8 A 100/2016

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: WS International a.s., se sídlem Hodonín, Perunská 2, zastoupen JUDr. Petrem Dítě, advokátem v Olomouci, Horní náměstí 19, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 3. 2016, č. j.: RRTV/984/2016-RUD, takto:

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“ nebo „žalovaná“) ze dne 15. 3. 2016 č. j.: RRTV/984/2016-RUD, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000,- Kč, a to za porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě. Porušení žalovaná shledala v zadání teleshoppingu s názvem „Chop-it Blend-it“ odvysílaného dne 12. října 2015 v čase 05:29:14 hodin na programu NOVA, a který byl dle žalované nekalou obchodní praktikou dle zvláštního předpisu. In eventum žádá žalobce o moderaci pokuty, která mu byla uložena. V žalobě žalobce uvedl, že celé rozhodnutí Rady je nezákonné a popíral, že by z jeho strany došlo k porušení zákona o reklamě. Byl si vědom toho, že pokud užije slova: „gratis“, „zdarma“ či „bezplatně“, nesmí spotřebitel za službu nebo zboží hradit další náklady, vyjma nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím nebo doručením zboží nebo služby, jinak by se jednalo o klamavou obchodní praktiku. Žalobce se domníval, že postupoval správným způsobem a že se tedy nedopustil žádné nekalé obchodní praktiky. Proto žádal, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalované. Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na argumentaci, která je obsažena v napadeném rozhodnutí. S odkazem na ni navrhla, aby Městský soud v Praze žalobu zamítl. Při jednání soudu dne 4. října 2016 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 75 soudního řádu správního a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních námitek, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu správního spisu soud konstatoval, že oznámením žalované č. j.: RRTV/4371/2015-RUD ze dne 20. 10. 2015 bylo zahájeno správní řízení pro možné porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě, kterého se žalobce mohl dopustit zadáním teleshoppingu „Chop-it Blend-it“, odvysílaného dne 12. října 2015 v 05:29:14 hodin na programu NOVA. Žalovaná měla podezření, že tento teleshopping mohl být nekalou obchodní praktikou dle ust. § 5 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), resp. podle písm. s) Přílohy 1 k tomuto zákonu. Dne 6. 1. 2016 se žalobce vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení s tím, že se závěry zde uvedenými nesouhlasí, domnívaje, že vycházejí z neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Následně dne 18. 1. 2016 bylo žalobci doručeno oznámení žalovaného o provádění důkazu č. j.: RRTV/129/2016-RUD ze dne 13. 1. 2016 a dne 11. 2. 2016 mu bylo doručeno vyrozumění o doplnění spisu a o ukončení dokazování, č. j.: RRTV/387/2016-RUD ze dne 8. 2. 2016. Konečně pak bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2016, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 200 000,- Kč. Žalobce v žalobě tvrdil, že z jeho strany k porušení ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě, tak jak je popsáno v napadeném rozhodnutí nedošlo. Poukázal na to, že v ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona o reklamě se zakazuje reklama, která je nekalou obchodní praktikou dle zvláštního předpisu. Zvláštním předpisem je zde zákon o ochraně spotřebitele, podle jehož ust. § 4 odst. 3 je za klamavou reklamu považována jakákoliv reklama, která je uvedena v Příloze č. 1 tohoto zákona. Podle této Přílohy písm. s) jsou obchodní praktiky vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel užije například slova: „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ a spotřebitel musí za službu či zboží vynaložit jakékoliv náklady. Toto platí s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím nebo doručením výrobku či služby. Za takovou nekalou obchodní praktiku se podle žalobce nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje- li tento podmínky stanovené jiným právním předpisem. Žalobce nerozporoval, že užil slovo „zdarma“, nicméně proklamoval, že spotřebitel nemusí v rámci akce nabízené v předmětném teleshoppingu vynaložit jakékoliv náklady za sadu, kterou obdrží zdarma. Spotřebitel skutečně zaplatí pouze 990,- Kč za jednu sadu (kráječ Chop-it a mixér Blend-it) a druhou sadu obdrží zcela zdarma, v opačném případě by totiž spotřebitel za tyto dvě sady zaplatil částku 1990,- Kč. K tomuto tvrzení žalovaná uvedla, že ve sporném teleshoppingu se nabízí sada (kráječ Chop-it a mixér Blend-it) v akci 1+1 zdarma za cenu 990,- Kč (taktéž v audio podání „pouze dnes si můžete zakoupit úžasný kráječ za zaváděcí cenu, díky naší velkolepé evropské marketingové kampani od nás dostanete také mixér. Za vše nezaplatíte běžných 1990,- Kč, ale pouhých 990,- Kč. A teď to nejlepší, druhý kompletní set dostanete absolutně zdarma…. „). Toto uvádí ve spotu žalobce navzdory tomu, že na jeho stránkách se jedna tato sada (obsahující kráječ Chop-it a mixér Blend-it) prodává za cenu 990,- Kč. Momentálně je tedy tato sada na internetovém obchodě označena jako „nedostupná“ a žalovaná považuje tento postup za zištný. Domnívá se, že žalobce takto učinil jen proto, aby „legalizoval“ výše uvedenou klamavou obchodní praktiku. Žalobce dle žalované klame diváka, pokud v něm vzbuzuje dojem, že ke kráječi Chop-it za cenu 990,- Kč dostává mixér Blend-it zcela „zdarma“, a nejen to, že spotřebitel obdrží další sadu (kráječ Chop-it a mixér Blend-it) zcela „zdarma“. Žalobce se pouze snaží, aby nabídka vypadala pro diváka/spotřebitele zcela jedinečně, ačkoliv na svých internetových stránkach nabízí stabilně dvě sady Chop-it, Blend-it za cenu 990,- Kč. Žalovaná dále poukázala na Pokyn Evropské komise ze dne 3. 12. 2009, který byl vydán k provedení/uplatnění směrnice č. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách. Dle Pokynu, aby bylo prokázáno, že určitá věc je skutečně dodána zdarma, což je podmíněno nákupem jiné věci, musí být obchodník schopen dokázat: a) že věc zdarma je skutečně věcí dodávanou navíc k věci nebo věcem, které se obvykle prodávají za tuto cenu, nebo že věc zdarma lze skutečně oddělit od placené věci či věcí, b) že pokud spotřebitel nedodrží podmínky reklamy, nedodají věc „zdarma“ spolu se zaplacenou věcí nebo věcmi, a c) že spotřebitelé jsou informováni o samostatné ceně věci nebo věcí, za něž platí, a že cena je stejná s předmětem zdarma nebo bez něj. Soud má za prokázané, že k porušení zákona o reklamě dle ust. § 2 odst. 1 písm. b) skutečně došlo, protože se žalobce v teleshoppingovém spotu dopustil nekalé obchodní praktiky dle zvláštního předpisu. Porušil zákon o ochraně spotřebitele, když podle jeho ustanoven § 4 odst. 3 je klamavou obchodní praktikou vždy praktika uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Podle písm. s) „ jsou obchodní praktiky vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel uvádí slovo „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ či slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu hradit jakékoliv náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením.“. V tomto případě nemá soud pochyb, že žalobce slovo „zdarma“ využil k tomu, aby nabídka připadala spotřebiteli jako lákavá. Soud zde vychází především z toho, že žalobce na svých webových stránkách tuto sadu ve formě 1+1 nabízel za 990,-Kč a nikoliv za 1990,-Kč. Pokud jednu sadu (jeden kráječ Chop-it a jeden mixér Blend-it) v nabídce za 990,-Kč uvedenou měl, pak tato byla v době monitoringu žalované označena jako „nedostupná“. Druhá sada nebyla zdarma, neboť celá tato sada dvou kráječů a dvou mixérů byla prodávána stabilně za cenu 990,- Kč. To znamená, že spotřebitel nedostal k jedné sadě v hodnotě 990,-Kč druhou sadu zdarmu, ale obě tyto sady mají pevně stanovenou cenu 990,-Kč, tudíž zde neexistuje ona spotřebiteli slibovaná unikátnost nabídky. Ani skutečnost, že ke kráječi Chop-it za cenu 990,-Kč dostane spotřebitel mixér Blend-it zcela „zdarma“ není pravdivou, protože tento kráječ a mixér jsou v nabídce podnikatele za cenu 990,-Kč. Následně žalobce vysvětloval, že výrobek pouze v jedné sadě nebyl v jisté době na jeho webových stránkách dostupný z důvodu toho, že jeho webová aplikace procházela změnami a některé údaje nemusely být správně. Součsaně poukázal na to, že byl výrobek dostupný v jedné sadě na jeho provozovnách, což již prokázal žalované doklady o prodeji jedné sady výrobku Chop-it Blend-it. K této námitce se žalovaná vyjádřila s tím, že provedla dokazování, ve kterém bylo prokazatelně zjištěno, že výrobek v jedné sadě, který žalobce nabízel na svých webových stránkách za cenu 990,- Kč, byl dlouhodobě nedostupný, oproti tomu stejný výrobek v akci 1 + 1 na webových stránách dostupný byl a prodával se za cenu jedné sady, tedy za 990,- Kč. Žalovaná má za to, že tento jev je naprosto absurdní, pokud je výrobek dostupný ve stavu 1 + 1, nemůže být jedna sada nedostupná. Pokud by se jednalo o formu „dvojbalení“ pak by žalobce nemohl takto výrobek nabízet/prodávat, protože by se nejednalo o předmětnou akci (dva za cenu jednoho). Žalovaná považuje toto jednání za účelové, a je toho názoru, že tento postup žalobce slouží pouze k legalizaci jednání, kterého se dopouští. Dále se žalovaná vypořádala také s argumentem žalobce, že jedna sada (1 kráječ a 1 mixér) byla dostupná na jeho provozovnách. K tomuto žalovaná uvedla, že jí není známo, jakým způsobem byl produkt prodáván na provozovnách. Žalovaná je naprosto přesvědčená, že k prokázání klamavosti teleshoppingu ji stačí, pokud porovnává i s pouze jedním z dalších způsobů prodeje tohoto produktu. Soud má zde za prokázané, že v tomto případě stačilo při prokazování nekalé obchodní praktiky porovnání s pouze jedním dalším způsobem prodeje. Dále má soud za to, že nabídka jedné sady na webových stránkach, která byla dlouhodobě „nedostupná“ byl opravdu jen záměrný počin žalobce, který měl vést k tomu, aby bylo jeho jednání legalizováno. Z napadeného rozhodnutí žalované je zřejmé, že žalovaná prováděla monitoring webových stránek žalobce, a zjistila, že minimálně po dobu 14 dnů nebyl produkt Chop-it Blend-it jako jedna sada dostupný. Byl na stránkách žalobce nabízen pouze v akci 1 + 1 za 990,-Kč. Dále žalobce namítal, že pokuta byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši. Podle jeho názoru žalobce existují následující polehčující okolnosti: jedná se o první pochybení žalobce, zásah divácké veřejnosti předmětným teleshoppingem nebyl vysoký a předmětný teleshopping byl v relativně krátké stopáži. Soud nezbylo než konstatovat, že právě všemi těmito skutečnostmi se žalovaná při úvaze o výši pokuty zabývala a pokutu uložila s přihlédnutím k nim. Žalovaná k výši pokuty uvedla, že vzala v potaz, že byl teleshopping odvysílán v rámci televizního programu NOVA, což je program, který pravidelně dosahuje nejvyšších hodnot sledovanosti, současně ale zohlednila fakt, že teleshopping byl odvysílán v čase 05:29:14 hodin, tedy v době, kdy sledovanost obecně dosahuje nejnižších hodnot. Rada dále přihlédla ke krátké stopáži teleshoppingu, a zhodnotila, že zásah divácké veřejnosti nebyl vysoký. Tyto skutečnosti žalovaná hodnotila ve prospěch žalobce. Žalovaná rovněž zohlednila, že se jedná o první takové porušení ze strany žalobce. Po zvážení všech ukazatelů, uložila žalobci pokutu při dolní hranici zákonné sazby s ohledem na výše uvedené skutečnosti. Jako závažný však žalovaná hodnotila možný následek správního deliktu, předmětný teleshopping mohl ovlivnit ekonomické chování diváka/spotřebitele. Ten mohl na základě zhlédnutí tohoto spotu učinit obchodní rozhodnutí, které by za normálních okolností neučinil. Tato skutečnost byla žalovanou přičtena v neprospěch žalobce. Soud má za to, že úvahy žalované jsou zde srozumitelné, jsou založeny na zjištěných skutkových okolnostech a soud v nich neshledal ani žádnou logickou vadu. Za tohoto stavu věci nebylo zřejmé, o co žalobce opíral své tvrzení o zjevně nepřiměřené výši uložené pokuty. Jen pro úplnost tu soud poukazuje na to, že žalobce mohl napadnout nesprávnost závěrů žalované ohledně těch skutečností, které vzala v úvahu, anebo mohl argumentovat dalšími okolnostmi této věci, které by odůvodňovaly uložení nižší pokuty; nic z toho však neučinil. Městský soud v Praze ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalovaná při svém rozhodování neporušila zákonem stanovené povinnosti a nevydala nezákonné rozhodnutí. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního ji zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalované náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 4. října 2016 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Válková