69 CO 81/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. mění tak, že rozsudek pro zmeškání se nevydává.

1. Napadeným rozsudkem vydaným formou rozsudku pro zmeškání nalézací soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (výrok I.), zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částka (výrok II.) a zastavil řízení do částky částka.

2. V odůvodnění konstatoval, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka s příslušenstvím. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky částka, neboť žalovaný dne datum uhradil fakturu číslo znějící na částku částka a dne datum uhradil na fakturu číslo zbývající dlužnou částku částka. V souladu s tímto dispozitivním úkonem rozhodl soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (pravomocném dne datum rozhodnutí), o zastavení řízení co do této částky, když žalobkyně nadále požadovala zaplacení částky kapitalizovaných úroků z prodlení částka 138,85. Dne datum a datum bylo soudu doručeno podání, jímž žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky částka představující úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částek částka a částka od datum do datum. Jelikož k dalšímu částečnému zpětvzetí návrhu došlo dříve, nežli začalo jednání ve věci samé, není dle ust. § 96 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též,,o. s. ř.“), zapotřebí souhlasu ostatních účastníků. S ohledem na výše uvedené okolnosti soud řízení částečně zastavil co do částky částka (§ 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.). Dále pak soud konstatoval, že žalovanému byla doručena žaloba dne datum a předvolání k prvému jednání ve věci dne datum, tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, obojí do datové schránky, přičemž byl upozorněn, že jestliže se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. K jednání nařízenému na den datum se dostavil pouze advokát Mgr. jméno příjmení (anonymizováno číslo), který soudu sdělil, že je novým právním zástupcem žalovaného, nicméně soudu předložil pouze kopii plné moci, nadto nedatovanou, jíž jej žalovaný údajné zmocňuje k zastupování ve sporech s právnická osoba vedených u Obvodního soudu pro Prahu 8, mj. i v tomto řízení. Z nedatované kopie plné moci předložené Mgr. příjmení bez pochybností nelze dovodit jeho oprávnění jednat za žalovanou stranu, uvedená listina spolehlivě nedokládá existenci dohody o zastoupení žalovaného. Soud tedy konstatoval, že žalovaný ani jeho právní zástupce se bez omluvy k prvému nařízenému jednání ve věci nedostavili. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Nalézací soud posoudil věc podle ust. § 153b o. s. ř. v návaznosti na ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. Následně dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro postup dle ust. § 153b o. s. ř., a proto vydal rozsudek pro zmeškání, když předmětem řízení je zaplacení kupní ceny za dodané vozy, ve věci tedy lze uzavřít smír, jakož i vydat rozsudek pro zmeškání. Žalovanému byly dodány předmětné vozy, žalovaný však řádně nezaplatil vystavené faktury, tím se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vedle práva na úhradu dlužné částky (ve znění částečného zpětvzetí) vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále též „o. z.“,) ve spojení s ust. § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

4. Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl, že přistoupil k vydání rozsudku pro zmeškání v rozporu se zněním ust. § 153b o. s. ř., a odkázal na průběh jednání před nalézacím soudem a obsah protokolu o tomto jednání. Zdůraznil, že protokol není věrným přepisem zvukového záznamu ze soudní síně. Vytkl nalézacímu soudu, že se nevypořádal s námitkami žalovaného a jeho tvrzeními, které byly spojeny též s návrhy na provedení důkazů již založených do spisu. Soud odepřel žalovanému účast na jednání ve věci, kdy jde o zásadní procesní pochybení, které má vliv na nesprávnost rozhodnutí soudu ve věci. Vytkl nalézacímu soudu závěr, že žalovaný nebyl v řízení nijak aktivní, když nepovažoval za nutné se na jednání zabývat žalovaným tvrzenými skutečnostmi uvedenými v odůvodnění odporu. Nalézací soud za procesní neaktivitu zjevně považoval skutečnost, že se žalovaný nevyjadřoval ke každému z částečných zpětvzetí žalobce. Zdůraznil, že tvrzený nárok za nesporný nepovažoval, v předcházejícím řízení činil účelné úkony a předpokládal, že nalézací soud bude postupovat v souladu s procesními předpisy. Dovozoval, že nebyly naplněny předpoklady pro to, aby bylo možné tvrzený nárok označit za takový, jež z žalobního návrhu bez dalšího vyplývá. Pokud jde o skutečnost, že nalézací soud nepřipustil k jednání právního zástupce žalovaného, jedná se o neakceptovatelný zásah do rovného postavení stran před soudem a odepření základní složky práva na spravedlivý proces, jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva, kdy základním právem strany sporu je být před soudem slyšen. Konstatoval, že v případě, že je plná moc z pohledu soudu vadná, je soud povinen učinit potřebná opatření k odstranění této vady. Vady plné moci nejsou důvodem pro odepření práva jednat za zastoupeného, neboť soud má ve prospěch procesních práv zastoupeného povinnost přijmout opatření spočívající v uložení povinnost zástupci následně zhojit nedostatky plné moci, zejména doložit ve stanovené lhůtě písemnou plnou moc prostou vad a nedostatků. Je-li plná moc dodatečně doplněna, je nedostatek zhojen a dřívější jednání zástupce jsou bez dalšího přičitatelná zmocniteli (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Právní zástupce žalovaného, Mgr. příjmení, předložil soudu fotokopii plné moci, která obsahovala dostatečnou specifikaci zastoupeného i zástupce a především věci, v níž má zástupce jednat, kdy z plné moci vyplývalo, že byla udělena v době, kdy již bylo učiněno částečné zpětvzetí žaloby žalobcem. Samotná skutečnost, že žalovaný pověřil právního zástupce k účasti na jednání u nalézacího soudu, a naopak dřívějšímu zástupci, jež se nedostavil, plnou moc vypověděl, pak svědčí o tom, že zástupce byl oprávněn žalovaného na jednání zastupovat. Odepřením účasti na jednání pak žalovaný nemohl do doby koncentrace řízení doplňovat svá tvrzení ani vznášet návrhy na doplnění dokazování dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

6. K odvolání se vyjádřila žalobkyně. Odvolací argumentaci zcela odmítla. Dovozovala, že byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. příjmení moc pro nového advokáta nebyla udělena ani ústně do protokolu ani písemně, když v okamžiku jednání projev vůle v zákonem požadované písemné formě nedošel svému adresátovi. Sken plné moci pak nelze považovat za dokument osvědčující udělení plné moci. Poukázala na možné obstrukce žalované spojené se snahou o odročení prvního nařízeného jednání ve věci. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

7. U jednání se odvolací soud pokusil o smír mezi účastníky, avšak účastníci jakékoli mimosoudní jednání o věci odmítli, když žalovaný prostřednictvím advokáta konstatoval, že žalovaný požaduje rozhodnutí ve věci.

8. Odvolací soud následně přezkoumal napadený rozsudek pro zmeškání postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 4 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Odvolací soud neshledal zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Odvolací soud se zde zcela přiklání k závěrům již zcela konstantní judikatury, zejména Ústavního soudu, když k otázce povahy a mezí užití kontumačních rozsudků se Ústavní soud již vyjádřil v mnoha nálezech (srov. např. nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nebo nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, ke kterým se Ústavní soud výslovně přihlásil v nálezu ze dne datum sp. zn. ústavní nález). V nich opakovaně vyložil smysl a účel existence kontumačního rozsudku a z hlediska práva na spravedlivý proces vymezil kritéria pro užití tohoto sankčního procesního institutu. Citovaná judikatura Ústavního soudu ČR stojí na závěru, že k vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje. Prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení, kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1, § 3 o. s. ř.). Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě. Ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě. Zejména ukládá soudům obecné soudní soustavy, že mají v každém jednotlivém případě přihlédnout k povaze předmětu sporu.

10. Ve zde souzené věci nalézací soud naprosto nevzal v potaz dosavadní procesní aktivitu žalovaného, který podal proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, k žalobě se vyjádřil, později jistinu a část požadovaného příslušenství zaplatil. Žalovaný se v průběhu procesu choval aktivně, z čehož nikterak nelze dovodit jeho nezájem o toto soudní řízení.

11. Nalézací soud pochybil i při posuzování toho, zda se k jednání dostavil zplnomocněný zástupce žalovaného (advokát). Z jím předložené fotokopie (skenu) plné moci bylo zřejmé, kdo plnou moc k zastupování udělil a komu. Pokud na plné moci absentoval podpis zplnomocněného advokáta, potvrzující převzetí zastoupení, mohlo dojít ke konvalidaci této vady přímo v soudní síni. I pokud však měl nalézací soud pochyby o tom, kdo je v den konání jednání zplnomocněným zástupcem žalovaného, nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť nebylo najisto postaveno, zda se žalovaný (potažmo jeho advokát) k jednání dostavil či nikoli.

12. Lze proto uzavřít, že podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny.

13. Vzhledem k uvedeným závěrům odvolací soud za použití ust. § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává.

14. Na nalézacím soudu nyní bude, aby provedl řádné řízení včetně dokazování a ve věci rozhodl. Své rozhodnutí pak řádně odůvodní v intencích ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. a znovu rozhodne i o nákladech řízení a to včetně nákladů tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.