69 CO 65/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. mění tak, že žaloba ohledně částky částka s příslušenstvím z této částky se zamítá a konstatuje se porušení práva žalobkyně na projednání věci vedené u anonymizována dvě slova pro územní celek, číslo jednací, v přiměřené lhůtě.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku II. o věci samé potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni na náhradě nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku částka s příslušenstvím (výrok I), co do částky částka s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v téže lhůtě náhradu nákladů anonymizováno ve výši částka (výrok III). Takto rozhodl o požadavku žalobkyně na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou anonymizováno vedeného u anonymizována dvě slova pro územní celek číslo jednací (dále též jen„ posuzované anonymizováno“).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v posuzovaném anonymizováno, jehož předmětem bylo daňové anonymizováno, v němž byla žalobkyni na podkladě daňové kontroly dodatečně doměřena daň z přidané hodnoty a současně jí byla uložena i povinnost zaplatit penále. Toto anonymizováno bylo zahájeno dne datum a bylo pravomocně skončeno dne datum, kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jímž bylo skončeno soudní anonymizováno navazující na anonymizováno daňové.

3. Na základě těchto skutkových zjištění posoudil soud prvního stupně věc po právní stránce podle ustanovení § 13 a násl. zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“, nebo„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Odkázal na judikaturu Nevyššího soudu, který v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl, že státní moc si musí při stanovení a vybírání daní a poplatků počínat v mezích stanovených zákonem, který již svou povahou představuje zásah do základního práva na vlastnictví, jejž zároveň legitimuje. příjmení anonymizováno se proto z ústavněprávních hledisek ocitají mezi veřejným zájmem na stanovení a výběru daní na straně jedné a ochranou autonomní sféry jednotlivce na straně druhé. příjmení kontrola proto představuje v rámci daňového anonymizováno nejcitelnější zákonem aprobované narušení autonomní sféry jednotlivce. Jde tudíž o anonymizováno, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, a účastníkům tudíž svědčí právo na přiměřenou délku tohoto anonymizováno ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny. Soud prvního stupně proto shrnul, že daňové anonymizováno je legitimovaným zásahem do vlastnictví, jde o anonymizováno, jehož předmětem je základní právo vlastnit majetek a jeho účastníku svědčí právo na přiměřenou délku tohoto anonymizováno. Nárok na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou anonymizováno vedeného před daňovými orgány a navazujícího soudního anonymizováno správního se odvíjí od shodného skutkového základu a na tato anonymizováno je nutno nahlížet jako na anonymizováno jediné (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20). Soud prvního stupně pak dospěl k závěru, že celková délka anonymizováno 6 let a 8 měsíců je zcela zjevně nepřiměřená, a proto došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku anonymizováno. Dospěl pak k závěru, že je na místě poskytnout žalobkyni zadostiučinění ve finanční podobě. Základní výměra odškodnění v daném případě činí částka za rok trvání anonymizováno (za první 2 roky ve výši poloviční), tj. celkem částka. Dále pak soud prvního stupně při stanovení kompenzace přihlédl ke konkrétním okolnostem případu dle kritérií stanovených v § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to a) celkové délce anonymizováno, b) složitosti anonymizováno, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v anonymizováno, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v anonymizováno, d) postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a e) významu předmětu anonymizováno pro poškozeného. Soud prvního stupně v tomto případě dospěl k závěru, že není na místě základní odškodnění žádným způsobem modifikovat, neboť průtah před Nejvyšším správním soudem byl již zohledněn v rámci hodnocení kritéria celkové délky anonymizováno. Stejně tak i z hlediska složitosti věci nelze říci, že by toto anonymizováno nějakým způsobem vybočovalo z běžného daňového anonymizováno, a byl zde tedy dán prostor pro případnou modifikaci odškodnění. Význam daného anonymizováno pro žalobkyni zhodnotil soud prvního stupně jako standardní, neboť se v daném anonymizováno jednalo o daňové výměry v celkové výši včetně penále částka, tedy nikoliv o částku, která by indikovala zvýšený význam anonymizováno pro žalobkyni. Soud prvního stupně taktéž neshledal důvod pro modifikaci odškodnění ani v jednání poškozené či postupu správních orgánů. Po zhodnocení všech kritérií tedy dospěl k závěru, že základní částka odškodnění ve výši částka je v daném případě plně postačující k nápravě nemajetkové újmy, která byla žalobkyni popsaným nesprávným úředním postupem způsobena.

4. O náhradě nákladů anonymizováno soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., v souladu s nímž žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů, které v anonymizováno účelně vynaložila.

5. Proti tomuto rozsudku, jeho výrokům II, podala žalobkyně včasné odvolání. Především namítala, že soud prvního stupně v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu nezohlednil mimořádný průtah před Nejvyšším správním soudem v trvání 2,5 roku. Z tohoto důvodu měla být základní částka navýšena o 20 %. Dále žalobkyně zdůraznila, že anonymizováno bylo vedeno i o daňovém penále, které má povahu anonymizována dvě slova, a proto se jedná o privilegovaný význam anonymizováno. Tuto skutečnost však soud prvního stupně ve svém rozhodnutí rovněž nezohlednil. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku II tak, že žalobě co do částky částka s příslušenstvím vyhoví.

6. Proti tomuto rozsudku, jeho výroku I, podala včasné odvolání i žalovaná, která nesouhlasila s odůvodněním soudu prvního stupně především v tom, že anonymizováno o daňové kontrole spadá pod čl. 38 odst. 2 Listiny. Obsáhle popisovala princip daňové kontroly a tvrdila (s odkazy na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu), že Nejvyšší soud nemá doposud sjednocenou judikaturu týkající se této otázky. Navrhla proto, aby odvolací soud přerušil anonymizováno do skončení anonymizováno vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. spisová značka. Pokud by odvolací soud nevyhověl návrhu žalované na přerušení anonymizováno, navrhla, aby výrok I rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů anonymizováno.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaných odvolání napadené rozhodnutí včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné, odvolání žalované však zčásti důvodné je. Návrhu žalované na přerušení anonymizováno podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. odvolací soud nevyhověl, když výsledek dovolacího anonymizováno vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. spisová značka nemůže mít pro nyní projednávanou věc význam. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v otázkách povahy daňových anonymizováno totiž byla ustálena.

8. Odvolací soud předně uvádí, že plně souhlasí se skutkovými i právními závěry, které soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku vyjádřil. Soud prvního stupně správně vyšel z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle které daňové anonymizováno včetně daňové kontroly jednak již ze své povahy představuje právním řádem legitimovaný zásah do vlastnictví a jednak se dotýká ústavním pořádkem garantovaného práva na informační autonomii jednotlivce. Jde tudíž o anonymizováno, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, a tudíž žalobkyni svědčilo právo na přiměřenou délku tohoto anonymizováno ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Soud prvního stupně tedy správně vycházel z § 31a zákona o odpovědnosti za škodu i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu, zejména pak ze sjednocujícího stanoviska ze dne datum, sp. zn. stanovisko NS Odvolací soud plně souhlasí s hodnocením jednotlivých kritérií tak, jak jej provedl soud prvního stupně ve svém rozhodnutí, vyjma kritéria významu anonymizováno pro žalobkyni, a pro stručnost svého rozhodnutí v těchto částech na odůvodnění napadeného rozsudku plně odkazuje.

9. Odvolací soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), podle které kritérium významu předmětu anonymizováno pro účastníka (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk), tedy to, co je pro něj v sázce, je zásadně nejdůležitějším kritériem pro stanovení formy a případné výše odškodnění. Odškodnění za nepřiměřenou délku anonymizováno se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu anonymizováno pro poškozeného. I případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu anonymizováno by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu anonymizováno pro poškozeného nepatrný, a doba anonymizováno se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud uvedl:„ Účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytovaného podle § 31a OdpŠk je odškodnit skutečnost, že poškozený byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku anonymizováno (srov. rozsudek anonymizováno ze dne datum ve věci příjmení proti Francii, č. stížnosti číslo, § 63). příjmení výsledek anonymizováno je pak pro posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a tedy i pro případné stanovení odškodnění, nevýznamný (srov. rozsudek senátu první sekce anonymizováno ze dne datum, ve věci anonymizováno proti země, stížnost číslo odst.26).“ Od situace, kdy výsledek posuzovaného anonymizováno byl pro poškozeného negativní, je však nutné odlišovat situaci, kdy účastníku anonymizováno musel být negativní výsledek posuzovaného anonymizováno již od počátku znám. Např. v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru:„ Pokud žalobce uplatnil žalobou nárok, o němž již v době podání žaloby věděl, že se jedná o nárok promlčený, nelze od této skutečnosti odhlížet. Uplatnění bezdůvodné žaloby samo o sobě opodstatňuje výrazné snížení základní částky.“ Ve vztahu k anonymizována dvě slova Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl:„ Za určitých okolností lze přitom uzavřít, že nemajetková újma způsobená žalobci je tak nízké intenzity, že přiměřeným zadostiučiněním bude samotné konstatování porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V každém anonymizováno je proto třeba vždy zvažovat, zda nenastaly okolnosti, které vznik nemajetkové újmy vyvracejí. Takovou okolností může (ale nemusí) být i to, že se náhrady nemajetkové újmy domáhá pravomocně odsouzený pachatel anonymizována dvě slova právě za délku anonymizována dvě slova, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest. anonymizována dvě slova je pouze logickým důsledkem anonymizována dvě slova pachatele, který svým jednáním jeho zahájení způsobil.“ Právě tento závěr lze analogicky vztáhnout i na ostatní anonymizováno, v nichž je prokázán nepoctivý úmysl účastníka anonymizováno, jehož logickým důsledkem bylo zahájení daného anonymizováno. Účastníku, jehož nejistota ohledně výsledku anonymizováno se omezuje na to, zda jeho nepoctivý úmysl bude prokázán, je okolností, která vznik nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky tohoto anonymizováno na jeho straně vyvrací, či význam takového anonymizováno činí pro tohoto účastníka nepatrným.

10. V projednávané věci z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jímž byla kasační stížnost žalobkyně zamítnuta, vyplývá, že posuzované anonymizováno (finanční kontrola) žalobkyně byla zahájena pro důvodné pochybnosti správce daně o věrohodnosti, průkaznosti či správnosti účetnictví žalobkyně. V anonymizováno bylo prokázáno, že u žalobkyně nebyly naplněny zákonné podmínky pro odpočet daně z přidané hodnoty, resp. že žalobkyní deklarovaná plnění (realizace kampaní v novinách, příprava podkladů pro reklamní kampaň v rádiu), za která uplatnila odpočet daně z přidané hodnoty, se vůbec neuskutečnila. Nejistota žalobkyně ohledně výsledku posuzovaného anonymizováno tedy spočívala pouze v tom, zda její nepoctivý úmysl (odpočet daně z přidané hodnoty za plnění, která ve skutečnosti nebyla poskytnuta) snižuje význam tohoto anonymizováno pro žalobkyni na nepatrnou úroveň.

11. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 2 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobkyni poskytl toliko konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě jako odpovídající formu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. O nákladech anonymizováno před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně dosáhla plného procesního úspěchu ve věci, když forma a výše zadostiučinění závisela na úvaze soudu, a byla jí proto přiznána náhrada všech nákladů anonymizováno. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, dále odměnou zástupce žalobkyně podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 7 úkonů právní služby po částka (§ 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, 7 režijních paušálů po částka a 21 % DPH z této odměny, celkem tedy za anonymizováno před soudem prvního stupně částka Náklady anonymizováno žalobkyně v odvolacím anonymizováno jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby ve výši částka (odvolání, vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání, když úkon vyúčtovaný za repliku k vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně ze dne datum nelze považovat za účelný) a třemi režijními paušály po částka (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); to vše spolu s DPH činí částka. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení; přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. dovolací soud.