8 A 152/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců: JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: T. H., nar. X., bytem P. 5, Š. k. 2/981, zastoupen Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou v Praze 4, Paprsková 10/1340, proti žalovanému: Obvodní soud pro Prahu 7, se sídlem Praha 1, Ovocný trh 14, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, T a k t o:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou dne 24. 8. 2016 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti správního orgánu a uváděl, že dne 8. 12. 2015 požádal o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ohledně soudce a tehdejšího předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 JUDr. Ladislava Hejtmánka. Žalobce dne 8. 12. 2015 žádal žalovaného o poskytnutí těchto informací: 1) Jaká byla profesní kariéra JUDr. Ladislava Hejtmánka, než byl jmenován soudcem? 2) U kterého soudu a po jakou dobu vykonával čekatelskou praxi? 3) Kdy byl jmenován soudcem, u jakých soudů a po jakou dobu působil jako soudce? 4) Byly někdy za dobu ode dne jmenování soudcem až do současnosti podány na něj nějaké stížnosti; pokud ano, kdy komu, z jakého důvodu, kdo je šetřil a s jakým výsledkem bylo šetření uzavřeno a kým? 5) Bylo někdy proti němu vedeno trestní nebo kárné řízení; pokud ano, z jakého důvodu a s jakým výsledkem? 6) Kdy byl jmenován předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7? 7) Jaký hrubý příjem je mu vyplácen jako soudci a jako předsedou Obvodního soudu pro Prahu 7, a to za roky 2014 a 2015 s uvedením všech příjmů za každý kalendářní měsíc se s uvedením, jaká část těchto vyplacených příjmů vyplývá z titulu výkonu funkce předsedy tohoto soud? 8) V jakém roce je JUDr. Ladislav Hejtmánek narozen a v které obci má trvalé bydliště? Dne 23. 12. 2015 zaslala dozorčí úřednice Obvodního soudu pro Prahu 7 žalobci odpověď pod č. j. 11 Si 239/2015, kterou žadatel nepovažoval za vyčerpávající, a proto dne 20. 1. 2016 podal stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. Stížnost měla být do sedmi dnů předložena soudem Ministerstvu spravedlnosti, což se nestalo. Následně dne 1. 2. 2016 bylo žadateli dozorčí úřednicí sděleno, že v případě předsedy soudu JUDr. Ladislava Hejtmánka je podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 236/1995 Sb. platový koeficient jako předsedy soudu s nejvýše 14 senáty zvýšen o 0,22. Současně bylo žadateli sděleno, že jeho stížnost bude postoupena Ministerstvu spravedlnosti. Žalobce tvrdil nečinnost žalovaného povinného subjektu, dovolával se rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86. Ke svému podání přiložil kopii stížnosti na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, kterou osobně podal na Ministerstvu spravedlnosti dne 30. 6. 2016. Žalobce se v petitu žaloby domáhal, aby soud uložil žalovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 7 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku vydat rozhodnutí o jeho žádosti o informace ze dne 8. 12. 2015 pod body 4) a 7), vyřizované žalovaným pod sp. zn. 11 SI 239/2015. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2016 navrhnul žalobu zamítnout s tím, že věc i se správním spisem se nachází na Ministerstvu spravedlnosti ode dne 3. 3. 2016 a dosud se nevrátila. Městský soud v Praze ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 29. 11. 2016, při němž účastníci řízení setrvali na svých dříve písemně vyjádřených stanoviscích. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, pokud povinný subjekt neposkytl požadovanou informaci ani nerozhodl o odmítnutí žádosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb. a žalobce podal proti postupu povinného subjektu stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) citovaného zákona, na niž nebylo povinným subjektem, resp. nadřízeným orgánem nijak reagováno, žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k jeho ochraně, a žaloba na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací je přípustná. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016 – 42: I. Po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o stížnosti podle § 16a odst. 5 a odst. 8 zákona o svobodném přístupu k informacím může žadatel podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním stížnosti splnil povinnost vyčerpat prostředky k nápravě podle § 79 odst. 1 s. ř. s. II. Vyjádření k žalobě není povinností žalovaného, v kasačním řízení může založit svou obranu na jiných důvodech, než na které poukazoval před krajským soudem; vůči žalované straně se tak neuplatní koncentrační zásada. Městský soud v Praze musel nejprve konstatovat, že žalobce primárně postupoval v souladu s právem, jestliže podal žalobu na ochranu proti nečinnosti proti Obvodnímu soudu pro Prahu 7 za stavu, kdy měl za to, že jeho iniciální žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. nebyla vyřízena v úplnosti a podal stížnost podle ustanovení § 16a odst. 1 písm. c) téhož zákona, tedy maje za to, že mu informace byla poskytnuta částečně, aniž by o zbytku bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ale o této stížnosti nebylo rozhodnuto včas. Za takového stavu věci bylo jeho právem podat na povinný subjekt žalobu pro nečinnost, neboť podáním této stížnosti splnil povinnosti vyčerpat prostředky k nápravě podle ustanovení § 79 odst. 1 soudního řádu správního. Tento závěr doslova vyplývá jak z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. října 2009, č. j. 4 Ans 4/2009 – 86, tak i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2016, č. j. 6 As 21/2016-42. Nicméně je nutno přihlížet k tomu, že při rozhodování o žalobě na ochranu proti nečinnosti podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Koneckonců Městský soud v Praze již ve svém rozsudku ze dne 7. května 2013, č. j. 8 A 176/2012 – 38, judikoval, že „v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti soud rozhoduje podle § 81 odst. 1 soudního řádu správního, na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Ačkoli tedy ke dni podání žaloby byly dány důvody pro vyhovění žalobě, ke dni rozhodnutí soudu byla žalobcova žádost o poskytnutí informace vyřízena a nečinnost již netrvala. Soud proto žalobu zamítl.“ Skutkový stav v inkriminované věci ke dni aktuálního rozhodnutí soudu je založen na rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. 11. 2016, č. j. MSP-258/2016-OSV/3, jímž stížnost žalobce podle ustanovení § 16a zákona č. 106/1999 Sb. byla vyřízena. Tímto rozhodnutím ze dne 9. 11. 2016 bylo konstatováno ze strany nadřízeného orgánu, že postup Obvodního soudu pro Prahu 7 se potvrzuje a stížnost se zamítá. Tímto rozhodnutím bylo tedy potvrzeno, že Obvodní soud pro Prahu 7 postupoval správně, že žádost žalobce ze dne 8. 12. 2015 o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., ohledně soudce a tehdejšího předsedy soudu JUDr. Ladislava Hejtmánka, vyřídil v úplnosti, a tudíž nebylo jeho povinností rozhodovat nebo vydávat rozhodnutí o odmítnutí, byť jen o částečném odmítnutí této žádosti. Městský soud v Praze má za to, že vydáním rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. 11. 2016, č. j. MSP-258/2016-OSV/3, skončila jakákoliv, byť třeba jen potenciální nečinnost žalovaného Obvodního soudu pro Prahu 7, a žaloba se tak stala tedy nedůvodnou. Za tohoto stavu věci tedy Městskému soudu v Praze nezbylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti dospět k závěru, že žalovaný není nečinný, a proto postupoval podle § 81 odst. 3 soudního řádu správního a žalobu zamítnul jako nedůvodnou. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 29. listopadu 2016 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Válková