69 CO 7/2022

Plný text

název soudu jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle ustanovení pr. předpisu k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. mění tak, že žaloba s návrhem na zaplacení částky částka s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částka, do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s přísl. (výrok I.), žalobu ohledně částky částka s přísl. zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vzniklou mu nepřiměřenou délkou řízení, pociťovanou jako deziluze a frustrace z faktické nevymahatelnosti práva v reálném čase, a to jak pokud jde o právo na informace, tak o právo na soudní a jinou právní ochranu.

3. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce podal dne datum u název soudu žádost o informace týkající se mimo jiné stížností na soudkyni JUDr. jméno příjmení. Dne datum mu byly požadované informace zaslány emailem, přičemž u informací ohledně podaných stížností bylo uvedeno, že se podávají informace dle možností informačního systému soudu. Z tohoto důvodu měl žalobce poskytnuté informace za neúplné, proto podal proti postupu název soudu stížnost k stát. instituce O stížnosti bylo rozhodnuto dne datum. Žalobce se proti nečinnosti název soudu a Ministerstva spravedlnosti bránil žalobou podanou k název soudu dne datum. Dne datum bylo žalobci Obvodním soudem pro Prahu 7 zasláno doplnění odpovědi k jeho žádosti o informace ze dne datum, anonymizováno kterém byly informace o dalších 12 dohledaných stížnostech v období od roku rok do roku rok. Doplnění odpovědi bylo žalobci doručeno dne datum. Z důvodu ukončení nečinnosti název soudu vzal žalobce zpět žalobu proti nečinnosti. Řízení před název soudu bylo pravomocně skončeno dne datum rozhodnutím o zastavení řízení. Celé řízení o žádosti o informace tak trvalo od datum do datum, tedy téměř 3 roky a 6 měsíců. Dne datum podal žalobce u žalované žádost o peněžité zadostiučinění anonymizováno výši částka a poskytnutí omluvy za nepřiměřeně dlouhé řízení. Žalovaná anonymizováno stanovisku, které bylo žalobci doručeno dne datum, odmítla zaplacení zadostiučinění v penězích, avšak konstatovala porušení práva žalobce na rozhodnutí anonymizováno věci v přiměřené lhůtě a poskytla žalobci písemnou omluvu. Takto zjištěný skutkový stav posoudil nalézací soud podle ustanovení pr. předpisu, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, anonymizováno znění pozdějších předpisů (dále též OdpŠk), jehož konkrétní ustanovení citoval. Konstatoval, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas. Dále se zabýval otázkou, zda se na tento případ aplikuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ anonymizováno“). Na správní řízení, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, se vztahuje i základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, zahrnující i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Právo na informace, které bylo předmětem správního řízení, je základním právem, a proto se na ně vztahuje i základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, a tedy čl. 6 Úmluvy (s odkazem na nález název soudu ze dne datum anonymizováno ústavní nález). Vyložil, že pokud dojde k porušení základního práva nebo svobody, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, což se vztahuje na celkovou délku řízení, a nikoliv pouze na jednotlivé průtahy. V takovém případě se ke stanovení výše nemajetkové újmy použije Stanovisko Nejvyššího soudu č. z datum, stanovisko NS. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (s odkazem na nález název soudu anonymizováno ústavní nález). Rovněž tak měl soud za naplněný předpoklad příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a nemajetkovou újmou, neboť příčinou vzniku nemajetkové újmy byl nesprávný úřední postup spočívající v tom, že správní orgány nerozhodly v zákonné lhůtě. Odkázal na ust. ustanovení pr. předpisu, o svobodném přístupu k informacím. V řízení bylo prokázáno, že řízení probíhalo od datum do datum, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Městského soudu v Praze o zastavení řízení o žalobě proti nečinnosti. Řízení tak trvalo téměř 3 roky a 6 měsíců, což soud považoval zejména s ohledem na předmět řízení, anonymizováno kterém se žalobce domáhal poskytnutí informací, které měl žalovaný od počátku řízení k dispozici, za nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná, neboť délkou řízení v trvání tří a půl roku došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Soud se tak dále zabýval otázkou způsobu a případně výše přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobci. Přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná již poskytla žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu konstatováním porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a zároveň žalobci poskytla písemnou omluvu. Soud však s ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy řízení o poskytnutí informací, které mají být ze zákona poskytnuty anonymizováno lhůtě 15 dnů, a název soudu dané informace měl k dispozici od počátku řízení, přičemž jejich vydání trvalo téměř 3 roky a 6 měsíců, považoval tuto délku řízení za zjevně nepřiměřenou. Informace, které mají být ze zákona poskytnuty anonymizováno lhůtě 15 dnů, kdy v tomto případě se nejednalo o nijak velký objem informací, tyto informace by zároveň měly být s ohledem na jejich povahu zjistitelné s vynaložením přiměřeného úsilí, přičemž se nelze odvolávat na skutečnost, že informace za nějaké období, anonymizováno kterém nefungoval informační systém soudu, jsou obtížně dohledatelné. Skutečnost, že požadované informace nelze zjistit vyhledáním v informačním systému, neodůvodňuje délku řízení o poskytnutí informací v trvání 3 let a 6 měsíců. Soud přihlédl i k chování žalobce, který se domáhal poskytnutí informací všemi dostupnými prostředky včetně podání žaloby proti nečinnosti, přičemž se mu nedostalo náležité ochrany. Sám tak nepřispěl k nepřiměřené délce řízení, naopak vynaložil značné úsilí, aby řízení o poskytnutí informací co nejdříve skončilo. Dále soud přihlédl k postupu název soudu, který požadované informace nakonec dne datum žalobci poskytl, přičemž se jednalo o doplnění informací o 12 stížnostech v průběhu let rok až rok. Soud dospěl k závěru, že tyto informace mohly být Obvodním soudem pro Prahu 7 poskytnuty mnohem dříve, doplnění odpovědi navíc nebylo nijak zvlášť obsáhlé. Z uvedeného následně soud uzavřel, že anonymizováno věci již nepostačí pouze konstatování porušení práva žalobce na rozhodnutí v přiměřené době a poskytnutí omluvy, ale je namístě peněžitá forma zadostiučinění. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění soud vyšel ze základní částky částka anonymizováno rok řízení, přičemž s ohledem na skutečnost, že každé řízení vyžaduje určité trvání, snížil soud odškodnění za první dva roky o polovinu. Řízení v dané věci trvalo 3 roky a 6 měsíců, tudíž základní částka přiměřeného zadostiučinění tak činí za první a druhý rok trvání průtahů částka ročně, za třetí rok trvání průtahů činí částka, za 6 měsíců činí částka, tj. celkem částka. Soud přihlédl rovněž k významu řízení anonymizováno žalobce, kdy dospěl k závěru, že význam řízení nebyl anonymizováno žalobce nijak významný, považoval jej tedy za průměrný. S ohledem na další kritéria hodnocení při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění nepřistoupil k žádné modifikaci základní částky zadostiučinění. Rozhodl o přiznání peněžitého zadostiučinění žalobci anonymizováno výši částka, přičemž žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení. anonymizováno zbytku žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, anonymizováno znění pozdějších předpisů (dále též„ o. s. ř.“).

4. Proti tomuto rozsudku, do jeho výroků I. a III., podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Předně zdůraznila, že odškodnění žalobci poskytla a to v podobě konstatování porušení práva anonymizováno spojení s písemnou omluvou. Písemná omluva pak byla zaslána žalobci samostatným doporučeným dopisem ze dne datum. Takové odškodnění považovala žalovaná za naprosto dostačující zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která anonymizováno srovnání s jinými obdobnými případy mohla žalobci vzniknout. Žalovaná dovozovala, že význam řízení o poskytnutí informace je anonymizováno žalobce zanedbatelný. Rovněž namítla nepřezkoumatelnost výroku III. rozsudku, když nalézací soud vůbec nespecifikoval úkony, za které náhradu nákladů žalobci přiznal. Odkázala na své podání ze dne datum a zopakovala, že v případě žalobce to není poprvé, kdy z jeho strany byla podána stížnost na soudce soudů I. a II. stupně a následně z jeho strany byla podána žádost o poskytnutí informací podle ustanovení pr. předpisu Proto tento případ nelze srovnávat s jinými žalobci, kteří k početným žádostem anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu nepřistupují. Odmítla odkaz žalobce na právní věc anonymizováno spisová značka žalobce příjmení jméno příjmení proti anonymizováno – Ministerstvu financí o zadostiučinění. Dovozovala, že případy nejsou srovnatelné. Dále poukázala na to, že nejvýznamnějším kritériem anonymizováno formu a rozsah satisfakce je kritérium uvedené v § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk, tedy význam řízení, který vyjadřuje, co je anonymizováno účastníka v řízení v sázce, s odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu anonymizováno spisová značka, spisová značka či spisová značka. Dovozovala, že odpovídající satisfakcí je konstatování porušení práva v případě nepřiměřené délky civilního řízení (tento závěr platí a simili i u řízení správního) tehdy, byl-li význam řízení anonymizováno účastníka malý (s odkazem na bod V. Stanoviska NS ze dne datum, anonymizováno stanovisko NS – publikovaného jako spisová značka, dále např. rozsudek NS anonymizováno spisová značka). V daném případě pak žalobce obdržel navíc ještě písemnou omluvu. Takové zadostiučinění považovala žalovaná za naprosto dostačující a odškodnění poskytnuté v částce částka za nepřiměřeně vysoké. Nalézacímu soudu vytkla, že se nezabýval řádně její námitkou, a to určením příslušné organizační složky, která by v řízení měla za stát jednat. Poukázala na to, že nálezem název soudu anonymizováno ústavní nález ze dne datum bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti stěžovatelů anonymizováno jméno příjmení, Ph.D. a žalobce jméno příjmení jméno stížnost směřovala proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, usnesení Městského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a konečně usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Dle výše uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR se na toto řízení, které bylo vyvoláno žádostí o sdělení informace podle ustanovení pr. předpisu před správním orgánem a následně soudem, pohlíží jako na celek a náhrady se dle nálezu sčítají. Dovozovala z uvedeného, že pak je třeba se u takového řízení opět zabývat otázkou, která organizační složka anonymizováno má za žalovaný stát jednat. Poukázala na ustanovení pr. předpisu, podle něhož v případě nároku na náhradu nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného před správními orgány a soudy (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk), je úřadem příslušným jednat jménem anonymizována dvě slova smyslu § 6 odst. 3 OdpŠk stát. instituce v řízeních zahájených do datum (s odkazem na rozsudky název soudu anonymizována dvě slova, anonymizováno číslo, anonymizováno spisová značka či anonymizováno spisová značka). V řízeních zahájených od datum je úřadem příslušným jednat jménem anonymizována dvě slova smyslu ustanovení pr. předpisu stát. instituce. Z uvedeného dovozovala, že nalézací soud nejednal s příslušnou organizační složkou, čímž řízení zatížil vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí anonymizováno věci. Dále pak zopakovala svou předešlou argumentaci uvedenou již v jejím vyjádření ze dne datum a následném podání ze dne datum, že žalobce neprokázal zvýšený význam, který by byl podmínkou anonymizováno přiznání odškodnění v penězích. Plnohodnotné odškodnění, které žalobce již obdržel v podobě konstatování porušení práva a omluvy, je tedy přiměřené a dostačující. Odvolacímu soudu navrhla, aby v napadených výrocích rozsudek nalézacího soudu zrušil a vrátil nalézacímu soudu k dalšímu rozhodnutí, případně aby sám rozhodl a žalobu zamítl.

5. Žalobce anonymizováno vyjádření k odvolání poukázal na to, že jeho žádost o informace podle ustanovení pr. předpisu logicky i věcně souvisela s předchozí stížností žalobce na chování soudkyně JUDr. jméno příjmení, tudíž její úplné vyřízení mělo proto anonymizováno žalobce mnohem důležitější význam, nežli pouze obecná žádost Ing. jméno příjmení o platech úředníků anonymizována dvě slova srovnatelné věci anonymizováno spisová značka a anonymizováno číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kdy jím požadované informace dopad do jeho osobní sféry neměly a mít nemohly, a která je srovnatelná s věcí zde souzenou. Dále argumentoval, že soudem přiznané peněžité zadostiučinění je přiměřené a odpovídá kritériím podle § 31a odst. 3 OdpŠk, zejména (a) nepřiměřené délce řízení, (b) jednoduchosti věci, (c) postupu orgánů veřejné moci v jeho průběhu (kterým se obmyslným postupem vyřízení žádosti žalobce bránily), (d) chování žalobce, který nijak nepřispěl k prodloužení délky řízení, a naopak aktivně využíval prostředky na obranu proti těmto průtahům, (e) a také významu předmětu řízení anonymizováno žalobce. Oddalováním poskytnutí informací ztrácely informace anonymizováno žadatele na praktickém významu a pozdní poskytnutí informací až po letech soudních sporů mělo anonymizováno žadatele už jenom akademickou (historickou) hodnotu. Poukázal na judikaturu anonymizováno a název soudu týkající se poskytované formy odškodnění. Rovněž brojil proti námitce žalované, že za stát jednala nesprávná organizační složka. Zdůraznil, že jak za nesprávný úřední postup název soudu, tak Ministerstva spravedlnosti (jako správních orgánů), tak za úřední postup správních soudů (Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu) odpovídá stát, za který v takovém případě podle § 6 OdpŠk jedná Ministerstvo spravedlnosti stát. instituce však takovým ústředním správním orgánem není, neboť všechny tyto orgány veřejné moci spadají do kompetence jednoho a téhož ministerstva, totiž Ministerstva spravedlnosti (s odkazem na zákon č. 2/1969 Sb.).

6. Z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Lze předně konstatovat, že nalézací soud provedl zcela správné a úplné skutkové zjištění o průběhu a jednotlivých etapách namítaného řízení, které je, jak zcela správně dovodil, anonymizováno účely právního posouzení věci nutno považovat za řízení jediné.

8. Rovněž pak zcela správně jednal s Ministerstvem spravedlnosti jako s příslušnou organizační složkou anonymizováno. Odvolací soud se v tomto ohledu zcela ztotožňuje s argumentací žalobce. Otázku, která organizační složka má jednat za stát za situace, kdy řízení probíhalo částečně před správními orgány a částečně před soudy se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, ke kterému se přihlásil i v usnesení ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, a konečně pak výslovně i v rozsudku anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, když vyložil,„ Je-li žalobou proti anonymizováno uplatňován pouze jediný nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy, a to i v případě, že ke škodě (respektive újmě) došlo v působnosti dvou nebo více organizačních složek anonymizováno, může stát zastupovat jen jedna organizační složka anonymizováno. Pokud by skutkové okolnosti ohledně jednoho nároku měly vést k určení příslušnosti různých organizačních složek, je třeba s ohledem na výše uvedené zvolit pouze jednu organizační složku, která bude žalovanou zastupovat. Nelze současně upřednostnit některou jinak příslušnou organizační složku na úkor druhé, a proto bude za stát v souladu s ustanovením § 6 odst. 3 OdpŠk jednat stát. instituce, neboť to je ústředním orgánem státní správy anonymizováno hospodaření s majetkem anonymizováno.“ 9. Nicméně z citovaného výkladu nelze dovodit, že i anonymizováno zde souzené věci je příslušnou organizační složkou stát. instituce anonymizováno řízení zahájené v době do datum, neboť anonymizováno zde souzené věci nefigurovaly v rámci namítaného řízení dvě rozdílné organizační složky. Žalovaná sice správně namítané řízení anonymizováno fázi žádosti o poskytnutí informací hodnotí jako řízení správní, nelze však přehlédnout, že toto bylo vedeno před orgánem (soudem), který přísluší pod Ministerstvo spravedlnosti, dále před samotným Ministerstvem spravedlnosti a konečně anonymizováno fázi soudního řízení zcela nepochybně rovněž namítané řízení spadalo pod gesci Ministerstva spravedlnosti anonymizováno smyslu ust. § 6 odst. 3 OdpŠk. Odvolací námitka žalované, že nalézací soud nejednal s příslušnou organizační složkou anonymizováno, tedy důvodná není. 10. anonymizováno věci de facto nebylo mezi stranami sporu (byť se jedná o otázku právní) o tom, že namítané řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, pokud je považováno za řízení jediné. Žalovaná mimosoudní formou poskytla žalobci satisfakci formou konstatace porušení jeho práva a rovněž i omluvou za uvedené pochybení. Odvolací soud shodně se soudem nalézacím rovněž hodnotí namítané řízení jako nepřiměřeně dlouhé, když v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v této části, s nímž se zcela ztotožňuje.

11. Nicméně odvolací soud se odchyluje od právního posouzení věci provedeného nalézacím soudem, když se neztotožňuje se závěrem, že anonymizováno zde souzené věci není možné poskytnout žalobci jinou formu satisfakce, než peněžním plněním. Ztotožňuje se s argumentací obou sporných stran, že nejvýznamnějším kritériem anonymizováno určení formy satisfakce je význam řízení anonymizováno poškozeného (zde žalobce). Žalobce anonymizováno svém vyjádření k podanému odvolání zdůraznil význam požadované informace (a tedy namítaného řízení) a jeho zájem na brzkém ukončení sporu tím, že jeho žádost o informace podle ustanovení pr. předpisu logicky i věcně souvisela s předchozí stížností žalobce na chování soudkyně JUDr. jméno příjmení Odvolací soud však nedospěl k závěru, že by žalobcem požadované informace měly a mohly mít jakýkoli význam anonymizováno posouzení, zda stížnost podaná žalobcem na JUDr. jméno příjmení je důvodná, či nikoli. Jinak řečeno výsledek stížnosti žalobce nemohly žádané informace o této soudkyni jakkoli ovlivnit, nehledě k tomu, že žalobce o uvedené soudkyni vyžadoval i informace zcela osobního charakteru, zejména datum jejího narození a adresu jejího trvalého bydliště, na což případně žalovaná poukázala. Lze tedy uzavřít, že mezi samotným podáním stížnosti na JUDr. jméno příjmení a následně žalobcem vyžadovanými informacemi o této soudkyni není žádná příčinná souvislost. Požadované informace tedy nemohly ovlivnit posouzení toho, co bylo anonymizováno žalobce„ v sázce“ v rámci jeho stížnosti na JUDr. jméno příjmení.

12. Zde souzenou věc pak nelze porovnat ani s věcí vedenou před Obvodním soudem pro Prahu 5 pod anonymizováno spisová značka a následně před název soudu pod anonymizováno spisová značka, jak to činí žalobce. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti známé odvolacímu soudu z jeho úřední činnosti o stovkách sporů podobného charakteru, které žalobce vedl a vede jen před název soudu jako soudem odvolacím. Jak již konstatoval název soudu anonymizováno svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, probíhalo před název soudu od roku rok nejméně anonymizováno řízení vedených zde žalobcem. Tato skutečnost, kterou odvolací soud čerpal ze své úřední činnosti, je nepochybně známa i žalobci samotnému, který nutně velmi dobře ví, kolik soudních sporů v minulosti vedl a nyní vede jen před název soudu jako soudem odvolacím anonymizováno všechny obvodní soudy v obec. Lze tedy konstatovat, že bez ohledu na to, jaký je výsledek těchto řízení anonymizováno žalobce, je zřejmé, že pokud v průběhu devatenácti let vede nebo vedl v minulosti u Městského soudu v Praze v odvolacím řízení anonymizováno sporů, jde o takové množství, které lze označit za značné, a tato skutečnost již sama o sobě má vliv i na to, jak žalobce význam předmětu řízení anonymizováno sebe vnímá. Je totiž zásadní rozdíl mezi tím, kdy účastník vede nebo v minulosti vedl toliko jediný spor (jako Ing. jméno příjmení, s jehož sporem žalobce porovnává řízení toto), případně několik málo sporů tak, jak je to běžné, a kdy vede stovky sporů, a to jenom u tohoto odvolacího soudu. Tato skutečnost v kontextu s tím, že požadovaná informace se nijak nedotýkala žalobce osobně a mohla mít anonymizováno něj jen velmi okrajový význam, natolik zásadní, že odůvodňuje závěr o nepatrném významu namítaného řízení anonymizováno žalobce.

13. Odvolací soud pak v rámci srovnávání případů analogických poukazuje na jinou věc, známou mu z úřední činnosti a známou rovněž zde žalobci, který vystupoval v řízení rovněž v procesní pozici žalobce, a to věc projednávanou před Obvodním soudem pro Prahu 2 pod anonymizována dvě slova spisová značka a následně před název soudu jako soudem odvolacím, pod anonymizováno spisová značka. V této věci žalobce rovněž žádal finanční odškodnění za nepřiměřeně dlouho trvající řízení (přes anonymizováno let a anonymizováno měsíců), navíc anonymizováno věci docházelo k četným průtahům, které v prvním soudním řízení činily takřka anonymizováno měsíců a anonymizováno druhém soudním řízení správním anonymizováno měsíců, což představovalo více než třetinu z celkové délky řízení. Za nesprávný úřední postup v tomto řízení žalobce byl odškodněn formou finanční satisfakce v celkové výši částka. V porovnání s tím řízení zde namítané trvalo od datum do datum, tedy cca 3 roky a 6 měsíců a navíc se jednalo o řízení i právně a procesně komplikované, když věc byla usnesením č. j. číslo jednací postoupena rozšířenému senátu. Řízení se tedy prodloužilo nikoli vinou anonymizováno, ale právní komplikovaností celé věci, ke které musel zaujmout stanovisko právě i rozšířený senát. Při porovnání obou těchto kauz se pak jeví přiznané finanční odškodnění žalobci v této věci jako naprosto neúměrné, zvláště pak s přihlédnutím k nepatrnému významu požadovaných informací anonymizováno žalobce, jak o tom bylo pojednáno výše.

14. Lze pak i poznamenat, že anonymizováno žalobce nemohla mít nepřiměřená délka namítaného řízení význam ani z hlediska„ frustrace“ z toho, že stát neplní své povinnosti anonymizováno stanovených lhůtách, jinak řečeno, že stát selhává při plnění svých povinností. Žalobce i v tomto odvolacím řízení prokázal, že ani on své povinnosti anonymizováno stanovených lhůtách neplní, když bez omluvy či vysvětlení zaslal odvolacímu soudu své vyjádření k odvolání až jediný den před konáním odvolacího jednání, tedy dva a půl měsíce po uplynutí lhůty stanovené mu nalézacím soudem k podání vyjádření.

15. Odvolací soud uzavírá, že anonymizováno zde souzené věci je anonymizováno žalobce dostatečnou satisfakcí konstatace porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době spojená s omluvou žalované za toto pochybení. Této satisfakce se žalobci již dostalo. Namístě však není odškodnění formou finančního přísudku.

16. Z uvedených důvodů proto odvolací soud za použití ust. § 220 odst. 1 písm. a/o. s. ř. změnil rozsudek nalézacího soudu v napadeném výroku I. o věci samé tak, že žalobu zamítl.

17. Vzhledem ke změně rozsudku nalézacího soudu pak odvolací soud rozhodl nově o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 1, 2 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř.).

18. Náklady žalované před nalézacím soudem činí celkem částka a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. anonymizováno spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů žalované v tomto řízení (vyjádření k žalobě, písemné vyjádření anonymizováno věci – reakce na podání žalobce ze dne datum, příprava na jednání a účast u jednání nalézacího soudu dne datum, písemné vyjádření anonymizováno věci – reakce na podání žalobce ze dne datum a příprava na jednání a účast u jednání nalézacího soudu dne datum).

19. Náklady žalované před odvolacím soudem pak činí celkem částka a to za sepis odvolání do rozsudku. Odvolací soud k tomu poznamenává, že nepřiznal náhradu nákladů na přípravu na jednání a účast žalované u jednání odvolacího soudu dne datum, když pověřený pracovník se připravoval omylem na jiné řízení a tudíž příprava na odvolací řízení provedena nebyla a účast žalované u jednání odvolacího soudu pak pouze fyzická bez znalosti věci.

20. Celkem tedy náklady řízení žalované před soudy obou stupňů činí částka Lhůta k plnění je určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.