72 CO 184/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé I. a ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka a úrok z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení na znalečném ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované původně zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu náhrady škody, za kterou žalovaná odpovídá dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Tvrdila, že postupem státních orgánů v souvislosti s vydáním dodatečných platebních výměrů k zaplacení daně z přidané hodnoty jí byla způsobena škoda v podobě ušlého zisku ve výši částka a v podobě nákladů vynaložených na právní zastoupení a odborné poradenství ve výši částka. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nároku na náhradu škody spočívající v nákladech právního zastoupení a odborného poradenství ve výši částka, částka, částka a částka (celkem částka) a soud prvního stupně řízení v tomto rozsahu řízení ještě před vydáním napadeného rozsudku částečně zastavil.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu s tím, že nejsou splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za tvrzenou škodu.

4. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vyšel zejména ze zjištění, že anonymizována tři slova část Prahy u žalobkyně dne datum kontrolu daně z přidané hodnoty za období leden rok až prosinec rok. Na základě výsledku kontroly vystavil dne datum rozhodnutí dodatečné platební výměry číslo jednací, xanon číslo, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací a číslo jednací. Dne datum rozhodnutí žalobkyně napadla platební výměry odvoláním. Dne datum postoupil správce daně odvolání k anonymizováno odvolacímu orgánu, Finančnímu ředitelství anonymizována dvě slova část Prahy dne datum rozhodnutí vydalo anonymizováno číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, číslo jednací, jimiž odvolání zamítlo. Žalobkyně shora uvedená anonymizováno napadla dne datum správní žalobou, kterou po čtyřech letech soudního řízení Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zamítl. Dne datum rozhodnutí podala žalobkyně kasační stížnost, na jejímž základě Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací uvedený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze v dalším řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací číslo, zrušil shora uvedená anonymizováno Finančního ředitelství a věc mu vrátil k dalšímu řízení. finanční ředitelství pak rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací dodatečné platební výměry anonymizována tři slova část Prahy a řízení zastavilo. Na základě znaleckého posudku číslo zpracovaného znaleckým ústavem právnická osoba, měl soud prvního stupně za prokázané, že výše škody, která vznikla žalobkyni v souvislosti s vydáním 12 dodatečných platebních výměrů k zaplacení daně z přidané hodnoty ze dne datum, v podobě zisku ušlého žalobkyni za období od datum do datum, činí částka. Zpracovatelé znaleckého posudku vycházeli při jeho zpracování ze srovnání s obdobím před datem datum, z listin předložených žalobkyní k důkazu, včetně účetních závěrek za období let rok, rok, rok, výkazu zisků a ztrát za roky rok číslo, rozvahy za roky rok 2015 a faktur provedených k důkazu při jednání konaném před soudem dne datum. Žalobkyně žalobní nárok uplatnila u žalované k předběžnému projednání předběžně dopisem ze dne datum.

5. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce. Aplikoval přitom zákon č. 82/1998 Sb. a § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 2952 o. z. Dospěl k závěru, že je důvodný nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši částka z titulu ušlého zisku, který žalobkyni ušel v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných anonymizováno v podobě shora uvedených dodatečných platebních výměrů, a to v období od vydání platebních výměrů dne datum do anonymizováno Finančního ředitelství ze dne datum, kterým byly platební výměry anonymizováno nezákonnost zrušeny. Konstatoval, že nárok žalobkyně se opírá § 5 písm. a), § 8, § 26 zákona č. 82/1998 Sb. a § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 2952 o. z. Uzavřel, že nárok žalobkyně nemůže být opřen o § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť v samotném provádění daňové kontroly nelze spatřovat nesprávný úřední postup, a to tím spíše, že vyústila ve vydání anonymizováno – platebních výměrů, které byly posléze anonymizováno nezákonnost zrušeny. Vzal v úvahu, že znalecký posudek stanovil výši škody vzniklé žalobkyni částkou částka, žalobkyně však žádá náhradu ušlého zisku pouze ve výši částka za dobu 8 let od vydání platebních výměrů do jejich zrušení. Soud prvního stupně má přitom za prokázané, že již vydání předmětných platebních výměrů vedlo k zásadní ztrátě důvěry obchodních partnerů žalobkyně, ukončení či neobnovení spolupráce z jejich strany. Tím došlo dle soudu prvního stupně ke ztrátě významných obchodních příležitostí žalobkyně, jejichž uskutečnění měla žalobkyně již zajištěno, plynuly z dlouhodobé spolupráce a současně hodnota těchto obchodů dosahovala výše v řádu milionů korun českých. Soud prvního stupně konstatoval, že obchodní partneři nadále neměli o další spolupráci se žalobkyní zájem právě v souvislosti s podezřením žalobkyně z daňových úniků a vydáním předmětných platebních výměrů. Na základě uvedeného tedy soud prvního stupně žalobě v rozsahu uplatněného nároku na náhradu ušlého zisku jako důvodné vyhověl. Žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení z přiznané peněžité částky s tím, že její nárok v tomto směru vychází z § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naopak ve zbývající části žalobou uplatněného nároku, tj. co do částky částka s příslušenstvím a co do úroku z prodlení z částky částka shledal soud prvního stupně žalobu nedůvodnou. V případě úroku z prodlení z částky částka zohlednil, že žalovaná částku částka plnila již před podáním žaloby. Pokud jde o částku částka, požadovanou z titulu náhrady nákladů na právní zastoupení a odborné poradenství a nákladů na znalecké posudky, uzavřel, že náklady vzniklé ve správních řízeních nelze žalobkyni přiznat s ohledem na § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. a v případě nákladů vzniklých v souvislosti s anonymizována dvě slova vedeným proti panu jméno příjmení absentuje příčinná souvislost mezi vznikem nákladů a předmětnými nezákonnými rozhodnutími. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků. anonymizováno o nákladech řízení státu odůvodnil odkazem na § 149 odst. 1 o.s.ř.

6. Proti vyhovujícímu výroku o věci samé I. a výrokům o nákladech řízení III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Namítala zejména zjevnou nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Vytýkala soudu prvního stupně, že odůvodnění svého anonymizováno založil pouze na odkazu na znalecký posudek a domněnce, že vydání platebních výměrů, respektive vedení daňové kontroly vedlo ke ztrátě důvěry obchodních partnerů žalobkyně a k ukončení nebo neobnovení spolupráce s ní. Poukázala na to, že uvedené tvrzení není ničím reálně podloženo. Nadto zdůraznila, že správa daní stojí na zákonné povinnosti mlčenlivosti a současně se žalobkyně v okamžiku, který předchází období, za které uplatňuje náhradu škody, rozhodla k utlumení své činnosti, jak správci daně sama sdělila. Namítala dále, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku nevypořádal s jejími věcnými námitkami a důkazními návrhy, což činí napadený rozsudek nejen nepřezkoumatelným, ale také neústavním. Ve vztahu k podmínkám odpovědnosti za škodu zdůraznila, že v daném případě od počátku nebyl dán vztah příčiny a následku mezi vedením daňové kontroly, respektive vydáním platebních výměrů a vznikem tvrzené škody. Poukázala na to, že výpovědi v řízení vyslechnutých svědků jsou jen obecné, nekonkrétní a neuvádějí ani žádné konkrétní obchody, o které by měla žalobkyně v budoucnu přijít. Zdůraznila, že z odůvodnění napadeného rozsudku není vůbec zřejmé, s kterými postupy či rozhodnutími je spojen konkrétní ušlý zisk, respektive jaký ušlý zisk měl žalobkyni vzniknout v tom kterém konkrétním roce. Namítala rovněž, že důvěryhodnost žalobkyní předkládaných podkladů snižuje skutečnost, že žalobkyně od roku rok do roku 2015 nezaložila do sbírky obchodního rejstříku žádnou účetní závěrku. Za nerelevantní označila žalovaná závěry znaleckého posudku, neboť znalec aplikoval nesprávné vstupní údaje, konkrétně v tom ohledu, že ze strany žalobkyně došlo na základě dodatečných platebních výměrů k úhradě částka, ačkoliv z daňového spisu a výpovědi jednatele žalobkyně plyne, že žalobkyně ke dni datum, k datum a k datum postupně uhradila částku částka. Pokud pak znalec uvádí, že prvotní příčinou razantního poklesu hospodářského výsledku žalobkyně v roce rok bylo vydání dvanácti dodatečných platebních výměrů, vyjadřuje se k otázce příčinné souvislosti, což mu dle žalované po procesní stránce vůbec nepřísluší. Namítala, že v posudku absentuje zhodnocení reálných podmínek na relevantním trhu v letech rok a následujících v segmentu podnikání žalobkyně (reklama), a zdůraznila, že zpracovatel posudku dospěl k závěrům, které nemají odraz v reálném stavu věcí. Zpochybnila také správnost anonymizováno soudu prvního stupně, kterými jí byla uložena povinnost zaplatit úroky z prodlení, a namítala, že ze strany soudu prvního stupně došlo k nesprávné aplikaci § 15 zákona č. 82/1998 Sb. Vyjádřila nesouhlas rovněž s rozhodnutím soudu prvního stupně o nákladech řízení a nad rámec uvedeného uvedla, že pokud by měla být žalobkyni přiznána jakákoliv náhrada škoda, měl by být zohledněn úrok ve výši částka, přiznaný žalobkyni správcem daně. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku změnil tak, že se žaloba zamítá, a aby jí byla přiznána náhrad nákladů řízení.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření z obsahu podaného odvolání dovozovala, že žalovaná se nepřípustně v rozporu s § 202 odst. 3 o.s.ř. domáhá opravy odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Dále vyjádřila přesvědčení, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný. Odmítla argumentaci žalované o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku a poukázala na to, že v odůvodnění rozsudku je jasně uvedeno, proč soud uložil žalované povinnost zaplatit peněžitou částku uvedenou ve výroku I. rozsudku. Dle žalobkyně z napadeného rozsudku jednoznačně plyne, že v rámci soudního řízení bylo prokázáno, že vydání předmětných platebních výměrů dokonalo zásadní ztrátu důvěry jejich obchodních partnerů, což se zcela logicky negativně promítlo do jejich obchodních výsledků, a to v řádech milionů korun. Dále žalobkyně podrobně vyvracela jednotlivé odvolací námitky žalované a její tvrzení, uvedená v odvolání, označila za ryze účelová s tím, že ve světle skutečností uvedených v jejím vyjádření nemohou v žádném případě obstát a jsou bez jakékoliv právní relevance. Zdůraznila, že soud prvního stupně přistoupil ke zpracování znaleckého posudku teprve za situace, kdy po provedeném dokazování dospěl k právnímu závěru o existenci příčinné souvislosti mezi vydáním dodatečných platebních výměrů a vznikem škody v podobě ušlého zisku, přičemž úkolem znalce bylo určit pouze výši vzniklé škody. Poukázala na obsah v řízení provedených důkazů, prokazujících důvodnost žalobou uplatněného nároku. Odmítla názor žalované, že v řízení vypracovaný znalecký posudek trpí závažnými vadami a aplikuje nesprávné vstupní údaje. Za správné označila také anonymizováno soudu prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit úroky z prodlení. Přisvědčila pouze k odvolacím námitkám žalované ve vztahu k anonymizováno soudu prvního stupně o nákladech řízení státu, když vyjádřila názor, že v tomto ohledu je anonymizováno soudu prvního stupně v rozporu s § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť u žalované jsou ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích splněny předpoklady anonymizováno osvobození od soudních poplatků. Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a III. potvrdil, ve výroku IV. změnil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud v odvoláním dotčeném rozsahu přezkoumal napadené anonymizováno, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), poté dospěl k závěru, že nejsou důvody anonymizováno potvrzení ani změnu napadeného anonymizováno.

9. Stát odpovídá za škodu způsobenou výkonem veřejné moci za podmínek stanovených zákonem č. 82/1998 Sb., který rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti, a to odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným anonymizováno a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného anonymizováno nebo nesprávného úředního postupu 2) vznik škody 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

10. Nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. je anonymizováno, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo řízení anonymizováno, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ, a rozhoduje tak o oprávněních a povinnostech individuálních subjektů. Nezbytnou podmínkou odpovědnosti státu je, aby pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné anonymizováno bylo jako nezákonné zrušeno či změněno. Protože odpovědnost státu za nezákonné anonymizováno je odpovědností objektivní, není dle soudní judikatury rozhodné, zda nezákonné anonymizováno bylo zrušeno z důvodů procesních vad, anonymizováno vady skutkových zjištění nebo anonymizováno nesprávné právní posouzení. Nezákonností je jak nesprávné právní posouzení otázek hmotněprávních, tak pochybení procesní, mělo-li vliv na správnost anonymizováno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

11. Nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je pak porušení pravidel předepsaných právními normami anonymizováno počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného anonymizováno. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat anonymizováno v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon anonymizováno provedení úkonu nebo vydání anonymizováno žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat anonymizováno v přiměřené lhůtě. Současně z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. zakládají jen takové vadné postupy, které se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného anonymizováno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR z datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). Jsou-li pochybení správního orgánu spatřována v nesprávném úředním postupu v rámci rozhodovací činnosti, lze za nesprávný úřední postup považovat pouze ty úkony, jež samy o sobě k vydání anonymizováno nevedou a je-li anonymizováno vydáno, bezprostředně se v něm neodrazí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

12. Řízení o nároku na náhradu škody z titulu odpovědnosti státu je anonymizováno sporným, anonymizováno které platí, že účastnící jsou povinni tvrdit všechny anonymizována dvě slova věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Poškozený nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že mu vznikla konkrétní majetková újma jakožto důsledek tzv. škodné události. Požaduje-li, aby mu bylo na náhradě škody přiznáno plnění z titulu více nároků, musí popsat skutečnosti, jimiž u jednotlivých uplatněných nároků vymezí skutek (skutkový děj), na jehož základě z titulu každého jednotlivého nároku požaduje konkrétní plnění (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka).

13. V posuzované věci žalobkyně podanou žalobou uplatňuje vůči žalované nárok na náhrady škody z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Její žalobní tvrzení ohledně identifikace odpovědnostního titulu (nezákonné anonymizováno, nesprávný úřední postup), od něhož odvíjí vznik tvrzené majetkové újmy, jsou však nejednoznačná. Žalobkyně totiž v žalobě i doplňujících podáních opakovaně deklaruje, že se domáhá náhrady škody v podobě ušlého zisku, která jí měla být způsobena jak nezákonnými rozhodnutími, za něž považuje dvanáct dodatečných platebních výměrů vydaných anonymizována tři slova část Prahy dne datum, dvanáct anonymizováno Finančního ředitelství anonymizováno územní celek ze dne datum a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, tak i nesprávným úředním postupem, který spatřuje již v samotném zahájení daňové kontroly. Žalobkyně nijak nereflektuje, že se domáhá náhrady škody odvíjející se z různých odpovědnostních titulů a v žalobě, respektive v jejich doplněních tak absentují jednoznačná a určitá žalobní tvrzení o tom, jaká konkrétní škoda a v jaké výši vznikla žalobkyni v příčinné souvislosti s tím kterým odpovědnostním titulem. Z žaloby také není zřejmé, jaká část žalované částky (vyjádřené jednou celkovou peněžitou částkou částka) připadá na náhradu škody požadovanou z toho kterého odpovědnostního titulu.

14. Jako neurčitá lze hodnotit také žalobní tvrzení o vzniku a výši tvrzené škody. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu, že ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem spočívajícím v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. Při stanovení výše ušlého zisku se vychází z celkových předpokládaných výnosů z podnikání snížených o předpokládané náklady. Ušlý zisk je tedy hypotetická kategorie a jeho výše je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu, bez ohledu na to, zda tyto náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy či nikoliv (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka). V případě ušlého zisku přitom nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno - a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném, že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ztráta smluvní odměny ze smlouvy o dílo v důsledku nemožnosti dostát svým smluvním závazkům může samozřejmě představovat ušlý zisk poškozeného, který v rozsahu, v jakém je v příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním škůdce, zakládá odpovědnost za škodu. Uzavření smlouvy není samo o sobě podmínkou anonymizováno závěr o ušlém zisku, nicméně ztracená obchodní (výdělečná) příležitost musí být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikované v anonymizována čtyři slova pod anonymizováno číslo nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

15. Z uvedeného plyne, že pokud žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku, musí tvrdit a prokazovat, že s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nedošlo ke škodné události, tj. k vydání konkrétního nezákonného anonymizováno, respektive nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, došlo by k rozmnožení jejího majetku o hodnotu odpovídající žalované částce. Jestliže žalobkyně odvozuje vznik ušlého zisku ze skutečnosti, že v důsledku škodné události došlo ke ztrátě důvěry jejich obchodních partnerů a tím, ke ztrátě významných obchodních příležitostí, měla by k prokázání svého nároku tvrdit a prokazovat, jaká konkrétní obchodní příležitost jí v příčinné souvislosti se škodnou událostí unikla, jaká byla její připravenost dostát svým smluvním závazkům, v jakém rozsahu byla připravena, nebýt škodné události, plnit své závazky vůči svým smluvním partnerům, jaká by jí v případě poskytnutí plnění náležela smluvní odměna, jaké by na dosažení takového příjmu musela vynaložit náklady apod. Žalobkyně však z pohledu shora citované judikatury relevantní skutečnosti s potřebnou mírou konkrétnosti netvrdila a svá tvrzení o vzniku a výši ušlého zisku v žalobou vymezeném období od datum do datum založila výlučně na srovnání s průměrným ziskem dosahovaným v předcházejícím období v letech rok až rok.

16. Soud prvního stupně nedostatkům žaloby a absenci žalobních tvrzení o relevantních skutečnostech nevěnoval dostatečnou pozornost a žalobkyni nevedl k jejich odstranění. Ve výsledku tak rozhodoval ve věci na základě neurčité žaloby, čímž zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné anonymizováno ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být sjednána náprava. Nadto se ani sám soud prvního stupně v potřebném rozsahu nezabýval naplněním zákonných předpokladů odpovědnosti státu za škodu ve vztahu ke všem žalobkyní tvrzeným odpovědnostním titulům.

17. Z odůvodnění napadeného rozsudku lze jen usuzovat, že soud prvního stupně neshledal existenci žalobkyní tvrzeného odpovědnostního titulu v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v provádění daňové kontroly, a že za odpovědnostní titul zřejmě považuje nezákonná anonymizováno v podobě dodatečných platebních výměrů. Žádným způsobem se však již nevypořádal s tvrzeními žalobkyně o existenci dalších nezákonných anonymizováno, z nichž odvozovala svůj žalobní nárok (anonymizováno Finančního ředitelství anonymizováno hlavní město Prahu ze dne datum a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Značně nekonkrétní pak jsou také závěry soudu prvního stupně o existenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem v podobě vydání dodatečných platebních výměrů a vznikem škody. Soud prvního stupně v tomto směru vychází z toho, že v řízení bylo prokázáno, že vydání předmětných platebních výměrů vedlo k zásadní ztrátě důvěry obchodních partnerů žalobkyně, k ukončení či neobnovení spolupráce se žalobkyní, a tím ke ztrátě významných obchodních příležitostí žalobkyně, jejichž uskutečnění měla zajištěno, aniž tyto obchodní příležitosti jakkoliv konkretizuje, aniž uvádí, o které důkazy svá skutková zjištění v tomto směru opírá a aniž se jakkoliv vypořádává s námitkami žalované, kterými existenci příčinné souvislosti zpochybňuje (povinnost mlčenlivosti v oblasti správy daní, sdělení žalobkyně správci daně o utlumení činnosti, apod.). Ve vztahu k výši škody pak bez dalšího vychází ze závěrů znaleckého posudku, zpracovaného znaleckým ústavem právnická osoba, který však při formulaci svých závěrů nebere v úvahu konkrétní zmařené obchodní příležitosti žalobkyně v předmětném období a při výpočtu výše ušlého zisku žalobkyně (v souladu se zadáním soudu prvního stupně) vychází zásadně jen z porovnání s hospodářskými výsledky žalobkyně v minulém období, respektive ze statistických údajů týkajících se hospodářských výsledků v odvětví reklamy a ostatních profesních, vědeckých a technických činností. Za situace, kdy soud prvního stupně v rámci dokazování nevěnoval pozornost tomu, zda žalobkyně v minulém období (použitém anonymizováno srovnání) provozovala svou podnikatelskou činnost neměnným způsobem, zda v těchto minulých obdobích realizovala obchody ze stejných nebo obdobných smluvních vztahů a obchodních příležitostí, které jí v předmětném období unikly, lze mít pochybnosti o tom, že v daném případě srovnání se zisky žalobkyně v předcházejícím období mají potřebnou vypovídací hodnotu anonymizováno závěr o„ pravidelném běhu věcí“ v předmětném období, a tudíž jej lze bez dalšího využít k prokázání žalobou uplatněného nároku na náhradu tvrzeného ušlého zisku.

18. Je zřejmé, že s ohledem na shora uvedené procesní pochybení a anonymizováno absenci přezkoumatelných závěrů o naplnění základních podmínek odpovědnosti státu za tvrzenou škodu v podobě ušlého zisku ve výši částka nemůže rozsudek soudu prvního stupně obstát. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném výroku o věci samé I. a v akcesorických výrocích o nákladech řízení III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

19. Na soudu prvního stupně bude, aby v dalším řízení nejprve vyzval žalobce k upřesnění žaloby, co se týče odpovědnostních titulů, z nichž své nároky odvíjí, a co do identifikace škody, která mu důsledku tvrzených odpovědnostních titulů vznikla. Posléze znovu posoudí, zda jsou splněny zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., tj. existence nezákonného anonymizováno nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a tvrzeným vznikem škody. V novém anonymizováno pak neopomene přehledným a přezkoumatelným způsobem vyložit své skutkové závěry i právní úvahy ve vztahu ke všem podmínkám odpovědnosti státu za škodu, vypořádat se s relevantními námitkami účastníků a rozhodnout též znovu o náhradě nákladů řízení, a to včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Právním názorem, vysloveným v anonymizováno odvolacího soudu, je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto anonymizováno není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o.s.ř.).