69 CO 137/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáši Pirka a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném vyhovujícím výroku I. o věci samé mění jen ohledně povinnosti žalovaného zaplatit 8,05% úroky z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do datum tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá, jinak se v tomto výroku rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

III. Žalovaný je povinen zaplatit země na náhradě nákladů řízení státu částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvodnění:

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), ve„ zbývajícím rozsahu“ žalobu zamítl (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok III.) a země na náhradě nákladů řízení státu částku částka (výrok IV.) a„ ve zbytku nákladů státu“ země náhradu nákladů nepřiznal (výrok V.).

2. Žalobce se žalobou doručenou soudu I. stupně dne datum domáhal na žalovaném za dobu od datum do datum zaplacení nejprve částky částka s příslušenstvím z této částky a posléze po změně žaloby učiněné žalobcem při jednání dne datum (ve spojení s podáním ze dne datum), která byla připuštěna usnesením soudu I. stupně ze dne datum, pak zaplacení částky částka s příslušenstvím z této částky. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že je spoluvlastníkem jedné ideální čtvrtiny anonymizováno p. číslo k. ú. část obce, obec Praha (dále i jen„ anonymizováno“), a to společně s dalšími třemi spoluvlastníky, z nichž každý z nich je spoluvlastníkem jedné ideální čtvrtiny anonymizováno. Na anonymizováno se nachází pozemní komunikace – místní rychlostní komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, který užívá anonymizováno bez právního důvodu, aniž by za takové užívání spoluvlastníkům cokoliv uhradil.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a bránil se tím, že není ve sporu pasivně legitimován, neboť anonymizováno je označen jako dálnice a vlastníkem dálnice je stát. Žalobce není aktivně legitimovaný ve vztahu ke třem čtvrtinám bezdůvodného obohacení, neboť je spoluvlastníkem jedné čtvrtiny anonymizována dvě slova je využitelný i jinak, neboť se na něm v rozhodném období nacházel billboard. Nárok žalobce je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce opakovaně odmítl nabídku žalovaného na odkup anonymizováno. Žalovaný sporoval vlastnické právo spoluvlastníků zapsaných v katastru nemovitostí s tím, že„ měl být uplatněn restituční nárok“. Žalovaný také vznesl námitku promlčení nároku nově uplatněného změnou žaloby.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce a další 3 spoluvlastníci jsou zapsáni v příslušném katastru nemovitostí jako (spolu) vlastníci anonymizováno na základě tam uvedených nabývacích titulů. Žalovaný nepředložil jediný důkaz, který by zpochybnil (spolu) vlastnictví žalobce a ostatních spoluvlastníků k anonymizováno. Na anonymizováno se nachází místní rychlostní komunikace (nikoliv dálnice), která je ve vlastnictví žalovaného (§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Pokud je v katastru nemovitostí u způsobu využití anonymizováno uvedeno, že by mělo jít o dálnici, jde o nesprávný zápis. anonymizováno je v celé své ploše užíván jako pozemní komunikace - součást stabilizovaného funkčního celku s rychlostní komunikací příjmení spojky. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne datum, a to nejpozději do datum. Mezi účastníky bylo od roku rok jednáno o odkupu anonymizováno, ale k dohodě nedošlo.

5. V řízení byl vypracován znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem příjmení jméno příjmení, kterým bylo stanoveno obvyklé nájemné za čtvrtinu anonymizováno za dobu od datum do datum na částka a za dobu od datum do datum na částka. Tento znalec uvedl, že ke skokové změně došlo v důsledku změny oceňovací vyhlášky.

6. Žalovaným byl předložen znalecký posudek JUDr. jméno příjmení, který stanovil výši obvyklého nájemného částkou částka za rok, což odpovídá částka za metr čtverečný za rok. Obvyklé nájemné však není vztaženo k žalovanému období, ale ke dni datum.

7. Revizní znalec ustanovený soudem, Ing. jméno příjmení, stanovil výši obvyklého nájemného za užívání anonymizováno za období od datum do datum ve výši částka. Znalec zvolil ocenění pomocí simulovaného nájemného. Byl si vědom toho, že nájemné z pozemků nesloužících k podnikání bylo v posuzovaném období regulováno a jeho výše byla omezena maximální cenou (výměry ministerstva financí číslo číslo číslo). Znalec zkoumal, zda v konkrétním případě nemusí být zjištěná obvyklá cena ponížena na cenu regulovanou dle výměru ministerstva financí pro jednotlivá období. Podle statistiky anonymizována tři slova ceny nemovitostí za sledované období vykazovaly mírný nárůst a nemají skokový charakter„ nahoru a dolů“ jako u oceňovací vyhlášky. Jako podklad pro stanovení ceny obvyklého nájemného anonymizováno byly znalcem využity podklady z nabývacích titulů k obdobným pozemkům.

8. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení za žalované období soud vyšel z revizního znaleckého posudku znalce příjmení příjmení. Výše tímto znalcem stanoveného obvyklého nájemného anonymizováno se přitom zásadně neodlišovala od výše, kterou určil i znalec příjmení, který ji však posuzoval k jinému období. Vzhledem ke srozumitelnosti, metodice a logickým závěrům znaleckého posudku soud nepovažoval za nezbytné znalce vyslýchat, když to ostatně ani účastníci nepožadovali. Znalec příjmení na základě srozumitelného vysvětlení zvolené metody stanovení výše obvyklého nájemného určil obvyklé nájemné za žalované období ve výši částka. Soud I. stupně proto dovodil, že výše bezdůvodného obohacení žalovaného za žalované období představuje právě částku částka.

9. K námitce žalovaného, že žalobce jako (toliko) spoluvlastník anonymizováno nemůže být aktivně legitimovaný k vydání celého vzniklého bezdůvodného obohacení, poukázal na to, že žalobce je jako podílový spoluvlastník anonymizováno oprávněn požadovat vydání bezdůvodného obohacení i za ostatní spoluvlastníky z titulu věřitelské solidarity (k tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

10. Soud I. stupně neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným. Považoval za rozhodné, že základ nároku v podobě práva na vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum žalobce uplatnil v rámci promlčecí doby. Žalobce za trvání řízení základ nároku pouze„ rozšířil“ a„ takové rozšíření“ žaloby nemůže mít za následek promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení za žalované období.

11. Soud I. stupně rovněž neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že žalobou uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy. Tvrzení žalovaného, že žalobce odmítl nabídku na odkup anonymizováno za cenu nabídnutou žalovaným, nemůže být samo o sobě dostatečným podkladem k tomu, aby bylo možné konstatovat, že by nárok na vydání bezdůvodného obohacení měl být rozporný s dobrými mravy. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným vyplývá, že, ač žalovaný věděl o požadavku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání anonymizováno, řešil pouze možnost odkupu anonymizováno a otázce bezdůvodného obohacení se vyhýbal.

12. K námitce žalovaného, že se na anonymizováno nacházel billboard, konstatoval, že billboard nemohl být na anonymizováno legálně, když takový závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle něhož stavba pro reklamu je v rozporu s funkčním využitím plochy izolační zeleně pozemní komunikace již z povahy věci. Využitelnost anonymizováno je možno uvažovat toliko pouze v rámci využitelnosti legální. Ze znaleckých posudků přitom jednotně plyne, že žádná část anonymizováno není využitelná jinak než jako součást funkčního celku stabilizovaného území s rychlostní komunikací, jehož součástí je i izolační zeleň.

13. Soud I. stupně proto z těchto důvodů žalobě v rozsahu částky částka s úrokem z prodlení z této částky od datum (v návaznosti na předžalobní výzvu ze dne datum) vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Povinnost k náhradě nákladů řízení uložil žalovanému podle výsledku řízení s tím, že výše plnění závisela na znaleckém posudku (§ 142 odst. 3 o. s. ř.).

15. Povinnost k náhradě nákladů řízení státu uložil žalovanému podle § 148 odst. 1 o. s. ř. (za státem vyplacené znalečné znalce příjmení ve výši částka a znalce příjmení ve výši částka). Naproti tomu neshledal důvodným uložit náhradu nákladů řízení státu v souvislosti s vynaloženým znalečným za zpracování znaleckého posudku znalce příjmení, který byl zadán ještě před prvním jednáním za situace, kdy žalobce nejprve žádal přiznání bezdůvodného obohacení ve výši stanovené podle výměrů ministerstva financí a pouze pro případ, že by žalovaný výši bezdůvodného obohacení sporoval, navrhoval zadání znaleckého posudku; ustanovení znalce tak bylo předčasné.

16. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání do vyhovujícího výroku I. (a závislých výroků o náhradě nákladů řízení). Poukazoval na to, že žalobci byl opakovaně nabízen odkup anonymizováno, což žalobce odmítl. Pokud žalobce odmítá prodat anonymizováno za cenu obvyklou a naopak této skutečnosti zneužívá s cílem zachovat stav, kdy bude muset žalovaný platit bezdůvodné obohacení prakticky donekonečna, dostává se jeho nárok do rozporu s dobrými mravy (v této souvislosti odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Postup žalobce vede k tzv. vnucenému bezdůvodnému obohacení upravenému v § 3001 odst. 2 občanského zákoníku. Nároky spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení za užívání anonymizováno jsou samostatnými nároky a žalobce tak má nárok jen na čtvrtinu vzniklého bezdůvodného obohacení (k tomu odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka). Připomněl, že namítal, že na anonymizováno byl umístěn billboard, přičemž pokud žalobce pronajal anonymizováno (jeho část) k umístění billboardu, nemůže se žalovaný bezdůvodně obohacovat v tomto rozsahu, neboť anonymizováno byl využíván jinak. Nesouhlasil také s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, když není pravdou, že by rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Náklady řízení měly být stanoveny podle poměru úspěchu ve věci. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. změněn tak, že žaloba bude zamítnuta a v souvislosti s tím bude rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení.

17. Žalobce považoval odvolání žalovaného za nedůvodné. Žalovaný v odvolání v podstatě pouze opakuje svou argumentaci, kterou uváděl v průběhu řízení před soudem I. stupně. Soud I. stupně se s takovou argumentací žalovaného správně vypořádal v napadeném rozsudku. Tzv. vnucené obohacení podle § 3001 odst. 2 občanského zákoníku na projednávanou věc nedopadá. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka již konstatoval, že, je-li obec vlastníkem komunikace vystavěné na anonymizováno třetí osoby, aniž by jí k umístění stavby na cizím anonymizováno svědčil řádný právní titul, dochází tím na její straně ke vzniku bezdůvodného obohacení. Z hlediska uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení jedním ze spoluvlastníků se uplatní tzv. věřitelská solidarita a nároku na vydání bezdůvodného obohacení se může domáhat jen jeden ze spoluvlastníků za ostatní spoluvlastníky. Žalovaný ničím nedoložil, že v rozhodném období by se měl na anonymizováno nacházet billboard. Pokud by se i billboard skutečně na anonymizováno nacházel, pak by bylo jeho umístění na anonymizováno nelegální, neboť spoluvlastníci anonymizováno k umístění billboardu nikdy žádný souhlas nedávali a umístění billboardu by bylo nelegální. Žalobce se ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce příjmení příjmení, a proto ani nepodával do zamítavého výroku rozsudku soudu I. stupně odvolání. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu potvrzen jako věcně správný.

18. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 věta první, § 212a odst. 1, 3, 5 o. s. ř.).

19. Na vydání bezdůvodného obohacení do datum je třeba aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák“), zejména jeho § 451 a následující. Pro vydání bezdůvodného obohacení za období od datum je pak třeba aplikovat příslušnou úpravu ustanovení pr. předpisu, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z“), zejména § číslo a následující. Obě úpravy přitom vychází ze zásady, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

20. V projednávané věci bylo soudem I. stupně správně zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem anonymizováno, který bez právního důvodu užívá žalovaný, který má na anonymizováno těleso místní rychlostní komunikace, přičemž celý anonymizováno je součástí funkčního celku stabilizovaného území s rychlostní komunikací ulice. Žalovaný za užívání anonymizováno v žalovaném období od datum do datum (spolu) vlastníkům ničeho neuhradil.

21. Judikatura je ustálena v závěru, že, nedisponuje-li vlastník pozemní komunikace, jež je samostatnou věcí v právním smyslu (§ 3 zákona č. 13/1997 Sb.), titulem opravňujícím jej k užívání anonymizováno pod komunikací ve vlastnictví jiné osoby, vzniká mu bezdůvodné obohacení, které je (zásadně) povinen vlastníku anonymizováno vydat (k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).

22. Soud I. stupně správně dovodil, že žalobce jako spoluvlastník anonymizováno je aktivně legitimován k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za celý anonymizováno z titulu věřitelské solidarity, která pro období do datum vyplývá z § 139 obč. zák. a pro období od datum z § 1127 o. z. (z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně).

23. Soud I. stupně při stanovení rozsahu (výše) bezdůvodného obohacení vyšel ze závěrů znaleckého posudku znalce příjmení příjmení, když se řádně vypořádal i s ostatními znaleckými posudky a v tomto směru nelze závěrům soudu I. stupně ničeho vytknout. Odvolací soud se proto ztotožňuje se soudem I. stupně i v tom, že výše bezdůvodného obohacení žalovaného za žalované období od datum do datum představuje částku částka.

24. Neobstojí námitka žalovaného, že se jedná o tzv. nucené bezdůvodné obohacení ve smyslu § 3001 odst. 2 o. z., neboť tam uvedená skutková podstata na danou věc nemůže dopadat, když předmět obohacení na straně žalovaného odpovídající obvyklému nájemnému za užívání anonymizováno bez právního důvodu lze dobře vydat.

25. Neobstojí ani námitka rozporu vydání bezdůvodného obohacení s dobrými mravy. Z obsahu spisu se nijak nepodává, že by žalobce či jiný ze spoluvlastníků nabyli anonymizováno spekulativně. Jestliže pak z e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaný chtěl řešit jen odkup anonymizováno bez řešení otázky vydání bezdůvodného obohacení, pak takový přístup nemůže být kladen k tíži žalobce, případně jiných spoluvlastníků. Přitom nelze opomenout, že (spolu) vlastnické právo je ústavně chráněno (čl. 11 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb.).

26. Důvodná není ani námitka žalovaného, že se nemohl obohacovat v rozsahu, ve kterém byl anonymizováno pronajat k umístění billboardu. Žalovaný jednak nikterak nedoložil, že by byl v rozhodném období vůbec umístěn billboard na anonymizováno, že by (spolu) vlastníci anonymizováno dali jakýkoliv souhlas k umístění billboardu na anonymizováno (že by pronajali část anonymizováno k umístění billboardu) a měli z umístění billboardu nějaký užitek (například nájemné). I kdyby byl na anonymizováno v rozhodné době umístěn billboard, byl by tam umístěn nelegálně (k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, na který již odkázal i soud I. stupně). Žádné z tvrzení žalovaného nemění nic na tom, že žalovaný užíval v rozhodné době anonymizováno bez právního důvodu.

27. Soud I. stupně však neposoudil správně počátek prodlení žalovaného (když podle jeho rozhodnutí jsou přiznávány úroky i z bezdůvodného obohacení, které ještě ani nevzniklo). Za kvalifikovanou výzvu k plnění za žalované období nelze považovat výzvu ze dne datum (kterou byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení za 2 roky zpětně). Kvalifikovanou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení za žalované období představuje až doručení samotné žaloby k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka. Žaloba byla žalovanému doručena dne datum. Žalovaný byl povinen plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 o. z.), tedy bezodkladně následující den po doručení žaloby a ocitl se tak v prodlení dnem datum.

28. Odvolací soud proto z těchto důvodů rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. jen ohledně povinnosti žalovaného zaplatit 8,05% úroky z prodlení ročně z částky částka za dobu od datum do datum tak, že (jen) v tomto rozsahu se žaloba zamítá, jinak v tomto výroku rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. (v této souvislosti odvolací soud připomíná, že z uvedeného vyplývá, že povinnost k plnění úroků z prodlení je stanovena od datum do zaplacení).

29. Vzhledem k částečné změně rozsudku soudu I. stupně rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

30. Povinnost k plné náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky uložil žalovanému podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když výše plnění (zjevně) závisela na znaleckém posudku (námitky žalovaného v tomto směru nejsou důvodné). Soud I. stupně stanovil náklady řízení žalobce před soudem I. stupně ve výši částka a odvolací soud na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně v této souvislosti pro stručnost odkazuje. K těmto nákladům žalobce je však třeba přičíst i spotřebované zálohy na znalecké posudky složené žalobcem ve výši částka na znalecký posudek znalce příjmení příjmení a částka na znalecký posudek znalce příjmení Náklady řízení žalobce před soudem I. stupně tak představují částku částka.

31. Náklady odvolacího řízení žalobce sestávají z odměny jeho právního zástupce za dva úkony právní služby po částka (§ 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ Vyhláška“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 3 Vyhlášky), cestovného k odvolacímu jednání dne datum vozidlem BMW 540i registrační značka při kombinované spotřebě benzínu natural 95 7,2 l číslo km z obec do obec a zpět ve výši částka ( (0,072 l/km x 420 km x částka) + (4,70 spisová značka x 420 km)), náhrady za promeškaný čas za 10 půlhodin po částka (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 Vyhlášky) a náhrady 21% DPH ve výši částka (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.; počítáno z částky částka), tj. celkem částka.

32. Náklady řízení žalobce před soudy obou stupňů tak činí celkem částka.

33. Vzhledem k povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky vznikla žalovanému podle výsledku řízení i povinnost k náhradě nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení státu představuje vynaložené znalečné z rozpočtových prostředků soudu I. stupně ve výši částka znalci příjmení příjmení, částka znalci příjmení příjmení a částka znalci příjmení příjmení, to je celkem částka. Není přitom žádného důvodu, aby tyto náklady státu nebyly v plné výši přiznány, když tyto náklady byly vynaloženy v důsledku sporu mezi účastníky, ve kterém žalovanému vznikla podle jeho výsledku povinnost k náhradě nákladů řízení.

34. V zamítavém výroku II. o věci samé zůstal rozsudek soudu I. stupně nedotčen, neboť v tomto rozsahu nebyl odvoláním napaden (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Proti potvrzující části výroku I. tohoto rozsudku lze do dvou měsíců od doručení rozsudku podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně; přípustnost dovolání je oprávněn posoudit dovolací soud.