72 CO 241/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Velce a soudkyň Mgr. Pavly Polednové a JUDr. Zuzany Sváčkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, b) Bytové družstvo ulice, IČO sídlem adresa zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované a žalobce a) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení IV. potvrzuje.

II. Ve výroku o věci samé III. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku částka společně a nerozdílně s jméno příjmení, narozeným datum, bytem adresa, zavázaným k plnění rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky. V. příjmení jméno příjmení se odmítá.

VI. Ve vztahu mezi žalobci a) a b) a jméno příjmení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce a) na žalované domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se původně žalobce a) domáhal, aby žalovaným jméno příjmení a jméno příjmení byla uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku v celkové výši částka s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaní byli na základě nájemní smlouvy ze dne datum nájemci bytové jednotky číslo v domě na adrese adresa. Bytovou jednotku nevyklidili a užívali i po skončení nájmu, sjednaného na dobu určitou do datum. Za užívání bytové jednotky žalovanými v období měsíců září až anonymizováno rok požadoval zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného a nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Část žalobou uplatněné pohledávky ve výši částka, odpovídající náhradě za užívání bytu a nákladům na služby spojené s užíváním bytu za měsíc září rok ve výši částka, za měsíc říjen rok ve výši částka a za měsíc listopad ve výši částka, postoupil žalobce a) smlouvou ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum na žalobce b) a soud prvního stupně usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací připustil, aby žalobce b) ohledně pohledávky ve výši částka vstoupil do řízení na místo dosavadního žalobce a). Nadále se tedy na žalovaných domáhal žalobce a) zaplacení částky částka s příslušenstvím a žalobce b) zaplacení částky částka.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. V rámci své procesní obrany namítali započtení jejich pohledávky za žalobcem a) ve výši částka z titulu technického zhodnocení předmětného bytu provedením kompletní rekonstrukce.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí prvním rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) společně a nerozdílně částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) společně a nerozdílně částku částka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku podali oba původně žalované odvolání. příjmení jméno příjmení bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 2 datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, odmítnuto pro opožděnost a současně bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a) a b) a 2. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Z uvedeného důvodu rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu ke 2. žalovanému nabyl právní moci a nemohl již být předmětem přezkumu v odvolacím řízení. Na základě odvolání 1. žalované odvolací soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobci a 1. žalovanou ve výroku o věci samé I., pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti 1. žalované zaplatit žalobci a) částku částka, a ve výroku o věci samé II., pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti 1. žalované zaplatit žalobci b) částku částka, potvrdil, jinak jej ve vztahu mezi žalobci a 1. žalovanou ve výrocích o věci samé I. a II. a ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Nyní přezkoumávaným, v pořadí druhým rozsudkem, tedy soud prvního stupně rozhodoval o zbývajícím předmětu řízení, tj. ve vztahu k žalované jméno příjmení o nároku žalobce a) na zaplacení částka z titulů náhrady za spotřebované služby za měsíc anonymizováno roku rok spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a o nároku žalobce b) na zaplacení náhrady za spotřebované služby za měsíce září až listopad roku rok ve výši 3 x částka, tj. celkem částka.

6. Soud prvního stupně prostřednictvím provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci a vyšel zejména ze zjištění, že žalobce a) byl v období měsíců září až anonymizováno roku rok vlastníkem budovy číslo popisné 831 (objekt k bydlení), stojící na pozemku parcelní číslo v katastrálním území Černý Most, obec Praha, na adrese adresa. Na základě smlouvy ze dne datum pronajal žalobce a) žalované jméno příjmení a původně žalovanému jméno příjmení byt číslo nacházející se v uvedeném domě, a to na dobu určitou do datum. Výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu činila v roce rok částku částka měsíčně s tím, že nájemné činilo částka měsíčně a záloha na služby činila částka měsíčně. Nájemné a zálohy na služby byly splatné do posledního dne v měsíci. Nájemní vztah skončil uplynutím doby dne datum. Žalovaná jméno příjmení a původně žalovaný jméno příjmení byt ve vlastnictví žalobce a) užívali i po skončení nájmu, mimo jiné také v průběhu měsíců září až anonymizováno roku rok. Oba žalovaní byli před zahájením řízení v této věci vyzvání k zaplacení peněžité částky částka, avšak nezaplatili ničeho. Pohledávky za žalovanými z titulu užívání bytu bez právního důvodu v měsíci září roku rok ve výši částka, v měsíci říjnu roku rok ve výši částka a v měsíci listopadu roku rok ve výši částka, byly žalobci b) postoupeny smlouvou ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum.

7. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení pr. předpisu, občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Dospěl k závěru, že po skončení sjednané doby nájmu, tj. od datum, užívá žalovaná předmětný byt bez právního důvodu, pročež je ve smyslu ustanovení pr. předpisu povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající výši sjednaného nájemného i ceně služeb. Konstatoval, že o nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu bylo již pravomocně rozhodnuto v pořadí prvním rozsudkem z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Co se týče výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v konzumaci služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, měl za prokázané, že za rok rok došlo ke skutečné spotřebě služeb v rozsahu částka, tj. v rozsahu 5 758 za každý z měsíců roku rok (69 090 spisová značka). Dovodil tak, že žalovaná se za každý z měsíců září až anonymizováno roku rok bezdůvodně obohatila o částku částka. Vzal nicméně v úvahu, že žalobci a) a b) se z uvedeného důvodu domáhají vydání bezdůvodného obohacení toliko ve výši částka za každý z uvedených měsíců. Dospěl tedy k závěru, že v základu je nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení po právu. Při posuzování otázky prodlení žalované s uhrazením bezdůvodnému obohacení vzniklého užíváním bytu a konzumací s bytem spojených služeb za období měsíců září až prosince roku rok, vyšel z toho, že doba splnění takových pohledávek nebyla účastníky ujednána (§ 1958 odst. 1 o. z.), a proto byla žalovaná povinna plnit až na základě upomínky, která jí byla doručena dne datum (§ 1958 odst. 1 o. z.). Na tomto základě uzavřel, že žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením uvedeného peněžitého dluhu dnem následujícím (§ 1968 o. z.) a vznikla jí tak v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené dle ustanovení pr. předpisu Aktivní věcnou legitimaci žalobce b) v projednávané věci dovodil s poukazem na § 1879 o. z. na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, z níž plyne, že žalobce a) postoupil na žalobce b) pohledávky odpovídající bezdůvodnému obohacení vzniklému užíváním bytu v období měsíců září až listopadu roku rok ve výši celkem částka (částka + částka + částka), dále konzumací služeb souvisejících s užíváním bytu v období měsíců září až listopadu roku rok ve výši celkem částka (3 x částka), jakož i příslušenství těchto pohledávek. Jako nedůvodnou posoudil obranu žalované spočívající v uplatněné námitce započtení, když tvrzení žalované ohledně pohledávky vzniklé v souvislosti se zhodnocením bytu zůstala neúplná. Současně odkázal na předcházející rozhodnutí odvolacího soudu, v němž odvolací soud dospěl k závěru, že pohledávka žalované uplatněná k započtení je nejistá a neurčitá a právní jednání směřující k jejímu započtení vůči žalobou uplatněným pohledávkám proto odporuje § 1987 odst. 2 o. z. a je relativně neplatné. Vzhledem k tomu, že žalobce a) se v řízení relativní neplatnosti započtení dovolal, účinky započtení v podobě zániku žalobou uplatněných pohledávek nenastaly. Uvedený stav přitom s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci nebrání poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky řízení. Na základě uvedeného pak soud prvního stupně shledal důvodným nárok žalobce a) na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího zkonzumovaným službám za měsíc anonymizováno roku rok ve výši částka, neboť tento byl bezpečně a v celém rozsahu prokázán. Jako důvodný posoudil rovněž nárok žalobce a) na příslušenství v podobě úroku z prodlení s uhrazením bezdůvodného obohacení za užívání bytu v měsíci listopadu roku rok (částka) a za užívání bytu a konzumaci s bytem spojených služeb v období měsíce prosince roku rok (částka + částka), a to za dobu prodlení od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobou uplatněnému nároku žalobce a) vyhověl s tím, že ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum žalobu zamítl. Současně neshledal důvodným nárok žalobce a) na zaplacení příslušenství pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti s užíváním bytu a konzumací s bytem spojených služeb v období měsíců září až listopadu roku rok (2x (částka + částka) + (částka + částka)), neboť tyto pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobci b) smlouvou ze dne datum. Žalobce a) proto není legitimován k uplatnění tohoto nároku, neboť povinnost k zaplacení příslušenství postoupených pohledávek žalovanou tíží výlučně ve vztahu k žalobci b). Opodstatněným nicméně shledal nárok žalobce b) na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího zkonzumovaným službám za měsíce září až listopad roku rok ve výši celkem částka (3x částka), neboť tento byl bezpečně a v celém rozsahu prokázán. Z tohoto důvodu v tomto rozsahu žalobou uplatněnému nároku žalobce b) vyhověl a ve zbytku jeho žalobní požadavek zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou rozhodl podle ustanovení pr. předpisu“) tak, že podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků přiznal žalobci a) náhradu 23,96% (61,96% - 38,04%) celkových nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jeho právního zastoupení. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou pak rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci b) přiznal plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech jeho právního zastoupení.

9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobce a) a žalovaná odvolání.

10. Žalobce a) napadl svým odvoláním výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba v části, kterou se domáhala přiznání příslušenství pohledávek postoupených žalobci b) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Za nesprávný označila závěr soudu prvního stupně o tom, že spolu s postoupenými pohledávkami bylo uvedenou smlouvou postoupeno i jejich příslušenství. V tomto ohledu pak poukázala na to, že předmět postoupení byl v příloze číslo postupní smlouvy a v jejím dodatku číslo specifikován jako jistina částka a příslušenství ve výši částka. Z uvedeného důvodu navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku změnil tak, že žalobě vyhoví.

11. Žalovaná směřovala své odvolání do výroků III. a V. rozsudku soudu prvního stupně. Vyjádřila nesouhlas s tím, že by měla hradit jakýkoliv dluh vůči žalobci b), neboť o žádném postoupení pohledávek žalobcem a) na žalobce b) nebyla informována a neobdržela ani výzvu k zaplacení. Zdůraznila, že pokud žalobci nedoloží, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, není jasné, komu má dluh zaplatit, případně proti komu lze uplatnit zápočet pohledávky z titulu technického zhodnocení bytu. Nesouhlasila rovněž s povinností hradit žalobci b) náhradu nákladů řízení, když před soudním vymáháním povinnosti neobdržela písemnou výzvu k zaplacení. Z uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a V. zrušil a soudní řízení zastavil.

12. Ve vyjádření k odvolání žalované oba žalobci shodně poukázali na to, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávek z žalobce a) na žalobce b) v průběhu tohoto řízení, když soud prvního stupně rozhodl o vstupu žalobce b) do řízení. Současně vyvraceli odvolací námitku žalované o tom, že jí nebyla doručena předžalobní výzva a poukázali na to, že k úhradě dlužné částky byla před zahájením řízení vyzvána výzvou ze dne datum, doručenou datum. Žalobce b) rovněž poukázal na skutečnost, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena až v průběhu řízení, a tudíž před zahájením řízení nedisponoval pohledávkou za žalovanou a nemohl jí tak zaslat předžalobní výzvu. Z uvedených důvodů oba žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním žalované potvrdil.

13. Odvolací soud v odvoláními dotčeném rozsahu přezkoumal podle § 212 a § 212a o.s.ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

14. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce.

15. Jestliže nájemce neodevzdá byt ke dni skončení nájmu způsobem uvedeným v § 2292 o. z., je podle § 2295 o. z. povinen pronajímateli platit za užívání bytu náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to až do dne, kdy byt pronajímateli skutečně odevzdá. Jestliže nájemce po skončení nájemního vztahu nadále užívá byt bez právního důvodu a v souvislosti s tímto užíváním bytu spotřebovává služby s tím spojené, vzniká na jeho straně plněním bez právního důvodu majetkový prospěch, který je bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 2 o. z.). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 věta první o. z.)

16. Soud prvního stupně správně a v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu posoudil žalobou uplatněný nárok žalobců na náhradu nákladů za služby spotřebované žalovanou v souvislosti s užíváním bytu bez právního důvodu za období měsíců září až listopad rok v případě žalobce b) a za měsíc anonymizováno rok v případě žalobce a). Správně uvedené nároky vypořádal jako nároky z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) co do základu nároku i jejich výše. Nepochybil ani při posouzení otázky aktivní legitimace žalobců v návaznosti na vlastnické právo žalobce a) k budově domu, v němž se předmětný byt nachází, respektive na smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobci dne datum.

17. Soud prvního stupně se rovněž správně vypořádal s obranou žalované, kterou namítala k započtení vůči žalobou uplatněným pohledávkám pohledávku z titulu technického zhodnocení předmětného bytu, pokud dospěl v souladu se závěry odvolacího soudu vyjádřenými v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že tvrzená pohledávka žalované není ve smyslu § 1987 o. z. k započtení způsobilá.

18. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci b) částku částka jako bezdůvodné obohacení, které bez právního důvodu získala spotřebováním služeb spojených s užíváním bytu v období od září do listopadu rok. Pochybení soudu prvního stupně v tomto ohledu lze spatřovat jen v tom, že ve svém rozhodnutí nezohlednil skutečnost, že se jedná o závazek solidární, kdy žalovaná je povinna jej splnit společně a nerozdílně s původně rovněž žalovaným jméno příjmení Odvolací soud proto pouze v tomto ohledu změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku III. tak, aby výrok rozsudku solidární závazek žalované zohledňoval a rovněž bylo zabráněno existenci dvojího exekučního titulu, když jméno příjmení byl již ke stejnému plnění zavázán rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

19. Odvolací soud shledává správným rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým žalobu zamítl v části žalobou uplatněného nároku žalobce a) na zaplacení příslušenství pohledávek postoupených žalobci b) postupní smlouvou ze dne datum. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Právní úprava vychází implicitně z předpokladu, že vůlí účastníků je převést spolu s pohledávkou také veškerá vedlejší práva. Jedná se však o právní úpravu dispozitivní povahy, a tudíž není vyloučeno, aby si strany dohodly, že některá vedlejší práva spolu s převáděnou pohledávkou nepřejdou. Jestliže tedy zákon upravuje nabytí příslušenství pohledávky automaticky spolu s jejím postupem, musí v pochybnostech platit, že příslušenství ve stavu k okamžiku účinnosti cese na postupníka přešlo. Tvrdí-li účastník řízení opak, tíží jej ohledně této skutečnosti důkazní břemeno (srovnej příjmení, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část/§ číslo Praha: C. H. Beck, 2014, str. 734 – 735).

20. Žalobce a) tvrdil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil na žalobce b) pouze jistiny shora specifikovaných pohledávek za žalovanou a jméno příjmení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním bytu a spotřebováním služeb bez právního důvodu bez příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Z předmětu smlouvy o postoupení pohledávek z datum vymezeného v článku I. bod 1 smlouvy plyne, že podle smluvních ujednání účastníků postupitel postoupil postupníkovi pohledávky hlavního města Prahy, jejichž seznam včetně specifikace je uveden v příloze číslo smlouvy, která je její nedílnou součástí, a to se vším jejich příslušenstvím a všemi právy s nimi spojenými, včetně jejich zajištění. V příloze číslo je pak postupovaná pohledávka za žalovanou specifikována jako jistina ve výši částka a příslušenství částka. Dne datum však smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávek uzavřely její dodatek číslo kterým pro vyloučení všech pochybností blíže specifikovali pohledávky za žalovanou a jméno příjmení tvořící předmět postoupení ze žalobce a) na žalobce b). Uvedený dodatek žádné ujednání o vyloučení příslušenství postupovaných pohledávek z předmětu postoupení neobsahuje. Na základě uvedeného dospěl tedy odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, že s ohledem na ujednání smluvních stran smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve znění dodatku číslo této smlouvy ze dne datum nabyl žalobce b) postoupením ve smyslu § 1880 o. z. pohledávky za žalovanou a jméno příjmení spolu s jejich příslušenstvím ve formě úroků z prodlení. Pokud tedy požadavek na zaplacení tohoto příslušenství uplatňuje v tomto řízení žalobce a), soud prvního stupně nepochybil, pokud z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce a) v tomto rozsahu žalobu zamítl. Odvolací námitky žalobce a) nelze považovat za opodstatněné.

21. Rovněž odvolací námitky žalované nejsou způsobilé správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit. Žalovaná byla o postoupení pohledávek ze žalobce a) na žalobce b) vyrozuměna v průběhu tohoto řízení v souvislosti s rozhodováním soudu prvního stupně o procesním nástupnictví a vstupu žalobce b) do řízení (§ 107a o.s.ř.). Nadto za situace, kdy na svůj dluh žádné plnění žádnému ze žalobců neposkytla, není její námitka o absenci vyrozumění o postoupení pohledávek pro rozhodnutí v této věci relevantní. Rovněž odvolací námitka žalované o absenci předžalobní výzvy byla vyvrácena provedeným dokazováním, z něhož plyne, že před zahájením řízení byla vyzvána k úhradě dlužné částky ze strany žalobce a). Požadavek na zaslání výzvy ze strany žalobce b) je neopodstatněný, když tento vstoupil do řízení až v jeho průběhu a to ve vztahu k části žalobních nároků původně uplatňovaných žalobcem a).

22. Soud prvního stupně správně rozhodl také o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou, a to podle zásady úspěchu ve sporu. Nepochybil ani při rozhodování o výši přiznané náhrady.

23. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku o věci samé II. a ve výroku o nákladech řízení IV. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správná potvrdil. Ve výroku o věci samé III. rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku částka společně a nerozdílně s jméno příjmení, narozeným datum, bytem adresa, zavázaným k plnění rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jinak jej v tomto výroku podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

24. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když v této fází řízení úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

25. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou rozhodoval odvolací soud s ohledem na částečnou změnu rozhodnutí o věci samé o nákladech odvolacího řízení i o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Plně úspěšnému žalobci b) přiznal podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši částka. Náhrada nákladů řízení žalobce b) v řízení před soudem prvního stupně činí částka a se sestává z odměny advokáta částka za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, účast na jednání datum, vyjádření k odvolání do prvního rozsudku soudu prvního stupně, účast na jednání před odvolacím soudem dne datum) po částka a 1 úkon právní služby (účast na jednání dne datum) po částka dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z paušální náhrady hotových výdajů částka za 5 úkonů právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši částka dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů odvolacího řízení žalobce b) činí částka a sestává se z odměny advokáta částka za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání do druhého rozsudku soudu prvního stupně, účast při jednání před odvolacím soudem dne datum) po částka dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, z paušální náhrady hotových výdajů částka za 2 úkony právní služby po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši částka dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

26. Vzhledem k tomu, že odvolání žalované do rozsudku prvního stupně podle obsahu bylo podáno také původně žalovaným jméno příjmení, vůči němuž však již bylo v řízení v této věci meritorně rozhodnuto, a řízení tak ve vztahu k němu skončilo. Odvolací soud proto jeho odvolání v souladu s § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

27. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) a jméno příjmení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobcům sice vzniklo vůči jméno příjmení právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady jim však v souvislosti s jím podaným odvoláním nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.