6 Ad 12/2013

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: . zastoupeného: Mgr. Ing. Ladislava Jindřichová, advokátka, Komenského 4, Klatovy I, proti žalovanému: Policie České republiky, Policejní prezidium, Strojnická 27, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí náměstka policejního prezidenta pro vnější službu ve věcech služebního poměru ze dne 15. dubna 2013 č.j. PPR-1879-6/ČJ-2013-990131, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora uvedeného správního rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR ve věcech služebního poměru ze dne 31.12.2012, č. 19/2012. Ve správním řízení bylo mj. rozhodnuto o pravomocném ustanovení žalobce na služební místo rada ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky podle ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“); mj. byl žalobci pravomocně přiznán osobní příplatek podle ust. § 122 zákona o služebním poměru ve výši 3.500,- Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou, jíž se domáhal jeho zrušení, včetně zrušení prvostupňového správního rozhodnutí, a vrácení věci žalovanému zpět k dalšímu řízení. V žalobě uvedl tyto žalobní body, jimiž je soud vázán. Uvedl, že prvostupňovému správnímu rozhodnutí předcházelo rozhodnutí služebního funkcionáře, kterým byl žalobce odvolán ze služebního místa zástupce vedoucího odboru; rovněž s tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil a bránil se proti němu ve správním řízení a následně žalobou (projednávanou Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 57 A 50/2013). Nezákonnost správního rozhodnutí napadeného v tomto soudním řízení spatřuje v tom, že v něm bylo uvedeno, že se mu přiznává osobní příplatek podle ust. § 122 zákona o služebním poměru, přičemž v odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že výše osobního příplatku se nemění. Tato skutečnost však není pravdivá, neboť dosavadní osobní příplatek činil 7.000,- Kč měsíčně. Tímto tak došlo ke změně tohoto osobního příplatku. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, přičemž skutkové skutečnosti (průběh správního řízení), jak je vylíčil žalobce, nečinil sporným. Poukázal na to, že žalobce byl ustanoven příslušným služebním funkcionářem na volné služební místo ve svém ředitelství. V případě osobního příplatku se nejedná o jeho snížení, ale o stanovení osobního příplatku na novém služebním místě, ze zákona nelze dovodit právní nárok na osobní příplatek ve výši přiznané v předchozím služebním místě. Z obsahu předloženého správního spisu jsou patrné tyto pro posouzení důvodnosti podané žaloby podstatné skutečnosti. Rozhodnutím služebního funkcionáře ze dne 31.12.2012, č. 19/2012 (prvostupňové správní rozhodnutí), byl žalobce ustanoven podle ust. § 20 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru na služební místo rada, a mj. mu byl přiznán osobní příplatek podle ust. § 122 zákona o služebním poměru ve výši 3.500,- Kč měsíčně. V odůvodnění je k výši osobního příplatku uvedeno, že výše osobního příplatku se nemění. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž proti výši osobního příplatku nic nenamítal. O odvolání rozhodl příslušný služební funkcionář napadeným správním rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění je zrekapitulováno dosavadní řízení a zákonná úprava. Soud poté z databáze Infosoud zjistil, že v řízení u Krajského soudu v Plzni došlo ve věci sp. zn. 57 A 50/2013 dne 31.1.2014 k vydání rozhodnutí, které nabylo právní moci 10.3.2014 a dne 29.4.2014 byla věc skončena. Z databáze umístěné na www.nssoud.cz soud zjistil, že Krajský soudu v Plzni rozsudkem ze dne 31.1.2014, čj. 57 A 50/2013-40, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto. Podle ust. § 122 zákona o služebním poměru, ve znění účinném v době rozhodování správních orgánů: „(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Rozhodnutí o přiznání, změně nebo odejmutí osobního příplatku musí být písemně odůvodněno. (2) Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka. (3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5, a příslušníka ve služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada lze za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit přiznáním osobního příplatku až do výše 100 % jeho základního tarifu.“. V souzené věci je patrné, že u žalobce došlo ke stanovení jeho osobního příplatku v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením, přičemž se soud plně přiklání k právnímu názoru žalovaného, že žádná zákonná norma nezaručuje příslušnému policistovi výši jednou přiznaného osobního příplatku i do budoucna. V tomto případě je patrné, že žalobce byl příslušným správním rozhodnutím znovu zařazen na příslušné služební místo, proto došlo k novému rozhodnutí o jeho příslušném služebním zařazení, a proto bylo také nově rozhodnuto o nové výši osobního příplatku. Jak vyplývá ze znění příslušné normy, osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, proto příslušný služební funkcionář má značné správní uvážení, aby o výši tohoto příplatku rozhodl. Pokud je v odůvodnění správního rozhodnutí prvého stupně uvedeno, že výše osobního příplatku se nemění, jedná se tak o zjevnou nesprávnost (přehlédnutí), které nemá na samotný výrok rozhodnutí žádný vliv. V odůvodnění napadeného rozhodnutí tato skutečnost není hodnocena, neboť žalobce se stanovení osobního příplatku v podaném odvolání nijak nebránil, proto na ni logicky nemohl příslušný služební funkcionář reagovat. Pro úplnost soud uvádí, že je mu známo (jak je uvedeno v části odůvodnění rozsudku k obsahu správního spisu), že žaloba proti správnímu rozhodnutí, které vydání tohoto rozsudku předcházelo, byla pravomocně zamítnuta. V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.). Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 21. září 2016 JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mikolášová