranné adresované jednání, jehož formu zákon nepředepisuje. příjmení se stalo účinným, musí dorazit do sféry adresáta (jinak jeho právní účinky nenastanou) a musí se tak (s ohledem na § 2002 odst. 1 o. z.) stát bez zbytečného odkladu. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce od smlouvy platně odstoupil, žalobce tento úkon„ z opatrnosti“ vtělil až do podání ze dne datum, adresovaného a doručeného žalované dne datum, přičemž pro důvody, pro které žalobce odstupuje od darovací smlouvy,,ze strany žalované nedošlo ke splnění dohody“, nelze od darovací smlouvy odstoupit. Předně žalovaná se nezávisle na uzavřené darovací smlouvě zavázala žalobci předat odšťavňovač a částku částka a umožnit mu zkopírovat fotografie, videa z vypálených DVD od počátku vztahu účastníků, pokud tak neučinila, bylo na žalobci, aby se vydání tohoto plnění bez ohledu na uzavřenou darovací smlouvu domáhal, tato okolnost tak není důvodem pro odstoupení od darovací smlouvy, neboť s uzavřenou dohodou, jejíž předmětem bylo darování movitých věcí žalované ze strany žalobce, nesouvisí (viz výše); nelze totiž dovodit, že by žalovaná darovací smlouvu porušila podstatným způsobem. Nadto odstoupení od smlouvy, které učinil žalobce datum, nenaplňuje podmínku, že by k odstoupení došlo bez zbytečného odkladu, pokud k tvrzenému nesplnění dohody došlo již v roce 2017 (viz e-mailová korespondence žalobce adresovaná žalované ze dne datum). Nadto tvrzené odstoupení od smlouvy ze strany,,obou smluvních stran ústní či konkludentní formou“ bylo žalobcem uplatněno až po koncentraci řízení v rámci podaného odvolání (viz protokol o jednání prvostupňového soudu ze dne datum). Konečně nebylo tvrzeno, že by k odstoupení od smlouvy došlo s odkazem na ust. § 2059 o. z.

28. Pokud jde o námitku, že soud I. stupně nesprávně zjistil skutkový stav věci, pokud nepřihlédl ke svědecké výpovědi jméno příjmení, jméno příjmení, částečně i k výpovědi jméno příjmení, pak tato není opodstatněná, soud I. stupně ze svědecké výpovědi jméno příjmení a jméno příjmení nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci (odst. 19 napadeného rozsudku), zjištění z výpovědi jméno příjmení jsou obsažena v odst. 15 napadeného rozsudku a na správnosti napadeného rozsudku nemohou ničeho změnit. Naopak výpověď jméno příjmení nebyla jiným důkazem znevěrohodněna, naopak podporuje výpověď svědka příjmení, svědkyně příjmení i obsah e-mailové korespondence ze dne datum.

29. Konečně rozsudek soudu I. stupně nelze považovat za překvapivý, obranná námitka žalované stran uzavřené dohody ohledně movitých věcí byla obsažena již ve vyjádření k žalobě ze dne datum (č. l. 33) a byla přednesena při jednání před prvostupňovým soudem dne datum; bylo tak na místě posoudit, zda taková dohoda byla mezi účastníky uzavřena, s čímž nepochybně souvisí, zda žalobce v postavení dárce byl vlastníkem movitých věcí, ohledně nichž byla uzavřena darovací smlouva. Pokud žalobce namítal, že měl být soudem poučen dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o změně právního názoru soudu na danou věc, je takové poučení na místě pouze v případě, že jiné právní posouzení vyžaduje doplnění skutkových tvrzení, tak tomu však v daném případě nebylo, k poučení ze strany soudu I. stupně ve smyslu §118a odst. 2 o. s. ř. tak nebyl důvod.

30. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalované ve sporu, soud I. stupně pouze opomněl, že žalobce procesně zavinil částečně zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), což však nemá vliv na věcnou správnost výroku o náhradě nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za 9 úkonů právní služby po částka dle ust. § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, účast u jednání dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum), 9 náhrad hotových výdajů po částka a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši částka dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem částka.

31. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení tvoří odměna za dva úkony právní služby po částka dle ust. § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d), g) cit. vyhl. vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání a dvě náhrady hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši částka dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V části týkající se výroku o nákladech řízení, není proti tomuto rozsudku dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).