Městský soud v Praze · Rozsudek

72 CO 171/2022

č. j. 72 CO 171/2022-604

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-07 · POTVRZENI · ECLI:CZ:MSPH:2022:72.Co.171.2022.1

  1. MS Praha 72 CO 171/2022-604
  2. ÚS IV.ÚS 2571/24
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované. Soud uvedl, že žalobce nemá právní titul k převodu státního majetku, protože privatizační projekt nebyl schválen a žádná smlouva o kupní smlouvě nebyla uzavřena. Žalobce nemohl očekávat převod majetku podle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech, protože na privatizaci státního majetku neexistuje právní nárok. Rozsudek o náhradě nákladů odvolacího řízení byl opřen o § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř.

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové anonymizováno věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: země – stát. instituce, IČO sídlem adresa za níže jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa o nahrazení projevu vůle, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů odvolacího řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby soud nahradil projev vůle žalované, kterým se uzavírá kupní smlouva anonymizováno znění„ Prodávající anonymizována dvě slova doprava, ulice autobusové nádraží, státní podnik v likvidaci se sídlem adresa, IČ číslo, prodává kupujícímu Ing. jméno příjmení, rodné číslo, bytem adresa, pozemek p. číslo jehož součástí je stavba bez č.p., pozemek p. číslo pozemek p. číslo jehož součástí je stavba bez č.p., vše v katastrálním území Karlín, obci obec, zapsané na list vlastnictví u anonymizováno úřadu anonymizována dvě slova část Prahy, který je do svého výlučného vlastnictví kupuje za kupní cenu částka a cenu znaleckého posudku anonymizováno výši částka, které jsou splatné na bankovní účet, který prodávající sdělí, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Kupující přebírá případné ekologické závazky s tímto majetkem spojené.“ (výrok I), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II) a konečně rovněž žalobci uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení anonymizováno výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka (výrok III).

2. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem nemovitostí zapsaných na list vlastnictví anonymizováno k. ú. část obce, obec Praha. Žalovaná vykonává právo hospodaření s majetkem anonymizováno k nemovitostem uvedeným v žalobě (dále jen„ předmětné nemovitosti“), které byly původně součástí rodinného majetku a tvořily s nemovitostmi žalobce jeden funkční celek. Žalobce od žalované obdržel nabídku koupě předmětných nemovitostí za cenu znaleckého posudku anonymizováno výši částka. Protože by tím došlo ke scelení a uzavření areálu do původní podoby, nabídku akceptoval. Všechna jednání vedl se statutárním orgánem žalované příjmení jméno příjmení. Poté, co byl jmenovaný postižen mozkovou příhodou, k uzavření kupní smlouvy nedošlo. O získání nemovitostí projevilo zájem stát. instituce anonymizováno obec.

3. Žalovaná, která v době podání žalobě měla právo hospodaření s předmětnými nemovitostmi, navrhla zamítnutí žaloby. Namítla mj., že je státním podnikem, který nemůže bez dalšího realizovat prodej nemovitého státního majetku třetím osobám, aniž by postupovala mimo rámec zákona č. 219/200 Sb., o majetku země, resp. mimo rámec zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku anonymizováno na jiné osoby. Žalovaná ke všemu byla dne datum rozhodnutím ministra dopravy zrušena s likvidací. Likvidátor může zpeněžit její majetek jen veřejnou dražbou, jiným způsobem může postupovat jen se souhlasem stát. instituce, na jehož souhlas však není právní nárok. V době kdy probíhala komunikace mezi účastníky ohledně možného převodu předmětných nemovitých věcí, sice žalovaná ještě v likvidaci nebyla, i tak bylo nutné postupovat se souhlasem stát. instituce resp. na základě usnesení vlády. anonymizováno část státního podniku byl připraven privatizační projekt, který však nebyl vládou schválen. Po vstupu žalované do likvidace bylo od záměru privatizace ustoupeno. Původní ředitel žalované žádost žalobce o koupi předmětných nemovitostí zařadil do privatizačního projektu jako jeho přílohu, nikdy však nedošlo k žádné ofertě a její akceptaci.

4. V průběhu řízení byla dne datum uzavřena smlouva o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření k předmětným nemovitostem s Krajským ředitelstvím policie anonymizováno obec. Žalobce namítl neplatnost uvedené smlouvy. Podáním doručeným soudu I. stupně dne datum vstoupila země – stát. instituce anonymizováno obec do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované a navrhl rovněž zamítnutí žaloby.

5. Soud I. stupně provedl důkaz korespondencí mezi žalobcem, resp. jeho matkou, a Ing. jméno příjmení pověřeným řízením žalované, kopií katastrální mapy, náhledem do katastru nemovitostí, výpisem z obchodního rejstříku žalované. Těmito důkazy mj. zjistil, že žalovaná byla dne datum zrušena s likvidací, že k předmětným nemovitostem je v katastru nemovitostí ke dni datum zapsáno vlastnické právo anonymizována tři slova s příslušností hospodaření s majetkem anonymizována dvě slova stát. instituce, tj. vedlejšího účastníka na straně žalované. Pokud žalobce dovozoval svůj nárok na uzavření kupní smlouvy ze sdělení Ing. jméno příjmení, pověřeného řízením žalované, z datum, datum a datum, z těchto listin podle soudu I. stupně vyplývá pouze to, že žádost žalobce o koupi předmětných nemovitostí bude zařazena do privatizačního projektu. Žádná písemná smlouva o budoucí kupní smlouvě nebyla předložena ani tvrzena. Žalobce ani netvrdil, že byly splněny podmínky, které vyžadovaly příslušné právní předpisy, tedy že by anonymizována dvě slova schválila privatizační projekt k majetku žalované, a že byly splněny podmínky převodu státního majetku na třetí osoby. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na znění ustanovení § 5, § 10, § 14, § 45 odst. 1, § 47b odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. a dále aplikoval ustanovení § 1785 o.z. upravující smlouvu o smlouvě budoucí.

6. Po provedeném dokazování a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud I. stupně k závěru, že žaloba není důvodná. Předmětné nemovitosti jsou stále majetkem země a na posouzení věci nemá vliv případná neplatnost převodu příslušnosti hospodaření na vedlejšího účastníka. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř.

7. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Soudu I. stupně vytkl, že neprovedl všechny navržené důkazy, neprovedl místní ohledání, nevypořádal se s námitkou neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření ze dne datum a věc nesprávně právně posoudil. Namítl rovněž, že byl porušen ústavní princip jeho legitimního očekávání nabytí majetku podle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě op ochraně lidských práv a základních svobod spočívající v tom, že orgány anonymizováno (Ministerstvo dopravy a Ministerstvo financí) vytvořily a připravily po dobu 4 let situaci (privatizační projekt, znalecké posudky), kterému žalobce přizpůsobil své jednání a očekávání, že anonymizováno své důvěře nebude zklamán, avšak posléze soukromý subjekt (žalovaná- likvidátor) toto nerealizoval. Žalovaná podle žalobce postupovala také v rozporu s dobrými mravy, jestliže zmařila realizaci jediné části privatizačního projektu, který schválilo Ministerstvo dopravy a zaevidovalo Ministerstvo financí. Konečně žalobce zdůraznil, že předmětné nemovitosti tvoří s nemovitostmi anonymizováno vlastnictví žalobce 100 let jednotný funkční celek, který by podléhal dvěma odlišným právním režimům stavebních úřadu a odlišným právním režimům užívání. Zejména z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudkem zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaný anonymizováno vyjádření k odvolání mj. uvedl, že se žalobce podanou žalobou snaží obejít restituční předpisy. Všechna jeho tvrzení o funkčním celku jsou účelová. Právním předchůdcům žalobce byl rodinný majetek vrácen v minulosti na základě restitučních předpisů co do výše doložených dědických podílů. U zbývajících podílů, které nebyly v rámci restituce navráceny, zůstal jako vlastník stát a následně došlo k uzavření dohody o vypořádání vlastnictví tak, aby každému ze spoluvlastníků připadly konkrétní nemovité věci. Žalovaná také setrvala na již dříve vznesené námitce nedostatku své pasivní legitimace a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. ulice účastník se k návrhu žalované připojil.

9. Odvolací soud po zjištění že odvolání je přípustné a bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, jasně vyložil, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Rovněž uvedl, proč neprovedl i další navrhované důkazy. Odpovídající skutková zjištění následně přiléhavě posoudil i po stránce právní a odvolací soud se přesvědčivým odůvodněním napadeného rozsudku ztotožňuje. Správný je závěr, že žalobci nesvědčí žádný právní titul, na základě kterého by mohly být předmětné nemovitosti převedeny do vlastnictví žalobce. Pokud žalobce svůj nárok na uzavření kupní smlouvy dovozoval z korespondence vedené mezi ním a Ing. jméno příjmení, tak z jejího obsahu, jak správně konstatoval soud I. stupně, vyplývá pouze jediné, a to že žádost žalobce o koupi nemovitostí byl součástí privatizačního projektu. K privatizaci ovšem, jak v řízení vyšlo najevo, v daném případě nedošlo, privatizační projekt nebyl vládou schválen a předmětné nemovitosti jsou stále v majetku země. Soud I. stupně odkázal na relevantní ustanovení zákona č. 92/1991 Sb. stanovující podmínky převodu majetku anonymizováno na jiné osoby. Žádná z tam uvedených podmínek v projednávané věci splněna nebyla. Protože nárok žalobce nemá oporu v hmotném právu, nemůže být ani v legitimním očekávání, že mu majetek anonymizováno bude prodán, neboť na privatizace státního majetku není právní nárok.

11. Žalobce namítal neplatnost smlouvy o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření k předmětným nemovitým věcem ze dne datum uzavřené s vedlejším účastníkem zejména proto, že s tímto převodem nedal předchozí souhlas zakladatel. Přitom odkázal na ust. § 16 odst. 3 zákona o státním podniku, podle kterého právní jednání vztahující se k majetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. Z komentáře k uvedenému ustanovení ovšem vyplývá, že onou oprávněnou osobou k uplatnění námitky neplatnosti z důvodu absence souhlasu zakladatele může být pouze podnik nebo stát jako zakladatel (srovnej jméno příjmení a kol., Zákon o státním podniku, anonymizováno, vyd. Wolters Kluwer, rok). Ostatní údajné vady právního jednání vytčené v podání žalobce ze dne datum jsou anonymizováno posouzení věci irelevantní a nic nemění na skutečnosti, že předmětné nemovitosti jsou stále anonymizováno vlastnictví země. Protože v době rozhodování soudu přísluší právo hospodaření k nim vedlejšímu účastníku, je důvodná i námitka o nedostatku pasivní legitimace žalované.

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

13. Výroky o nákladech odvolacího řízení mají oporu v § 142 odst. 1 anonymizováno spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované vznikly náklady v důsledku právního zastoupení. Advokátce žalované náleží odměna za dva úkony právní služby po částka, tj. za sepis vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 9 odst. 3 písm. b/, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. g/, k / vyhl. č. 177/1996 Sb.), dva režijní paušály po částka (§ 13 odst. 1 a 4 cit. vyhl.) a 21 % DPH. Náklady odvolacího řízení činí celkem částka.

14. Vedlejšímu účastníkovi odvolací soud přiznal podle § 151 odst. 3 o.s.ř. dvě paušální náhrady po částka za přípravu na jednání a za účast na jednání odvolacího soudu (§ 1 odst. 3 písm. b/, c/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání anonymizováno lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně. Přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o.s.ř. dovolací soud.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)