6 A 10/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobkyně: Nanotechnology Solutions s.r.o., IČO: 09436634 sídlem Klatovská 606/3, 602 00 Brno, zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Pfeiferem sídlem Křenová 504/53, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 15 Praha 1 zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. prosince 2025, č. j. MPO 129266/2025, takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 12. prosince 2025, č. j. MPO 129266/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 405 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce, JUDr. Tomáše Pfeifera, advokáta. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou dne 12. 2. 2026 u zdejšího soudu žalobkyně brojila proti zastavení řízení o její žádosti o dotaci ze dne 14. 4. 2022 (ev. č. 2260001052), kterou podala v rámci „Výzvy pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady“ (dále též „Výzva“).

2. Žalovaný řízení poprvé zastavil usnesením ze dne 28. 6. 2022, č. j. MPO 71456/2022, jež bylo následně zrušeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 9. 2024, č. j. 5 A 64/2022-55, a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Důvodem ke zrušení daného usnesení byla jeho neurčitost, pro kterou nebylo možné dovodit, jakou vadu žádosti žalovaný žalobkyni vytýkal. Nebyly tak konkrétně uvedeny podklady, jež žalovaný vyhodnotil jako obligatorní dle čl. 10 Náležitostí žádosti dané Výzvy, a které zároveň nebyly předloženy. Dále nebylo zdůvodněno, ve kterých doložených podkladech se dle jeho názoru vyskytovaly nesrovnalosti, a o jaké se jednalo.

3. V dalším řízení žalovaný vydal napadené rozhodnutí, kterým řízení o žádosti opět zastavil.

II. Žalobní argumentace

4. Žalobkyně namítala, že žalovaný v žádné ze svých zpráv zasílaných žalobkyni počínaje 12. 5. 2022 na „nástěnku“ (pozn. soudu: jedná se o Agendový informační systém Ministerstva průmyslu a obchodu) neuvedl příslušnou lhůtu, a tudíž není možno tyto hodnotit jako formální výzvy dle § 14k odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále též „rozpočtová pravidla“). V souladu s daným ustanovením byla dle žalobkyně vydána až výzva ze dne 17. 6. 2022 stanovující dvoudenní lhůtu pro odstranění vad žádosti. Délka této lhůty však nebyla přiměřená, jelikož její běh byl stanoven k samotnému okamžiku odeslání výzvy, nikoli až k okamžiku jejího doručení. Výzva byla doručena v pátek, pročež posledním dnem lhůty bylo pondělí 20. 6. 2022. Pro žalobkyni tak představovala pouze jediný den k reakci na danou výzvu.

5. Dále žalobkyně brojila proti způsobu doručování výzev žalovaným, které probíhalo skrze nástěnku informačního systému. Nesouhlasila s názorem zdejšího soudu, který ve výše uvedeném zrušujícím rozsudku posoudil způsob doručování prostřednictvím dané nástěnky jako souladný se zákonem. Dle jejího názoru bylo nutno aplikovat § 19 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“ nebo „s. ř.“), jelikož zákon o rozpočtových pravidlech nezakotvuje speciální pravidla doručování. Odkazovala na § 14q rozpočtových pravidel, který obsahuje taxativní výčet ustanovení správního řádu, která není možné v řízení o poskytnutí dotace aplikovat. Ostatní ustanovení správního řádu proto aplikovat lze. Proto dle žalobkyně došlo k řádnému doručení jen u výzvy ze dne 29. 4. 2022 (doručení fikcí) a ze dne 17. 6. 2022.

6. Žalobkyně rovněž namítala procesní pochybení žalovaného způsobené nerozlišováním mezi výzvou k odstranění žádosti dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel a výzvou k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace ve smyslu § 14k odst. 3 téhož zákona. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem formulovaným zdejším soudem v daném zrušujícím rozsudku, kdy bylo uvedeno, že žalobkyně řádně a včas odstranila vady žádosti, k čemuž byla vyzvána dne 29. 4. 2022. Rovněž postup žalovaného odpovídal tomuto závěru, když řízení nebylo zastaveno dle § 14k rozpočtových pravidel pro marné uplynutí lhůty, nýbrž bylo pokračováno v řízení a žalobkyně byla vyzvána, aby doložila další podklady. Proto je zapotřebí další postup žalovaného (komunikaci týkající se doplnění dalších podkladů) vyhodnotit jako výzvu k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí dle § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel. Žalobkyně odkazovala na text Výzvy stanovující lhůtu deseti dnů k odstranění vad žádosti. Pro lhůtu k doložení dalších podkladů ve smyslu § 14k odst. 3 však toto neplatí. Měla tedy být stanovena lhůta přiměřená.

7. Namítáno bylo rovněž pochybení žalovaného spočívající v zastavení daného řízení. Dle názoru žalobkyně měl žalovaný postupovat tak, že žádost zamítne dle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel. Tento závěr již konstatoval také zdejší soud ve svém zrušujícím rozsudku.

8. Žalobkyně dále argumentovala, že žalovaný požadoval doložit i takové podklady, jež nebyly pro rozhodnutí o její žádosti nezbytné. Uváděla, že ačkoli si je vědoma práva žalovaného zakotveného v článku 15 Výzvy, z důvodové zprávy k rozpočtovým pravidlům plyne, že pokud žalovaný vyžaduje další podklady, nemají tyto výzvy představovat zbytečné obtěžování žadatele. To se však stalo v žalobkynině věci, když byla vyzývána k doložení dalších a dalších podkladů. Přitom již prokázala svou podnikatelskou činnost pomocí účetnictví a rovněž listin od dodavatelů, odběratelů a také od třetích stran. Nebyla povinna dokládat například požadovanou fotodokumentaci z jednotlivých proběhlých akcí, jelikož není povinna takovéto dokumenty vytvářet. Ostatně takto ani zpravidla nepostupuje, a to zejména z důvodu nařízení GDPR.

9. Žalobkyně se vymezila také vůči tvrzení žalovaného, že předložené faktury nebyly podloženy žádnou relevantní dokumentací. Poukazovala na pasáž v napadeném rozhodnutí, kde sám žalovaný uvedl, že žalobkyně doložila kopie několika dokumentů jako byly smlouvy, objednávky, prohlášení statutárních zástupců atd. Ve vztahu k doložení dalších podkladů uvedla, že intenzivně s žalovaným komunikovala. Byla tedy poskytnuta nejvyšší možná míra součinnosti. Žalovaný však stále rozšiřoval okruh svých požadavků, když žalobkyni vyzýval k doložení fotodokumentace nebo prezenční listiny z pořádaných akcí, ačkoli žalobkyně takovými podklady nedisponovala ani nebyla povinna jimi disponovat. Ohledně smluv k dodání služeb za nižší finanční částky žalobkyně měla za to, že by jejich písemné vyhotovení ke každé takové objednávce představovalo neúměrnou zátěž, přičemž takovýto postup není obvyklý. Postup žalovaného tak shledala rozporným s principem zákonnosti a rovněž s principem rychlosti a hospodárnosti řízení.

10. Ve vztahu k námitce nepravosti některých doložených podkladů žalobkyně uvedla, že je obdržela prostřednictvím datové schránky od společnosti, kterou byly vystaveny. Na základě komunikace s žalovaným prostřednictvím nástěnky ze dne 26. 5. 2022 vyplývá, že ze strany žalobkyně byly některé části žádosti navrženy k vypuštění, aby došlo k jejímu zjednodušení. Žalovaný však na výše uvedený návrh nereagoval. Dodala, že její příjmy vykazují 100 % soulad s účelem dané výzvy. I za situace, kdy by došlo k přepočítání poměru v souvislosti s vyloučením navržených částí žádosti, by výše poskytnuté dotace nebyla nijak ovlivněna. Byla totiž splněna podmínka více než 50 % obratu z podporované podnikatelské činnosti v rozhodném období.

11. Rovněž žalobkyně nesouhlasila s vyhodnocením jejích dodavatelsko-odběratelských vztahů žalovaným jako nestandardních. Uvedla, že argumentace žalovaného byla založena pouze na tom, že někteří její smluvní partneři sídlili na totožné adrese a někteří sdíleli totožného jednatele nebo společníka. Žalobkyně se domnívala, že nelze paušálně za nestandardní označovat situaci, kdy své služby poskytovala nejen svému hlavnímu klientovi, nýbrž také dalším společnostem s majetkovou účastí daného klienta.

12. Z výše uvedených důvodů žalobkyně požadovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že každou žádost posuzuje individuálně a detailně se zabývá v ní obsaženými skutečnostmi. Jelikož je při poskytování této dotace nakládáno s prostředky státního rozpočtu, je žalovaný povinen postupovat s péčí řádného hospodáře. V případě, kdy se objeví pochybnosti, musí tyto příslušný žadatel odstranit. Poukazoval na ustanovení § 14 odst. 1 a 2 rozpočtových pravidel. Odkazoval také na body 27 a 28 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2023, č. j. 1 Afs 77/2023-29.

14. Dle žalovaného bylo vůči žalobkyni postupováno velmi vstřícně. Byla několikrát vyzývána k odstranění vad žádosti, o čemž s žalobkyní probíhala rozsáhlá komunikace. Ani přesto však nebyly dané vady odstraněny.

15. Žalovaný dále připomněl znění čl. 10.4 Výzvy, dle nějž je to právě žadatel, kdo je odpovědný za správnost a úplnost v žádosti uvedených údajů. Ačkoli je dle čl. 14.2 Výzvy stanovena k odstranění vad žádosti lhůta deseti kalendářních dnů, týká se tato pouze odstranění nově zjištěných vad. Jelikož však žalovaný vyzýval opakovaně žalobkyni k tomu, aby totožné podklady doložila, nejedná se o případ, kdy by se tato lhůta uplatnila. Předmětná komunikace je zaznamenána na oné nástěnce. Poprvé byly žalovaným dané podklady požadovány dne 12. 5. 2022. Rovněž zdejší soud dal žalovanému ve zrušujícím rozsudku zapravdu, že tato nástěnka je legitimním nástrojem k doručování výzev k odstranění vad žádosti. V daném (zrušujícím) rozsudku se také uvádí, že není důvodná námitka nepřiměřenosti žalobkyni stanovené lhůty v délce dvou kalendářních dnů.

16. Dle žalovaného byly v nyní posuzovaném rozhodnutí již konkrétně uvedeny shledané pochybnosti. Jednalo se o podložení žalobkyní tvrzených plnění listinami, které se vázaly k subjektům s totožným sídlem i vzájemnými personálními vazbami. Dále bylo shledáno, že v některých případech byly doloženy smluvní podklady jen ve formě fotokopií, které nebyly opatřeny podpisy smluvních stran. Rovněž bylo poukázáno na to, že žalobkyně předkládala ve většině případů jen faktury hrazené hotovostní formou, přičemž dané faktury ani na základě několikerých výzev žádnými dalšími doklady nepodložila. Žalovaný navíc v napadeném rozhodnutí uvedl závěrečný souhrn shledaných vad žádosti. Neztotožňuje se tak s názorem žalobkyně, že napadené rozhodnutí, stejně jako předchozí zrušené rozhodnutí, není přezkoumatelné co do důvodů, pro které došlo k zastavení řízení. Dále bylo detailně vysvětleno, proč žalovaný došel k závěru, že jsou předložené podklady rozporuplné, a proč byly tedy vyžadovány podklady další.

17. Ve vztahu k námitce, kde žalobkyně argumentovala, že byla vyzývána k doložení takových podkladů, které neměla k dispozici a ani mít nemusela, žalovaný uvedl, že s tímto nesouhlasí. Na základě žalobkyniny žádosti totiž nebylo možné prokázat tvrzené organizování sportovních, kulturních, konferenčních, veletržních a jiných akcí. Žalovaný navíc v rámci komunikace s žalobkyní uvedl i několik příkladů způsobů, kterými lze uskutečnění daných akcí podložit, jako je například fotodokumentace, prezentace, smlouvy, objednávky atd. Nejednalo se tak o výzvu k doložení podkladů, které by bylo zapotřebí opatřovat teprve po obdržení dané výzvy. Jednalo se o takové podklady, které organizátoři zpravidla mohou pohotově poskytnout.

18. Žalovaný nesouhlasil ani s námitkou směšování postupu dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel s § 14k odst. 3 daného předpisu. Souhlasil sice s žalobkyní, že je zapotřebí tyto instituty odlišovat. Jelikož ale žalobkynina žádost nebyla obsahově bezvadná, nebylo možné postupovat pouze vyzváním k doplnění podkladů nad daný rámec. Žalovaný totiž shledal, že žalobkyně podmínky předmětné výzvy nesplnila, protože její žádost obsahovala nedostatky, nejasnosti a rozpory. Nepodařilo se jí dostatečně prokázat tvrzené hospodářské výsledky a danou podnikatelskou činnost, která je výzvou podporována. Navíc vyvstaly i další pochybnosti. Proto trval na správnosti postupu dle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel a zastavení řízení pro neodstranění vad žádosti v rámci stanovené lhůty. Nešlo totiž o pouhé neposkytnutí „izolovaných doplňujících dokumentů“, nýbrž o neodstranění vad žádosti, které se týkaly jejího „jádra“.

19. Z výše uvedených důvodů žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

IV. Replika žalobkyně

20. V rámci repliky žalobkyně uvedla, že ačkoli souhlasí s argumentem žalovaného, že na poskytnutí předmětné dotace není právní nárok, je zapotřebí trvat na dodržení nestranného postupu vůči žadatelům a také zásady legitimního očekávání. Žalovaný postupoval nezákonně, když v řízení stále pokračoval ve stupňování požadavků na dokumentaci, kterou požadoval k předložení. K žalovaným odkazovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci 1 Afs 77/2023 zdůraznila, že ačkoli se v něm hovoří o výzvě k odstranění vad žádosti jako o „beneficiu“, je tento prvek v situaci, kdy je uveden ve výzvě k podání žádosti, již nutnou součástí daného řízení o poskytnutí dotace. Jelikož žalovaný nepožadoval upřesnění ve vztahu k dokumentaci o mzdových nákladech, která tvořila podstatnou část předložených dokladů, měla žalobkyně za to, že tyto podklady jsou dostatečné ve vztahu k přiznání dotace. Proto navrhovala, aby nebylo přihlíženo k nákladům, které rozsah nezbytného přesahují. Žalovaný i tak stále požadoval doložení dalších dokumentů. Žalobkyně trvala dále na nepřípustnosti doručování skrze předmětnou nástěnku a na nepřiměřenosti dvoudenní lhůty ve výzvě z 17. 6. 2022. Nesouhlasila s žalovaným, který uváděl, že v novém rozhodnutí dostatečně konkrétně popsal vady žádosti i pochybnosti vyvstalé ve vztahu k žalobkyní uváděné podnikatelské činnosti.

V. Shrnutí průběhu jednání před soudem

21. Při ústním jednání konaném dne 25. 6. 2026 před zdejším soudem účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Soud při něm doplnil dokazování čtením listiny „Výzva pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady“, která byla poskytována na základě usnesení vlády č. 96 ze dne 16. února 2022, a č. 278 ze dne 8. března 2021 (výzva není datovaná ani opatřena žádnou spisovou značkou, soud ji získal z webových stránek https://mpo.gov.cz/naklady). Tato výzva není součástí správního spisu. Je však nepochybné, že žalovaný podle ní postupoval.

22. V této Výzvě je mj. uvedeno následující: „10.2 Žádost musí obsahovat náležitosti dle § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel, přičemž tyto náležitosti žadatel vyplní přímo do žádosti v informačním systému AIS MPO (dále jen „Systém“). Jsou jimi především: a) název, adresa sídla a identifikační číslo žadatele b) bankovní účet žadatele, kam má být zaslána podpora c) název a adresa poskytovatele (Systém generuje automaticky) d) požadovaná částka podpory e) účel, na který chce žadatel podporu použít (Systém generuje automaticky) f) lhůta, v níž má být tohoto účelu dosaženo (Systém generuje automaticky) g) identifikace Výzvy, na jejímž základě je žádost podávána (Systém generuje automaticky) h) je-li žadatel právnickou osobou, informaci o identifikaci: • osob jednajících za zastoupeného s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci (prokura nevyžaduje zmocnění); o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů9 ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy; osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu. 10.3 K žádosti žadatel přiloží v systému následující povinné přílohy: a) Čestné prohlášení žadatele, viz Příloha 1 Výzvy (Systém generuje automaticky). b) Upravený výkaz zisku a ztráty sestavený podle požadavků a kritérií uvedených v Příloze 2 Výzvy. c) Výkaz o poklesu obratu, Výkaz o obratu podporovaných činností a Přehled dotací sestavené podle požadavků a kritérií uvedených v Příloze 2 Výzvy. d) V případech, kdy je to podle Přílohy 2 Výzvy vyžadováno10, Zprávu auditora obsahující závěry auditora k Upravenému výkazu zisku a ztráty podle požadavků uvedených v Příloze 2 Výzvy. 10.4 Žadatel odpovídá za správnost a úplnost údajů a dokladů uvedených v žádosti. Pokud poskytovatel během procesu hodnocení žádosti zjistí, že údaje uvedené žadatelem v žádosti jsou neúplné, nebo nepravdivé, žádosti nebude vyhověno… 14.1 Žadatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzváni k odstranění vad své žádosti, jež budou identifikovány v rámci formálního hodnocení. To se netýká těch vad žádosti, které jsou svou povahou neodstranitelné (např. nedodržení lhůty pro podání žádosti apod.). 14.2 Lhůta pro odstranění vad žádosti činí deset (10) kalendářních dní ode dne, kdy bude žadateli doručena výzva k odstranění vad žádosti. Ministerstvo může na žádost žadatele stanovenou lhůtu prodloužit. 14.3 V případě neodstranění vad žádosti ve stanovené lhůtě Ministerstvo usnesením řízení o žádosti zastaví. 15.1 Ministerstvo si na základě ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel vyhrazuje, že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení podkladů nebo údajů nezbytných k odstranění pochybností o možnosti zákonného poskytnutí podpory, nebo nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. 15.2 K doložení dalších podkladů poskytne Ministerstvo žadateli o poskytnutí podpory lhůtu přiměřenou povaze vyžádaných dalších podkladů.“ VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

23. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. Žaloba je důvodná.

24. Dle § 14k odst. 1, 2 a 3 rozpočtových pravidel platí: „(1) Trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu. (2) Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví. (3) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu.“

25. Dle § 14m odst. 1 rozpočtových pravidel platí: „Poskytovatel rozhodnutím a) zcela poskytne dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, b) zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo c) dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.“

26. Žalobkyně v podané žalobě namítala, že žalovaný nerozlišoval mezi výzvou k odstranění vad žádosti dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel a výzvou k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14k odst. 3 téhož zákona. Rovněž uváděla, že žalovaný neměl řízení zastavovat dle § 14k odst. 2, nýbrž měl vydat meritorní rozhodnutí ve smyslu § 14m rozpočtových pravidel, kterým by případně žádost o dotaci zamítl.

27. Soud se podrobně seznámil s průběhem komunikace, která probíhala mezi žalovaným a žalobkyní na nástěnce informačního systému. Tato komunikace tvoří součást obsahu správního spisu. Jedná se o zprávy v rozmezí 19. 4. 2022 a 29. 6. 2022.

28. Poté co došlo k odstranění primárních vad žádosti zaslal žalovaný žalobkyni celkem šest výzev – a to v následujících dnech: - 12. 5. 2022 („Dobrý den, děkuji za zaslání dokladů k mzdovým nákladům. Probíhá kontrola Vaší žádosti a proto prosím o trpělivost. K zaslaným fakturám je třeba doložit doplňující materiál, který by dokazoval, že akce proběhly. Například prezenční listiny, fotodokumentaci, pozvánky na akci či jiné dokumenty, kterými lze doložit, že akce proběhly. Prosím tedy o jejich zaslání sem na nástěnku.“) - 23. 5. 2022 („Vážený žadateli, vzhledem ke lhůtě Vaší žádosti, prosíme o doložení např. objednávek, komunikaci s dodavatelem/odběratelem nebo smlouvy, na jejichž základě jste aktivity činili a jejichž doložení nemusíte žádat u Vašich odběratelů/dodavatelů. Prosíme o zaslání obratem.“) - 26. 5. 2022 („Obdrželi jsme: all colours s.r.o., - Potvrzení - při prvním doložení nešla příloha otevřít, proto musela být vyžádána oprava. Dnes doloženo, nicméně pod textem potvrzení není uvedeno ani jméno podepisující osoby ani razítko, či jakékoli jiné označení o jakou podepisující osobu ze společnosti all colours s.r.o. se jedná – jednatel, obchodní oddělení apod. Další doklady: Smlouva, objednávky, komunikace s dodavatelem, prezenční listina, fotodokumentace – NEDOLOŽENO. pek2audio s.r.o. – vzhledem k tomu, že odběratel v dopise o potvrzení b2b akcích sdělil, že bližší dokumenty poskytovat nechce, byly vyžádány dokumenty, kterými disponujete vy jako dodavatel. Smlouvu s pek2audio s.r.o. jste dne 26.5. zaslala nepodepsanou - tedy čekáme na doložení podepsané smlouvy z Vaší strany. Další doklady: Objednávka, komunikace s dodavatelem, prezenční listiny, fotodokumentace – NEDOLOŽENO. Bauchem s.r.o. – prezenční listiny – obdrželi jsme dne 26.

5. Žádali jsme 12.

5. Smlouva, pozvánky, fotodokumentace, komunikace s dodavatelem, objednávka – NEDOLOŽENO. (…) Doklady od odběratele Edmund Kmeť ičo 86896423 – NEDOLOŽENO, čekáme na doložení dokladů.“) - 8. 6. 2022 („ … Žádali jsme doložení akcí které proběhli, nikoli doložení objednávek na akce, které budete realizovat v r. 2022 a 2023. Tyto dokumenty jsme nepožadovali. Naopak stále postrádáme doložení dokumentů, které jsme požadovali již několikrát. Např.: Doklady od odběratele Edmund Kmeť IČO: 86896423 – vyžádáno 12.5.2022 – ke dnešnímu dni 8.6.2022 nedoložen žádný doklad. Fotodokumentace - je jednou z variant dokladů, které jsme požadovali doložit. Pokud fotodokumentaci k žádné ze svých akcí nemáte, lze k jednotlivým fakturám doložit jiné zmiňované dokumenty: Smlouva, objednávka, prezenční listina aj. Nyní jste doložili smlouvu např. se společností Pek2audio s.r.o., kterou jste doložili 26.5. nepodepsanou. Nyní jste ji doložili s podpisy, nicméně za Vaši společnost není podepsaná osobou jednající dle OR a ani v hlavičce smlouvy nefiguruje jednatel dle OR. Podepisující osoba podepisovala na základě plné moci, ale tato plná moc není u smlouvy doložena. Prosíme tedy o doplnění. Dále k zaslaným dokumentům do datové schránky – již jsme Vás informovali, že doklady Vaší podnikatelské činnosti nemá zasílat Váš odběratel do datové schránky MPO ale je třeba je doložit Vámi k Vaší žádosti do AIS, neboť jimi dokládáte Vaši podnikatelskou činnost pro účely této Výzvy.“) - 15. 6. 2022 („ … stále jsme od Vás neobdrželi požadované dokumenty k průkaznému doložení Vaší podnikatelské činnosti, které byly z naší strany již několikrát vyžádány. Prosím, doložte kompletní a průkazné doklady viz předchozí naše žádosti/zprávy které jsme Vám zaslali a které naleznete na nástěnce. Vzhledem ke lhůtě žádáme zaslání obratem.“) - 17. 6. 2022 („ … stále jsme od Vás neobdrželi všechny požadované dokumenty k průkaznému doložení Vaší podnikatelské činnosti, které byly z naší strany již několikrát vyžádány. Prosím, doložte kompletní a průkazné doklady viz předchozí žádosti, které naleznete na nástěnce. Vzhledem ke lhůtě žádáme zaslání obratem, nejpozději do 19.6.2022.“)

29. Oba účastníci se v průběhu soudního řízení vyjadřovali k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2023, č. j. 1 Afs 77/2023 – 29. V jeho bodě 27 se uvádí: „Obdobně jsou žadatelé obecně povinni respektovat stanovené podmínky pro samotné schválení dotace (včetně povinných náležitostí a příloh) a je tak v jejich vlastním zájmu (a jejich primární povinností), aby žádosti o dotace byly podávány pokud možno úplné a bez vad. Toliko pomocnou úlohu tvoří výzva k odstranění případné vady žádosti. Ta je však jistou výjimkou a nadstandardním projevem vstřícnosti poskytovatele dotace, která však není automatická. Ostatně dle citovaného § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel výslovně platí, že poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, tj. pomocí výzvy k odstranění vad.“ Následně je v jeho bodě 28 uvedeno toto: „Pokud tedy poskytovatel dotace ve výzvě dle § 14j rozpočtových pravidel sám nepřipustí ‚beneficium‘ ve formě výzvy k odstranění vad a je podána vadná žádost, má právo bez dalšího řízení o takovéto žádosti zastavit. To ostatně vyplývá přímo též z citovaného § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, které rovněž hovoří o výzvě k odstranění vad pouze v případě, ve kterém to poskytovatel dotace výslovně uvedl ve výzvě dle § 14j rozpočtových pravidel.“ V rámci předmětné Výzvy toto „beneficium“ připuštěno bylo, a to v článku 14 bodě 1 a 2 Výzvy (viz citace výše). Ve vztahu k doložení dalších podkladů je odrazem ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel článek 15 dané Výzvy.

30. K této otázce se zdejší soud vyjádřil již v rámci výše citovaného zrušujícího rozsudku pátého senátu, kde v bodě 28 formuloval závazný právní názor vztahující se k procesnímu postupu a způsobu ukončení řízení. Uvedl, že „z části konkrétněji formulovaného odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí by bylo lze dovodit, že je žalobci (taktéž viz podtržení v bodě 26.) vytýkáno, že nedoložil další podklady nebo údaje nezbytné k odstranění pochybnosti o možnosti zákonného poskytnutí podpory“. Dále zdůraznil, že „nelze zaměňovat procesní postup odstranění vad dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel s procesním postupem doložení dalších podkladů nezbytných pro rozhodnutí, jelikož posledně jmenovaný postup je v případě jeho nesplnění, resp. nedoložení požadovaných dalších podkladů k odstranění pochybností, ukončen negativním meritorním rozhodnutím, jímž se žádost zamítá (dle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel)“. Zdejší soud tedy jasně uvedl, že nikoliv každé požadování doplnění výzvy je skutečně procesním úkonem, který zpřesňuje žádost ve smyslu jejích náležitostí. Takové doplnění je možné jen u těch nedostatků, které pramení z posouzení výzvy a jejích náležitostí. Je proto zapotřebí zdůraznit, že pokud žalovaný požadoval doplnit další podklady, které svědčí možnému poskytnutí či neposkytnutí podpory podle článku 15 výzvy, pak se jedná o postup, který musí končit vydáním meritorního rozhodnutí, nikoliv procesního rozhodnutí o zastavení řízení.

31. Osmý senát zdejšího soudu k povaze výzvy k odstranění vad žádosti dle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel ve svém rozsudku ze dne 13. 3. 2024, č. j. 8 A 80/2022- 54, v bodech 27 až 28 konstatoval následující: „Smyslem a účelem ust. § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel je zjednodušit a zefektivnit administraci vyřizování žádostí o dotaci, a to v případech, kdy žadatel podá neúplnou a/nebo nedostatečně odůvodněnou žádost a na výzvu poskytovatele takové vady neodstraní. Není pak nutno vydávat meritorní rozhodnutí o žádosti, ale řízení o ní je bez dalšího zastaveno. Za neodstranění vad žádosti pak je třeba podle názoru soudu považovat situaci, kdy žadatel na výzvu buď nereaguje vůbec-tedy zůstane zcela nečinný, případně výslovně odmítne výzvě vyhovět, anebo sice na výzvu reaguje, ale obsah jeho sdělení se s podstatou výzvy zcela míjí (například sdělí informace, které nebyly požadovány a které se věci vůbec netýkají).“ Ve vztahu k žalobkynině žádosti tak má soud za to, že se nejednalo o žádnou z výše popsaných situací. Z obsahu komunikace na nástěnce vyplývá, že žalobkyně na výzvy reagovala. Ani nelze učinit závěr, že by odmítla výzvě vyhovět, pouze formulovala svůj nesouhlas co do rozsahu poskytovatelem dotace požadovaných podkladů. Rovněž nebyly předkládány takové podklady, které by svým obsahem neodpovídaly obsahu výzev.

32. Žalovaný tak nepostupoval ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu, ze které plyne, že „(…) zastavení řízení dle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, tedy pro neodstranění vad žádosti o dotaci ve stanovené lhůtě, je procesním rozhodnutím, které je možno aplikovat (stejně jako celý proces odstraňování vad) pouze v případě, kdy podání (zde žádost o dotaci) má vady, např. neobsahuje zákonem požadované náležitosti, přílohy, ad. Postupem dle § 14k odst. 1 a 2 rozpočtových pravidel však nelze nahrazovat věcné zamítnutí žádosti (bez vad) pro nesplnění podmínek dotační výzvy či dotačního programu. Má-li proto poskytovatel za to, že žádosti nelze vyhovět s ohledem na vyhlášené dotační podmínky, může žadateli poskytnout prostor pro úpravu žádosti dle § 14k odst. 4 rozpočtových pravidel, pokud to výslovně umožnil v dotační výzvě. Tento postup však nelze zaměňovat s odstraňováním vad a od toho se odvíjejícími procesními důsledky“. (viz bod 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2024, č. j. 6 Afs 73/2024-38)

33. Soud shledal, že žalovaný v rámci komunikace s žalobkyní ji zjevně vyzýval k doložení skutečností, které překračují vymezení žádosti podle příslušné výzvy, ale směřují do posouzení důvodnosti žádosti – např. výzva ze dne 23. 5. 2022 se týká doložení např. „…objednávek, komunikaci s dodavatelem/odběratelem nebo smlouvy, na jejichž základě jste aktivity činily a jejichž doložení nemusíte žádat u Vašich odběratelů/dodavatelů…“. Z formulace této výzvy je zcela jasné, že nejde o odstranění vad žádosti podle čl. 14.1 a 14.2 Výzvy, nýbrž o doložení dalších podkladů podle článku 15.1 a 15.2 Výzvy.

34. Soud má za to, že odstranění vad žádosti se týkala pouze výzva ze dne 19. 4. 2022, kde bylo požadováno přímo bližší určení informací o činnosti žalobkyně, což je údaj podle článku 10.2 Výzvy, a výzva ze dne 21. 4. 2022 (doložení údajů o žadateli a jeho poměrech). Doložení dalších faktur a mzdových nákladů – výzva z 21. 4. 2022, doložení účetního deníku – výzva z 2. 5. 2022, prezenční listiny, fotodokumentace, pozvánky na akci a jiné – výzva z 12. 5. 2022, výzva k vysvětlení sídla společností – výzva z 23. 5. 2022, sumarizace výzev z 26. 5. 2022, však již svým obsahem nejsou výzvami k odstranění vad žádosti podle článku 14. 1 Výzvy, nýbrž výzvami k doložení dalších podkladů podle článku 15.1 a 15.2 Výzvy.

35. Je tedy zcela zjevné, že výzvy, které žalovaný směřoval k žalobkyni, a které se týkaly vad žádosti, byly použity pouze v počátku komunikace. Další výzvy zjevně směřovaly do doložení dalších podkladů podle čl. 15.1 Výzvy k posouzení zákonnosti uplatněného nároku, proto mělo být rozhodnuto meritorně podle § 14m odst. 1 rozpočtových pravidel. To žalovaný nedodržel, ač mu to ukládal závazný právní názor zdejšího soudu v předchozím kasačním rozsudku. To je první důvod pro vyhovění žalobě.

36. Žalobkyně dále brojila proti způsobu doručování prostřednictvím nástěnky. Dále namítala, že řadně doručeny byly pouze výzvy ze dne 29. 4. 2022 (tato byla doručena fikcí) a ze dne 17. 6. 2022.

37. Námitkou týkající se doručování skrze danou nástěnku se zdejší soud zabýval již v rámci zrušujícího rozsudku (5 A 64/2022), a to v bodě 25. Soud tehdy z obsahu správního spisu dovodil, že nástěnka představovala oběma účastníky používaný způsob komunikace, který si oba zvolili z důvodu maximální efektivity. Proto neshledal tuto námitku důvodnou. Ani ve vztahu k nyní přezkoumávanému rozhodnutí soud nedospěl k závěru, že by se od tohoto názoru bylo zapotřebí odklonit.

38. Ve vztahu ke dvoudenní lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 17. 6. 2022 se pátý senát vyjádřil v bodě 24 daného rozsudku, kde tuto lhůtu shledal vzhledem k intenzitě předchozí komunikace mezi žalobkyní a žalovaným zcela přiměřenou. Soud se s tímto názorem ztotožňuje i ve vztahu k nyní posuzované žalobě. K otázce přiměřenosti lhůty lze také odkázat například na závěr formulovaný Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 30. 3. 2017, č. j. 5 As 291/2016 – 34, kde se na str. 7 uvádí: „Jak vyslovil např. již Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. 4. 2011, č. j. 57 A 12/2010 - 106, s jehož závěry se zdejší soud ztotožňuje: ‚Otázka přiměřenosti lhůty je věcí volného uvážení správního orgánu, které je limitováno zákonnými požadavky věty druhé § 39 odst. 1 správního řádu (nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků) [popř. jinými zákonnými požadavky vztahujícími se k aplikovanému ustanovení, podle kterého se stanoví přiměřená lhůta, např. § 37 odst. 3 správního řádu -pozn. NSS]. Obecně lze za přiměřenou považovat pouze takovou lhůtu, ve které je s přihlédnutím ke všem okolnostem (např. obsažnosti, odborné náročnosti, vázanosti na určitý proces apod.) reálné procesní úkon náležitě provést‘.“ Soud nepovažuje za vadu řízení, že u některých výzev zaslaných od 12. 5. 2022 nebyla uvedena lhůta, v jaké mají být podklady doplněny. Je to právě poskytovatel dotace, kdo má přiměřenou lhůtu k doplnění podkladů určit, nestanoví-li ji, jedná se o jeho volbu postupu, kterou lze nahlížet jako vstřícný krok vůči žadateli. Jak však plyne z obsahu zpráv na nástěnce (viz citace výše), od 15. 6. 2022 již byla žalovaným vyjadřována urgentnost věci daná nutností dokončit posouzení žádosti do 30. 6. 2022, když bylo žádáno zaslání dokumentů „obratem“. Dne 17. 6. 2022 pak již byla stanovena výše posuzovaná dvoudenní lhůta.

39. Dále soud připomíná, že důvodem, pro který pátý senát přistoupil ke zrušení tehdejšího napadeného rozhodnutí (usnesení), byla shledaná absence úvah žalovaného týkajících se nezbytnosti jím požadovaných dokladů uváděných ve výzvách. Zdůvodnění uvedené v daném rozhodnutí obsahovalo pouze jeden odstavec (zbytek byl tvořen citací příslušných zákonných ustanovení), navíc bylo formulováno velmi obecně. Nebylo tak možné určit, jaké vady žalovaný žalobkynině žádosti vytýkal (srov. bod 26 daného rozsudku). Z toho důvodu se v rámci přezkumu nyní napadeného rozhodnutí soud zaměřil na to, zda žalovaný odstranil výše uvedené vady svého rozhodnutí, jak uváděl ve vyjádření k žalobě, a což žalobkyně rozporovala v rámci následující repliky.

40. Nové rozhodnutí (nyní posuzovanou žalobou napadené) je již na první pohled obsáhlejší, je tvořeno pěti stranami textu namísto dvěma. Žalovaný v něm uvedl, že žalobkyně již v minulosti žádala o dvě dotace. Uvedl také, že k výzvě byly žalobkyní předloženy kopie smluv, objednávek, prohlášení statutárních zástupců a další dokumenty. Upozornil, že tři odběratelé sídlí na stejné adrese jako žalobkyně. Navíc tito odběratelé mají stejného jednatele (společníka), kterým je vždy XXX. Některé smluvní vztahy byly doloženy jen pomocí naskenovaných smluv, které neobsahovaly podpisy smluvní stran, jako příklad uvedl příkazní smlouvu z 2. 7. 2022 se společností pek2audio s. r. o. Dále žalobkyni vytýkal předložení jen takových faktur, které se týkaly hotovostních plateb. Uvedl, že postrádal také dokumenty jako jsou smlouvy, objednávky, prezentace či fotodokumentace, kterými by bylo možné podložit žalobkyní dodané faktury. Žalobkyně tyto dokumenty nedodala ani po několika výzvách. Žalovaný tak formuloval své pochyby o tom, že se žalobkyně věnuje v žádosti uvedené a výzvou podporované činnosti, kterou označila výrazem „B2b akce“. Odkázal na výzvu ze dne 29. 4. 2022, kdy byla žalobkyni stanovena dané věci přiměřená 14denní lhůta pro odstranění vad její žádosti (tato výzva je založena ve správním spise - č. j. MPO 43571/2022). Dále zopakoval, že žalobkyně byla opakovaně vyzývána k tomu, aby odstranila vady své žádosti, přičemž mohly být využity záložky „Doplnění žádosti“ a „Nástěnka“. Zopakoval, že první výzva byla datována k 19. 4. 2022 a týkala se souladu v žádosti uváděného obratu s přílohou předmětné výzvy, konkrétně s předmětem žalobkyniny činnosti. Dne 21. 4. 2022 byla žalobkyně vyzvána, aby odstranila formální nedostatky žádosti, doložila výpis z rejstříku skutečných majitelů, mzdových nákladů, výše jejího obratu z podporované činnosti, a aby rovněž doložila konkrétní podnikatelské aktivity. K doložení mzdových nákladů a konkrétních podnikatelských aktivit byla znovu vyzvána dne 12. 5. 2022. Žalovaný sice připustil, že s ním žalobkyně skrze nástěnku komunikovala a předkládala podklady, avšak obsah těchto dokumentů pouze potvrdil vzniklé pochybnosti, jelikož byly zjištěny nestandardní dodavatelsko-odběratelské vztahy, a rovněž nebyly odstraněny vady žádosti, které spočívaly v neprokázání realizace tvrzených akcí. Žalobkyně byla dne 8. 6. 2022 seznámena s konkrétními vadami, které má odstranit, k čemuž jí byl poskytnut také návod. Totožná výzva byla znovu odeslána také dne 15. 6. 2022. Výzvou ze dne 17. 6. 2022 bylo opět žádáno odstranění vad žádosti, k čemuž byla žalobkyni dána lhůta dvou kalendářních dnů. Dne 29. 6. 2022 žalobkyně zaslala zprávu, ve které uvedla, že nerozumí tomu, co po ní žalovaný požaduje stále doložit. Následně žalovaný uvedl, že příslušná dvoudenní lhůta je přiměřená a to s ohledem na jeho nadstandardně vstřícný přístup v žalobkynině věci. Uvedl také, že výzvy byly vždy určité a srozumitelné, přičemž bylo konkrétně sděleno, které materiály má žalobkyně doložit. Ve vztahu k doručování výzev uvedl, že z důvodu absence úpravy způsobu doručování v rozpočtových pravidlech shledává zvolený způsob doručování legitimním. O způsobu komunikace žalobkyně věděla, jelikož jej sama aktivně využívala. Žalovaný poté shrnul, že vady žádosti spočívaly v tom, že nebyly objasněny rozpory v údajích a nebyl doložen soulad účetních dokumentů, které měly jasně prokázat žalobkynin hospodářský výsledek, nebyly doloženy doklady od XXX, které by prokázaly realizaci žalobkyniny podnikatelské činnosti, a rovněž nebyly dodány řádné a kompletní dokumenty (např. smlouvy, objednávky, prezentace či fotodokumentace) vztahující se k doloženým fakturám. Žalovaný dodal, že na předmětnou dotaci nemá žalobkyně právní nárok. Na základě soudní judikatury je tak legitimní očekávání žadatele založeno až přiznáním dotace, a to když jsou splněny všechny dotační podmínky. Upozornil také na termín 30. 6. 2022, do kterého mohla být ze strany poskytovatele dotace činěna správní rozhodnutí. Žalobkyně byla informována o této situaci přímo v komunikaci na nástěnce, dále byl tento termín zřejmý také z mediálních výstupů poskytovatele a rovněž z textu předmětné výzvy. Daná lhůta nemůže být poskytovatelem nijak prodlužována.

41. Dle názoru soudu však i přes výše shrnuté rozšíření odůvodnění napadeného rozhodnutí z něj stále není seznatelné, v čem žalobkyně zákonné podmínky pro poskytnutí dotace konkrétně nesplnila. V tomto směru žalovaný nedodržel závazný právní názor zdejšího soudu v předchozím rozsudku (body 26–27 odůvodnění zrušujícího rozsudku, na nějž soud pro úplnost odkazuje).

42. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že všechna plnění byla vyloučena, neboť nebyla doplněna relevantně souvisejícími dokumenty. To je však v rozporu s obsahem správního spisu, který např. obsahuje prezenční listinu ze dne 26. 10. 2021, 27. 7. 2021, 31. 8. 2021 a 28. 9. 2021, různá další potvrzení od jiných subjektů týkající se poskytnutí prostor pro akce žalobkyně (např. příloha č. 26 a 27 z podání 50931/2026). Odůvodnění je obecné, šablonovité, sestavené pouze mechanicky, bez konkrétní vazby na obsah správního spisu.

43. Pokud jsou důvodem neposkytnutí dotace personální propojení některých subjektů či pochybnosti o jejich sídle, nebo o tom, zda se fakturované akce vůbec konaly, což jistě jsou u poskytovatele dotace legitimní požadavky a měly by být v pochybnostech žalobkyní vyvráceny, jakékoliv k tomuto vztahující se hodnocení v odůvodnění chybí. Jiné konkrétnější důvody v odůvodnění uvedeny nejsou, jedná se pouze o mechanické sestavení událostí z elektronického spisu a citace Výzvy či rozpočtových pravidel.

44. Dle názoru soudu se tak znovu jedná o odůvodnění, jež neobsahuje žádné hodnocení zjištěného skutkového stavu, je obecné, chaotické, mechanicky sestavené, bez žádného hodnotícího soudu ve vztahu k uplatněným položkám a prokázání jejich důvodnosti. Cokoliv konkrétnějšího pak soud těžko může uvádět, neboť není k čemu.

45. Soud uvádí, že pokud žalovaný měl pochybnosti o tom, zda akce vůbec proběhly, musí to zhodnotit na základě toho, co je obsahem spisu a co bylo prokazováno, a to konkrétně k jednotlivým akcím. Je tedy zapotřebí konkrétní zjištění a podklady přiřadit k jednotlivým fakturám. Požadavky, aby žalobkyně doložila např. prezenční listiny, objednávky nebo smlouvy na jednotlivé akce, soud hodnotí jako naprosto legitimní. Totéž lze uvést také o pochybnostech týkajících se personálního propojení a s tím souvisejícího totožného sídla některých subjektů. Tyto pochybnosti však musí být zhodnoceny a musí být vždy jednotlivě přiřazeny ke konkrétním akcím. Nelze provést souhrnné obecné hodnocení, jako tomu bylo v tomto případě.

46. Soud nepřehlédl, že žalovaný žalobkyni upozorňoval, že může činit příslušná rozhodnutí ve věci dané dotace jen do 30. 6. 2022, když v rámci komunikace na nástěnce opakovaně odkazoval na „lhůtu Vaší žádosti“. Pro shledaná pochybení však nemá tato skutečnost význam.

47. Soud rovněž shledal, že se žalovaný rovněž nijak nevyjádřil, resp. nijak nereagoval, ve vztahu k žalobkynině návrhu na vyloučení některých částí žádosti, které byly předtím žalovaným shledány problematickými.

VII. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

48. Z důvodů výše popsaných dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Proto výrokem I. zrušil napadené rozhodnutí z důvodu nezákonnosti ve vztahu k formulaci výroku podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s., a z důvodu vad řízení pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů odůvodnění podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Současně soud rozhodl o vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení podle ust. § 78 odst. 4 s.ř.s.

49. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení. Tento výrok je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že ve věci byl úspěšný žalobce, má nárok na tyto náklady řízení. Tvoří je zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za žalobu a odměna advokáta. Ta zahrnuje tři úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, sepsání žaloby a účasti na jednání před soudem [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], přičemž za každý z nich náleží částka 4 620 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a paušální náhrada hotových výdajů v částce 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za řízení o žalobě tak zástupci žalobce náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 15 210 Kč [3 x (4 620 + 450)]. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka o částku 3 195 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty na celkovou částku 18 405 Kč. Celkové náklady za řízení o žalobě tak činí 21 405 Kč. Soud za účelné náklady nemá vypracování repliky, neboť ta nebyla pro posouzení důvodnosti žaloby zapotřebí, věc byla jasná na základě žaloby a předloženého spisu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 25. června 2026 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu