70 CO 64/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení, sídlem adresa, proti žalovaným: 1) jméno příjmení, narozená dne datum, bytem adresa, 2) jméno příjmení, narozená dne datum, bytem adresa, 3) jméno příjmení, narozený dne datum, bytem adresa, všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa, o výkonu práva z věcného břemene, anonymizováno odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Návrh žalobkyně na přerušení řízení se zamítá.

II. Odvolací řízení se v rozsahu odvolání podaného proti zamítavému výroku I. napadeného rozsudku v části týkající se stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem tak, jak je zapsáno na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni, a co do odvolání proti zamítavému výroku II. napadeného rozsudku zastavuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném zamítavém výroku I. v rozsahu, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí tak, jak je zapsáno na list vlastnictví u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec pro k. ú. část obce, územní celek, v napadeném zamítavém výroku III. o povolení zřízení nezbytné cesty a v napadeném výroku IV. o nákladech řízení potvrzuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku anonymizováno rukám právního zástupce žalovaných příjmení jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaným strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem a zároveň stanovení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí tak, jak je zapsáno na list vlastnictví u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec, k. ú. část obce, územní celek, a povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni (výrok I.). Současně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným předat žalobkyni klíče od vrat uzavírající vjezd z ulice anonymizována dvě slova na pozemek parc. číslo územní celek, katastrální území Zbraslav, zapsaný u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec, na list vlastnictví (výrok II.). Dále soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně in eventum domáhala povolení zřízení nezbytné cesty žalobkyni přes pozemky ve vlastnictví žalovaných parc. číslo parc. číslo zapsané u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec, k. ú. část obce, územní celek, v části, jež se prostírá mezi stavbou adresa stojící na pozemku parc. číslo stavbou adresa stojící na pozemku parc. číslo vše v k. ú. část obce tak, jak je zobrazeno v geometrickém plánu Ing. jméno příjmení číslo (výrok III.). Nakonec soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku anonymizováno rukám právního zástupce žalovaných (výrok IV.)

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je zapsána na list vlastnictví u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec jako vlastník pozemků parc. číslo parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, vše v k. ú. část obce, územní celek. Žalovaní jsou zapsání na list vlastnictví u stejného katastrálního úřadu pro stejné katastrální území jako podíloví spoluvlastníci pozemků parc. číslo parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, a to s podíly 1. žalované o velikosti id. ¼ celku, 2. žalované o velikosti id. ½ a 3. žalovaného o velikosti id. ¼. Dodatkem ke smlouvě trhové ze dne datum ve spojení se zápisem z pozemkových knih, knihovní vložka číslo katastrální obec Zbraslav, byla ve prospěch pozemků žalobkyně zřízena na pozemcích ve spoluvlastnictví žalovaných služebnost jízdy a chůze volné a služebnost spočívající v právu vést vodovod. Zpočátku nebyly tyto služebnosti převedeny z pozemkových knih do katastru nemovitostí a anonymizováno jejich zápisu došlo až na základě žádosti právní předchůdkyně žalobkyně, jméno příjmení, ze dne datum. Ta si již v roce 1977 stěžovala, že majitelé zatížených pozemků jí ve výkonu věcného břemene brání. právnická osoba jako bezprostřední právní předchůdkyně žalobkyně, z níž se žalobkyně ke dni datum odštěpila, oznámila písemně dne datum žalovaným, že na základě kupní smlouvy ze dne datum nabyla pozemek parc. číslo v k. ú. část obce a požádala o jednání o podmínkách využívání oprávnění z uvedených služebností. Dopisem ze dne datum jí 3. žalovaný sdělil, že všechna věcná břemena váznoucí na nemovitostech žalovaných nebyla minimálně od roku rok využívána. anonymizováno dotazu jmenované společnosti, v němž mimo jiné namítala odmítání respektování služebností žalovanými, sdělil Magistrát hlavního města Prahy přípisem ze dne datum, že neshledává důvod pro zásah do protipovodňové zdi pro umožnění vjezdu na její pozemek, neboť jí svědčí výše uvedené právo věcného břemene. Pozemky žalobkyně přiléhají z východní strany anonymizováno pozemní komunikaci ulice anonymizována dvě slova, přičemž mezi pozemky a pozemní komunikací se nachází chodník a nižší protipovodňová stěna, na kterou navazuje na hraně ukončení pozemku mezera umožňující průjezd a poté vyšší protipovodňová stěna. Pozemky žalovaných mají zajištěný vstup z ulice anonymizována dvě slova a přiléhají ze severní strany anonymizováno části pozemků žalobkyně. Z jižní strany sousedí s pozemky žalobkyně pozemek ve vlastnictví hlavního města Prahy parc. číslo na nějž je vjezd umožněn prolukou v protipovodňové zdi. I přes existenci protipovodňové stěny a absenci příjezdu z pozemků žalovaných provedla právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně v období mezi červencem 2014 a srpnem 2018 celkovou rekonstrukci stavby adresa a z pozemku parc. číslo pokácela a uklidila náletové dřeviny. V místě, kde začínala historicky vedená cesta (které se týká oprávnění z věcného břemene) z ulice anonymizována dvě slova přes pozemek žalovaných na pozemek žalobkyně, je postaven již více než 30 let zastřešený neprůjezdný přístřešek a na něj navazuje vybetonovaný prostor o rozměrech cca 4,25 m x 4,3 m, na který ústí boční vchod z domu adresa a na kterém se současně nachází vzrostlý strom bránící případnému vjezdu na pozemek žalobkyně. Pozemek žalobkyně parc. číslo je v těchto místech oddělen od pozemku žalovaných cihlovou zdí a je v těchto místech evidentně po mnoho let neudržovaný a zarostlý stromy a keři. Je zde také značně svažitý terén. Přístup je po mnoho let nevyužívaný a prakticky nerealizovatelný. ulice obsluha pozemků žalobkyně je zajištěna chodníkem navazujícím na komunikaci ulice a technologicky by bylo možné i případné vybudování vjezdu přímo z ulice anonymizována dvě slova, které by však představovalo složitý zásah do konstrukce protipovodňových zdí jako vodního díla s nutností úředního řešení, přičemž délku povolovacího řízení ani jeho výsledek nelze předjímat.

3. Po právním posouzení podle § 1257 o. z. a násl., § 609, § 610 a § 633 o. z. a § 109 obč. zák. ve znění zák. č. 40/1964 Sb., zohlednil soud prvního stupně námitku promlčení věcného břemene vznesenou žalovanými a dospěl anonymizováno závěru, že je důvodná, neboť ke zřízení předmětných služebností došlo v roce 1937 a nejméně od roku rok nebylo právo cesty z nich vyplývající realizováno. Protože nebylo vykonáváno po dobu přesahující 10 let, došlo anonymizováno jeho promlčení ve smyslu § 109 obč. zák. ve znění zák. č. 40/1964 Sb. Shledal ale případné promlčení i dle § 633 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně požadující po žalovaných umožnění využití uvedeného práva byla odmítnuta žalovanými v listopadu 2015, přičemž žaloba byla podána u soudu až dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby stanovené v citovaném ustanovení. Ohledně eventuálního požadavku žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaných dospěl soud prvního stupně anonymizováno závěru, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně, ze které se odštěpila) si před koupí nemovitostí neověřila skutečný stav služebnosti a její nedbalost nemůže být přičítána anonymizováno tíži žalovaných. Zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných tak, jak je žalobkyně navrhovala dle geometrického plánu Ing. jméno příjmení, označil soud prvního stupně za v danou chvíli prakticky nemožné, případně realizovatelné jen za cenu velkých a obtížných zásahů do nemovitosti žalovaných. Dále shledal, že taková cesta by byla ve vztahu anonymizováno žalovaným i nadměrně obtěžující, neboť by musela být vedena v bezprostřední blízkosti domu obývaného žalovanými a ohrožovala by bezpečnost jeho uživatelů. Odkázal na ustálenou judikaturu (rozhodnutí sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka) a poukázal na to, že v řízení vyšla najevo i možnost jiných přístupových cest. Za nejjednodušší označil zřízení vjezdu na pozemek žalobkyně přímo z ulice anonymizována dvě slova, byť za cenu zásahu do protipovodňové zdi, přičemž Magistrát hlavního města Prahy tuto možnost nevylučuje. To by znamenalo nejšetrnější variantu, rozhodně vhodnější než požadovaný razantní zásah do vlastnických práv žalovaných. Ani námitku žalobkyně, že by se jednalo o návrat anonymizováno historickému uspořádání, nepovažoval za způsobilou jeho rozhodnutí změnit, neboť dle něj ze situace, že služebnost nebyla desítky let využívána, nelze dovodit, že by se pozemky žalobkyně najednou ocitly bez přístupu ke komunikaci a nastala by potřeba stav napravit primárně původní úpravou. Poukázal také na to, že zřízení nezbytné cesty je možné za náhradu, kterou ovšem žalobkyně nenabídla. Dospěl anonymizováno závěru, že v dané věci nejsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných za účelem zajištění přístupu žalobkyně na pozemky v jejím vlastnictví.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které vzala částečně zpět, pokud jde o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí jejího požadavku stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem dle zápisu na list vlastnictví u anonymizováno pro územní celek, anonymizováno obec, a zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni, a vzala zpět i své odvolání proti zamítavému výroku II. napadeného rozsudku, proto odvolací soud postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v tomto rozsahu odvolací řízení zastavil.

5. Předmětem odvolacího přezkumu tak zůstalo zamítnutí žaloby co do požadavku žalobkyně na stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí – vodovodu a dále ohledně jejího eventuálního žalobního požadavku. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o promlčení uvedeného věcného břemene, neboť vodovod je veden ve prospěch žalobkyně přes pozemky žalovaných parc. číslo parc. číslo je jediným zdrojem pitné vody pro její vilu, tedy toto věcné břemeno je po celou dobu své existence vykonáváno a žalovaní žalobkyni nikdy ve výkonu tohoto práva nebránili. Žalobkyně dále vyjádřila nesouhlas i s tím, že by její právní předchůdkyně měla zanedbat své povinnosti a neověřit si při koupi nemovitosti skutečný stav, když toto nebylo její povinností. Dle ní postačila její dobrá víra, že zapsaný stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu na základě principu materiální publicity veřejných seznamů, a bylo naopak věcí žalovaných, aby uvedli skutečný stav do souladu s údaji zapsanými v katastru nemovitostí, tedy toto by nemělo jít anonymizováno tíži žalobkyně. anonymizováno závěru soudu prvního stupně o nadměrně obtěžujícím zatížení pozemků žalovaných v případě zřízení nezbytné cesty v historických hranicích služebnosti a vhodnosti jiných přístupových cest namítla, že tato cesta sice skutečně vede v těsné blízkosti domu žalovaných, ale jedná se o historicky danou cestu anonymizováno pozemkům žalobkyně, o které žalovaní vědí a věděli i při koupi nemovitosti. Jiná možnost přístupové cesty dle ní neexistuje. Přímý přístup z ulice anonymizována dvě slova je podle ní nerealizovatelný, byť je případné vybudování vjezdu technologicky možné. Jednalo by se totiž o složitý zásah do konstrukce významného vodního díla představující zřízení dalšího úseku s nutností výstavby mobilních prvků anonymizováno během povodní, který by musel být projednán a schválen v příslušných řízeních. Zásah do takového veřejného zájmu, neboť uvedené vodního dílo slouží anonymizováno ochraně značného množství obyvatel a jejich majetku v dané oblasti před povodní, je dle ní daleko intenzivnější, než zásah do vlastnických práv žalovaných. Dle žalobkyně je rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí její eventuální žaloby předčasné, protože soud prvního stupně nijak nezohlednil, v jakém stavu se žalobkyně ocitne v případě, že před správními orgány, které již v minulosti žádosti žalobkyně nevyhověly, bude žalobkyně opět neúspěšná, a to možná i z důvodu překážky věci rozhodnuté. V takovém případě by žalobkyně zůstala zcela bez přístupu ke svým pozemkům. Soud prvního stupně tedy podle ní pochybil právě v neúplném zjištění skutkového stavu věci, když si pro své rozhodnutí neopatřil stanoviska příslušných správních orgánů anonymizováno možnosti řešení nezbytné cesty, kterou soud prvního stupně označil za nejjednodušší řešení. Navrhla zrušení napadené části výroku I. a dále výroku III. a IV. a vrácení věci soudu prvního stupně anonymizováno dalšímu projednání.

6. Žalovaní anonymizováno odvolání žalobkyně uvedli, že v době, kdy 3. žalovaný jako poslední z žalovaných nabýval nemovitosti do spoluvlastnictví, nebylo v katastru nemovitostí jakékoliv věcné břemeno zapsáno a o jeho zapsání nebyli vyrozuměni. I přesto žalovaní akceptovali právo vlastníků sousedních nemovitostí, tedy i žalobkyně, anonymizováno vedení vodovodu, nikdy mu nebránili, považovali je za normální i jen v rámci sousedských vztahů a akceptují ho i jako věcné břemeno. Z tohoto pohledu je tak žaloba zcela nedůvodná, zbytečná a šikanózní. Za zneužití práva a zjevnou šikanu žalovaných označili i požadavek žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes jejich pozemky. Žalobkyni muselo dle nich být známo, a to pouhou prohlídkou okolí či nahlédnutím do ortofotomapy na portálech webová adresa či webová adresa, že uvedené věcné břemeno cesty není a ani nemůže být realizováno, a navíc to rozhodně muselo být známo právní předchůdkyni žalobkyně (z níž se žalobkyně odštěpila), která své pozemky užívala bez výkonu oprávnění ze služebností. Naopak žalovaným nebyla v době, kdy oni nabyli dotčené nemovitosti, známa existence věcného břemene, a to vzhledem anonymizováno jeho pozdnímu zápisu i kvůli jeho neužívání. Zřízení přímého vstupu z ulice anonymizována dvě slova je technologicky možné, vybudování proluky pro mobilní protipovodňové zábrany nepůsobí žádné omezení či narušení protipovodňové ochrany území a je běžně využíváno, není tedy důvod předpokládat, že by nebylo žalobkyni povoleno. Navíc jsou dány i další možnosti přístupu, které byly v řízení před soudem prvního stupně prokázány. Zřízení nezbytné cesty vedoucí v těsné blízkosti domu žalovaných by vzhledem anonymizováno tomu, že v domě žalobkyně v současné době bydlí větší množství nájemníků, a lze tak předpokládat vyšší průjezd aut, vedlo anonymizováno podstatnému omezení bezpečí i vlastnického práva žalovaných co do rozsahu užívání zahrady i domu, které by bylo ve zjevném nepoměru anonymizováno právům žalobkyně. Navrhli potvrzení rozsudku v odvoláním napadených výrocích. 7. anonymizováno vyjádření žalovaných podala žalobkyně repliku, ve které poukázala na nezbytnost napadnout první výrok ohledně vedení inženýrských sítí odvoláním, neboť na vodovod se nemohlo promlčení vztahovat, protože zde bylo věcné břemeno zcela využíváno. Nejedná se o šikanu žalovaných, ale o rozhodnutí soudu prvního stupně v rozporu se shodným tvrzením žalobkyně i žalovaných. Pokud se žalovaní dovolávají pozdního zápisu věcného břemene, pak do roku rok bylo řádně zapsáno v pozemkových knihách a v roce rok bylo zaneseno i do katastru nemovitostí, přičemž o tomto byli žalovaní vyrozuměni a mohli si zajistit výmaz. Z místního šetření vyplynulo, že historická cesta v rozsahu, jak je navrhovaná přístupová cesta, skutečně existovala. O přímý vstup na pozemek přes protipovodňovou zeď se žalobkyně již pokoušela, nicméně toto jí bylo zamítnuto právě s ohledem na existenci věcného břemena. Nyní se pokouší o přístup přes pozemky hl. územní celek, ale ani zde nemá jistotu, že tento přístup bude možný. Navrhla tedy přerušení řízení do doby, než bude najisto zjištěno, zda má žalobkyně fakticky možnost zajistit jiný vstup. Do té doby nelze podle názoru žalobkyně uzavřít, zda existuje vhodnější přístupová cesta anonymizováno jejímu pozemku, než přes pozemek žalovaných.

8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobkyní podaného odvolání a přezkoumal i řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl anonymizováno závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

9. Pokud se žalobkyně dovolává přerušení řízení proto, aby nejprve mohlo být ověřeno, zda existují jiné přístupové možnosti na její pozemek, pak toto nepředstavuje žádný z důvodů uvedených v § 109 o. s. ř., pro které musí nebo může být řízení přerušeno, proto odvolací soud návrh žalobkyně zamítl.

10. Výše uvedené lze posoudit pouze jako námitku nedostatečného zjištění skutkového stavu, která může mít za procesní důsledek maximálně zrušení rozhodnutí a jeho vrácení anonymizováno novému projednání. Ale ani s tímto odvolací soud nesouhlasí. Soud prvního stupně provedl velmi pečlivé a podrobné dokazování a na jeho základě správně a dostatečně zjistil skutkový stav pro své rozhodnutí a odvolací soud se zcela ztotožňuje i s jeho závěrem o nedůvodnosti žaloby.

11. Byť je třeba souhlasit s žalobkyní, že soud prvního stupně se nezabýval jednotlivými věcnými břemeny a zamítnutí žaloby ohledně nich souborně odůvodnil promlčením z důvodu jejich dlouhodobého nevykonávání, přesto i ohledně požadavku žalobkyně na uložení povinnosti žalovaných strpět výkon věcného břemena vedení, opravy a údržby inženýrských sítí je jeho rozhodnutí věcně správné. V průběhu sporu nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaní jsou si vědomi vedení vodovodu pro potřeby žalobkyně přes jejich pozemky a nijak mu nebránili ani nebrání, tedy již jen z tohoto důvodu nenastala potřeba domáhat se plnění jejich povinnosti vyplývající ze zřízené služebnosti soudně. Dále je třeba označit formulaci povinnosti tak, jak se jí v žalobě domáhá žalobkyně, jako neodpovídající jejímu oprávnění z věcného břemena. V dodatku anonymizováno smlouvě tržní ze dne datum byla pod bodem II. zřízena služebnost spočívající v právu vést vodovod na pozemku žalovaných (s právem provádět opravy a úpravy tohoto vodovodu a s právem vstupu na pozemky za tímto účelem), tedy nikoliv vést inženýrské sítě, jak se uložení této povinnosti domáhala žalobkyně, neboť pojem inženýrské sítě je rozhodně širší pojem, než pojem vodovod. Tedy ani z tohoto důvodu by nebylo možné ohledně této služebnosti žalobě vyhovět.

12. Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

13. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. s. ř. soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

14. Podle § 1033 odst. 1 o. z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele anonymizováno okolnostem stanoveným v § číslo odst. 1.

15. V dané věci není sporu o tom, že pozemky žalobkyně postrádají spojení s veřejnou cestou, neboť pouhou pěší dostupnost nelze považovat za dostatečné spojení, a je tak splněna základní podmínka pro zřízení práva nezbytné cesty. Soud prvního stupně se zcela správně a v souladu s platnou judikaturou, na kterou odkázal, v první řadě zabýval otázkou, jak závažný zásah do vlastnických práv žalovaných by představovalo zřízení nezbytné cesty v rozsahu původní historicky vedené cesty přes pozemky žalovaných, a s jeho závěrem se odvolací soud zcela ztotožňuje. V řízení bylo prokázáno, že na pozemku žalovaných lze sice shledat zbytky původní cesty, její znovuzřízení by však nejen vyžadovalo podstatné úpravy pozemku žalovaných včetně odstranění vzrostlých stromů, odstranění zřízené přístavby i cihlové zdi oddělující pozemky účastníků, ale za současného stavu by i fakticky mohlo ohrožovat obyvatele stavby, která je součástí pozemku žalovaných, jejíž boční vchod by přímo ústil na tuto cestu. Navíc z provedeného dokazování vyplynulo, že byť žalobkyni a jejím právním předchůdcům svědčilo anonymizováno uvedené cestě věcné břemeno chůze a jízdy po dané cestě, po dobu nejméně posledních čtyřiceti let tuto cestu nevyužívali, a způsobili tím promlčení této služebnosti. Soud prvního stupně tedy zcela správně dovodil nejen skutečnost, že zřízení navrhované nezbytné cesty přes pozemek žalovaných by bylo v daném rozsahu ne-li nemožné, tedy alespoň velmi obtížně realizovatelné za cenu podstatných zásahů do vlastnictví žalovaných, ale že povolení zřízení této cesty brání i (hrubá) nedbalost žalobkyně a jejích předchůdců ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. s. ř. spočívající právě v nevyužívání oprávnění z věcného břemene takové cesty.

16. Soud prvního stupně se následně zcela správně a v souladu s § 1033 odst. 1 o. z. i s platnou judikaturou zabýval i otázkou, zda není některý ze sousedících pozemků pro zřízení nezbytné cesty vhodnější, neboť v řízení bylo současně prokázáno, že předmětné pozemky sousedí nejen s pozemky žalovaných, ale s pozemky dalšími. Odvolací soud souhlasí s jeho závěrem, že minimálně vhodnější a méně omezující vlastnická práva majitele sousedního pozemku by představovalo zřízení nezbytné cesty přímo z komunikace anonymizována dvě slova přes pozemek ve vlastnictví hl. územní celek, byť je třeba dát za pravdu žalobkyni, že toto řešení si vyžádá složitější správní řízení, ve kterém bude třeba řešit i případné vytvoření potřebné proluky v protipovodňové zdi. Odvolací soud zde neshledal, že by úpravou protipovodňového zařízení došlo anonymizováno zásahu do veřejného zájmu, jak tvrdí žalobkyně, neboť nově vzniklá proluka by byla jištěna mobilními protipovodními zařízeními. Spíše je zřejmé, že náklady na tuto úpravu by nebyly malé a lze očekávat, že by je musela nést žalobkyně. Odvolací soud však má za to, že z provedeného dokazování lze dovodit ještě mnohem jednodušší řešení přístupu žalobkyně anonymizováno jejím pozemkům, a to přes nezastavěný pozemek parc. číslo ve vlastnictví hl. územní celek sousedící s pozemkem žalobkyně z jižní strany, na nějž je vjezd zřízen širokou branou a umožněn již existující prolukou v protipovodňové zdi. Rozhodně, jak správně dovodil i soud prvního stupně, představují tato řešení přístupu žalobkyně anonymizováno pozemkům v jejím vlastnictví majitelům sousedících pozemků daleko menší zásahy do jejich vlastnického práva, než požadavek žalobkyně na zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných. Pro úplnost je pak třeba uvést, že soud prvního stupně správně zaregistroval i to, že byť se žalobkyně domáhá zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 a násl. o. z., nenabízí žádnou náhradu, ačkoliv se jedná o jednu z podmínek takového požadavku.

17. Odvolací soud tedy považuje rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým zamítl jak požadavek žalobkyně na uložení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedením, opravami a údržbou inženýrských sítí, tak eventuální požadavek na zřízení nezbytné cesty přes předmětné pozemky žalovaných za věcně správné a ztotožňuje se i s jeho odůvodněním, na které v podrobnostech odkazuje. S ohledem na uvedené proto postupem podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním potvrdil včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož neúspěšné žalobkyni svědčí povinnost nahradit žalovaným jejich náklady. Výši účelně vynaložených nákladů žalovaných odvolací soud určil jako náhradu nákladů právního zastoupení představujících odměnu advokáta při zastupování tří osob za 2 úkony (vyjádření anonymizováno odvolání a účast na jednání dne datum) po částka dle § 7, § 9 odst. 4 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ( (částka – 20 % = částka, částka x 3 = částka), paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony po částka a DPH ve výši částka, tj. v celkové částce částka. Proti tomuto rozsudku s výjimkou I. výroku, proti němuž není odvolání ani dovolání přípustné, je přípustné dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení anonymizováno Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).