6 A 46/2026

Rubrum

6 A 46/2026-35 Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: Ing. X. X. bytem X. zastoupen Mgr. Ing. Andreou Kneiflovou, LL.M., advokátkou sídlem Na struze 1740/7, Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hl. města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: X. X. bytem X. X. X. bytem X. zastoupeni JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem sídlem Na Příkopě 853/12, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2026, č.j. MHMP 249204/2026 takto:

Výrok

Žalobě s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 24. 5. 2026 domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ze dne 22. 4. 2026, č.j. MHMP 249204/2026, kterým žalovaný Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu, zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 14, odboru výstavby, ze dne 28. 11. 2025, č.j. UMCP14/25/243169/OV/MĚLO. Prvostupňovým rozhodnutím byla k žádosti stavebníků (osob zúčastněných na řízení) povolena stavba nazvaná „Stavební úpravy RD – Kyje“ na tam specifikované adrese a tam specifikovaných pozemcích v katastrálním území Kyje. Zjednodušeně řečeno se jedná o nástavbu rodinného domu a o stavební úpravy spočívající ve změně tvaru střechy ze šikmé na částečně pochozí.

2. Žalobce s podáním žaloby navrhuje, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. Namítá, že provedením stavebního záměru by došlo k zásahům do jeho práv, které by byly obtížně napravitelné nebo zcela nevratné. Zejména by došlo k zásadní změně poměrů v území spočívající ve zvýšení stavby, vzniku terasy s přímými pohledy do obytných prostor žalobce a ke ztrátě výhledu na vodní hladinu z hlavních obytných místností. Takové zásahy by vedly k trvalému snížení kvality bydlení žalobce i hodnoty jeho nemovitosti. Žalobce současně uvádí, že újma představovaná ztrátou výhledu, zásahem do soukromí a snížením hodnoty Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 2 6 A 46/2026 nemovitosti je obtížně reparovatelná a v případě realizace stavby před rozhodnutím soudu by fakticky došlo k vytvoření nevratného stavu. Tím by došlo k faktickému zmaření účelu soudní ochrany, neboť následné odstranění stavby či uvedení do původního stavu je v praxi značně obtížné, ne-li nereálné. K prokázání tvrzených skutečností žalobce označuje důkaz fotodokumentací a případně odborným vyjádřením k dopadu záměru na obvyklou cenu nemovitosti.

3. Žalobce má za to, že přiznání odkladného účinku se nepřiměřeným způsobem nedotkne práv třetích osob. Jedná se pouze o dočasné pozastavení účinků napadeného rozhodnutí do doby, než soud přezkoumá jeho zákonnost. Naopak, nepřiznání odkladného účinku by vedlo k nevratným následkům pro žalobce. Přiznáním odkladného účinku dle žalobce nebude nikterak dotčen veřejný zájem, neboť se jedná o soukromý stavební záměr, jehož odložení nepředstavuje ohrožení žádného veřejného zájmu. Stavebník není s realizací záměru v žádném časovém tlaku vyplývajícím z veřejnoprávní regulace a odložení realizace stavby o dobu nezbytnou pro soudní přezkum představuje dle žalobce přiměřený a proporcionální prostředek ochrany práv žalobce.

4. Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí, už jen proto, že žalobce ničím nedokládá, v čem konkrétně spatřuje trvalé poškození na svých právech a vznik újmy nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může naopak vzniknout jiným osobám (stavebníkovi), a neuvádí ani, v čem konkrétně má újma spočívat a jak konkrétně má být žalobce dotčen. Argumentaci žalobce ohledně nezasažení do práv stavebníka a nezasažení do veřejného zájmu považuje žalovaný za nesprávnou a nepřípadnou.

5. Osoby zúčastněné na řízení s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě rovněž nesouhlasí.

6. Podle ust. § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé. Soud při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě neposuzuje důvodnost podané žaloby, tedy to, zda žalobou napadené rozhodnutí je či není vydáno v souladu se zákonem. Soud zde zkoumá pouze existenci důvodů stanovených v citovaném ust. § 73 odst. 2 s. ř. s.

8. Městský soud v Praze zdůrazňuje, že smyslem přiznání odkladného účinku žalobě není obecně oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Jde o zvláštní nástroj, který má zabránit situaci, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu došlo ke zcela konkrétní, závažné, nevratné a nenahraditelné újmě. Poskytnutí odkladného účinku žalobě se tedy vyznačuje svým mimořádným charakterem, neboť soud ještě před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Je proto je vyhrazeno pouze mimořádným případům, které se vyznačují okolnostmi vymykajícími se běžným situacím. Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 3 6 A 46/2026 9. Městský soud si je vědom, že mimořádnost institutu odkladného účinku žaloby nevylučuje, aby existovala typová rozhodnutí, která sama o sobě přinášejí tak zásadní dopady nevratné povahy, že prokázání podmínek pro přiznání odkladného účinku bude v zásadě pravidlem (například rozhodnutí o odstranění stavby, rozhodnutí v oblasti ochrany životního prostředí). Stavební povolení však mezi taková typová rozhodnutí, jejichž účinnost by měla být pravidelně k návrhu žalobce odložena, nepatří, už jen proto, že stavební předpisy nabízí instrumenty, jejichž prostřednictvím lze vady v rozhodovací činnosti stavebních úřadů napravit (jak bude rozvedeno dále v odůvodnění tohoto usnesení).

10. Mimořádnost povahy odkladného účinku je dána tím, že se bez věcného posouzení zasahuje do právní jistoty účastníků, jakkoli prozatímně; nelze proto připustit opačný extrém, že pouze obava z akademické povahy konečného zrušujícího rozhodnutí soudu povede k přiznání odkladného účinku. Návrhům na přiznání odkladného účinku žalobě, i když jde o provedení stavby, proto nemůže být vyhovováno automaticky, a i v těchto případech je třeba individuálně posoudit naplnění zákonných podmínek ust. § 73 odst. 2 s. ř. s.

11. Při rozhodování o odkladném účinku žaloby soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů, tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené žalobci v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy žalobce oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci žalobce. Hrozící újma přitom musí být závažná a skutečná. Zároveň musí být postaveno najisto, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Na podporu svých tvrzení musí žalobce navrhnout také dostatečně přesvědčivé důkazy. (Usnesení NSS ze dne 14. 12. 2017 č.j. 2 As 396/2017-28).

12. Tvrdit a prokázat první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, protože je to on, kdo se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem (ust. § 73 odst. 2 s. ř. s.), nestačí tak v návrhu pouze poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí.

13. Jak vyplývá ze shora uvedeného, hlavní podmínkou pro přiznání odkladného účinku žalobě je existence závažné a skutečné újmy na straně žalobce. Právě jeho stíhá povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy na jeho straně. Je tedy na žalobci, aby svůj návrh dostatečně odůvodnil, aby soudu sdělil konkrétní rozhodné skutečnosti a připojil důkazy k jejich prokázání. To je důležité také proto, že soud, jenž je povinen o návrhu rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jeho doručení (ust. § 73 odst. 4 s. ř. s.), v době vydání usnesení zpravidla dosud nemá k dispozici správní spis, a proto nemůže ověřit existenci újmy hrozící žalobci jinak než právě z jeho tvrzení a jím předložených důkazů.

14. Z ničeho, co žalobce uvedl, vznik jasné a konkrétní újmy, jež by se měla v jeho sféře projevit, neplyne.

15. Žalobce shledává újmu především v tom, že výstavbou posuzované stavby dojde k trvalému snížení kvality bydlení v podobě ztráty výhledu na vodní hladinu a zásahu do soukromí kvůli přímým pohledům z pochozí střechy do obytných prostor žalobce, v důsledku čehož klesne i hodnota žalobcovy nemovitosti. Takto vzniklou újmu pokládá za obtížně Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 4 6 A 46/2026 napravitelnou či přímo nenapravitelnou, neboť následné odstranění stavby či uvedení do původního stavu je v praxi značně obtížné, ne-li nereálné.

16. Městský soud v Praze k tomu uvádí, že žalobce svoji újmu odůvodňuje velmi stroze snížením komfortu bydlení a snížením hodnoty své nemovitosti, aniž by újmu konkrétněji specifikoval. Jeho tvrzení je natolik obecné a nevypovídající o skutečné situaci v lokalitě a na straně žalobce, že není způsobilé přesvědčit soud o fatálních následcích výkonu napadeného rozhodnutí.

17. Svá obecná tvrzení žalobce nadto ničím nedoložil, neboť v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě sice označil listinné důkazy, avšak soudu je nepředložil. Platí přitom, že soud při rozhodování o odkladném účinku nemá dostatečný časový prostor pro obstarání označených důkazů. Pouhé označení listinných důkazů, bez jejich současného přiložení k návrhu, tak při rozhodování o odkladném účinku žalobě nemůže obstát.

18. Městský soud v Praze tedy shrnuje, že pokud jde o důsledky dopadu povolené stavby do žalobcovy sféry, nemohl návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby vyhovět pro nedostatek tvrzení a důkazních návrhů ze strany žalobce. V podaném návrhu se žalobce uchýlil k nepodloženému, obecnému tvrzení o narušení pohody bydlení a zásahu do práva na soukromí, a o spekulativní újmě na vlastnickém právu v důsledku realizace stavebních úprav a nástavby sousedního domu. Takováto argumentace není dostatečná pro přiznání odkladného účinku; pokud by soud žalobci vyhověl a akceptoval bez dalšího jím předestřené důvody, popřel by tím smysl právní úpravy obsažené v ust. § 73 s. ř. s. Pokud by totiž soud přiznával odkladný účinek žalobám i v případech, kdy se návrhy opírají toliko o obecná a nepodložená tvrzení, dopouštěl by se paušálního rozhodování, čímž by popřel mimořádnost právního institutu odkladného účinku.

19. Žalobce má dále za to, že realizací stavby by fakticky došlo k vytvoření nevratného stavu a tím k obtížně napravitelné či přímo nenapravitelné újmě.

20. Jak již soud nastínil výše, ani v případě tvrzení o nevratnosti vzniklé újmy se nelze spokojit s obecným, paušálním a ničím nepodloženým tvrzením. I zde je nezbytné tvrdit a osvědčit individualizované skutečnosti, které by byly způsobilé přesvědčit soud o neodstranitelnosti hrozící újmy v konkrétním posuzovaném případě.

21. Taková tvrzení žalobce neučinil. Ač byl povinen detailně popsat a osvědčit, jaké konkrétní a nenahraditelné následky do jeho sféry by započatá stavba měla, neuvedl v tomto směru nic. Soud si tak nemohl o závažných následcích, které by realizací stavby nastaly a nebylo by možné je napravit, udělat žádnou představu. Má-li být takovým obtížně odstranitelným či přímo neodstranitelným následkem samotná skutečnost, že bude realizována stavba dle stavebního povolení, nejedná se, jak už soud obecně uvedl výše, o újmu neodstranitelnou, neboť ji lze odstranit prostřednictvím právního institutu nařízení odstranění stavby dle ust. § 250 a násl. zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

22. K tomu lze odkázat na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č.j. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ŽAVES. Rozšířený senát v rozsudku ŽAVES stanovil možnosti ochrany pro osoby, jež tvrdí dotčení na svých hmotných právech nezahájením řízení o odstranění stavby (nyní „řízení o nařízení odstranění stavby“). Z rozsudku rozšířeného senátu vyplývá následující postup. Pokud by Městský soud v Praze v rozsudku shledal stavební záměr rozporný s právními předpisy a osoby zúčastněné na řízení by v mezidobí stavbu postavily, stavební úřad by byl povinen Shodu s prvopisem potvrzuje X. X. pokračování 5 6 A 46/2026 zahájit řízení o nařízení odstranění stavby. Pokud by tak neučinil, mohl by žalobce podat podnět k zahájení správního řízení z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (sále jen „správní řád“), následně případně podnět nadřízenému správnímu orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 2 správního řádu, či následně se domáhat zahájení správního řízení žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 a násl. s. ř. s.). Za uvedených podmínek tak nelze mít za to, že by realizací stavby před případným zrušením napadeného rozhodnutí v nynějším soudním přezkumu došlo k vytvoření nevratného stavu a k faktickému zmaření účelu soudní ochrany. Není tomu tak, jelikož právní řád nabízí žalobci prostředky, kterými lze případnou újmu napravit.

23. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že v daném případě není naplněna základní pozitivní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě – vznik konkrétní závažné újmy na straně žalobce dle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. Za této situace se soud již nezabýval tím, zda jsou dány další podmínky pro přiznání odkladného účinku, tj. zda je újma pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, nebo zda přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.

24. Závěrem soud poznamenává, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby nepředjímá rozhodnutí o věci samé. Posouzení souladu napadeného rozhodnutí se zákonem, a to v mezích žalobních bodů, jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní, totiž není předmětem rozhodování o odkladném účinku, ale právě až rozhodnutí ve věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná. Praha 11. června 2026 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.