7 A 5/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Loudové a soudkyň JUDr. Dany Černé a Mgr. Kateřiny Peroutkové ve věci žalobců: a) N. S., nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Oksanou Rizak sídlem 28. pluku 128/12, 101 00 Praha 10 b) A. S., nar. X státní příslušnost X bytem X zastoupený zákonnou zástupkyní N. S., nar. X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který spočíval v nevyznačení žalobkyně a) a žalobce b) do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7q odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce b) je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání žaloby na účet Městského soudu v Praze č. 3703-2928021/0710, variabilní symbol 0733000526, a to do 15 dnů od doručení tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobkyně a) se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení sdělení žalovaného o nesplnění podmínky ekonomické nezávislosti žalobkyně a) a žalobce b) ve smyslu § 7q odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Lex Ukrajina“), a nevyznačení žalobců do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7q odst. 1 Lex Ukrajina.

2. Na základě výzvy zdejšího soudu změnila žalobkyně a) žalobní typ na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem a domáhala se určení, že zásah žalovaného, kterým nevyznačil žalobkyni a) a žalobce b) do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, byl nezákonný. Zároveň navrhla, aby soud přikázal žalovanému obnovit stav před nevyznačením žalobců a vyznačil žalobkyni a) a žalobce b) do seznamu zájemců a umožnil jim registrovat se ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle § 7s Lex Ukrajina. Žalovaný vyhodnotil jako nesplněnou podmínku stanovenou v § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, tedy že žalobkyně a) neměla podle údajů předaných žalovanému podle § 7r Lex Ukrajina roční úhrnný příjem za období stanovené nařízením vlády nejméně ve výši stanovené nařízením vlády č. 86/2025 Sb., o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, ve znění do 14. 3. 2025 (dále jen „Nařízení vlády“).

II. Shrnutí žalobní argumentace

3. Žalobkyně a) v podané žalobě uvedla, že projevila zájem za sebe a X, žalobce b), o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu, na základě čehož žalovaný odeslal příslušným orgánům údaje žalobců pro ověření splnění podmínek uvedených v § 7q odst. 1 Lex Ukrajina. Žalobkyně a) namítala, že žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav věci, když konstatoval, že žalobkyně a) nesplňuje podmínku dostatečného ročního příjmu. Zjišťování příjmů žalobkyně a) měl žalovaný provést ke dni zahájení registrace k zvláštnímu dlouhodobému pobytu a také nejpozději ke dni vydání rozhodnutí, čímž je převzetí biometrického průkazu k dlouhodobému pobytu. Skutečnost, že žalobkyně a) podala přiznání k dani z příjmu fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů teprve dne 16. 5. 2025 nemění nic na tom, že žalovaný byl povinen správně zjistit skutkový stav věci ohledně příjmu žalobkyně a) a tím i splnění podmínky pro vyznačení do seznamu zájemců podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, a to ke dni vydání rozhodnutí, nikoliv ke dni 2. 5. 2025. Navíc vyhodnocování podmínek pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu probíhalo až do 8. 9. 2025, kdy byla žalovaným spuštěna registrace k zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Řízení o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu je pravomocně skončeno teprve převzetím průkazu o povolení k pobytu. Žalovaný si měl od Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) vyžádat aktuální informaci ohledně příjmů žalobkyně a), a to nejen ke dni 2. 5. 2025, a posoudit celkový příjem žalobkyně a) za rok 2024. Žalobkyně a) uváděla, že její příjem ze závislé činnosti za rok 2024 činí 640 000 Kč. Celkový roční příjem žalobkyně a) pak činí 708 060 Kč. Žalovaný vycházel pouze z příjmů ze závislé činnosti u dvou z celkem osmi zaměstnavatelů, které měla žalobkyně a) v roce 2024. Žalobci namítali, že splňují podmínku ekonomické nezávislosti, byli tak přímo zkráceni na svých právech nezákonným zásahem žalovaného.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že zvláštní dlouhodobý pobyt se nevydává ve správním řízení. Předpokladem pro získání tohoto pobytového oprávnění je projevení zájmu o tento dlouhodobý pobyt a následná registrace k němu. Projevení zájmu i následná registrace probíhají výhradně elektronicky prostřednictvím formulářů zveřejněných na internetových stránkách žalovaného. Žalovaný uvedl, že nevyznačil žalobkyni a) do seznamu zájemců jako osobu, která může získat zvláštní dlouhodobý pobyt a může se k němu registrovat podle § 7s Lex Ukrajina, neboť podle údajů poskytnutých GFŘ a Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) neměla za zdaňovací období 2024 dostatečně vysoký příjem. Výše potřebného ročního příjmu je Nařízením vlády stanovena na 440 000 Kč na osobu a 110 000 Kč za každou další společně registrovanou osobu. Žalobkyně a) projevila zájem za sebe a X, žalobce b). Pro splnění podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina tedy musela dosahovat ročního příjmu nejméně 550 000 Kč. Z údajů poskytnutých MPSV z evidence pojištěnců vedené Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) vyplývá roční příjem žalobkyně ve výši 495 762 Kč, což je úhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení. GFŘ neevidovalo k rozhodnému dni, tj. 2. 5. 2025, žádný zdanitelný příjem. Žalobkyně a) sice tvrdila, že podala přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ze kterého plyne příjem ve výši 640 060 Kč, a nadto měla ještě příjem ze samostatné výdělečné činnosti 68 000 Kč, toto daňové přiznání však podala až 16. 5. 2025. Jak vyplývá z § 3 Nařízení vlády ve spojení s jeho přílohou, bylo rozhodným obdobím pro určení úhrnného ročního příjmu sice zdaňovací období za rok 2024, ovšem s tou podmínkou, že daňové přiznání bylo podáno do 2. 5. 2025. Když žalobkyně a) daňové přiznání podala až po tomto datu, nemohly být všechny její příjmy zohledněny. Žalovaný vycházel z údajů, kterými disponovala ČSSZ. GFŘ rovněž neinformovalo žalovaného o změně v původně sdělených údajích. Žalovaný následně obecně shrnul postup při získání zvláštního dlouhodobého pobytu a uvedl, že pokud žalobci nebyli vyznačeni v seznamu zájemců, nemohli toto pobytové oprávnění získat. Na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok, žalovaný se tedy nemohl dopustit nezákonného zásahu tím, že žalobcům pobytové oprávnění nevydal, resp. nevyznačil je v seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt. Vzhledem k tomu, že žalobci nejsou podle názoru žalovaného aktivně legitimováni k podání žaloby, navrhl, aby soud žalobu odmítl.

5. Po změně žalobního typu žalovaný odkázal na své původní vyjádření ve věci a zopakoval, že na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok, žalobci proto nemohli být zkráceni na svých právech. Z důvodu nedostatku jejich aktivní legitimace k podání žaloby navrhl, aby soud podanou žalobu odmítl.

IV. Doplnění žaloby

6. Soud vyzval žalobkyni a) ke sdělení výsledku reklamace ze dne 24. 10. 2025 u finančního úřadu týkající se předání údajů o příjmech žalobkyně a) žalovanému, kterou žalobkyně a) zmiňovala ve svém podání ze dne 5. 12. 2025. Žalobkyně a) soudu sdělila, že správce daně k tvrzení žalovaného, že z důvodu pozdního podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (16. 5. 2025) nebyly příjmy žalobkyně za rok 2024 finančním úřadem poskytnuty žalovanému, uvedl, že lhůta pro podání daňového přiznání do 2. 5. 2025 je zákonnou lhůtou pro osoby s aktivní datovou schránkou (kterou má i žalobkyně). Zpoždění žalobkyně s podáním bylo vyhodnoceno finančním úřadem jako nepatrné. V případě žalobkyně a) bylo vyměřovací řízení ukončeno správcem daně řádně a včas bez ohledu na mírné zpoždění podání daňového přiznání a dne 3. 6. 2025 vydal správce daně platební výměr. Opožděné podání daňového přiznání nezpůsobilo pozdní vyměření daně. Správce daně ukončil nalézací řízení ve stejné lhůtě jako u subjektů, které podaly daňové přiznání do 2. 5. 2025. Daňové přiznání bylo zpracováno včas, a proto muselo GFŘ evidovat příjem žalobkyně a). Žalovaný provádí sběr údajů od GFŘ v průběhu měsíce června. Právě proto je limit pro podání daňového přiznání na začátek května, aby měl správce daně prostor daň vyměřit a údaje předat žalovanému do začátku června. Žalobkyně a) měla daň vyměřenou již 3. 6. 2025, tedy v termínu umožňujícím řádný přenos informací mezi úřady. Žalovaný uváděl, že z evidence ČSSZ vyplývá roční příjem žalobkyně ze závislé činnosti ve výši 495 762 Kč. Podle opisu daňového přiznání vydaného Finančním úřadem pro hl. m. Prahu však příjem žalobkyně a) ze závislé činnosti činí 640 060 Kč. Pokud evidence ČSSZ neobsahuje všechny pracovní poměry žalobkyně, jde o administrativní pochybení na straně úřadů či zaměstnavatelů, které nemůže jít k tíži žalobkyně.

V. Jednání soudu a právní posouzení věci soudem

7. Městský soud v Praze v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj. Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí (§ 87 odst. 1 část věty před středníkem s. ř. s.).

8. Při jednání zástupkyně žalobkyně a) argumentovala shodně jako v podané žalobě a jejím doplnění. Zdůraznila, že žalobci splnili podmínku ekonomické nezávislosti stanovenou v § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina. V této souvislosti uvedla, že celkový roční příjem žalobkyně a) za zdaňovací období roku 2024 činil 708 060 Kč. Tento příjem zahrnoval jednak příjem ze samostatné činnosti ve výši 68 000 Kč a dále příjem ze závislé činnosti ve výši 640 060 Kč. Příjmy ze závislé činnosti byly tvořeny příjmy, z nichž byl zaměstnavatel povinen odvádět platby pojistného na sociální zabezpečení. Jednalo se o příjmy od dvou zaměstnavatelů žalobkyně a) ve výši 495 762 Kč. Tyto příjmy se promítly v evidenci ČSSZ jako úhrn vyměřovacích základů za rok 2024, přičemž správnost těchto údajů v uvedené evidenci žalobkyně a) nesporuje. Příjmy ze závislé činnosti byly dále tvořeny příjmy u dalších šesti zaměstnavatelů žalobkyně a), u nichž shora uvedená povinnost odvodů pojistného z důvodu nízké výše nevznikla, tudíž se v evidenci ČSSZ nepromítly. Z těchto příjmů byla uhrazena daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Tyto příjmy však nebyly žalovaným při posuzování splnění podmínek pro vyznačení žalobců do seznamu zájemců dle § 7q odst. 1 Lex Ukrajina zohledněny, přestože existovaly a vyplývaly z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024, které žalobkyně podala. Tento postup, tedy znevýhodnění příjmů, u nichž zaměstnavatel neodvádí povinné platby pojistného na sociální zabezpečení, považují žalobci za nespravedlivý a diskriminační, šlo o příjmy reálné, nikoliv fiktivní, žalobkyni a) bylo znemožněno tyto příjmy zužitkovat. Zpoždění při podání daňového přiznání k dani z příjmů bylo vyhodnoceno jako nepatrné a nezpůsobilo pozdní vyměření daně. Daň byla vyměřena řádně a včas dne 3. 6. 2025, tedy v termínu umožňujícím řádný přenos informací mezi úřady.

9. K dotazu soudu pak zástupkyně žalobkyně a) upřesnila, že při reklamaci příjmů u ČSSZ/MPSV bylo objasněno, že z důvodu nízkých výdělků z dohod o provedení práce nebyl splněn minimální základ, kdy je zaměstnavatel povinen odvádět sociální a zdravotní pojištění, byla odvedena jen srážková daň, proto se tyto další příjmy nemohly zobrazit v evidenci ČSSZ/MPSV.

10. Žalovaný argumentoval shodně jako ve vyjádření k žalobě. Uvedl, že podmínky stanovené v § 7q odst. 1 Lex Ukrajina musejí být splněny k rozhodnému dni nebo v rámci rozhodného období, které je stanoveno Nařízením vlády. Ustanovení § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina stanoví pouze výši potřebného ročního úhrnného příjmu, v písmenu f) uvedeného ustanovení je pak uvedeno, jaký příjem je započitatelný pro účely výpočtu celkového ročního úhrnného příjmu s tím, že se musí jednat o příjem, který je zdaněný. Dle přílohy k Nařízení vlády se bere v úvahu pouze příjem přiznaný na základě daňového přiznání podaného do 2. 5. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a) podala daňové přiznání až dne 16. 5. 2025, nemohly být příjmy, které přiznala v daňovém přiznání, zohledněny. V této souvislosti není rozhodné, že opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů nezpůsobilo pozdní vyměření daně, neboť v dané věci bylo předmětem posouzení splnění podmínek pro zvláštní dlouhodobý pobyt podle Lex Ukrajina, nikoliv daňové hledisko. Žalovaný mohl zohlednit pouze příjmy, které vyplývaly z údajů, které získal od ČSSZ, resp. MPSV, tj. příjmy, ze kterých vzniká zaměstnavateli povinnost odvádět pojistné na nemocenské a důchodové pojištění, přičemž pouze tyto příjmy evidencí uvedených orgánů procházely. Ostatní příjmy ze závislé činnosti, na které žalobkyně poukazuje v žalobě a které uvedenou evidencí neprocházely, nemohly být zohledněny.

11. Soud při jednání provedl k důkazu screenshoty obrazovky s projeveným zájmem o zvláštní dlouhodobý pobyt a vyhodnocení splnění podmínek podle § 7q Lex Ukrajina, výběr údajů poskytnutých žalovanému stran příjmu žalobkyně a) od GFŘ a ČSSZ, resp. MPSV, scan obrazovky s náhledem do uživatelského účtu na informačním portálu pro cizince stran splnění podmínky ekonomické nezávislosti, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 podané prostřednictvím datové schránky dne 16. 5. 2025, včetně elektronického potvrzení podání, platební výměr na daň z příjmů fyzických osob za rok 2024 ze dne 3. 6. 2025, opis vybraných údajů z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od jednotlivých zaměstnavatelů.

12. Uvedené důkazy prokazují skutkové okolnosti daného případu popsané oběma stranami, skutkový stav nebyl sporný.

13. Podle § 7p odst. 1 Lex Ukrajina cizinec starší 18 let, který pobývá na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou a má zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, je povinen tento zájem vůči Ministerstvu vnitra vyjádřit prostřednictvím elektronického formuláře zveřejněného na internetových stránkách Ministerstva vnitra. Vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt (dále jen „vyjádření zájmu“) se provádí s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace; k jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 18 let provádí vyjádření zájmu jeho zákonný zástupce nebo jiná osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Vyjádření zájmu je dokončeno zasláním potvrzení Ministerstva vnitra o přijetí vyjádření zájmu na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvedl v elektronickém formuláři. Vyjádření zájmu může být součástí registrace k prodloužení dočasné ochrany. Vyjádření zájmu je platné po dobu 1 roku ode dne zaslání potvrzení o přijetí vyjádření zájmu. Cizinec může vyjádření zájmu během doby k vyjádření zájmu zrušit. Podle odst. 5 Ministerstvo vede neveřejný seznam osob, které vyjádřily zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt (dále jen “seznam zájemců“) s možností provést registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu (dále jen „registrace k pobytu“).

14. Podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina Ministerstvo vnitra v seznamu zájemců vyznačí cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona a který k datu rozhodnému pro splnění podmínek k registraci k pobytu (dále jen „rozhodné datum“) má podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r roční úhrnný příjem za období stanovené nařízením vlády nejméně ve výši stanovené nařízením vlády.

15. Podle § 7q odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina Ministerstvo vnitra v seznamu zájemců vyznačí cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona a který k datu rozhodnému pro splnění podmínek k registraci k pobytu (dále jen „rozhodné datum“) je podle údajů předaných Ministerstvu vnitra podle § 7r poplatníkem daně z příjmů fyzických osob s příjmy (1.) ze závislé činnosti, samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo s ostatními příjmy a jeho základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období stanovené nařízením vlády je nejméně ve výši stanovené nařízením vlády, (2.) ze samostatné činnosti v paušálním režimu v pásmu stanoveném nařízením vlády, jeho daň z příjmů fyzických osob za toto zdaňovací období je rovna paušální dani a částka, která se považuje za příjem, je ve výši stanovené nařízením vlády; při stanovení částky, která se považuje za příjem, vláda vychází ze stanoveného pásma paušálního režimu.

16. Podle § 7q odst. 4 Lex Ukrajina vláda stanoví nařízením dobu registrace k pobytu a rozhodné datum pro splnění podmínek k registraci k pobytu podle odstavce 1.

17. Podle § 7r odst. 2 Lex Ukrajina Ministerstvo práce a sociálních věcí zasílá Ministerstvu vnitra na jeho žádost údaj o tom, zda cizinec byl k rozhodnému datu po dobu stanovenou nařízením vlády příjemcem humanitární dávky, a údaj o jeho ročním úhrnném příjmu, pokud se nejedná o příjem ze samostatné činnosti; ročním úhrnným příjmem cizince se rozumí úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok podle evidence České správy sociálního zabezpečení.

18. Podle § 7r odst. 3 Lex Ukrajina Generální finanční ředitelství zasílá Ministerstvu vnitra na jeho žádost údaj o základu daně z příjmů fyzických osob k rozhodnému datu, jde-li o poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří pobývají na území České republiky na základě dočasné ochrany udělené Českou republikou, s příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu nebo s ostatními příjmy; dále zasílá údaj o tom, zda daň poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti je rovna paušální dani, a označení poplatníkem zvoleného pásma paušálního režimu.

19. Podle § 7o odst. 3 Lex Ukrajina na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok.

20. Podle § 7s odst. 4 poslední věta Lex Ukrajina v případě, že cizinec má za to, že údaje v seznamu zájemců jsou nesprávné, obrací se pouze na toho, kdo údaje do seznamu zájemců předal.

21. Podle § 2 odst. 1 Nařízení vlády vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt lze v době od 1. dubna 2025 do 30. dubna 2025.

22. Podle § 3 Nařízení vlády rozhodné datum nebo období pro splnění jednotlivých podmínek k registraci k pobytu uvedených v § 7q odst. 1 zákona stanoví příloha k tomuto nařízení.

23. Podle § 4 odst. 1 Nařízení vlády minimální roční úhrnný příjem cizince podle § 7q odst. 1 písm. d) zákona za zdaňovací období činí 440 000 Kč a navyšuje se o 110 000 Kč za každou další společně registrovanou osobu.

24. Podle přílohy k Nařízení vlády je rozhodným obdobím pro účely splnění podmínky potřebné výše ročního úhrnného příjmu cizince podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina zdaňovací období roku 2024. Pro splnění podmínky, že je cizinec poplatníkem daně z příjmů fyzických osob podle § 7q odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina je podle uvedené přílohy rozhodným obdobím zdaňovací období roku 2024 a daňové přiznání podané nejpozději 2. 5. 2025.

25. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s ohledem na vysoký počet držitelů dočasné ochrany není v možnostech správního orgánu vést individuální správní řízení o tomto pobytu a obdobně i ze strany jiných orgánů státní správy vystavovat dílčí potvrzení pro potřeby tohoto individuálního správního řízení. Proces získání zvláštního dlouhodobého pobytu je proto koncipován s maximální mírou automatičnosti tak, aby byl realizovatelný s využitím stávajících kapacit správního orgánu. Základními prvky je automatické ověření splnění podmínek s využitím dat z informačních systémů státní správy bez nutnosti individuálního posouzení a následná online registrace. Rovněž ověření plnění podmínek pro dlouhodobý pobyt prostřednictvím dat z informačních systémů státní správy přináší větší komfort a ulehčení pro cizince (povinnost prokázat splnění většiny podmínek nebude ležet na cizinci, správní orgán potřebné údaje získá z dat poskytnutých dotčenými orgány státní správy a vedenými v příslušných informačních systémech). Pokud dotčená osoba nesplní jednu či více podmínek pro zvláštní dlouhodobý pobyt, bude informována o tom, která z podmínek splněna nebyla. S ohledem na IT řešení, které je k dispozici, bude tato informace konkrétní v tom, která z podmínek splněna nebyla. Pokud dotčená osoba bude toho názoru, že některý z údajů, který byl Ministerstvu vnitra poskytnut, není správný, musí případnou (ne)správnost takového údaje vyřešit s orgánem, který údaj Ministerstvu vnitra zaslal. Například pokud se cizinec bude domnívat, že nemá nedoplatky na zdravotním pojištění, ale Ministerstvo vnitra u této osoby bude, na základě informace od zdravotní pojišťovny, evidovat nedoplatky na zdravotním pojištění, je třeba, aby cizinec tuto diskrepanci vyřešil s příslušnou zdravotní pojišťovnou, která údaj potom případně opraví a znovu Ministerstvu vnitra odešle. Nařízením vlády bude upraveno jak rozhodné datum, ke kterému je nutné podmínky pro vyznačení v seznamu zájemců splnit, tak doba, resp. časové období určené k projevení zájmu o dlouhodobý pobyt a časové období určené k elektronické registraci k dlouhodobému pobytu. Pokud se dotčená osoba domnívá, že některý údaj vedl k tomu, že nesplňuje podmínky pro možnost registrovat se k tomu zvláštnímu dlouhodobému pobytu, je třeba, aby případnou opravu údaje požadovala po orgánu, který údaj Ministerstvu vnitra zaslal. Pokud tedy např. Ministerstvo vnitra obdrží opravený údaj o dotčené osobě ze zdravotní pojišťovny, ministerstvo vyznačí v seznamu zájemců dotčenou osobu ručně a i tato osoba bude moci provést registraci k zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Seznam zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt včetně vyznačení osob splňujících podmínky se skládá z údajů, kterými Ministerstvo vnitra disponuje (např. délka pobytu na území) a z údajů, které Ministerstvo vnitra získá od jiných subjektů (např. nepřetržitost přihlášení ke zdravotnímu pojištění, výše úhrnného ročního příjmu apod.). Pokud jde o výměnu dat mezi orgány veřejné moci, půjde o ad hoc operace, nikoliv o stálý informační přenos dat.

26. K otázce procesu posuzování podmínek získání zvláštního dlouhodobého pobytu zdejší soud v rozsudku ze dne 18. 5. 2026, č. j. 8 A 187/2025-29, konstatoval, že zvláštní dlouhodobý pobyt je výslovně popsán jako pobytové oprávnění standardního charakteru, avšak zpracovatelný pouze mimo klasické individuální správní řízení, protože počet potenciálních žadatelů je mimořádně vysoký (odhad stovek tisíc osob), kdy není v možnostech správního orgánu vést individuální spisovou agendu, provádět dokazování či vydávat individuální úkony ve standardním procesním režimu a současně účel Lex Ukrajina vyžaduje rychlost, automatizaci a minimální administrativní zátěž. Postup získání zvláštního dlouhodobého pobytu musí být konstruován s maximální mírou automatičnosti, přičemž těžiště spočívá v automatickém ověřování splnění podmínek prostřednictvím dat z informačních systémů veřejné správy. Důvodová zpráva tento proces výslovně kvalifikuje jako dvoufázový datový mechanismus, nikoli jako řízení založené na podání, dokazování, vydání rozhodnutí, doručování apod. Řízení o zvláštním dlouhodobém pobytu není a nemá být správním řízením v klasickém smyslu, neboť nepracuje s dokumenty, nýbrž s automatizovaně získávanými daty, a nevytváří správní spis, protože taková struktura by byla nejen nadbytečná, ale zcela neslučitelná se smyslem a účelem Lex Ukrajina, který je postaven na rychlosti, automatičnosti a masové administrativní zvládnutelnosti. Institut zvláštního dlouhodobého pobytu je normativně postaven na plně elektronickém, automatizovaném a parametrickém posouzení, v němž je rozhodná datová kvalita vstupů (§ 7q a § 7r) a následná jednorázová osobní fáze pořízení biometrických údajů (§ 7t). Jak plyne i z Nařízení vlády, zákonodárce vystavěl procesní model, který využívá pouze ty procesní prvky, jež jsou slučitelné s masovostí, automatizací a digitální proveditelností, přičemž ostatní prvky běžných správních řízení vědomě vypustil. Neaplikovatelnost části druhé správního řádu však neznamená absenci ochrany práv jednotlivce. Ministerstvo vnitra samo veřejně uvádí, že účastník má přístup k relevantním údajům ve svém osobním účtu v informačním systému (průběh registrace, výsledky automatizovaného posouzení, přidělený termín apod.). Procesní transparentnost je tedy zajištěna jinými prostředky než nahlížením do „spisu“, který neexistuje. Soud uzavřel, že zvláštní dlouhodobý pobyt je podle § 7o odst. 3 Lex Ukrajina nenárokovým pobytovým oprávněním, zájemce tedy nemá subjektivní právo na výsledek (tj. na udělení pobytu), má však nepochybně právo na to, aby proces proběhl zákonným způsobem, byl bez libovůle, využíval správné údaje, a byl veden způsobem odpovídajícím zákonné konstrukci Lex Ukrajina.

27. Soud vycházel při svých úvahách z kritérií pro určení nezákonného zásahu, jak byla definovaná v judikatuře správních soudů, zejména v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS).

28. Nesplnění uvedených podmínek vede k zamítnutí žaloby, nikoliv k jejímu odmítnutí, jak tvrdil žalovaný.

29. O myslitelnosti, resp. možnosti žalobců tvrdit, že napadeným zásahem byli přímo zkráceni na svých veřejných subjektivních právech (viz první a druhou podmínku), soud neměl pochyb. Žalobci v souladu s § 7p odst. 1 Lex Ukrajina projevili zájem o vydání zvláštního dlouhodobého pobytu. Žalovaný poté postupoval podle § 7r Lex Ukrajina, aby zjistil, zda žalobci splňují podmínky uvedené v § 7q téhož zákona. Žalobci mohli být přímo zkráceni na svých právech, neboť neměli možnost se účastnit celého procesu spojeného se získáním zvláštního dlouhodobého pobytu, resp. jeho první fáze – vyznačení v tzv. seznamu zájemců jako osob oprávněných registrovat se k zvláštnímu typu dlouhodobého pobytu. Žalovaný svým postupem žalobcům znemožnil získat zvláštní dlouhodobý pobyt, neboť z důvodu nesplnění podmínky dostatečného příjmu je nevyznačil do seznamu zájemců. Skutečnost, že na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok, neznamená, že by žalobci nemohli být zásahem žalovaného přímo zkráceni na svých právech, neboli že by žalovaný nemohl zasáhnout do jejich veřejných subjektivních práv v důsledku nedodržení zákonem předvídaných postupů při vyznačování zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt.

30. První, druhá, čtvrtá a pátá podmínka jsou splněny. Soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že by žalobci neměli aktivní legitimaci k podání žaloby z důvodu, že na vydání zvláštního dlouhodobého pobytu není právní nárok (tedy že by nebyla splněna podmínka prvá). Aktivní legitimace u zásahové žaloby je totiž dána i v případě, že na určitý státem poskytovaný status (zde na udělení zvláštního dlouhodobého pobytu) není právní nárok, a to pokud je tvrzen zásah do práva na zákonný postup (tj. aby stát dodržoval podmínky řízení, lhůty, způsoby zjišťování podmínek atd.). Není totiž chráněn samotný výsledek, ale způsob, jakým správní orgán postupoval. To odpovídá účelu zásahové žaloby dle § 82 s. ř. s. a judikatuře Nejvyššího správního soudu k ochraně proti zásahům neformální povahy.

31. Nevyznačení v seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt podle Lex Ukrajina tedy v daném případě představuje přímý zásah do práv žalobců. Současně svou povahou tento úkon žalovaného, který je nepochybně zaměřen přímo proti žalobcům, není rozhodnutím, a jeho zákonnost je proto přezkoumatelná v řízení o zásahové žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016-52).

32. Spornou v projednávané věci je otázka, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, když žalobce nevyznačil v seznamu zájemců, a tedy posouzení podmínky třetí, tj. zákonnosti postupu žalovaného.

33. Ze shora citované právní úpravy plyne, že k vyznačení do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt musí cizinec vyjádřit zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt, cizinci dále musí být udělena dočasná ochrana podle Lex Ukrajina a k rozhodnému datu musí cizinec splňovat podmínky uvedené v § 7q odst. 1 Lex Ukrajina. Rozhodné datum nebo období ve vztahu ke každé z podmínek přitom upravuje Nařízení vlády, které ve svém § 3 odkazuje na přílohu uvedeného nařízení.

34. V posuzované věci žalobkyně a), jakožto držitelka dočasné ochrany, projevila zájem o vydání zvláštního dlouhodobého pobytu za sebe i za X, žalobce b). Žalovaný následně postupem podle § 7r Lex Ukrajina z údajů poskytnutých GFŘ a MPSV zjistil, že žalobkyně a) neměla za zdaňovací období roku 2024 dostatečně vysoký příjem a žalobce z důvodu nesplnění podmínky ekonomické nezávislosti, uvedené v ustanovení § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, do seznamů zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt, nevyznačil. Aby žalobci splňovali podmínku podle § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, musela by žalobkyně a) dosahovat minimálního ročního úhrnného příjmu 550 000 Kč (§ 4 odst. 1 Nařízení vlády).

35. Soud shledal, že žalovaný postupoval správně, pokud při posuzování splnění podmínky ekonomické nezávislosti vycházel z údajů poskytnutých mu v souladu s ustanovením § 7r Lex Ukrajina GFŘ a MPSV ve stanovených lhůtách. Žalovaný nebyl oprávněn zohledňovat nad rámec zákonné úpravy příjmy další, které se v poskytnutých údajích v souladu se zákonem nevykazují. Bylo totiž na zákonodárci, jak podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu nastaví, a to jednak ve vztahu k časovým obdobím, k jakým se bude splnění podmínek prokazovat a posuzovat, a jednak ve vztahu k požadovaným příjmům, tedy k jakým příjmům bude možné přihlédnout, a to s ohledem na možnosti a kapacity správního orgánu i na zájmy státu.

36. Žalovaný správně vycházel z údajů poskytnutých mu MPSV z evidence vedené ČSSZ. Z této evidence vyplýval roční úhrnný příjem žalobkyně a) ve výši 495 762 Kč. Jednalo se o úhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení, tedy o příjmy ze závislé činnosti, ze kterých byl zaměstnavatel povinen odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pouze tyto příjmy se mohly promítnout do evidence ČSSZ jako vyměřovací základy, přičemž tuto skutečnost žalobci nečiní spornou.

37. Pokud se jedná o další příjmy ze závislé činnosti, u nichž zaměstnavatelům povinnost odvodů na sociální zabezpečení nevznikla, tyto neprocházely evidencí ČSSZ jako vyměřovací základy, a tudíž nemohly být žalovaným zohledněny. V takovém postupu soud neshledal porušení zásady rovnosti, neboť v případě zvláštního dlouhodobého pobytu se jedná o nenárokový status, kdy bylo v pravomoci zákonodárce stanovit, které příjmy budou akceptovatelné pro účely výpočtu ročního úhrnného příjmu, jehož výše je rozhodná pro posouzení naplnění podmínky ekonomické nezávislosti. Další příjmy pak byly zohlednitelné podle § 7q odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina, pokud by bylo daňové přiznání podáno ve lhůtě podle Nařízení vlády.

38. Podmínky podle § 7q odst. 1 písm. d) a f) Lex Ukrajina spolu úzce souvisejí. Zatímco písmeno d) stanoví požadovanou výši ročního úhrnného příjmu, písmeno f) váže zohlednění některých druhů příjmů na existenci daňového přiznání podaného ve stanovené lhůtě. Teprve kombinace údajů získaných podle § 7r Lex Ukrajina umožňuje posoudit, zda byla podmínka ekonomické nezávislosti splněna.

39. Podle ustanovení § 7r odst. 3 uvedeného zákona GFŘ zasílá Ministerstvu vnitra na jeho žádost údaj o základu daně z příjmů fyzických osob k rozhodnému datu. Jedná se o údaj, kterým GFŘ ředitelství disponovalo na základě daňového přiznání podaného do 2. 5. 2025. K tomuto datu však GFŘ neevidovalo žádný zdanitelný příjem žalobkyně a). Příjem přiznaný v daňovém přiznání ze dne 16. 5. 2025 nemohl žalovaný zohlednit, neboť zohledňoval pouze příjem přiznaný na základě daňového přiznání podaného do 2. 5. 2025 (rozhodné datum) v souladu s ustanovením § 7q odst. 1 Lex Ukrajina ve spojení s § 3 Nařízení vlády, resp. s jeho přílohou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a) nepodala daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob k rozhodnému datu stanovenému v Nařízení vlády, neevidovalo GFŘ u žalobkyně a) žádný zdanitelný příjem, který by měl vliv na splnění podmínky ekonomické nezávislosti žalobců.

40. Výklad žalobců, podle nějž probíhal sběr dat až v průběhu měsíce června 2025, nemá oporu v zákoně, s ohledem na shora uvedené neobstojí ani námitka žalobců, že zjišťování skutkového stavu (dosažených příjmů) měl žalovaný provést ke dni zahájení registrace a nejpozději ke dni „vydání rozhodnutí“, resp. ke dni převzetí biometrického průkazu o povolení k pobytu. Není pak relevantní, že finanční úřad pro účely daňového řízení vyhodnotil zpoždění žalobkyně s podáním daňového přiznání jako nepatrné a ukončil vyměřovací řízení řádně a včas vydáním platebního výměru. V posuzované věci se totiž řeší splnění podmínek pro zvláštní dlouhodobý pobyt podle Lex Ukrajina, nikoliv spor vyvěrající z daňového řízení.

41. Soud uzavírá, že v projednávaném případě žalovaný postupoval v souladu se zákonem, využíval správné údaje, nepostupoval diskriminačně ani s libovůlí. Lze potvrdit jeho závěr, že žalobci nesplnili zákonnou podmínku pro zápis do seznamu zájemců o zvláštní dlouhodobý pobyt, a to konkrétně podmínku ekonomické nezávislosti uvedenou § 7q odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina.

VI. Závěr a náklady řízení

42. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobci ve věci úspěch neměli a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

44. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a) k výzvě soudu výslovně uvedla, že jedná v žalobě též za X, považoval ho soud za žalobce a uložil mu povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu na ochranu před nezákonným zásahem ve výši 2 000 Kč podle položky 18 bodu 2 písm. d) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí (§ 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 25. června 2026 JUDr. Lenka Loudová v. r. předsedkyně senátu