70 CO 300/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném zamítavém výroku o věci samé (II.) co do částky částka s příslušenstvím mění tak, že žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci ještě částku částka spolu s úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně od datum do zaplacení, jinak se rozsudek v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů částku částka do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (I.) potvrzuje.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení, úroku z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně z částky částka od datum do datum a částky částka s úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně od datum za každý měsíc až do dne vynesení rozsudku (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů anonymizována dvě slova výši částka (výrok III.).

2. Žalobce se dle zákona č. 82/1998 Sb. domáhal náhrady nemajetkové újmy anonymizováno výši částka, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou prověřování anonymizována dvě slova, které podal anonymizováno podezření ze spáchání anonymizována dvě slova anonymizováno (dále také jen posuzované anonymizováno). Žaloba vycházela z tvrzení, že žalobce podal dne datum jako jeden z mnoha desítek oznamovatelů anonymizována dvě slova, neboť byl nucen pod hrozbou trestu a bez dobrovolného souhlasu vykonávat práci (výsadbu stromků). V žalobě popisoval postup orgánů činných v anonymizována dvě slova. Usnesením stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo rozhodnuto o odložení anonymizováno věci, žalobce společně s ostatními poškozenými podal proti odložení věci stížnost, která byla usnesením Obvodního státního zastupitelství anonymizováno část Prahy dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zamítnuta. Na základě stížnosti podané poškozenými ale Ústavní soud nálezem ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, konstatoval, že uvedenými usneseními bylo porušeno právo poškozených na účinné vyšetřování a usnesení stát. instituce ze dne datum i usnesení Obvodního státního zastupitelství anonymizováno část Prahy dne datum zrušil. anonymizována dvě slova až dosud není skončeno. Nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované dne datum, ta mu však nevyhověla.

3. Soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že žalobce podal dne datum anonymizována dvě slova, podrobně popsal dosavadní průběh přípravného anonymizováno, v němž již bylo celkem třikrát rozhodnuto o odložení věci, poslední rozhodnutí o odložení věci bylo zrušeno rozhodnutím Vrchního státního zastupitelství ze dne datum. Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně konstatoval, že anonymizováno vztahu k žalobci anonymizováno, které dosud není skončeno, trvá od podání anonymizována dvě slova dne datum do doby rozhodování soudu, tj. k datum, 10 let a 9 měsíců. Tuto dobu považoval za nepřiměřeně dlouhou a dospěl k závěru, že v posuzovaném anonymizováno došlo k nesprávnému úřednímu postupu anonymizováno smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., v jehož důsledku vznikla žalobci nemajetková újma, kterou je třeba odškodnit v penězích.

4. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud prvního stupně ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. stanovisko NS, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v anonymizováno částka částka až částka, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Délku anonymizováno soud prvního stupně nepovažoval za natolik extrémní, aby bylo důvodné vycházet z vyšší částky než částka za rok anonymizováno. Základní částku zadostiučinění za anonymizováno dlouhé 10 let a 9 měsíců stanovil na částka. Soud prvního stupně hodnotil anonymizováno jako složitější po skutkové stránce, neboť byl prováděn výslech velkého počtu poškozených, v čemž spatřoval důvod anonymizováno snížení základní částky o 5%. Z hlediska procesního byla složitost anonymizováno dána tím, že šlo o anonymizováno s mezinárodním prvkem s potřebou tlumočení a dožádání, navíc bylo rozhodováno anonymizováno více instancích na úrovni anonymizováno i státního zastupitelství, jednou rozhodoval i Ústavní soud, základní částku proto snížil o 25%. Za složitou věc považoval i po právní stránce, když trestná činnost byla překvalifikována, což vyvolalo nutnost posouzení věcné příslušnosti, základní částku proto snížil o 5%. Celkem tak soud prvního stupně z důvodu složitosti anonymizováno snížil základní částku o 35%. S ohledem na jednání poškozeného, který prostřednictvím svého zástupce podával řadu stížností, námitek a jiných podání, za účelem odstranění průtahů v anonymizováno, zvýšil soud základní částku o 5%. Ke zvýšení základní částky o 40% přistoupil soud prvního stupně anonymizováno postup orgánů veřejné moci, když zjistil, že v posuzovaném anonymizováno docházelo k opakovaným průtahům a postup byl nekoncentrovaný až ledabylý. Význam anonymizována dvě slova žalobce soud hodnotil jako standardní. Základní částku tak soud prvního stupně zvýšil o celkem 10%, a žalobci přiznal jako přiměřené zadostiučinění částku částka. Z této částky přiznal soud prvního stupně žalobci i úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od datum do zaplacení, když vycházel z toho, že žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku. anonymizováno zbývajícím rozsahu soud prvního stupně žalobu zamítl.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání žalobce i žalovaná. Žalobce napadl rozsudek v zamítavém výroku II., zatímco žalovaná anonymizováno vyhovujícím výroku I.

6. Žalobce soudu prvního stupně především vytkl, že vyšel ze základní částky částka za rok trvajícího anonymizováno (za první dva roky anonymizováno pak v poloviční výši), poukázal na to, že anonymizováno prověřování v délce více než 10 let je nutno považovat za extrémně dlouhé anonymizováno, proto by měla být základní částka vyšší, rozhodovací praxe Městského soudu v Praze se v obdobných anonymizováno ustálila na základní částce anonymizováno výši částka ročně (k tomu odkázal na rozsudky Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka a spisová značka). Vyjádřil přesvědčení, že postup orgánů činných v anonymizována dvě slova se na délce anonymizováno podílí mnohem podstatnějším způsobem, než samotná složitost věci, a základní částku z toho důvodu navrhoval zvýšit alespoň o 50%, nikoli jen o 40%, jak učinil soud prvního stupně. Z důvodu chování žalobce, jenž byl adekvátně aktivní, upozorňoval na vady v postupu a podával stížnosti dle anonymizováno řádu, by pak dle žalobce mělo být odškodnění navýšeno alespoň o 10%, nikoliv pouze o 5%. Žalobce nesouhlasil ani s výrokem o náhradě nákladů anonymizováno, když soudu prvního stupně vytýkal, že mu opomněl přiznat náhradu nákladů anonymizováno za ½ úkon právní služby za účast při vyhlášení rozsudku dne datum. Dále žádal i přiznání náhrady nákladů za uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti, které plnilo obdobnou funkci jako předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený výrok II. rozsudku změnil a přiznal mu částku částka a částku částka měsíčně do vynesení rozsudku se zákonnými úroky z prodlení z těchto částek od datum do zaplacení, jakož i náhradu nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná k odvolání žalobce písemné vyjádření nepodala.

8. Žalovaná anonymizováno svém odvolání nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o tom, že se žalobce svým aktivním přístupem snažil zjednat nápravu průtahů v prověřování anonymizováno věci. Ten dle jejího názoru neodpovídá provedenému dokazování, neboť hromadná podání zmocněnce žalobce, který zastupuje velké množství poškozených, neprokazují individuální přístup žalobce k věci. V anonymizováno nebyl prokázán žádný konkrétní úkon, který by činil osobně žalobce. Nic z provedeného dokazování tedy neodůvodňuje, aby soud základní částku zadostiučinění zvýšil anonymizováno chování žalobce o 5%. Žalovaná dále namítala, že odškodnění žalobce by mělo být limitováno výší nároku, který byl žalobcem vyčíslen jako náhrada škody z nevyplacené mzdy. Adhezní anonymizováno, kterého by žalobce mohl být účastníkem (pokud by anonymizována dvě slova vůbec začalo), se mohlo týkat jeho tvrzeného nároku na zaplacení částky částka jakožto dlužné mzdy. Soud prvního stupně tudíž měl dle žalované zastropovat výši přiměřeného zadostiučinění ekvivalentem částky částka. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu i v tomto rozsahu zamítne.

9. Žalobce anonymizováno vyjádření k odvolání žalované uvedl, že k navýšení základní částky z důvodu kritéria jednání poškozeného přistoupil soud prvého stupně v souladu s již konstantní judikaturou (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a spisová značka). K námitce žalované, že žalobce by v adhezním anonymizováno mohl dosáhnout náhrady škody jen částka, a odškodnění by proto nemělo tuto částku přesáhnout, žalobce upřesnil, že mu byla přislíbena odměna za práci cca částka měsíčně, za tři měsíce, které odpracoval, tak jde o nevyplacenou mzdu anonymizováno výši částka, vedle nároku na náhradu na nevyplacenou mzdu jsou anonymizováno žalobce v sázce také úroky z prodlení (a to po celou dobu, co se anonymizována dvě slova vede), náklady na zmocněnce, a dále také náhrada za nemajetkovou újmu, které se žalobce může domáhat svým návrhem, který je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Současně upozornil, že s touto námitkou se již opakovaně vypořádal Nejvyšší soud, který ji v obdobných případech neshledal důvodnou.

10. Odvolací soud poté na základě odvolání žalobce přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že z části je důvodné odvolání žalobce.

11. Odvolací soud musí předeslat, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy, z nichž zjistil průběh posuzovaného anonymizováno vedeného Policií České republiky, Obvodní ředitelství policie obec I, anonymizováno, Odbor hospodářské kriminality, 3. oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. anonymizováno číslo číslo Odvolací soud se ztotožňuje se zásadním právním závěrem, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce anonymizováno, za nějž žalobci dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, náleží odškodnění v penězích. Posuzované anonymizováno bylo anonymizováno vztahu k žalobci zahájeno podáním anonymizována dvě slova dne datum a nebylo skončeno ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, kdy již trvalo 11 let a 3 měsíce.

12. Při určení samotné základní částky, však postupoval soud prvního stupně nesprávně, když s odvoláním na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. stanovisko NS vycházel z částky částka ročně (v poloviční výši za první dva roky anonymizováno), odvolací soud shledal v tomto smyslu učiněnou námitku žalobce důvodnou. Nejvyšší soud v uvedeném stanovisku dospěl k závěru, že poměrům země odpovídá, pohybuje-li se základní částka odškodnění v rozmezí mezi částka až částka za jeden rok řízení. Odvolací soud vzhledem ke skutečnosti, že posuzované anonymizováno je teprve první fází anonymizována dvě slova (fáze prověřování) a trvá již více než 10 let, dospěl k závěru, že základní částka za jeden rok anonymizováno zvolená soudem prvního stupně při samé spodní hranici rozpětí uváděného Nejvyšším soudem neodpovídá v tomto případě délce posuzovaného anonymizováno a měla být stanovena na částka (v poloviční výši za první dva roky anonymizováno). Základní částka odškodnění, kterého by se žalobci mělo dostat, tedy činí za dobu 11 let a 3 měsíců (od datum do datum) částka (tj. 2x částka, 9x částka, 3 x částka).

13. Při hodnocení jednotlivých kritérií stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. se odvolací soud plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že anonymizováno bylo složité po stránce skutkové i procesní s ohledem na vysoký počet poškozených, potřebu zajištění mnoha důkazů i cestou dožádání do ciziny (Slovensko, Rumunsko, Vietnam), zjištění místa pobytu některých poškozených, potřebu překladů a tlumočení spojenou s cizím prvkem, s ohledem na původní i změněnou právní kvalifikaci prověřovaného jednání. Složitost anonymizováno zahrnuje krom složitosti věci samé také počet instancí, v nichž byla věc řešena, anonymizováno věci bylo rozhodováno orgány anonymizováno, státního zastupitelství i Ústavním soudem. Soud prvního stupně tedy dospěl ke správnému závěru, že složitosti věci odpovídá snížení základní částky o 35%.

14. Nesprávně naopak soud prvního stupně postupoval při hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c/ zákona č. 82/1998 Sb.), když zvýšil základní částku o 5%, neboť žalobcem, resp. jeho zástupcem byla podána řada stížností, námitek a jiných podání směřujících ke zkrácení délky anonymizováno. Judikatura je ustálena v závěru, že skutečnost, že se účastník nepřiměřeně dlouze vedeného anonymizováno pokusil o odstranění jeho průtahů podáváním stížností, neznamená automaticky, že by mu mělo být přiznáno odškodnění anonymizováno vyšším rozsahu než účastníku, který si na průtahy v anonymizováno nestěžoval. V konkrétním případě však může dojít ke zvětšení újmy (frustrace) účastníka anonymizována dvě slova kterém dochází k průtahům navzdory úspěšným stížnostem na ně (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K tomu, aby soud přistoupil ke zvýšení základní částky v situaci, kdy účastník anonymizováno využíval dostupné prostředky k odstranění průtahů, dle citované judikatury nepostačuje bez dalšího jen prokázání toho, že účastník o odstranění průtahů sám aktivně usiloval, ale musí být rovněž prokázáno, že v důsledku marných pokusů o odstranění průtahů narůstala frustrace poškozeného z délky anonymizováno. Je přitom povinností poškozeného tvrdit a prokazovat, že k takovému nárůstu frustrace došlo. V tomto případě ovšem žalobce takové tvrzení neprezentoval, a ani z provedených důkazů nelze dovodit, že by ke zvětšení frustrace u žalobce došlo. V anonymizováno nebyl předložen žádný důkaz o tom, jak délku anonymizováno subjektivně prožíval sám žalobce, žádné z předložených podání, která směřovala k odstranění průtahů, není psáno samotným žalobcem, všechny sepsal jeho právní zástupce hromadně za více poškozených. Není přitom povinností soudu při absenci tvrzení o nárůstu frustrace poučovat žalobce dle § 118a o. s. ř. o tom, že může dosáhnout vyššího odškodnění, pokud bude tvrdit, že v souvislosti s jím podávanými podněty proti nečinnosti, u něho došlo i ke zvětšení frustrace, tím by soud porušil zásadu rovnosti stran. Nelze přitom přisvědčit tvrzení žalobce, že se anonymizováno navýšení základní částky z důvodu jednání poškozeného v obdobných anonymizováno vyslovil Nejvyšší soud v rozhodnutích sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka. V nich Nejvyšší soud pouze nižším soudům uložil zabývat se daným kritériem, nepředjímal však, k jakému výsledku mají dospět. K názoru, že navýšení základní částky anonymizováno chování poškozeného není důvod, přitom dospěl v naprosto obdobném případě i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Je pravdou, že v některých rozhodnutích Městský soud v Praze anonymizováno chování poškozeného základní částku zvýšil (např. v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací), avšak v nich se omezil na pouhé konstatování, že podání proti nečinnosti mohlo zvýšit frustraci poškozeného, aniž se blíže věnoval otázce, zda k tomu skutečně došlo. Odvolací soud tedy shledal námitku žalované, že soud prvního stupně neměl zvyšovat základní částku anonymizováno chování poškozeného, důvodnou, naopak za nedůvodnou považoval odvolací námitku žalobce směřující k dalšímu zvýšení základní částky z tohoto důvodu.

15. Správně soud prvního stupně hodnotil postup orgánů veřejné moci v posuzovaném anonymizováno (§ 31a odst. 3 písm. d/ zákona č. 82/1998 Sb.) Odvolací soud anonymizováno shodě s ním shledal, že postup orgánů činných v anonymizována dvě slova neodpovídal procesním pravidlům, ostatně tento postup v posuzovaném anonymizováno podrobil kritice i Ústavní soud v nálezu sp. zn. ústavní nález, šetření trestních anonymizováno byla neorganicky roztříštěna, docházelo k průtahům, i po nálezu Ústavního soudu byla věc znovu odložena a toto rozhodnutí bylo následně znovu zrušeno. Teprve poté došlo k určitému posunu, věc byla řešena komplexně, avšak byla usnesením stát. instituce dne datum znovu odložena a toto usnesení bylo dne datum znovu zrušeno. Orgány činné v anonymizována dvě slova se svým postupem na délce anonymizováno významně podílely, z tohoto důvodu bylo zcela na místě základní částku odškodnění zvýšit o 40 %. Soud prvního stupně správně zohlednil, že postup orgánů veřejné moci přispěl k celkové délce anonymizováno vyšší měrou než složitost věci, proto základní částku odškodnění z důvodu postupu orgánů veřejné moci zvýšil o 40% a z důvodu složitosti věci snížil o 35%. K dalšímu zvýšení z tohoto důvodu až na 50%, jak navrhoval žalobce, však již odvolací soud důvody neshledal stejně jako Městský soud v Praze v obdobných anonymizováno v rozsudcích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nebo ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

16. Při hodnocení významu anonymizována dvě slova poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. e/ zákona č. 82/1998 Sb.) poukázal soud prvního stupně přiléhavě na to, že posuzované anonymizována dvě slova prověřování) není řízením, u něhož se vyšší význam presumuje, anonymizováno vztahu k žalobci se nejedná o anonymizována dvě slova, v němž by byl obviněným, byl zbaven osobní svobody, nejde ani o pracovně právní spor, ani o jiné anonymizováno, či hledisko (věk, anonymizována dvě slova), s nímž by byl dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. stanovisko NS spojen vyšší význam anonymizována dvě slova žalobce jde o anonymizováno o náhradu škody, zaplacení finanční částky, jehož význam shledal odvolací soud shodně jako soud prvního stupně standardním, základní částku odškodnění na základě tohoto kritéria proto ani nesnížil, ani nezvýšil.

17. Důvod anonymizováno snížení základní částky neshledal odvolací soud ani anonymizováno možnou sdílenou újmu. Byť v posuzovaném anonymizováno vstupovalo více poškozených, z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by tito poškození měli bližší vztah a v anonymizováno se podporovali, a tak způsobenou újmu sdíleli.

18. Za nedůvodnou považoval odvolací soud námitku žalované, že výše odškodnění měla být limitována částkou částka. Jak žalobce vysvětlil, v jeho případě měla činit měsíční odměna částka a při třech měsících práce tak jeho nárok činil částka, k tomu vznikl žalobci i nárok na úroky z prodlení a případné další nároky na náhradu nákladů anonymizováno apod. V anonymizována dvě slova lze přitom nárok poškozeného uplatnit až do doby prvního hlavního líčení. V rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Nejvyššího soud vyslovil obecný závěr, že při poskytování relutárního zadostiučinění za anonymizováno, jež trvalo nepřiměřeně dlouho, není důvodné, aby výše zadostiučinění značně přesahovala výši plnění, jež bylo předmětem průtahového anonymizováno, současně ale zdůraznil, že základní zásadou vypořádání nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. je individuální posouzení nároku a uvedená limitace se uplatní tam, kde by se při výpočtu na základě stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. stanovisko NS došlo ke zjevně nepřiměřenému peněžitému zadostiučinění. V tomto projednávaném případě však k nepřiměřenému rozdílu mezi nárokem, který mohl žalobce uplatnit (částka tj. více než částka s úroky z prodlení od roku rok) a základní částkou, jak ji určil odvolací soud (částka) žádný nepřiměřený rozpor není.

19. V celkovém výsledku tak odvolací soud základní částku odškodnění částka po snížení o 35% z důvodu složitosti anonymizováno a po zvýšení o 40% z důvodu postupu orgánů činných v anonymizována dvě slova zvýšil o 5 %, žalobci by tak mělo náležet odškodnění anonymizováno výši částka. Vzhledem k tomu, že žalobci bylo již předcházejícím rozsudkem přiznáno částka s příslušenstvím, přiznal mu odvolací soud ještě částku částka úrokem z prodlení anonymizováno výši 8,5% ročně od datum do zaplacení. V tomto smyslu proto odvolací soud dle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil žalobcem napadený zamítavý výrok II., anonymizováno zbývající části shledal odvolací soud zamítavý výrok věcně správným včetně požadované renty do budoucna, kterýžto požadavek nemá v zákoně č. 82/1998 Sb. oporu. Věcně správným shledal odvolací soud i vyhovující výrok I. napadený odvoláním žalované a jako takový jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. Vzhledem k změně napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud jak o nákladech odvolacího anonymizováno, tak i o nákladech anonymizováno před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). V obou případech odvolací soud vyšel z § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobci, který byl úspěšný se svým požadavkem na náhradu nemajetkové újmy, právo na plnou náhradu nákladů anonymizováno. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, odměna advokáta se v těchto případech vypočte z tarifní hodnoty stanovené po datum podle ustanovení pr. předpisu, tj. z částka, a činí částka. Před soudem prvního stupně vykonal právní zástupce žalobce čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření anonymizováno věci ze dne datum a účast u jednání dne datum), za které mu náleží odměna dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu anonymizováno výši částka (4 x částka), a jeden úkon (účast při vyhlášení rozsudku dne datum), za který mu náleží odměna dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu anonymizováno výši částka, dále mu náleží pět paušálních náhrad po částka dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, 21% DPH v částce částka a náhrada soudního poplatku částka, celkem náhrada nákladů před soudem prvního stupně činí částka. Před odvolacím soudem právní zástupce žalobce vykonal tři úkony právní služby (podání odvolání, vyjádření k odvolání žalované a účast u jednání), proto mu náleží odměna částka, paušální náhrada částka a 21% DPH v částce částka celkem náhrada nákladů odvolacího anonymizováno činí částka. Za anonymizováno před soudy obou stupňů tak žalobci náleží náhrada nákladů anonymizována dvě slova výši částka Odvolací soud žalobci nepřiznal požadovanou odměnu advokáta za podání ze dne datum, kterým žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované. Zákon číslo Sb. v § 31 odst. 4 jasně stanovuje, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Je sice pravdou, že předžalobní uplatnění nároku dle zákona č. 82/1998 Sb. naplňuje obdobný účel jako předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. anonymizováno standardním občanskoprávním anonymizováno, ale tím se nic nemění na tom, že znění § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. je zcela jednoznačné, pročež za tento úkon nelze přiznat náhradu nákladů zastoupení. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, pokud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).