70 CO 321/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D., sídlem adresa, o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení předmětné částky s tím, že jako příspěvková organizace zřízená anonymizována dvě slova – stát. instituce je povinna poskytovat anonymizována dvě slova. Protože nemá jiné zdroje financování, potřebuje k zajištění své činnosti značné finanční prostředky ze zdravotního pojištění, které dle jejího názoru mají odpovídat alespoň účelně vynaloženým nákladům. Toto při poskytování anonymizováno pojištěncům žalované není splněno, a žalobkyně tak požaduje po žalované doplatek těchto nákladů za rok rok. Mezi účastnicemi byla dne datum uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených anonymizována dvě slova číslo, jejíž forma a obsah v podstatném ohledu vychází z vyhlášky o rámcových smlouvách i jejích příloh. Pro rok rok strany uzavřely úhradové dodatky a to dne datum rozhodnutí dodatek spisová značka a dne datum rozhodnutí dodatek spisová značka. Reálně účelně vynaložené náklady na akutní anonymizována dvě slova poskytnuté pojištěncům žalované v roce rok činily částka, na základě uzavřených dodatků jí však žalovaná na tuto anonymizováno uhradila jen částka. Předmětem této žaloby je tak rozdíl obou částek. Žalobkyně poukázala na své výjimečné postavení díky infekční klinice, která je centrálním pracovištěm pro léčbu závažných nákaz, a dále na standardní problémy v zdravotnictví, zejména na nedostatečnou lůžkovou anonymizováno v důsledku nedostatku anonymizována dvě slova, nedostatečnou kapacitu navazující dlouhodobé anonymizováno, navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví a zaobírala se i dopady anonymizována dvě slova anonymizováno na plánovanou anonymizováno o anonymizováno žalobkyně a na cash flow žalobkyně.

3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací (dle zřizovací listiny z datum rozhodnutí, číslo jednací číslo spisová značka), poskytující mimo jiné i anonymizována dvě slova pojištěncům žalované. Účastníci dne datum uzavřeli ve smyslu ustanovení pr. předpisu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených anonymizováno číslo číslo, na jejímž základě žalobkyně pojištěncům žalované poskytovala v předmětném období sjednané anonymizována dvě slova a žalovaná je měla v mezích smlouvy hradit. Podle čl. IX. bodu 1. smlouvy se právní vztahy mezi účastníky v otázkách neupravených právním předpisy veřejného zdravotního pojištění ohledně poskytování hrazených anonymizováno či smlouvou řídí obchodním zákoníkem. Pro rok rok uzavřeli účastníci dne datum úhradový dodatek pro rok rok, v němž v souladu s úhradovou ustanovení pr. předpisu sjednali, že hrazené anonymizováno poskytované v daném roce pojištěncům žalované budou hrazeny dle dodatku tak, že výše úhrady bude zahrnovat individuálně smluvně sjednanou složku úhrady, úhradu formou případového paušálu a ambulantní složku úhrady, přičemž referenčním obdobím byl rok rok. V jednotlivých článcích úhradového dodatku byly podrobně nastaveny způsoby určení výše jednotlivých úhrad a účastníci se dohodli na předběžné měsíční úhradě ve výši částka. Vypořádání předběžných úhrad mělo být provedeno stejně jako regulační mechanismy do datum. Ostatní dodatky upravovaly obdobným způsobem výpočet úhrad v dalších segmentech anonymizována dvě slova poskytovaných žalobkyní. Při jednání účastníků dne datum žalobkyně poukázala na vývoj objemu anonymizována dvě slova a na překročení smluvního limitu pro zvlášť účtovatelný léčivý přípravek a žádala o jeho zohlednění ve vyúčtování, což žalovaná navrhla řešit po vyhotovení vyúčtování v rámci vypořádání námitek. Žalovaná uhradila žalobkyni na základě vyúčtování ze dne datum na úhradu za anonymizována dvě slova (jeden z vyúčtovaných segmentů) o její pojištěnce celkem částku částka. Námitky proti vyúčtování tohoto segmentu poskytované anonymizováno žalovaná nepodala. Při jednání dne datum nebyly řešeny žádné námitky ani požadavky ohledně vyúčtování anonymizována dvě slova.

4. Vzhledem k vznesené námitce promlčení ze strany žalované dospěl soud prvního stupně po právním posouzení podle § 3028 o. z. (ve znění zák. č. 89/2012 Sb.) k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky dne datum má charakter smlouvy rámcové, která předpokládala, že k ní budou pro jednotlivé roky uzavírány dodatky, v nichž bude sjednáno konkrétní plnění. Nárok na úhradu anonymizována dvě slova tedy dle soudu prvního stupně vznikl žalobkyni až v souladu s uzavřením dodatku pro rok rok, tedy za účinnosti nového občanského zákoníku, a právní vztahy vzniklé na jeho základě se již tedy řídí jím. Soud prvního stupně dovodil, že vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne datum, právo na úhradu anonymizováno se promlčelo ve tříleté promlčecí lhůtě dle § 609 o. z. počítané od datum, kdy žalobkyně vyhotovila a zaslala žalované vyúčtování, neboť dnem datum marně uplynula doba, v níž se mohla žalobkyně domáhat svého nároku.

5. Soud prvního stupně se přes závěr o promlčení žalobního nároku zabýval i jeho oprávněností (pro případ, že by soudy vyššího stupně promlčení neshledaly) a po právním posouzení podle ustanovení pr. předpisu jej posoudil jako nedůvodný. Dospěl k závěru, že na právní vztah účastníků lze aplikovat závěry anonymizováno i Nejvyššího soudu, podle nichž úhradová vyhláška dle uvedených ustanovení významným způsobem dotváří podmínky pro podnikání v oblasti poskytování anonymizována dvě slova a ve vztahu k jejich poskytovatelům vymezuje právní rámec rozhodný pro realizaci jejich práva podnikat. Z povahy věci již samotné uzavření úhradového dodatku ke zvláštní smlouvě, v němž byl ujednán způsob stanovení ceny anonymizována dvě slova, vylučuje protiústavní zásah do práva podnikat, i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny anonymizována dvě slova nepokrýval ani nezbytné náklady na jejich poskytnutí, neboť žalobkyně tak učinila ze svobodné vůle poté, co při využití svých potřebných schopností (§ 5 odst. 1 o. z.), které lze u ní vzhledem k její profesionalitě důvodně předpokládat, odborně a kompetentně zhodnotila podmínky v návrhu obsažené. Ke stejnému závěru došel soud i ve sporu mezi účastníky ohledně úhrady za rok rok. Žalobkyně navíc ani netvrdila, že by jakkoliv po provedeném vyúčtování proběhlo nějaké jednání ohledně výše úhrad za anonymizována dvě slova v roce rok, když ze zápisu z jednání ze dne datum je zřejmé, že jeho předmětem byly jen platby za ambulantní anonymizováno, překročené preskripce a překročení vykazování jednoho z výkonů. Ostatní neprovedené důkazy označil za nadbytečné. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení pr. předpisu 6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž vytkla soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení. Nesouhlasila s tím, že by její nárok byl promlčen. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených anonymizováno číslo anonymizováno číslo ze dne datum nelze podle ní považovat za tzv. rámcovou smlouvu, která stanoví základní pravidla pro ostatní realizační smlouvy, za které soud prvního stupně označil jednotlivé dodatky, a dovodil, že až na základě dodatků vznikají ujednání o konkrétních plněních. I kdyby k uzavření dodatku nedošlo, stále by existovala povinnost žalované hradit žalobkyní poskytnuté anonymizována dvě slova právě na základě rámcové smlouvy, a to podle vyhlášky. Úhradový dodatek může sjednat jen odlišný způsob úhrady od způsobu stanoveného vyhláškou a není jím dotčena existence vzájemného závazkového vztahu založeného rámcovou smlouvou, která navíc ani nesplňuje základní znaky rámcových smluv. Na právní vztahy založené rámcovou smlouvou je třeba v souladu s § 3028 o. z. aplikovat právní úpravu platnou v době uzavření smlouvy, přičemž smluvní vztah byl založen v režimu obchodního zákoníku, od čehož nebylo možné se odchýlit vzhledem k ustanovení pr. předpisu Podle § 397 obch. zák. je promlčecí lhůta čtyřletá. Rozhodným okamžikem pro počátek běhu promlčecí doby je dle žalobkyně datum doručení konečného vyúčtování, jak správně dovodil soud prvního stupně. Dále žalobkyně namítla, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil vztah předmětného smluvního vztahu, který je regulován úhradovou ustanovení pr. předpisu, o cenách, tak, že úhrada sjednaná dle ustanovení pr. předpisu o cenách. Nesprávně také dle jejího názoru aplikoval na tuto věc judikaturu vztahující se sice k úhradám za anonymizována dvě slova, ovšem v jí řešených věcech byly na rozdíl od této věci sjednány ceny za poskytnuté anonymizováno mezi poskytovatelem anonymizováno a zdravotní pojišťovnou individuálně. Ve vztahu žalobkyně a žalované je však autonomie vůle stran omezena tím, že jejich smluvní vztah podléhá právnímu režimu založenému rámcovou smlouvou dle vyhlášky o rámcových smlouvách, povinnému podřízení se obchodnímu zákoníku a nakonec úhradové vyhlášce. Hlavním účelem úhradového dodatku je stanovit způsob, jak bude probíhat průběžná úhrada podléhající následnému vyúčtování v limitech vyhlášky, tj. jaké zálohové platby bude žalovaná žalobkyni průběžně poskytovat. V rámci dohodovacího řízení mezi účastnicemi pro rok rok byla fakticky úhrada podřízena úhradové vyhlášce a ke sjednání individuálně sjednané složky úhrady nedošlo (a ani nemohlo dojít, protože její sjednání mohlo narážet na možný rozpor s pojistnými plány, který by způsoboval neplatnost takového ujednání). Samo vyúčtování pak pouze vyčísluje úhradu za poskytnuté anonymizována dvě slova pojištěncům žalované v souladu s úhradovými autoritativně nastavenými mechanismy. Nastal tak dle žalobkyně stav, kdy její podnikání bylo protiústavně omezeno státní cenovou regulací, a bylo tak i narušeno její legitimní očekávání úhrady za řádně poskytnutou anonymizována dvě slova ve výši alespoň nutně vynaložených nákladů. Podstatné podle žalobkyně je, že poskytla pojištěncům žalované anonymizována dvě slova, a tedy po právu žádá úhradu nezbytně nutně vynaložených nákladů v ceně obvyklé, neboť jinak by byla systémově přenášena povinnost hradit tyto náklady na poskytovatele anonymizováno. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně aby rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná se ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně ztotožnila se skutkovým i právním závěrem soudu prvního stupně. Účastnice se dohodly na ocenění anonymizována dvě slova v úhradových dodatcích pro rok rok, a pokud žalobkyně posoudila sjednané závazky uzavřené s žalovanou jako pro ni nevýhodné, je to jen důsledek rizika podnikání žalobkyně (§ 5 o. z.), které nese jako profesionál v oblasti poskytování anonymizována dvě slova. Ujednání ohledně ocenění anonymizována dvě slova vycházela z úhradové vyhlášky vydané v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění a na základě závěrů dohodovacího řízení, a tedy byla vůči žalobkyni přiměřená. Co se týká promlčení, závazek žalované uhradit anonymizována dvě slova poskytnuté pojištěncům žalované za konkrétních podmínek pro rok rok vznikl nepochybně až úhradovým dodatkem ze dne datum, do té doby neexistoval, a tedy se řídí právní úpravou dle nového o. z. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování a úhradě hrazených anonymizováno a úhradový dodatek pro rok rok. V něm byla sjednána výše úhrad a regulačních omezení odkazem na úhradovou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 273/2015 Sb. Podle ní pak žalovaná na základě úhradového dodatku uhradila žalobkyni za poskytnuté anonymizována dvě slova v úseku anonymizována dvě slova částku částka. Žalobkyně neuvádí žádné anonymizováno, které by poskytla pojištěncům žalované a které by zůstaly neuhrazeny. Další platba požadovaná žalobkyní tedy jde nad rámec těchto ujednání s tím, že ocenění její anonymizováno nebylo dle žalobkyně adekvátní a tím mělo zasáhnout do jejího práva na svobodné podnikání. Úhradová vyhláška pro rok rok (žádnou vadu této vyhlášky žalobkyně nenamítala) zajistila úhradu veškerých nákladů nutně vynaložených na poskytování hrazených anonymizována dvě slova a stanovila výši jejich výpočtu standardně a bez jakékoliv nepřiměřené redukce či limitace, která by mohla zavdat úvahy o zásahu do práva na podnikání poskytovatelů. K námitkám žalobkyně ohledně zákona o cenách poukázala žalovaná na rozhodnutí NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, který dovodil, že zákon o cenách se na platby regulované podle zákona o veřejném zdravotním pojištění neuplatní, neboť představuje obecnou úpravu regulace cen, oproti speciální regulaci pro poskytování anonymizována dvě slova dle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Z platné právní úpravy nevyplývá žádný nárok na dorovnání nákladů poskytovatele anonymizována dvě slova tak, jak jej staví žalobkyně. Prostřednictvím systému veřejného zdravotního pojištění se poskytovatelům anonymizována dvě slova přiznává právo na paušalizované kompenzace za poskytnutou anonymizováno, nedohodnou-li se strany jinak. Z podstaty paušálních úhrad plyne zprůměrování nákladů, kterým se zjednodušuje administrativa a výpočet úhrad. Postup v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, úhradovou vyhláškou pro rok rok a smluvními ujednáními mezi stranami nepředstavuje zásah do práva žalobkyně na svobodné podnikání, a to i v případě, že by aplikací právní úpravy docházelo ke ztrátovému hospodaření žalobkyně. Podle žalované soud prvního stupně aplikoval na danou věc zcela aktuální a relevantní rozhodnutí jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu, a na jejich základě uzavřel, že úhradový dodatek umožnil stranám upravit způsob ocenění anonymizována dvě slova smluvně, a není to tedy zákonná regulace, co omezuje úhradu anonymizováno, ale svobodné ujednání žalobkyně a žalované. Dodatkem sjednaný odkaz na úhradovou vyhlášku pak dle žalované nelze ztotožňovat se situací, jako kdyby k uzavření dodatku nedošlo. Právní vztahy navíc mezi stranami připouštěly, aby vyúčtování úhrady bylo napadeno námitkami, pokud by jej měla žalobkyně za nesprávné. Ve vyúčtování úhrady za rok rok žalovaná výslovně poučila žalobkyni, aby se v případě odůvodněných námitek obrátila na místně příslušnou pobočku žalované, a upozornila, že v případě, že žalobkyně námitky ve lhůtě neuplatní, budou výsledky vyúčtování hrazených anonymizováno za rok rok brány za odsouhlasené. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

8. K uvedenému se vyjádřila žalobkyně tak, že odmítla, že by se s žalovanou dohodla jinak. Jiné možnosti, než odkaz na úhradovou vyhlášku, upravovala rámcová smlouva pěti způsoby, a to úhradou za anonymizováno výkony podle seznamu s bodovým ohodnocením, paušální úhradou, úhradou za registrované pojištěnce, platbou za anonymizováno a jiný způsob. Ani jeden z nich však nebyl použit. Mezi účastnicemi byly sjednány pouze paušální platby podle právních předpisů. Ústavně právní judikatura pak za protiústavní označuje stav, kdy aplikace právní úpravy znemožní návratnost nákladů vynaložených na poskytování anonymizována dvě slova. Žalovanou označená judikatura je podle ní nepřípadná, neboť řeší sice paušální úhrady, které však na rozdíl od této věci nepodléhaly vyúčtování. Navíc je třeba vidět rozdíl mezi poskytovateli anonymizována dvě slova a poskytovateli sociálních anonymizováno, jichž se judikáty uvedené soudem prvního stupně týkaly a s nimiž byla sjednána cena zcela individuálně. Je také dán rozdíl mezi těmito subjekty ve způsobu financování, neboť základním zdrojem příjmů poskytovatele anonymizována dvě slova je zdravotní pojištění na rozdíl od poskytovatelů sociálních anonymizováno, jejichž příjmy tvoří z podstatné části platby jejich klientů. Co se týká vyúčtování a námitek, ty nejsou způsobilé poukázat na nedostatečnou úhradu anonymizováno ve vztahu k vynaloženým nákladům.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo dle § 212 a § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

11. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Podle § 17 odst. 1 věty první zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených anonymizováno pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna země a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu, smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených anonymizováno lze uzavřít pouze pro anonymizována dvě slova, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Podle odst. 2 věty první a druhé cit. ustanovení smlouva podle odstavce 1. uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů anonymizováno pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených anonymizováno, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen„ veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí stát. instituce. Podle odst. 4 cit. ustanovení stát. instituce stanoví vyhláškou Seznam anonymizováno výkonů s bodovými hodnotami. Podle odst. 5 cit. ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených anonymizováno a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení anonymizováno Všeobecné zdravotní pojišťovny země a ostatních anonymizováno pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako anonymizováno smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je stát. instituce. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah stát. instituce z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji stát. instituce jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 120 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li stát. instituce, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad hrazených anonymizováno a regulační omezení na následující kalendářní rok stát. instituce vyhláškou. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení anonymizováno pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.

13. Podle ust. § 40 odst. 2 věty první zák. č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené anonymizováno pojištěncům, tyto poskytnuté anonymizováno ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1.

14. Podle ustanovení pr. předpisu pro hrazené anonymizováno poskytované poskytovateli lůžkové anonymizováno, s výjimkou hrazených anonymizováno poskytovaných poskytovateli následné lůžkové anonymizováno, poskytovateli dlouhodobé lůžkové anonymizováno a poskytovateli zvláštní lůžkové anonymizováno, se hodnota bodu, výše úhrad hrazených anonymizováno a regulační omezení stanoví v přílohách číslo k této vyhlášce. Pro hrazené anonymizováno poskytované poskytovateli následné lůžkové anonymizováno, poskytovateli dlouhodobé lůžkové anonymizováno a poskytovateli zvláštní lůžkové anonymizováno, hrazené paušální sazbou za jeden den anonymizováno nebo podle seznamu výkonů, se hodnota bodu, výše úhrad hrazených anonymizováno a regulační omezení stanoví v příloze číslo k této vyhlášce.

15. V první řadě odvolací soud zcela souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nárok žalobkyně bez ohledu na to, zda je či není důvodný, je promlčený. Již ze žaloby je zřejmé, že žalobkyně se na žalované nedomáhá nezaplacení závazku vyplývajícího ze vzájemných smluvních ujednání. Po celou dobu trvání řízení ani jedna z účastnic nesporovala, že by žalovaná neposkytla žalobkyni platby, ke kterým se zavázala úhradovými dodatky, tedy platby ve výši regulované úhradovou vyhláškou. Žalobní tvrzení poukazují na to, že žalobkyně poskytla pojištěncům žalované anonymizována dvě slova, na kterou vynaložila fakticky více nákladů, než jí bylo uhrazeno žalovanou, jež žalobkyni poskytla pouze sjednanou paušální cenu anonymizováno ve výši dle úhradové vyhlášky, která ale nebyla schopna ani pokrýt náklady žalobkyně, natož aby se žalobkyně dostala do zisku. Toto dorovnání vynaložených nákladů ale již není smluvně podloženo a nevyplývá ani z žádného právního předpisu, tedy na takovýto požadavek se nemůže vztahovat režim rámcové smlouvy založený na obchodním zákoníku. Kolik jí bude uhrazeno, se žalobkyně dozvěděla dnem doručení vyúčtování (datum), tedy ode dne následujícího, jak správně dovodil soud prvního stupně, mohla vůči žalované vznést svůj požadavek a od toho dne opravdu počala běžet obecná tříletá lhůta dle § 629 o. z. Ta však uplynula ještě před podáním této žaloby (dne datum), tedy nárok žalobkyně je opravdu promlčen.

16. Soud prvního stupně se pak dále velmi pečlivě (nad rámec své povinnosti s ohledem na svůj správný závěr o promlčení nároku) zabýval věcí samou a odvolací soud se zcela ztotožňuje s jeho skutkovým i právním závěrem, který je v souladu s již ustálenou judikaturou ohledně vlivu regulace cen na podnikání žalobkyně. Soud prvního stupně správně poukázal na specifika právního vztahu mezi žalobkyní jako poskytovatelem anonymizována dvě slova a žalovanou jako veřejnou zdravotní pojišťovnou zajišťující ve veřejném zájmu co nejširší poskytování bezplatné anonymizováno a současně limitovanou množstvím prostředků, které má k disposici. Správně tak uzavřel (se správným odkazem na judikaturu Ústavního soudu), že tuto oblast je třeba regulovat, což zajišťuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, nicméně jsou dostatečně nastaveny podmínky i pro podnikání obou účastníků, a to právě možností sjednat jiný způsob určení výše úhrad. Úhradová vyhláška pak vychází z dohodovacího řízení anonymizována dvě slova pojišťoven a příslušných sdružení poskytovatelů, tedy jí určené hodnoty musí odrážet minimálně průměrnou cenu poskytovaných anonymizováno, kterou jsou poskytovatelé anonymizována dvě slova ochotni akceptovat. Odvolací soud se ztotožňuje i s tím, že pokud účastnice uzavřely úhradový dodatek, byť odkazující na úhradovou vyhlášku, jednalo se o dohodou účastníků stanovený způsob úhrady. Za správný považuje odvolací soud i závěr soudu prvního stupně, opřený o adekvátně použitou judikaturu, že pokud se žalobkyně za takové situace dostala do ztráty, jedná se o přípustné podnikatelské riziko. Žalobkyně ani nijak neprokazovala, že sjednání úhradového dodatku (a tedy ceny poskytovaných anonymizováno odkazující na úhradovou vyhlášku) bylo pro žalobkyni zvláště nevýhodné a postrádající rozumný důvod pro takové ujednání, či že by se bez zvláštního důvodu odchylovala od obvyklých podmínek sjednávaných v obdobných případech. Odvolací soud pak neshledává žádný důvod k odchýlení se od závěrů judikatury (na kterou opět správně a adekvátně odkázal soud prvního stupně) dovozující, že na regulaci cen anonymizována dvě slova nedopadá regulace zákonem o cenách, neboť úhradová vyhláška je ve vztahu k němu speciálním právním předpisem. V podrobnostech pak odvolací soud odkazuje pro stručnost na velmi podrobné, srozumitelné i přesvědčivé odůvodnění uvedených závěrů obsažené v napadeném rozhodnutí, s nímž (i s použitou judikaturou) se zcela ztotožňuje.

17. Vzhledem k uvedenému tedy odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s ustanovení pr. předpisu Úspěšné žalované odvolací soud přiznal náhradu nákladů, kterou určil jako odměnu advokáta za 2 úkony právní anonymizováno (vyjádření k odvolání žalobkyně a účast na jednání dne datum) po částka dle § 7 a § 11 odst. 1 a. t., náhradu jeho hotových výdajů 2 x po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši částka, tj. ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).