69 CO 144/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím (výrok I.) a náhradu nákladů řízení v částce částka (výrok II.).

2. Soud prvního stupně takto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a o. s. ř., když dospěl k závěru, že došlo k fikci uznání uplatněného nároku ve smyslu ustanovení pr. předpisu Soud prvního stupně vyzval žalovanou k vyjádření k návrhu ve věci samé usnesením z datum, ve kterém žalované poskytl k vyjádření lhůtu 30 dnů od doručení usnesení s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené třicetidenní lhůtě ani nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je činěn předmětem sporu, uznává a soud prvního stupně ve věci rozhodne bez jednání rozsudkem pro uznání. Usnesení s výše uvedeným poučením bylo doručeno do datové schránky žalované dne datum, kdy se přihlásila oprávněná osoba ve smyslu ustanovení pr. předpisu, posledním dnem lhůty k včasnému vyjádření byl den datum, který však marně uplynul a nastala fikce uznání nároku.

3. Rozsudek napadla žalovaná včasným odvoláním, v němž namítla, že jí nebyla předmětná výzva k vyjádření spolu se žalobou doručena a nebyly tak splněny podmínky v § 114b o. s. ř. Žalovaná se dále v odvolání vyjádřila k věcné stránce žalobou uplatněného nároku a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdit.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř., a odvolání žalované neshledal důvodným.

6. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

7. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

8. Podle ustanovení pr. předpisu, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

9. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

10. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně postupoval správně, když přistoupil k vydání rozsudku pro uznání. Žalované byla dne datum doručena žaloba spolu s výzvou ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř., nechť se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ve věci vyjádří s tím, že pokud tak neučiní a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok uznává, a ve věci bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Skutečnost, že uvedená výzva spolu se žalobou byla žalované doručena, vyplývá z potvrzení o dodání a doručeni do datové schránky žalované připojeného k č. l. 50 p. v. spisu. Vzhledem k tomu, že žalovaná na uvedenou výzvu nereagovala, došlo k fikci uznání a soud prvního stupně postupoval správně, když podle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání.

11. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nímž má procesně úspěšný žalobce vůči žalované právo na náhradu nákladů, které v této fázi řízení účelně vynaložil. Ty jsou tvořeny odměnou jeho advokáta za 1 úkon právní služby ve výši částka (vyjádření k odvolání), 1 režijním paušálem ve výši částka (ustanovení pr. předpisu a 21% daní z přidané hodnoty. Celkem tedy žalobci náleží k náhradě nákladů částka částka Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení; jinak dovolání přípustné není; přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. dovolací soud.