65 C 13/2008

Plný text

65 C 13/2008-20 U s n e s e n í Městský soud v Praze rozhodl soudcem JUDr. Milanem Chmelíčkem v právní věci žalobce: L. Č. s., a. s., se sídlem P. 8, S. 8/1680, proti žalovanému: D. D., bytem P.4, T. 350/32, zast. soudním exekutorem Exekutorského úřadu , o žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti usnesení zdejšího soudu ze dne 12. února 2008, č. j. 29 Co 500/2007-40, t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2008, č. j. 29 Co 500/2007-40, se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í Žalobou pro zmatečnost ze dne 7. 7. 2008 se žalovaný domáhal zrušení usnesení zdejšího soudu č. j. 29 Co 500/2007-40 ze dne 12. 2. 2008, kterým bylo jako opožděné odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 29 C 43/2005-18, ze dne 29. 4. 2005. Žalovaný uváděl, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 mu nebyl řádně doručen, neboť tento rozsudek (i žaloba a předvolání k jednání soudu) mu byly doručovány na adresu P.4, N. 84, kde se v rozhodné době nezdržoval. Žalovaný se v rozhodné době zdržoval v Č. K. v rámci realizace smlouvy o dílo, tuto skutečnost i v odvolacím řízení prokazoval potvrzením J. T. a prohlášením své matky. Odvolací soud ovšem tyto listiny ve svém rozhodnutí hodnotil jako neprůkazné, aniž by žalobce na toto své hodnocení předem upozornil a umožnil mu tak, aby své tvrzení prokázal jinak. Žalobce se k žalobě nevyjádřil. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. 25 C 43/2005, ve kterém bylo vydáno žalobou pro zmatečnost napadené usnesení, tento soud zjistil, že rozsudkem ze dne 29. 4. 2005, č.j. 25 C 43/2005-18, bylo žalovanému rozsudkem pro zmeškání uloženo, aby žalobci zaplatil částku 116.129,- Kč spolu s úroky a náklady řízení. Tento rozsudek byl žalovanému doručován na adresu P. 4, N. 84 a po marném pokusu o osobní doručení byl dne 27. 5. 2005 uložen na poště. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání až 11. 7. 2007, v něm tvrdil, že se v době od 4. 4. 2005 do 12. 6. 2005 ze služebních důvodů nepřetržitě zdržoval v Č. K., žaloba, předvolání k jednání ani rozsudek soudu I. stupně mu tak nebyly doručeny. Tuto skutečnost navrhl prokázat potvrzením J. T. i čestným prohlášením své matky. Soud I. stupně, poté co žalovaného vyslechl a měl k dispozici i výše zmíněná písemná prohlášení J. T. a matky žalovaného, věc předložil odvolacímu soudu s tím, že odvolání bylo podáno včas. Odvolací soud při jednání dne 12. 2. 2008 přečetl obsah výpovědi žalovaného před soudem I. stupně a dále i fotokopie potvrzení J. T. ze dne 29. 6. 2007 a čestného prohlášení Z. D. ověřeného dne 2. 7. 2007. Na to svým usnesením odvolání jako opožděné dle ust. § 218a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) odmítl a rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění odvolací soud konstatoval, že žalovaný sice tvrdil, že se v rozhodné době nepřetržitě zdržoval v Č. K., avšak tuto skutečnost nedoložil, neprokázal, kde se tehdy bez výjimky a na jaké adrese zdržoval, v tomto směru žádný důkaz nepředložil, a to ani smlouvu o dílo uzavřenou s J. T. V dané souvislosti jsou prohlášení J. i čestné prohlášení Z. D. neprůkazná. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 15. 5. 2008. V dané věci byla žaloba pro zmatečnost podána včas v zákonné tříměsíční lhůtě běžící od doručení napadeného usnesení (§ 234 odst. 1 o.s.ř.), u věcně příslušného soudu (§ 235a odst. 1 o.s.ř.), je proti napadenému usnesení dle ust. § 229 odst. 4 přípustná a je i důvodná. Dle ust. § 229 odst. 4 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Žaloba pro zmatečnost je dle ust. § 229 odst. 4 o.s.ř. důvodná nejen tehdy, kdy závěr odvolacího soudu o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, je skutkově chybný, ale i tehdy, je-li chybný právně, tj. jestliže závěr o tom byl učiněn v rozporu se zákonem. V dané věci lze konstatovat již bez zkoumání skutkových okolností, že závěr odvolacího soudu o odmítnutí odvolání byl učiněn v rozporu se zákonem, když odvolací soud při šetření včasnosti odvolání nepostupoval v souladu s občanským soudním řádem. Rozsudek pro zmeškání byl v nalézacím řízení vydán dne 29. 4. 2005, tedy již za účinnosti zák. č. 59/2005 Sb. a odvolání proti tomuto rozsudku tak bylo již nutno projednat dle znění občanského soudního řádu ve znění zák. č. 59/2005 Sb. (článek II, bod 2 zák. č. 59/2005 Sb.). Dle ust. § 218a o.s.ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu I. stupně dle § 208 odst.1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání odvolací soud. Je-li to třeba , provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu I. stupně nebo soudu dožádaného. Dle ust. § 213b odst. 1 o.s.ř. ( vloženého do o.s.ř. zák. č. 59/2005 Sb.), v odvolacím řízení se postupuje dle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností či důkazů v rozporu s ust. § 205a nebo § 211a nebo k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná. Dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Ze zásady předvídatelnosti soudních rozhodnutí, která je obecná a byla Ústavním soudem i Nejvyšším soudem akcentována ještě před přijetím výše uvedené právní úpravy, plyne, že poučovací povinnost dle ust. § 213b odst. 1 o.s.ř. se uplatní nejen při dokazování v souvislosti s věcí samou, ale i při šetření včasnosti odvolání. O odmítnutí odvolání zde rozhodoval až odvolací soud, z povahy věci tedy prováděl šetření k otázce, která nebyla, protože ani nemohla být, řešena v řízení předcházejícím rozsudku soudu I. stupně. Omezení odvolacích novot uvedené v ust. § 205a či § 211a o.s.ř. tak na prokazování včasnosti odvolání v dané věci nedopadá. Odvolací soud proto měl v případě, že žalovaným předložené listiny dle jeho závěru neprokazovaly pobyt žalovaného mimo adresu, na kterou mu byl doručován rozsudek soudu I. stupně, žalovaného dle ust. § 213b odst. 1 a § 118a odst. 3 o.s.ř. na toto své hodnocení důkazů upozornit a zároveň ho poučit, aby v přiměřené lhůtě potřebné důkazy označil. Pokud odvolací soud takto nepostupoval a aniž poskytl potřebné poučení a dospěl ve svém usnesení k závěru, že ohledně svého tvrzení žalovaný neunesl důkazní břemeno, bylo jeho rozhodnutí o odmítnutí odvolání učiněné dle § 218a o.s.ř. předčasné a učiněné v rozporu s ust. § 213b odst. 1 a § 118a odst. 3 o.s.ř. Zdejší soud proto dle ust. § 235e odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení senátu 29 Co zrušil. Po právní moci tohoto zrušujícího usnesení věc znovu projedná soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, právní názor vyslovený v tomto zrušujícím usnesení je pro něj závazný (§ 235h odst. 2 o.s.ř.). V tomto dalším řízení soud rozhodne i o nákladech řízení o žalobě pro zmatečnost (§ 235i odst. 1 o.s.ř.), když přitom vyjde i z ustáleného výkladu ust. § 74 odst. 1 písm. a) exekučního řádu upravujícího rozsah, ve kterém může exekutor zastupovat účastníka v rámci své exekutorské činnosti. Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání ve dvojím vyhotovení do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. V Praze dne 21. listopadu 2008 JUDr. Milan Chmelíček , v.r. s o u d c e