70 CO 236/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího anonymizováno ve výši částka.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů anonymizováno částku částka (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím jako náhrady újmy, která měla vzniknout žalobkyni v důsledku pochybení anonymizováno obec, odboru dopravy a silničního hospodářství, jehož úředník, Ing. jméno příjmení protiprávně dne datum schválil technickou způsobilost vozidla anonymizována dvě slova, které si následně dne datum žalobkyně koupila od společnosti právnická osoba Za toto jednání (mimo jiné) byl jmenovaný úředník shledán v anonymizována dvě slova vinným ze spáchání anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. V rámci obnovy anonymizováno pak bylo anonymizováno o schválení technické způsobilosti zastaveno a následným usnesením ze dne datum bylo zrušen zápis vozidla do registru vozidel. V důsledku této ztráty provozuschopnosti měla žalobkyni vzniknout škoda ve výši prodejní ceny vozidla ke dni datum (zastavení anonymizováno) a nákladů na znalecký posudek, neboť pokud by nebylo nezákonné rozhodnutí vydáno, žalobkyně by si vozidlo nekoupila, přičemž v současné době je nemůže řádně užívat. V jednání anonymizováno obec pak žalobkyně spatřovala i nesprávný anonymizováno postup spočívající ve vadách kontroly ve veřejné správě v příslušných hierarchických vztazích, ve způsobu vedení anonymizováno a absenci kontroly prováděné uvnitř jednotlivých orgánů veřejné správy.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že rozhodnutím stát. instituce, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací spisová značka, které vydal jeho úředník Ing. jméno příjmení, byla na podkladě žádosti jméno příjmení schválena technická způsobilost značka automobilu anonymizováno, příjmení: anonymizováno, ačkoliv na podkladě doložených dokumentů nebylo možné technickou způsobilost vozidla schválit, neboť absentovaly doklady vydané k vozidlu příslušnými registračními úřady v země. Výše uvedené vozidlo dne datum koupila žalobkyně od společnosti právnická osoba Jmenovaný úředník byl následně shledán mimo jiné i v souvislosti s uvedeným rozhodnutím vinným z anonymizováno 5 slov podle § 329 odst. 1 písm. c) tr. zák. a rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, byla schválena jím a státním zástupcem uzavřená dohoda o vině a trestu. Vzhledem k odsouzení rozhodujícího úředníka bylo anonymizováno o schválení technické způsobilosti předmětného vozidla v roce rok obnoveno, a protože nebyly žalobkyní dodány dosud absentující doklady, bylo anonymizováno rozhodnutím stát. instituce ze dne datum ve spojení s rozhodnutím KÚ územní celek ze dne datum zastaveno a následně byl rozhodnutím anonymizováno obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací spisová značka, zrušen zápis předmětného vozidla do registru vozidel s právními účinky ke dni datum. Žalobkyni tak zůstalo ve vlastnictví vozidlo, které nemůže být provozováno na pozemních komunikacích.

4. Právně soud prvního stupně posoudil zjištěný skutkový stav podle § 5, § 7 a § 8 zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k závěru, že vydáním usnesením o zastavení anonymizováno o schválení technické způsobilosti vozidla v rámci obnovy anonymizováno došlo ke zrušení původního rozhodnutí ze dne datum, neboť vzhledem ke změně právní úpravy nebylo možné o původní žádosti meritorně rozhodnout, a tedy je naplněn základní předpoklad vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost. Neshledal kolizi aktivní legitimace žalobkyně s § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., a to přesto, že žalobkyně nebyla původním účastníkem anonymizováno, neboť vstoupila do práv a povinností původního vlastníka vozidla a důsledky obnoveného anonymizováno dopadly právě na ni a nikoliv jejího právního předchůdce. Za nenaplněnou však označil podmínku příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a žalobkyní tvrzenou újmou představovanou nemožností provozovat své vozidlo, neboť jeho provoz na pozemních komunikacích byl žalobkyni naopak díky nezákonnému rozhodnutí umožněn. Újma mohla žalobkyni vzniknout až v souvislosti se ztrátou technické způsobilosti vozidla v důsledku zastavení anonymizováno a navazujícího zrušení zápisu vozidla v registru vozidel, a to pro nedoložení registračního dokladu k vozidlu. Odkázal na platnou judikaturu (rozh. NS sp. zn. spisová značka), podle níž odpovídá stát za škodu, jež vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, a nikoliv v důsledku jeho zrušení, a dovodil nedůvodnost žalobního požadavku. O nákladech anonymizováno rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že v přezkoumávaném anonymizováno došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Poukázala na to, že původně vydané rozhodnutí ze dne datum nebylo nikdy zrušeno, neboť v obnoveném anonymizováno se Městský úřad Dobruška pouze snažil odstranit nedostatky, které způsobily v původním anonymizováno nezákonnost rozhodnutí, tj. doložit zahraniční doklady, a to osvědčení o registraci vozidla v zahraničí a technický průkaz, což se správnímu orgánu nepodařilo z anonymizováno povinnosti odstranit, proto vydal nové rozhodnutí, kterým anonymizováno o schválení technické způsobilosti zastavil, aniž by zrušil nebo změnil původní rozhodnutí. Dle názoru žalobkyně tak není naplněn zákonný předpoklad existence pravomocného rozhodnutí, které bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Navíc je třeba vycházet z toho, že zrušení rozhodnutí v rámci obnovy anonymizováno nemůže být pro nezákonnost, tedy pro vady původního anonymizováno, ale pro novoty. Přístup soudu prvního stupně označila žalobkyně za formalistický a zasahující její ústavní práva, zejména její důvěru ve věcnou správnost aktů státu či jeho postupů, pokud není sankciována nesprávnost postupu či nezákonnost rozhodnutí vydaných orgány veřejné moci v podobě náhrady újmy. Soud prvního stupně účelově upřednostnil nezákonné rozhodnutí před nesprávným úředním postupem, když odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí se na rozdíl od odpovědnosti za nesprávný anonymizováno postup může domoci pouze původní účastník anonymizováno, vůči němuž bylo rozhodnutí vydáno. Žalobkyně však takovým účastníkem anonymizováno nebyla a tento předpoklad nelze překonat ani institutem právního nástupnictví, což nesprávně dovodil soud prvního stupně. Nedostatky v organizaci a anonymizováno výkonné moci je podle žalobkyně třeba zahrnout do nesprávného úředního postupu a tyto nemůžou jít k tíži těch, kteří se na správní orgán obracejí jako na pomocníka v realizaci svých základních práv a svobod. Soud prvního stupně tedy nesprávným výkladem příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. přímo popřel smysl těchto ustanovení, aniž by náležitě zvážil veškeré okolnosti věci. Újma, která žalobkyni vznikla, je následkem nesprávného úředního postupu, a pokud by k němu nedošlo, nedošlo by ani k újmě na straně žalobkyně. Ta byla od počátku v dobré víře, že může koupené vozidlo nerušené užívat, neboť jí nebylo známo, že ke schválení technické způsobilosti došlo v důsledku anonymizována dvě slova pracovníka orgánu veřejné moci. Potřebné doklady pak žalobkyně nemohla doložit v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí a plynutí času. Žalobkyně nesouhlasila ani s rozhodnutím o nákladech anonymizováno, neboť dle ní okolnosti, za nichž došlo ke schválení technické způsobilosti předmětného vozidla s ohledem na následné problémy, které tím byly žalobkyni způsobeny, odůvodňují nepřiznání náhrady nákladů úspěšné žalované. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání vyjádřila souhlas se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a odkázala na svou argumentaci v průběhu anonymizováno. Dle ní soud prvního stupně správně vycházel z odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí, které bylo výsledkem postupu správního orgánu, což je v souladu s platnou judikaturou. Žalobkyně si protiřečí, neboť sice odpovědnost žalované tvrzeně opírá o nesprávný anonymizováno postup, ale škodu, která jí vznikla, dává do přímé souvislosti s rozhodnutím ze dne datum. Poukázala dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze ve skutkově shodných věcech, vydaná pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně anonymizováno, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o., s. ř., přičemž odvolání neshledal důvodným.

8. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci anonymizováno, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

9. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

10. Soud prvního stupně správně a v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav a správně na něj aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s jeho právním závěrem, že při posouzení nároku žalobkyně na poskytnutí odškodnění jí tvrzené újmy je třeba vycházet z odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, nikoliv nesprávným úředním postupem, jak se toho dovolává žalobkyně. Byť tuto odpovědnost dovozuje žalobkyně z protiprávního a tedy nesprávného úředního postupu úředníka anonymizováno obec, Ing. jméno příjmení, který vědomě vyhověl žádosti jméno příjmení i přes absenci povinných dokladů vydaných k vozidlu příslušnými registračními úřady v země (za což byl jmenovaný úředník trestněprávně postižen), nelze přehlédnout, že tento postup přímo vyústil v rozhodnutí o schválení technické způsobilosti značka automobilu anonymizováno ze dne datum. To pak bylo v rámci následné obnovy anonymizováno shledáno nezákonným a zrušeno ve smyslu § 102 odst. 9 spr. ř. novým rozhodnutím v dané věci, tj. rozhodnutím o zastavení tohoto anonymizováno (a to přesto, že nové rozhodnutí bylo pouze procesní povahy, neboť nová právní úprava již v době rozhodování neumožňovala v anonymizováno vydání meritorního rozhodnutí). Právní teorie i platná judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě setrvává na závěrech, že pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o anonymizováno přímo směřující k vydání rozhodnutí a případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. příjmení, P., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 3. vydání. nakladatelství, rok, str. anonymizováno; k tomu dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či usnesení NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

11. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že rozhodnutí anonymizováno obec o schválení technické způsobilosti vozidla ze dne datum je třeba považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a správně se zabýval naplněním dalších podmínek stanovených odškodňovacím zákonem v § 7, jejichž naplnění představuje další předpoklad vzniku odpovědnosti žalované za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

12. První podmínkou je, že právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím svědčí účastníkům anonymizováno, ve kterém bylo vydáno (nezákonné) rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. V době, kdy bylo vydáno zjištěné nezákonné rozhodnutí, však žalobkyně účastníkem tohoto anonymizováno nebyla, byl jím jméno příjmení (který si navíc nezákonnosti tohoto rozhodnutí musel být vědom) a nezákonné rozhodnutí působilo primárně vůči němu. Účastenství žalobkyně z pohledu ustanovení § 7 zák. č. 82/1998 Sb. pak nelze dovodit z následného právního nástupnictví ve vztahu k předmětnému vozidlu a z jejího účastenství v obnoveném anonymizováno, jak správně na toto poukázala i žalobkyně ve svém odvolání. Závěr soudu prvního stupně o shledané aktivní legitimaci žalobkyně tedy není správný a již jen z tohoto důvodu je třeba považovat rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby za věcně správné.

13. Správně pak soud prvního stupně neshledal druhou z podmínek uvedených v § 7 zák. č. 82/1998 Sb., a to že v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla žalobkyni škoda (újma) označená jako nemožnost provozovat předmětné vozidlo na pozemních komunikacích. Příčinná souvislost konkrétní majetkové újmy, jejíž náhrady se žalobkyně domáhá, s nezákonným (tj. zrušeným) rozhodnutím jako jeden ze základních předpokladů odpovědnosti státu za tuto újmu, musí být v přímém vztahu právě jen k nezákonnému rozhodnutí, nikoliv však k rozhodnutí, jímž bylo vadné rozhodnutí zrušeno. Nezákonné rozhodnutí ze dne datum umožnilo provoz předmětného vozidla na pozemních komunikacích a teprve jeho zrušením ztratila žalobkyně oprávnění, které jím bylo získáno. Stát však odpovídá jen za škodu, jež vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, a nikoliv následkem jeho zrušení, kterým byl napraven nezákonný stav (srov. např. rozsudek NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, usnesení NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), jak je tomu v předmětné věci. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně navíc vyplývá, že v obnoveném anonymizováno měla žalobkyně možnost doložit potřebnou chybějící listinu (osvědčení o registraci vozidla v země), čímž by zabránila škodlivému následku v podobě zrušení zápisu předmětného vozidla do registru vozidel. Tedy, i kdyby byla teoreticky příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou újmou dána (což odvolací soud vylučuje), byla by touto okolností přerušena. Nakonec přerušujícím případnou příčinnou souvislost by byl i samotný převod vlastnictví k předmětnému vozidlu na žalobkyni.

14. Nelze též odhlédnout od skutečnosti, že odpovědnost orgánu veřejné moci má subsidiární charakter, přičemž žalobkyně nijak netvrdila, že by se domáhala vůči společnosti právnická osoba svých práv z odpovědnosti za vady prodané věci.

15. Pokud se žalobkyně dovolávala své dobré víry v zákonnost a správnost nezákonného rozhodnutí, pak tuto otázku řešily již správní orgány rozhodující přezkoumávanou věc, vázány ustanovením § 102 odst. 7 spr. ř., podle nějž v novém anonymizováno správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře. Z jejich rozhodnutí vyplynulo, že vzhledem k tomu, že již žadateli muselo být známo, že bez doložení potřebných dokladů nemůže získat schválení technické způsobilosti předmětného vozidla, nemůže být bez dalšího dána ani dobrá víra oprávněného z tohoto rozhodnutí ve správnost rozhodnutí. Této dobré víry pak nemohla nabýt ani žalobkyně, která navíc byla v obnoveném anonymizováno seznámena s nedostatky původního anonymizováno a byla vyzvána k doložení absentujícího dokladu, tj. osvědčení o registraci vozidla v země, který nedoložila. Nezákonnost tak byla shledána správními orgány na obou stranách, tedy jak na straně rozhodujícího orgánu, tak na straně žadatele. Správní orgány následně dovodily, že by bylo naopak v rozporu s veřejným zájmem, kdyby bylo provozování vozidla schválené v rozporu se zákonem i nadále umožněno.

16. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby je věcně správné včetně správného výroku o náhradě nákladů anonymizováno, neboť okolnosti věci samé, kterých se žalobkyně dovolává, nelze s ohledem na výše uvedené považovat za skutečnosti odůvodňující nepřiznání náhrady nákladů úspěšné žalované (ona sama měla možnost zabránit újmě), proto rozsudek postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O náhradě nákladů odvolacího anonymizováno rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal jejich plnou náhradu. Výši náhrady určil podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (vyjádření k odvolání, účast na jednání) po částka, tedy v celkové výši částka. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).