68 CO 337/2021

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Petrákové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa o vyklizení prostor sloužících podnikání, o odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí č. j. 27 C 62/2021 - 25 Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.

1. Rozsudkem pro uznání ze dne datum soud I. stupně uložil žalované povinnost vyklidit nebytové prostory sloužící k podnikání, a to: místnost číslo o výměře 10 m2, místnost číslo o výměře 19 m2, místnost číslo o výměře 24 m2, místnost číslo o výměře 7 m2, místnost číslo o výměře 23 m2, místnost číslo o výměře 20 m2, místnost číslo o výměře 25 m2, místnost číslo o výměře 12 m2, místnost číslo o výměře 7 m2, místnost číslo o výměře 10 m2 a místnost číslo o výměře 15 m2 nacházející se v 2. nadzemním podlaží budovy adresa, ulice, obec a číslo – část obce, PSČ PSČ, postavené na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, obec Praha, katastrální území Nové Město, zapsaného na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, jakož i veškeré společné prostory užívané žalovaným v souvislosti s výše uvedenými nebytovými prostory a zcela vyklizené je předat žalobkyni, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její advokátky (výrok II).

2. Vyhověl žalobnímu požadavku založenému na tvrzení žalobkyně, že žalovaná výše uvedené prostory užívala na základě smlouvy o podnájmu ze dne datum a jejích dodatků číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, hrubě však porušovala povinnosti vyplývající ze smlouvy, žalobkyně proto smlouvu vypověděla bez výpovědní doby, podnájem tak zanikl k datu datum. Žalovaná však předmětné prostory nevyklidila ani po zaslání předžalobní výzvy.

3. Soud I. stupně ve smyslu ust. § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) žalované uložil, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu, a aby k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně ji poučil, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Žalovaná ve stanovené lhůtě nepodala vyjádření ve věci, ani nesdělila, jaké okolnosti jí v tom brání.

4. Za popsaného stavu soud I. stupně s poukazem na ust. § 153a o. s. ř. dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání a žalobě jím zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přisoudil právo na náhradu nákladů vynaložených na zaplacení soudního poplatku z žaloby a za právní zastoupení.

5. Proti rozsudku pro uznání soudu I. stupně podala odvolání žalovaná. Namítla, že soud I. stupně své rozhodnutí odůvodnil v písemném vyhotovení rozsudku tím, že žalovaná ve stanovené lhůtě nepodala vyjádření, podle přepisu zvukového záznamu z jednání ze dne datum při něm ale uvedl, že žalovaná podala vyjádření až po lhůtě. Soud I. stupně však vycházel ze zřejmě nesprávných skutečností, protože žalovaná vyjádření ve věci předala k poštovní přepravě dne datum, tedy den před uplynutím lhůty. Tuto skutečnost žalovaná dokládá podacím lístkem, přiloženým k odvolání, a informací České pošty, a. s. o zásilce. Ve spise je založena obálka, na níž je podacím číslo České pošty, a. s. osvědčující podání zásilky obsahující vyjádření ve věci k přepravě dne datum. Nemohla nastat fikce uznání žalobou uplatněného nároku, když včas podané vyjádření žalované mělo zákonné náležitosti. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně. S návrhem na potvrzení rozsudku pro uznání poukázala na obsah tvrzeného vyjádření žalované ve věci s tím, že neobsahuje dostatečná tvrzení, podmínky pro vydání rozsudku pro uznání tak byly naplněny.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje odvolací důvody stanovené v ust. § 205b o. s. ř., projednal je s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 658/2008 ze dne datum rozhodnutí při jednání (ust. § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

8. Jak plyne z obsahu spisu, žalovaná prostřednictvím svého advokáta podala dne datum poště k přepravě zásilku obsahující vyjádření k žalobě na výzvu soudu, to bylo soudu I. stupně doručeno dne datum. Žalovaná v něm uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, sporovala správnost a úplnost žalobních„ údajů“. Navrhla přerušení řízení do doby skončení jiného, spisovou značkou označeného sporu týchž účastnic, a případně nařízení mediace, při níž by mohlo dojít ke konsensu a smírnému řešení sporu.

9. Soud I. stupně tedy chybně vycházel (podle odůvodnění svého rozhodnutí) z toho, že žalovaná nereagovala na jeho výzvu k vyjádření se ve věci. Žalovaná dne datum – tedy v otevřené 30 denní lhůtě stanovené jí soudem I. stupně, když jeho usnesení výzvu obsahující bylo žalované doručeno dne datum, podala vyjádření k žalobě. Tím splnila povinnost jí uloženou a z tohoto důvodu nebyly naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání.

10. S ohledem na odvolací námitku žalobkyně se odvolací soud zabýval také argumentací, že podané vyjádření žalované nesplňovalo požadavky kladené na takový úkon, protože neobsahovalo dostatečná tvrzení o věci samé. Dospěl k závěru, že tato námitka neobstojí, mimo jiné i s ohledem na dnes již ustálenou judikaturu Ústavního soudu ukládající obecným soudům při zvažovaní podmínek pro vydání rozsudku pro uznání uvážlivý a restriktivní přístup a spatřující jejich naplnění jen v případě, kdy žalovaný je zcela pasivní a nejsou pochybnosti o tom, že se nehodlá řádně bránit žalobou uplatněnému nároku. Fikce uznání žalobního požadavku nemůže podle judikatury Ústavního soudu nastoupit tehdy, pokud je zřejmé, že žalovaný není k žalobě lhostejný, obstrukčně pasivní, nechce nijak taktizovat s úmyslem činit průtahy v řízení, zejména ne v situaci, kdy projeví svůj nesouhlas s žalobou a svůj zájem účastnit se projednávání věci a bránit se nároku v řízení uplatněnému (srovnej příkladně nálezy Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 1024/15; ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2693/16 nebo ze dne datum sp. zn. II. ÚS 1298/17).

11. Z uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. Proto změnil podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

12. Na soudu I. stupně bude, aby ve věci jednal a po řádném dokazování a zhodnocení zjištění z něj získaných ve věci rozhodl. V konečném rozhodnutí rozhodne také o náhradě nákladů řízení včetně těch vynaložených ve fázi odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí prostřednictvím soudu I. stupně k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).