70 CO 382/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku I. i v akcesorickém výroku III. o nákladech anonymizováno potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího anonymizováno ve výši částka do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Bc. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky částka s příslušenstvím a co do úroku z prodlení ve výši 12,5 % ročně z částky částka od datum do datum (výrok II.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady anonymizováno ve výši částka (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím jako náhrady materiální újmy, tj. nákladů účelně vynaložených na zastoupení advokátem, vzniklé žalobci v důsledku nezákonného zahájení správního anonymizováno o přestupku dne datum, které bylo dne datum zastaveno.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že dne datum nebyla kontrolující osobě anonymizována dvě slova pro příjmení kraj při kontrolním nákupu v provozovně žalobce příjmení jméno vydána prodavačkou účtenka k nákupu a platba nebyla evidována. Finančním úřadem pro příjmení kraj, oddělením evidence tržeb, byl tedy následně dne datum rozhodnutí, pod číslo jednací vydán příkaz v rámci anonymizováno o přestupku, v němž byl žalobce uznán vinným z přestupků podle ust. § 29 odst. 1 písm. a), b), zákona o evidenci tržeb a byla mu udělena pokuta ve výši částka. Proti příkazu podal žalobce stížnost a sdělením ze dne datum byl vyrozuměn o pokračování ve správním anonymizováno. Dne datum udělil žalobce plnou moc advokátovi Mgr. Bc. jméno příjmení k zastupování v tomto anonymizováno. Dne datum proběhlo ve věci ústního jednání, při němž se právní zástupce žalobce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí ve věci a nahlížel do spisu. Usnesením anonymizována dvě slova pro příjmení kraj ze dne datum byla zamítnuta žádost žalobce o nařízení ústního jednání s tlumočníkem, proti němu bylo podáno žalobcem odvolání a anonymizováno ve věci přestupku bylo prozatím přerušeno do rozhodnutí o odvolání. Odvolacím finančním ředitelstvím bylo dne datum napadené usnesení zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Další jednání proběhlo dne datum a při něm namítl žalobce podjatost úředních osob a dal podnět ohledně porušení mlčenlivosti úředními osobami. Usnesením FÚ pro příjmení kraj ze dne 22. 4. anonymizováno rozhodnuté o tom, že označené úřední osoby nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci žalobce, přičemž proti tomuto usnesení podal žalobce dne datum odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím OFŘ ze dne datum a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Usnesením ze dne datum anonymizována dvě slova pro příjmení kraj anonymizováno zastavil, neboť vina žalobce nebyla prokázána. U žalované uplatnil žalobce nárok dne datum, žalovaná jej odmítla stanoviskem ze dne datum.

4. Po právním posouzení podle § 13 a § 31 zák. č. 82/1998 Sb. dospěl soud prvního stupně k závěru, že ve světle judikatury Ústavního soudu lze na přestupkové anonymizováno aplikovat analogicky judikaturu ohledně nezákonného anonymizována dvě slova, tedy vzhledem k tomu, že žalobkyni nebyla prokázána vina v přestupkovém anonymizováno, bylo toto anonymizováno nezákonně zahájeno. Protože však o zahájení správního anonymizováno nebylo vydáno žádné rozhodnutí, dovodil, že je třeba postup orgánů žalované posoudit jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 cit. zák. Soud prvního stupně dále shledal i příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem žalované a vznikem újmy na straně žalobce, který musel v souvislosti s přestupkovým řízením vynaložit náklady na právní zastoupení. Z uplatněných vynaložených nákladů na zastoupení označil soud prvního stupně pouze 4 úkony právní služby jako účelně realizované, proto přiznal žalobci jejich náhradu představující odměnu po částka za každý úkon, náhradu hotových výdajů po částka za jednotlivé úkony, náhradu za ztrátu času a cestovné ke správnímu anonymizováno dne datum ve výši částka a DPH, tj. celkem částka. Úrok z prodlení soud prvního stupně přiznal žalobci až od datum rok, tj. po uplynutí šesti měsíců od uplatnění nároku, a co do zbylého úroku z prodlení žalobu zamítl. Náklady anonymizováno posoudil soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť shledal žalobce úspěšným pouze v 44,20 % předmětu sporu a v tomto rozsahu mu přiznal náhradu nákladů anonymizováno.

5. Proti vyhovujícímu I. výroku rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Dle jejího názoru se nedostatečně zabýval důvodností nároku žalobce, který konkrétně neuvádí, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, ani samotným postupem příslušných orgánů veřejné moci v rámci správního anonymizováno i účelností a přiměřeností vynaložených nákladů. V rámci stížnosti proti příkazu žalobce pouze uvedl, že žádá o zmírnění tvrdosti zákona, neboť v prodejně byla tehdy jeho manželka, která se dopustila chyby, a to ve formě snížení nebo odpuštění pokuty. Správnímu orgánu tak nezbylo, než zjistit v rámci právního anonymizováno všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch či neprospěch obviněného. Při ústním jednání bylo zjištěno, že manželka žalobce pravděpodobně z důvodu absence jazykové vybavenosti nebyla schopna porozumět obsahu protokolu a nebylo jasné, zda zboží představuje jejich SJM, tedy existovaly zde sporné otázky, které v době vydání příkazu nebyly správnímu orgánu známy, proto bylo nutné vést dále anonymizováno. K zastavení anonymizováno pak došlo až na základě skutkových zjištění získaných v průběhu anonymizováno. Postup správního orgánu tak byl zcela správný a žádné pochybnosti v něm nebyly zjištěny. Pokud by žalobce dodržoval řádně své povinnosti, tj. zajistil obsluhu dostatečně jazykově vybavenou, která by byla schopna odstranit pochybnosti o vlastnictví zboží, k anonymizováno by nedošlo. V příčinné souvislosti se vzniklou škodou je tak nikoliv jednání správního orgánu, ale jednání žalobce. Zahájení anonymizováno bylo zcela důvodné. Pokud by mělo být každé přestupkové anonymizováno, které neskončí konstatováním viny, považováno za nezákonné či za nesprávný úřední postup, došlo by k ochromení výkonu veřejné moci. Vzhledem k doporučením v souvislosti s nastalou covidovou situací pak správní orgán nevyžadoval prokazování tvrzených skutečností a anonymizováno zastavil. Soud prvního stupně se však těmito skutečnostmi nijak nezabýval, a jeho závěr o příčinné souvislosti je tak nepřezkoumatelný. Navrhla, aby odvolací soud změnil I. výrok tak, že žalobu zamítne i co do přiznané částky.

6. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované uvedl, že se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně o tom, že tím, že přestupkové anonymizováno neskončilo pravomocným potrestáním žalobce za spáchání přestupku, jedná se o nezákonné obvinění státem, a tedy nesprávný úřední postup. Na anonymizováno o přestupku se vztahuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy stejně, jako na anonymizována dvě slova, a to bez ohledu na to, jak se žalobce bránil. Navíc to byl správní orgán, který znemožnil bránit žalobci jeho práva. Postup, kdy žalobce požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů na obhajobu v nedůvodně zahájeném anonymizováno, je dle žalobce zcela legitimní. anonymizováno bylo vedeno podle předpisů veřejného práva, tedy nelze požadovat posuzovat prevenční povinnost podle § 2900 o. z. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek v napadených výrocích I. a III. potvrdil.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v rozsahu žalovanou podaného odvolání, a přezkoumal i anonymizováno jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

9. Podle § 13 odst. 1 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31 odst. 1, 3 a 4 cit. zák. náhrada škody zahrnuje takové náklady anonymizováno, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. (3) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů anonymizováno. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. (4) Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného anonymizováno.

11. Ústavní soud ve své judikatuře dospěl k závěru, že v oblasti výkonu veřejné moci a deliktní odpovědností státu za způsobenou materiální a nemateriální škodu je třeba hledat mnohem větší sepjetí s ústavním právem, a to primárně z toho důvodu, že jedním ze stěžejních principů právního státu, k němuž anonymizována dvě slova zavazuje čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, je budování důvěry občanů v právo a instituce státu, resp. veřejné moci. Ústavní soud již opakovaně zdůrazňuje, že tam, kde jednotlivec jedná s důvěrou ve věcnou správnost aktů státu či jeho postupů a rovněž s důvěrou v jejich soulad s právem, musí být současně garantováno právo na náhradu škody, pokud se ukáže, že presumpce správnosti či zákonnosti byla klamná (srov. nález ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 529/09, ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3005/14, ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

12. Co se týká anonymizována dvě slova, dovodil Ústavní soud, že má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů či za jednání, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Stát nemá svobodnou vůli, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální (škodu nepůsobící) interpretaci. Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v anonymizována dvě slova vyšetřovat a stíhat anonymizována dvě slova, na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v anonymizována dvě slova vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v anonymizována dvě slova potvrdilo. Ústavní soud ve své judikatuře rovněž dospěl k tomu, že uvedené závěry, týkající se anonymizována dvě slova ukončeného zproštěním obžaloby a povinnosti státu nahradit náklady s ním spojené, jsou analogicky aplikovatelné i na přestupkové anonymizováno (srov. nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, ze dne datum, sp. zn. ústavní nález) či na anonymizováno o správním deliktu (viz nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). K uvedenému Ústavní soud zároveň opakovaně připomíná, že přestupkové anonymizováno je řízením o anonymizováno obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva), který stěžovateli garantuje právo na obhajobu (srov. nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

13. Z pohledu výše vymezených ústavněprávních východisek a principů je tedy třeba nahlížet i na předmětné přestupkové anonymizováno. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu je vznik nároku na náhradu škody vázán na zrušení či změnu nezákonného pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci. V případech, kdy došlo k zastavení anonymizována dvě slova či zproštění obžaloby v anonymizována dvě slova, je tímto titulem nezákonné usnesení o zahájení anonymizována dvě slova (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka; ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Stejně tak i na rozhodnutí, jímž se zahajuje přestupkové anonymizováno, je proto nutné hledět jako na nezákonné, ve smyslu citovaného ustanovení (např. oznámení o zahájení přestupkového anonymizováno). V dané věci však prvním rozhodnutím, kterým bylo přestupkové anonymizováno proti stěžovateli zahájeno, byl příkaz anonymizována dvě slova pro příjmení kraj o uložení pokuty ze dne datum. Proti tomuto rozhodnutí však žalobce podal stížnost, čímž se příkaz nestal pravomocným. Následné sdělení ze dne datum o pokračování ve správním anonymizováno již nelze označit za rozhodnutí, tedy v celém předmětném přestupkovém anonymizováno nezbylo žádné pravomocné rozhodnutí, které by naplňovalo znaky zrušeného pravomocného rozhodnutí, jež by bylo možné označit za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1 cit. zák., od něhož by se odvíjel žalobcův nárok na náhradu škody. V anonymizováno byla následně vydána rozhodnutí FÚ, která z důvodu podaného odvolání nikdy nenabyla právní moci, a dále rozhodnutí Odvolacího anonymizováno ředitelství, který rozhodnutí FÚ zrušil. Nakonec bylo anonymizováno zastaveno, neboť vina žalobce nebyla prokázána. Lze tak souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že v daném anonymizováno nelze určit konkrétní nezákonné rozhodnutí, a za této situace se soud prvního stupně správně v projednávané věci zabýval existencí nesprávného úředního postupu.

14. V posuzované věci je rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření, že žalobce spáchal přestupek, a samo spáchání předmětného skutku bylo rozhodujícím orgánem označeno za neprokazatelné. V anonymizováno bylo prokázáno, že na počítači měl žalobce nainstalovány současně dva programy pro EET, jeden pro sebe a jeden pro manželku. Jestliže tedy manželka v době kontroly vytiskla účtenku z programu žalobce, jednalo se o omyl z její strany. Ona sama byla na místě pokutována. Je zřejmé, že správní orgán již od počátku vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu, a anonymizováno tak bylo zastaveno pro pochybení na straně státu, který se již na počátku nepokusil zajistit dostatečný důkazní materiál, na jehož základě by zjištěný skutkový stav věci následně zabránil dalšímu vedení správního anonymizováno. V důsledku tohoto pochybení státu je tedy nutno v této konkrétní věci hledět na zahájení anonymizováno o přestupku proti stěžovateli jako na nezákonné. Soud prvního stupně tak správně uzavřel, že došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti žalované za újmu vzniklou žalobci v souvislosti s přestupkovým řízením vedeným proti žalobci, které neskončilo zjištěním viny a uložením sankce. Za období od zahájení přestupkového anonymizováno následně správně přiznal žalobci jím požadovanou náhradu újmy v podobě náhrady účelně realizovaných nákladů na právní zastoupení, které mu v příčinné souvislosti s vedením anonymizováno o přestupku vznikly. Odvolací soud se současně ztotožňuje i s rozsahem a výší této náhrady, která koresponduje nákladům účelně vynaloženými na zastoupení s cílem napravit nesprávný úřední postup tak, jak je správně zjistil soud prvního stupně (což nebylo ani účastníky rozporováno).

15. Vzhledem k uvedenému tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O nákladech odvolacího anonymizováno rozhodl odvolací soud postupem podle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci jako v odvolacím anonymizováno plně úspěšnému náhradu jeho nákladů. Výši nákladů určil odvolací soud jako náhradu nákladů právního zastoupení žalobce představující odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne datum, účast na jednání dne datum) po částka (počítáno z tarifní hodnoty částka) podle § 7, § 11 odst. 1 a. t., dále náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby po částka, náhradu nákladů cestovného ve výši částka (na trase obec obec a zpět, tj. 300 km, automobilem Volkswagen, RZ 8 C číslo, při spotřebě paliva 5, číslo km, ceně nafty částka a sazbě základní náhrady 4,70 spisová značka), náhradu za ztrátu času za 10 půlhodin po částka a DPH ve výši částka Celkem tak činí výše nákladů žalobce částka. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).