70 CO 332/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje s tím, že výše zamítaného nároku na náhradu nemajetkové újmy činí částka s příslušenstvím.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku částka, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, částky částka s příslušenstvím, smluvní pokuty částka s příslušenstvím a nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl, že žalobkyně je povinna na nákladech řízení žalované zaplatit částku částka (výrok II.).

2. Žaloba vycházela z tvrzení, že žalobkyně dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení a osazení oken a dveří za cenu částka. Dílo bylo zhotoveno dne datum a předávací protokol byl sepsán dne datum. Žalobkyně v předávacím protokolu odkázala na e-mail ze dne datum, ve kterém uplatnila vady díla. Za vadu považovala rozbitý zámek vstupních dveří, které se nedaly déle než týden otevřít (tato vada byla odstraněna datum), dalšími vadami byl sklon parapetů, stékání vody z parapetů na zeď, tenká vrstva omítky okolo parapetů, barva sítě proti hmyzu odlišná od objednávky, nefunkčnost sítí proti hmyzu, poškození laku okenních rámů a oken, příliš nízké osazení venkovních dveří, z venkovní strany je nedostatečné vyplnění prostoru pěnou, transparentní silikon na oknech nehodící se k hnědým rámům oken. Žalovaná v dopise ze dne datum žalobkyni oznámila, že reklamaci neuplatnila řádně, proto žalobkyně z opatrnosti uplatnila reklamaci ještě doporučeným dopisem ze dne datum. Na tuto reklamaci bylo odpovězeno, že reklamace již byla podána a žalovaná nechápe, proč ji žalobkyně podává znovu. Reklamaci vad tedy žalobkyně považovala za řádnou a včasnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka představující slevu z kupní ceny díla, dále částky částka jako smluvní pokuty za prodlení žalované se zhotovením díla za období od datum do datum (po započtení již poskytnuté slevy částka), dále částky částka za prodlení s odstraněním vad od datum do podání žaloby dne datum, rovněž se domáhala nemajetkové újmy ve výši částka denně za úmyslný zásah do jejího práva na užívání bytu v důsledku instalace nefunkčních dveří v celkové částce částka.

3. Soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že žalobkyně se žalovanou dne datum uzavřely smlouvu o dílo (zhotovení a montáž oken a dveří). Ve smlouvě si strany sjednaly formu reklamace, tak že ta musí být podána písemně doporučeným dopisem. Žalovaná dílo zhotovila dne datum, avšak s vadou vchodových dveří, ty byly opraveny dne datum. Žalobkyně proto musela do datum užívat jiný než hlavní vchod do domu. Žalobkyně dne datum nepodepsala předávací protokol a ponechala si ho u sebe, podepsán byl až následně, kdy jako datum sepsání je uveden den datum, v textu protokolu je ale odkazováno na e-mail ze dne datum. V e-mailu ze dne datum žalobkyně uvedla, že požaduje cenu s díla s ohledem na vadné dveře, okna se jí sice líbí, ale jsou tam drobné nedostatky, které uvedla v příloze, požadovala poskytnutí slevy. Žalovaná žalobkyni dne datum vystavila dobropis na částku částka a částku částka žalobkyni vyplatila. Doporučený dopis, ve kterém žalobkyně písemně uplatnila reklamaci vad, zaslala žalované dne datum. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně konstatoval, že dílo bylo připraveno k předání nejpozději dne datum, od tohoto dne pak bylo v dispozici žalobkyně a ta jej také užívala. Vady díla vytkla žalobkyně poprvé v e-mailu ze dne datum, tedy téměř po dvou měsících. Ve formě, kterou si strany k podání reklamace sjednaly, tj. písemně doporučeným dopisem, pak žalobkyně vady vytkla až v květnu rok. Soud prvního stupně aplikoval § 2618 a § 2629 občanského zákoníku a shledal, že žalobkyně neuplatnila vady díla včas. Z toho důvodu žalobu co do nároku na slevu z ceny díla ve výši částka a co do částky částka za prodlení s odstraněním vad zamítl. K nároku na zaplacení částky částka za prodlení s dokončením díla od datum do datum soud prvního stupně uvedl, že žalovaná nemohla být od dne datum v prodlení s dokončení díla, neboť jí žalobkyně odmítla poskytnout součinnost a podepsat protokol o předání díla. Žalovaná již žalobkyni poskytla částku částka jako kompenzaci za prodlení s dokončením díla v souvislosti s vadou vchodových dveří, což převyšuje částku odpovídající smluvní pokutě za prodlení s dokončením díla v rozsahu jednoho týdne. Proto i tento nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl. Při posouzení nároku na náhradu nemajetkové újmy vyšel soud prvního stupně z § 2956 občanského zákoníku, dle kterého nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniká při zásahu do přirozených práv člověka dle první části občanského zákoníku. Nemožnost užívat po dobu jednoho týdnu hlavní vchod do domu dle soudu prvního stupně nepředstavovala zásah do přirozených práv žalobkyně takové intenzity, aby odůvodňovala přiznání náhrady nemajetkové újmy. Z toho důvodu také tento nárok zamítl.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Zopakovala, že dílo mělo být zhotoveno dne datum, bylo ale zhotoveno vadně, hlavní vada bránící užívání díla spočívala v tom, že vstupní dveře z důvodu nefunkčního zámku nebylo možné užívat, ke zhojení této vady sice došlo datum, avšak ani v tento den dle žalobkyně nenastaly účinky převzetí díla. Žalobkyně fakticky převzala předávací protokol, avšak z důvodu toho, že dílo nebylo provedeno řádně, oznámila žalované, že k podpisu předávacího protokolu dojde až po konzultaci s třetí osobou ohledně vad, žalovaná tento postup nerozporovala. K zákonem předvídané prohlídce dle § 2104 občanského zákoníku, které byl přítomen Ing. jméno příjmení (otec žalobkyně), došlo datum, čehož si byla žalovaná vědoma a sama požadovala datovat převzetí díla k datum. Žalobkyně s tímto datem souhlasila s tím, že v předávacím protokolu uvedla odkaz na e-mail ze dne datum se soupisem vad a s požadavkem slevy. Závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně vady poprvé vytkla až téměř po dvou měsících od převzetí díla, je dle žalobkyně tedy založen na nesprávně zjištěném skutkovém stavu. Soudu prvního stupně proto vytkla, že nevzal v úvahu, že k předání díla došlo až ke dni datum po předchozí prohlídce díla, kdy neprovedl důkazy, z nichž tato skutečnost vyplývá (výslech jméno příjmení a videonahrávka vad). Za pochybení soudu prvního stupně považovala i to, že se nevypořádal s vadou vrypů v okenních rámech, které dosahují délky i přes jeden centimetr a zásadně narušují estetičnost oken a v budoucnu mohou mít vliv i na životnost oken. Žalobkyně nepovažovala za podstatné, že v e-mailu ze dne datum na vady upozornila smířlivým tónem a odmítla, že by vady vytčené v e-mailové komunikaci ze dne datum byly jen drobné. Soud prvního stupně dle žalobkyně také nezohlednil, že dne datum žalovaná uvedla, že žalobkyně řádně neuplatnila reklamaci, na tento popud podala žalobkyně reklamaci v květnu rok, kde znovu uvedla veškeré vady, a na toto opětovné podání reklamace jí bylo žalovanou sděleno, že již své vady v reklamaci uplatnila. Dle žalobkyně tak byla reklamace s vytčením vad v předávacím protokolu žalovanou považována za řádnou. K požadované nemajetkové újmě žalobkyně uvedla, že se jí domáhala v důsledku velikých obtíží, které jí byly způsobeny při užívání nemovitosti z důvodu nefunkčnosti dveří. Nemožnost otevření vchodových dveří dostala žalobkyni a její rodinu do situace, kdy jediná přístupová cesta do bytu byla přes zadní dveře umístěné v dětském pokoji vedoucí do sousedního domu, které jsou určeny jako nouzový přístup k hlavnímu rozvodu elektřiny a uzávěru vody ve sklepě v případě havárie. Další možností bylo ještě využít žebřík a vcházet a vycházet z domu přes okna. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání zopakovala, že dne datum dodala žalobkyni objednané dílo, s ohledem na vadu díla v podobě nefunkčního zámku dveří došlo k předání díla dne datum, kdy byl zámek vyměněn. Reklamaci (dle žalované nedůvodnou) z roku rok tedy dle žalované nelze hodnotit jinak, než jako zjevně opožděnou a nároky z toho vyplývající jako nedůvodné. Ohledně nároku na zaplacení částky částka žalovaná uvedla, že nelze požadovat slevu z ceny vadného díla a současně požadovat též dílo opravit. Byla to naopak žalobkyně, kdo byl v prodlení s převzetím díla. Žalovaná odmítla, že by na okenních rámech byly vrypy, o kterých hovořila žalobkyně, dle žalované se jednalo pouze o estetické otlačeniny po původních pružinách (požadovaných žalobkyní) uchycujících sítě do oken, nejde o vrypy či jiná poškození okenních rámů. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Uzavření smlouvy o dílo ze dne datum, jejímž předmětem bylo zhotovení a osazení oken a dveří za cenu částka, bylo mezi účastníky nesporné. V čl. VIII. smlouvy o dílo bylo sjednáno, že reklamace vad musí být provedena doporučeným dopisem. příjmení rovněž bylo, že k dodání díla došlo dne datum, kdy ale nebylo možno otevírat namontované dveře, vada byla odstraněna dne datum.

8. Po právní stránce byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předmětem díla byla úprava stavby, tudíž jsou na uzavřenou smlouvu o dílo aplikovatelné i §§ 2623 až 2630 občanského zákoníku.

9. Dle § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle § 2618 občanského zákoníku soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Dle § 2628 občanského zákoníku objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

10. Soud prvního stupně z provedeného dokazování zjistil, že dne datum žalovaná odstranila vadu díla, která bránila otevírání dveří a tím i užívání celého díla. Od tohoto okamžiku bylo dílo schopno sloužit svému účelu a ve smyslu § 2605 občanského zákoníku bylo dílo dokončeno. Žalobkyni tak vznikla povinnost dílo převzít, jak správně uvedl soud prvního stupně. Dokončení díla dne datum je tak rozhodným okamžikem pro počátek lhůty k vytčení vad díla. Ani výskyt drobných vad, které nebránily užívání díla, by nedával dle § číslo žalobkyni právo převzetí odmítnout. Žalobkyně sama v e-mailu ze dne datum zmiňuje (vedle již odstraněné vady dveří) další„ drobné problémy“. Prodlení s podpisem předávacího protokolu, který žalobkyně odůvodňovala tím, že chtěla, aby dílo posoudil její otec, jde k tíži žalobkyně, které nic nebránilo, aby nezávislé posouzení zajistila již k datu odstranění vady, když dílo (s vadou) bylo namontováno již datum. Za den předání díla tak nelze považovat až datum, kdy si dle tvrzení žalobkyně měl dílo zkontrolovat její otec. Soud prvního stupně proto nepochybil, když otce žalobkyně nevyslechl.

11. Z časového určení vymezeného v § 2618 občanského zákoníku k vytčení vad„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, půjde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů (k tomu viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, které byly sice publikovány za účinnosti starého občanského zákoníku, výklad pojmu„ bez zbytečného odkladu“ však lze aplikovat i na právní úpravu aktuální). Rovněž skryté vady staveb je třeba dle § 2629 občanského zákoníku vytknout bez zbytečného odkladu, v tomto případě však vady, které žalobkyně vytýkala nelze posoudit jako vady skryté, když šlo o vady, které bylo možno zjistit při běžné prohlídce.

12. Oznámila-li v posuzované věci žalobkyně žalované vady díla teprve po téměř dvou měsících (e-mailem ze dne datum) poté, kdy bylo dílo předáno a vady bylo možno zjistit (datum), pak nelze mít za to, že tak učinila bez zbytečného odkladu, nedodržela tudíž zákonem požadovanou lhůtu a práva z odpovědnosti za vady jí nelze přiznat. Je nutno rovněž zdůraznit, že ve smlouvě o dílo byla k vytčení vad sjednána forma doporučeného dopisu, tuto formu e-mail ze dne datum neměl, nebylo by jej tedy možné považovat za řádné vytčení vad, ani pokud by byl zaslán v odpovídající lhůtě. Pro úplnost nutno dodat, že vrypy v okenních rámech, jejichž opomenutí soudu prvního stupně žalobkyně vytýká, v e-mailu ze dne datum žalobkyně neuváděla. Z důkazů provedených soudem prvního stupně vyplynulo, že další vytčení vad žalobkyně učinila dopisem ze dne datum (zaslaným prostřednictvím pojišťovny D. A. S.), o němž nebylo prokázáno, že byl zaslán sjednanou formou doporučeného dopisu, nicméně i pokud by byl touto formou zaslán, je časový odstup od dokončení díla již tak velký, že nelze tento dopis považovat za včasné vytčení vad. Řádné vytčení vad žalobkyně učinila až doporučeným dopisem ze dne datum, ten však byl již zcela zjevně opožděný.

13. Soud prvního stupně tak zcela správně uzavřel, že žalobkyně neuplatnila vady díla v souladu § 2618 občanského zákoníku bez zbytečného odkladu, což žalovaná namítala. Postupoval tedy správně, když žalobu co do nároku na slevu z ceny díla částka i co do nároku na částka, což měla být pokuta za prodlení s odstraněním vad, zamítl.

14. Dále žalobkyně požadovala zaplacení částky částka, což byla smluvní pokuta dle smlouvy o dílo ve výši 0,05% z ceny díla denně od datum do datum. Ve smlouvě o dílo byla v čl. IX. sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05% z ceny díla denně při nedodržení smluvního termínu dokončení díla. Dle čl. II smlouvy o dílo mělo být dílo dokončeno tři až deset týdnů od zaplacení zálohy. Rozhodným datem pro určení termínu dokončení díla tedy bylo složení zálohy, kdy k tomu došlo, však žalobkyně nesdělila, nejzazším termínem pro dokončení díla bylo deset týdnů od složení této zálohy. Datum datum, kdy bylo dílo montováno tedy nelze bez dalšího považovat za nejzazší termín dokončení díla, po jehož uplynutí vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu. I pokud by tomu tak bylo, mohl by nárok žalobkyni vzniknout pouze za prodlení v době od datum do dokončení díla dne datum. Soud prvního stupně nicméně přiléhavě poukázal na to, že žalovaný za toto období, kdy mělo dílo vady bránící v užívání (nebylo možno otevírat dveře) žalobkyni poskytl částku částka, tedy částku převyšující možnou smluvní pokutu. Ani tento nárok tedy nebyl důvodný.

15. Posledním uplatněným požadavkem byl nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši částka, která měla žalobkyni vzniknout tak, že po dobu od datum do datum, kdy nebylo možno otevírat dveře, musela s rodinou užívat boční vchod, který na běžné užívání nebyl dimenzován, alternativou byl vstup do domu po žebříku přes okna. Při jednání před odvolacím soudem pak právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že vstup do domu oknem byl využit pouze pro stěhování rozměrnějších předmětů. Soud prvního stupně správně aplikoval § 2956 občanského zákoníku, který nárok na náhradu nemajetkové újmy spojuje s újmou, která poškozenému vznikla na přirozeném právu chráněném ustanoveními první části občanského zákoníku. První část občanského zákoníku chrání základní práva na anonymizováno a anonymizována dvě slova, na soukromí atd. Používání bočního vchodu do domu, či stěhování rozměrných předmět oknem nelze v žádném případě považovat za zásah do přirozených práv chráněných první částí občanského zákoníku. Nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 2956 občanského zákoníku tak žalobkyni nemohl vzniknout. Soud prvního stupně tedy i žalobu i co do tohoto nároku zcela správně zamítl.

16. Odvolací soud proto z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a to včetně výsledku řízení odpovídajícího výroku o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.) Odvolací soud pouze opravil zjevnou nesprávnost ve výši zamítaného nároku na náhradu nemajetkové újmy, když ve výroku rozsudku soudu prvního stupně bylo nesprávně uvedeno, že jde o částku částka, ačkoli žalobkyně požadovala částku částka a i v odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvádí, že zamítl nárok ve výši částka.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, z toho důvodu jí náleží náhrada nákladů odvolacího řízení. Náhradu nákladů odvolacího řízení tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání) po částka dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarifu, paušální náhrada za dva úkony po částka dle § 13 advokátního tarifu, cestovné dle § 157 odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a § 4 písm. a) vyhl. č. 440/2016 Sb. (cesta obec – obec a zpět) k jednání datum ve výši částka, náhrada za čas promeškaný na cestě ve výši částka (4 půlhodiny po částka) dle § 14 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši částka, celkem tedy částka. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, pokud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).