8 A 132/2016

Rubrum

Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: Mgr. M. K., trvale bytem B., zastoupen Mgr. Jaroslavem Bártou, advokátem se sídlem Brno, Kobližná 19, proti žalovanému: Ministr životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto:

Výrok

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 200,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Bárty, advokáta.

III. Žalobci b u d e v r á c e n a část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to z účtu Městského soudu v Praze k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Bárty, advokáta.

IV. Zástupce žalobce Mgr. Jaroslav Bárta se vyzývá, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu.

Odůvodnění

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 25. 7. 2016 se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o rozkladu žalobce ze dne 27. 6. 2016. Podáním ze dne 24. 10. 2016 vzal žalobce žalobu zpět, neboť Ministr životního prostředí vydal dne 19. 10. 2016 rozhodnutí pod č. j.: 2841/M/16, 69150/ENV/16, kterým zamítl rozklad odvolatele a napadené rozhodnutí ministerstva ze dne 27. 6. 2016, č. j.: 44781/ENV/16 potvrdil. Žalobce současně požádal soud o přiznání náhrady nákladů řízení. Podle ustanovení § 37 odst. 4 soudního řádu správního může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud rozhodl podle ustanovení § 47 písm. a) soudního řádu správního a řízení zastavil. Jelikož se žalobce domáhal náhrady nákladů řízení, zabýval se soud otázkou, zda jsou splněny podmínky pro její přiznání. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v úvahu pravidla stanovená v § 60 odst. 3 soudního řádu správního, podle něhož „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Pokud žalobce podanou žalobou opodstatněně brojil proti nečinnosti správního orgánu, který svou nečinnost následně ukončil vydáním rozhodnutí, a žalobce proto svou žalobu vzal zpět, má právo na náhradu nákladů soudního řízení. Městský soud v Praze uvážil o věci takto: Žalobce podal dne 27. 6. 2016 rozklad proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, ve kterém Ministerstvo částečně odmítlo poskytnout žalobci informaci. Rozklad byl Ministerstvu doručen téhož dne do datové schránky. Na základě ust. § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. mělo být o rozkladu rozhodnuto do 15 pracovních dní ode dne doručení, tedy dne 20. 7. 2016, nikoliv dne 29. 8. 2016, jak tvrdil žalovaný. Žalobce před podáním žaloby vyčerpal prostředek ochrany podle ust. § 80 správního řádu, když do datové schránky Ministerstva životního prostředí zaslal dne 12. 7. 2016 podání označené jako Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle ust. § 80 odst. 3 správního řádu. Tato žádost byla zamítnuta ministrem životního prostředí dne 22. 7. 2016 s tím, že je předčasná, protože lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu v době podání žádosti ještě neuplynula. Soud má tak za to, že žaloba nemohla být odmítnuta podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního, jak navrhoval žalovaný, a to s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2016, č. j.: 5 As 9/2015-59, ve kterém je uvedeno, že: „pouze ten, kdo před podáním žaloby (v případě řízení vedeného podle správního řádu) podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a zároveň jeho žádosti nebylo vyhověno (tj. nadřízený správní orgán vydal usnesení o nevyhovění žádosti podle § 80 odst. 6 věty druhé správního řádu, popř. ve třicetidenní lhůtě o žádosti nerozhodl), vyčerpal tento prostředek bezvýsledně. Teprve v tomto případě je jeho žaloba přípustná.” Po podání žaloby, žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu zopakoval dne 30. 8. 2016, informoval o tom soud v písemnosti nazvané - Doplnění skutkových tvrzení, zde také oznámil, že na tuto žádost dosud neobdržel žádnou odpověď. Konečně žalobce zmiňoval, že okruh účastníků řízení je uzavřeným výčtem stanoveným v ust. § 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., proto je podle žalobce námitka ministra životního prostředí ohledně ostatních údajných účastníků řízení nedůvodná. Soud dál konstatoval, že podle § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím mělo být o rozkladu rozhodnuto do 15 pracovních dní, tedy nejpozději dne 20. 7. 2016. Jelikož rozhodnutí o rozkladu bylo vydáno až 19. 10. 2016, znamená to, že ministr životního prostředí nedodržel lhůtu stanovenou mu zákonem, a že tedy jeho nečinnost. Z těchto skutečností je zřejmé, že žalobce podal žalobu v situaci, kdy trvala nečinnost žalovaného; tato nečinnost trvala ostatně ještě téměř další tři měsíce po podání žaloby. Jestliže žalobce poté vzal žalobu zpět, učinil tak zjevně pro pozdější chování žalovaného. O přiznání náhrady nákladů řízení žalobci rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty druhé soudního řádu správního s tím, že náklady řízení tvoří výdaje právního zastoupení žalobce, spočívající v mimosmluvní odměně za tři úkony právní služby po 3 100,- Kč (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, zpětvzetí žaloby) dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a v náhradě hotových výdajů spočívajících ve čtyřech úkonech po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Žalobce má dále právo na náhradu části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč (zbývající část poplatku ve výši 1 000,- Kč soud žalobci vrátil výrokem III. tohoto usnesení). Celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 11 200,- Kč. O vrácení soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč, soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění rozhodném, podle kterého „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. (…)“. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, soud mu proto vrátil částku 1 000,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 12. prosince 2016 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Válková