6 A 62/2026

Rubrum

Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: X. bytem X. proti žalovanému: Úřad na ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) X. bytem X. 2) Pražské služby, a.s. sídlem Pod Šancemi 444/1, Praha 9 zastoupena Mgr. Ladislavem Peterkou, advokátem sídlem Truhlářská 1104/13, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 7. 2026, č.j. UOOU-05105/25-14, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě takto:

Výrok

Žalobě s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou Městskému soudu v Praze dne 17. 7. 2026 domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ze dne 7. 7. 2026, č.j. UOOU- 05105/25-14, kterým žalovaný Úřad na ochranu osobních údajů rozhodl o odvolání žadatelky paní X. (osoba zúčastněná na řízení č. 1) proti rozhodnutí povinného subjektu Pražské služby, a.s. (osoba zúčastněná na řízení č. 2) ze dne 20. 2. 2026, č.j. PS/001/2026, o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne 2. 7. 2025, tak, že I. podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), předmětné rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, a II. podle § 16 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., přikázal povinnému subjektu, aby žadatelce poskytl informace spočívající v detailním přehledu jednotlivých složek celkové odměny za kalendářní roky 2023 a 2024 pro každou z osob na tam specifikovaných pracovních pozicích odpovídajících úrovni řízení B-1 u povinného subjektu, u každé osoby celkovou odměnu v členění: 1) základní mzda (hrubá měsíční a roční částka), 2) výše přiznané variabilní složky mzdy včetně kritérií jejího přiznání a způsobu vyhodnocení a 3) mimořádné a roční odměny, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

2. Žalobkyně objasňuje, že informace, které mají být poskytnuty, se vztahují k její pracovní pozici u povinného subjektu. Spolu s podáním žaloby navrhuje, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. Návrh odůvodňuje zejména tím, že žadatelka informace týkající se povinného subjektu a jeho managementu a jeho odměňování obratem zveřejňuje, často s kritickými až dehonestujícími komentáři. Poskytnutím požadovaných informací žadatelce před rozhodnutím soudu o podané žalobě by tudíž nastaly nevratné následky, neboť poté by již nebylo možné zabránit jejich zveřejnění a dalšímu šíření ani obnovit stav před jejich poskytnutím. Po předání požadovaných informací žadatelce by tak soudní přezkum ztratil praktický smysl a stal by se pouze akademickou debatou. Újma hrozící žalobkyni však spočívá nejen ve ztrátě praktického významu soudního přezkumu, ale také v nevratném zpřístupnění osobních údajů o její mzdě, odměnách a pracovním hodnocení a v následném zásahu do jejího soukromí, profesní pověsti a osobní a rodinné sféry. Naproti tomu přiznáním odkladného účinku dojde pouze k dočasnému odložení poskytnutí historických údajů za roky 2023 a 2024, u nichž podle žalobkyně neexistuje časově naléhavá potřeba jejich okamžitého zpřístupnění. Tento následek žalobkyně považuje ve srovnání s nevratnou újmou hrozící žalobkyni za zjevně méně závažný. Přiznání odkladného účinku žalobkyně dále nepovažuje za rozporné s důležitým veřejným zájmem, neboť možnost poskytnout požadované informace nebude definitivně vyloučena, dojde pouze k dočasnému pozastavení účinků napadeného rozhodnutí do doby, než soud posoudí jeho zákonnost.

3. Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě v podání došlém soudu dne 27. 7. 2026 připojuje, odkazuje přitom na judikaturu správních soudů.

4. Osoba zúčastněná na řízení č. 1) v podání došlém soudu dne 24. 7. 2026 s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí, považuje jej za účelový kalkul s cílem přetáhnout věc přes podzimní komunální volby 2026 a procesně tak zmařit účel práva na informace i výkon jejího politického mandátu.

5. Osoba zúčastněná na řízení č. 2) se k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyjádřila.

6. Při posouzení návrhu soud vyšel zejména z ust. § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle nějž soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Soud uvážil o podaném návrhu následovně.

8. Přiznání odkladného účinku má povahu mimořádného opatření, neboť soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí. Odkladný účinek lze přiznat jen v případech ojedinělých, kdy nelze jinak dosáhnout toho, aby konečný úspěch žaloby nebyl jen formální, nýbrž i faktický (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č.j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 22).

9. Po zhodnocení důvodů uvedených žalobkyní a okolností projednávané věci dospěl soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podané žalobě jsou v daném případě splněny.

10. Předmětem řízení je otázka, zda povinný subjekt měl požadované informace poskytnout v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, či nikoliv. Pokud by soud vyřešil právní otázku ve prospěch povinného subjektu, tj. napadené rozhodnutí zrušil a tím zbavil povinný subjekt povinnosti poskytnout vyžádané informace, šlo by o úspěch v praktické rovině de facto nulový, neboť informace by mezitím již byly poskytnuty. Přiznání odkladného účinku podané žalobě nemůže za této situace představovat újmu na právech žadatelky nepoměrně větší, než jaká hrozí žalobkyni, neboť pokud městský soud shledá, že žaloba není důvodná, dojde pouze k odložení poskytnutí informací na pozdější dobu. To však nepředstavuje újmu natolik závažnou, že by převážila nad újmou způsobenou nezvratnými následky, které by nastaly v případě nepřiznání odkladného účinku.

11. Ke shodnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, např. v usnesení ze dne 29. 6. 2023, č.j. 5 As 108/2023-42, ze dne 28. 6. 2023, č. j. 4 As 214/2023-19, nebo ze dne 21. 12. 2017, č. j. 10 As 345/2017-35, dle kterého „Předmětem řízení o kasační stížnosti je totiž otázka, zda povinný subjekt měl požadované informace poskytnout v režimu informačního zákona, či nikoliv, resp. zda tuto otázku správně posoudil městský soud. Pokud by NSS vyřešil právní otázku ve prospěch stěžovatele, tj. napadený rozsudek městského soudu by zrušil a tím zbavil povinný subjekt povinnosti poskytnout vyžádané informace, šlo by o úspěch ryze akademický, neboť informace by mezitím již byly poskytnuty. Naproti tomu přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nemůže za této situace představovat újmu na právech žalobce, neboť pokud NSS shledá, že kasační stížnost je nedůvodná, poskytnutí informací se z jeho pohledu pouze odloží na pozdější dobu.“ Soud neshledal důvodu odchýlit se od judikatury správních soudů, jíž plně přisvědčuje, dle které by poskytnutí požadovaných informací v této fázi soudního řízení představovalo neodstranitelný zásah do práv žalobkyně a provedení následného (věcného) soudního přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí by pak nemohlo tento nežádoucí stav zvrátit. Nadto se žalovaný správní orgán k návrhu na přiznání odkladného účinku připojil a z dosavadních zjištění o skutkovém stavu nevyplývá, že by v důsledku přiznání odkladného účinku žalobě hrozila třetím osobám jakákoli újma, když osoba zúčastněná na řízení č. 1) ve svém vyjádření blíže nespecifikovala, jakou konkrétní újmu by neposkytnutí požadované informace způsobilo vůči výkonu jejího politického mandátu. Soud nemůže za osoby zúčastněné na řízení jejich argumentaci domýšlet.

12. Soud zároveň neshledal důvod, pro který by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. S ohledem na specifický předmět řízení, kterým je přezkoumání povinnosti poskytnout konkrétní informace povinnému subjektu, soud dospěl k závěru, že zamezení nevratných účinků rozhodnutí, jež by navíc po provedeném řízení mohlo být shledáno nezákonným a soudem zrušeno, představuje vyšší hodnotu než případný dočasný odklad poskytnutí informací, a to i s ohledem na možný výkon napadeného rozhodnutí.

13. Z uvedených důvodů soud podle § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. návrhu žalobkyně vyhověl a podané žalobě přiznal odkladný účinek.

14. Závěrem soud poznamenává, že rozhodnutí o odkladném účinku žaloby nepředjímá rozhodnutí o věci samé. Posouzení souladu napadeného rozhodnutí se zákonem, a to v mezích žalobních bodů, jak po stránce hmotněprávní, tak i procesní, totiž není předmětem rozhodování o odkladném účinku, ale právě až rozhodnutí ve věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná. Praha dne 30. července 2026 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.