8 A 148/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve věci žalobkyně: M.S., st. přísl. Ruská federace, zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, AK Čechovský & Václavek, s.r.o., se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto:

Výrok

I. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky je povinno vydat rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14.342,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Petra Václavka, advokáta.

Odůvodnění

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu. V podané žalobě žalobkyně uvedla, že je žadatelkou o povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost iniciovala u žalovaného správního orgánu dne 10.2.2016. Žalobkyně v žalobě odkázala na ust. § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., podle kterého je správní orgán povinen rozhodnout o žádosti žalobkyně bezodkladně, nejpozději však do 60 dnů od podání žádosti. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta již uplynula, má žalobkyně za to, že žalovaný správní orgán je nečinný. Žalobkyně také upozornila na skutečnost, že v reakci na podaný návrh na provedení opatření proti nečinnosti vydal nadřízený správní orgán dne 1.7.2016 opatření proti nečinnosti, kterým přikázal žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno. Žalobkyně uvedla, že již dne 3.6.2016 správnímu orgánu doložila požadovaný doklad, tj. doklad o výši příjmu ze závislé činnosti žalobkyně. Žalobkyně měla za to, že tedy téhož dne pominuly důvody pro přerušení správního řízení. Vzhledem k nečinnosti žalovaného žalobkyně požadovala, aby Městský soud v Praze žalovanému rozsudkem uložil ve věci v soudem stanovené lhůtě rozhodnout. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost podané žaloby, neboť žalovaný není a ani nebyl nečinný. Uvedl, že dne 10.2.2016 žalobkyně podala žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, dne 12.5.2016 zaslal žalovaný České správě sociálního zabezpečení žádost o sdělení informací a poskytnutí podkladů (odpověď České správy sociálního zabezpečení dne 30.5.2016), dne 21.6.2016 zaslal žalovaný výzvu k doložení plné moci (plná moc doložena dne 11.7.2016), dne 19.9.2016 zaslal žalovaný žalobkyni výzvu k odstranění vad žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (doložit doklad prokazující příjem cizince) – k odstranění vad žádosti a doložení uvedených náležitostí správní orgán poskytl žalobkyni lhůtu 10 dnů od doručení výzvy, usnesením ze dne 19.9.2016, č.j.: OAM-3635-19/DP-2016 rozhodl žalovaný tak, že správní řízení ve věci žalobkyně se přerušuje dle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. Žalovaný současně sdělil, že v průběhu řízení provádí úkony, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci. Navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Při jednání konaném dne 6.12.2016 setrvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce na svých právních názorech a procesních stanoviscích, žalovaný omluvil nepřítomnost svého zástupce při jednání, přičemž souhlasil s projednáním a rozhodnutím předmětné věci v jeho nepřítomnosti. Ze správního spisu pak vyplývá, že žádostí ze dne 10.2.2016, která byla doručena žalovanému téhož dne, požádala žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Žádostí ze dne 12.5.2016 se žalovaný obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení o sdělení informací a poskytnutí podkladů. Česká správa sociálního zabezpečení na žádost odpověděla přípisem ze dne 30.5.2016. Dne 3.6.2016 doložila žalobkyně žalovanému potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne 24.5.2016 s tím, že pokud by snad správní orgán shledal žádost žalobkyně nekompletní nebo vykazující nějaké nedostatky, nechť žalobkyni k odstranění případných vad žádosti vyzve. Žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobkyně výzvu ze dne 21.6.2016 k doložení plné moci, na kterou bylo zástupcem žalobkyně reagováno přípisem ze dne 27.6.2016 a téhož dne byla předmětná plná moc žalovanému doručena. Ve správním spise se rovněž nachází opatření proti nečinnosti ze dne 1.7.2016, č.j. MV-83828-2/SO-2016, v němž Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přikázala žalovanému, aby po odpadnutí překážky, pro níž bylo řízení přerušeno, vydal do 30 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Dne 19.9.2016 byla žalovaným vyhotovena výzva k odstranění vad žádosti, jíž žalovaný vyzval žalobkyni, aby doložila doklad prokazující příjem cizince a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Usnesením ze dne 19.9.2016, č.j.: OAM-3635-19/DP-2016 žalovaný žalobkyni stanovil lhůtu k odstranění vad žádosti v trvání 10 dnů od doručení usnesení a současně řízení dle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. přerušil a to na dobu 10 dnů. Podle ust. § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. právní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle ust. § 81 odst. 1 a 2 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé. Městský soud v Praze se zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou nebo nejsou dány průtahy v postupu žalovaného správního orgánu, resp. nečinnost a dospěl k závěru, že taková nečinnost na straně žalovaného je. V projednávané věci žalobkyně podala dne 10.2.2016 žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Žalovaný, jak vyplývá ze správního spisu a i z vyjádření žalovaného k žalobě, jako první úkon v předmětné věci dne 12.5.2015 učinil dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení o sdělení informací a poskytnutí podkladů. Česká správa sociálního zabezpečení na žádost odpověděla přípisem ze dne 30.5.2016. Dne 3.6.2016 doložila žalobkyně žalovanému potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti ze dne 24.5.2016 s tím, že pokud by snad správní orgán shledal žádost žalobkyně nekompletní nebo vykazující nějaké nedostatky, nechť žalobkyni k odstranění případných vad žádosti vyzve. Žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobkyně výzvu ze dne 21.6.2016 k doložení plné moci, na kterou bylo zástupcem žalobkyně reagováno přípisem ze dne 27.6.2016 a téhož dne byla předmětná plná moc žalovanému doručena. Opatřením proti nečinnosti ze dne 1.7.2016, č.j. MV-83828-2/SO-2016, v němž Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přikázala žalovanému, aby po odpadnutí překážky, pro níž bylo řízení přerušeno, vydal do 30 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo, rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. V odůvodnění bylo mimo jiné uvedeno, že v současné době je řízení o žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky přerušeno, toto tvrzení však ze správního spisu nevyplývá. Podle Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky mělo být rozhodnuto ve lhůtách uvedených v § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. Až dne 19.9.2016 byla žalovaným vyhotovena výzva k odstranění vad žádosti, jíž žalovaný vyzval žalobkyni, aby doložila doklad prokazující příjem cizince a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a téhož dne vydáno usnesení pod č.j.: OAM-3635-19/DP-2016, kterým žalovaný žalobkyni stanovil lhůtu k odstranění vad žádosti v trvání 10 dnů od doručení usnesení a současně řízení dle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. přerušil a to na dobu 10 dnů. V odůvodnění předmětného usnesení žalovaný mimo jiné uvedl, že při posuzování žádosti žalobkyně bylo zjištěno, že tato trpí vadami, resp. že neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, a proto žalobkyni vyzval k odstranění vad výzvou, v níž specifikoval charakter vad a způsob jejich odstranění, přičemž poskytl žalobkyni k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Současně žalobkyni ve výzvě poučil o následcích neodstranění vad v uvedené lhůtě. Žalovaný dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla vyzvána k odstranění nedostatků, správní orgán také přerušuje řízení na dobu 10 dnů a po uplynutí uvedené doby správní orgán v řízení pokračuje. Předmětné usnesení bylo spolu s výzvou doručeno zástupkyni žalobkyně dne 23.9.2016. Městský soud v Praze vzhledem ke shora uvedenému má za to, že v dané věci je nepochybné, že ministerstvo nedodrželo zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí, když o žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu podané žalobkyní dne 10.2.2016 nerozhodlo v zákonné lhůtě a neučinilo tak ani ve lhůtě 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti ze dne 1.7.2016, č. j. MV-83828-2/SO-2016, když ze správního spisu je zřejmé, že v době vydání opatření předmětné řízení o žádosti žalobkyně přerušeno nebylo. K přerušení řízení došlo později a to usnesením ze dne 19.9.2016, č.j.: OAM-3635-19/DP-2016, tedy až po uplynutí zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, a pouze na omezenou dobu 10 dnů od doručení tohoto usnesení. V této době měla žalobkyně dle výzvy k odstranění vad ze dne 19.9.2016, č.j.: OAM-3635-18/DP-2016 doložit doklad prokazující příjem cizince. Nečinností se obecně rozumí stav, kdy správní orgán nekoná přesto, že mu to zákon ukládá. Podmínkou pro úspěšné uplatnění žaloby na ochranu proti nečinnosti je pak tvrzení, že správní orgán ani po bezvýsledném využití prostředků na ochranu proti nečinnosti nevydal ve správním řízení v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí a zároveň tu nejsou žádné relevantní překážky, aby takto činil. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalovaného jsou průtahy, které v konečném důsledku znamenají nečinnost v tom smyslu, že předmětné řízení nebylo dosud nijak ukončeno, ani meritorním rozhodnutím, ani případně rozhodnutím procesní povahy. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem není žádných pochyb o tom, že návrh žalobkyně je důvodný, když doposud v předmětné věci nebylo rozhodnuto. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2 s.ř.s. soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000,-Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení činí za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) á 3.100,-Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a za 3x režijní paušál á 300,-Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s.ř.s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb. částku 12.342,- Kč. Náklady řízení tedy celkem činí 14.342,- Kč.

Poučení

: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 6. prosince 2016 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Sylvie Kosková