8 A 157/2025

Rubrum

č. j. 8 A 157/2025-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce Město Uherský Brod, IČ 00291463, sídlem Masarykovo nám. 100, 688 01 Uherský Brod, zastoupeného JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno proti žalovanému Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2025, č. j. MMR-54139/2025-26 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 2 8 A 157/2025

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce jako příjemce dotace podal žádost č. CZ.06.04.04/00/22_001/0001198/2025/001/POST o vyplacení dotace v rámci projektu s reg. č. CZ.06.04.04/00/22_001/0001198 s názvem „Revitalizace městské knihovny na Panském domě v Uherském Brodě – dodávka interiéru“. Na základě ověření žádosti o platbu nebyla žalobci v souladu s § 14e odst. 1 z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „rozpočtová pravidla“) část dotace ve výši 1 133 775,27 Kč poskytnuté z Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) vyplacena, neboť bylo identifikováno porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném a účinném pro posuzovanou veřejnou zakázku (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“, nebo jen „zákon“). Uvedená nevyplacená částka představovala 25 % z částky poskytnuté podpory na dotčenou veřejnou zakázku nárokovanou k proplacení v předmětné žádosti o platbu (částka 1 059 603,06 Kč odpovídá dotčeným přímým výdajům na veřejnou zakázku a poměrná částka 74 172,21 Kč připadající na nepřímé náklady).

2. Žalobce se dopustil porušení zákona v tom, že jako zadavatel umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na plnění veřejné zakázky v rozporu se zákonem nebo s pravidly IROP, příp. s MPZ.

3. Podstatnou změnu závazku ze smlouvy představoval dodatek č. 1 ze dne 23. 10. 2024 ke kupní smlouvy uzavřené dne 22. 10. 2024 mezi žalobcem a dodavatelem DEKOR, spol. s.r.o. o prodloužení lhůty k plnění, tj. změna původního nejzazším termínu dle čl. V odst. 4 kupní smlouvy, čímž bylo umožněno vybranému dodavateli plnit veřejnou zakázku v delší lhůtě bez rizika uplatnění smluvní pokuty dle čl. X odst. 1 písm. a) smlouvy ve výši 0,1 % z ceny zboží bez DPH to za každý započatý den prodlení, přičemž takovým postupem došlo ke změně ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele.

4. Proti krácení dotace podal žalobce dne 25. 6. 2025 odůvodněné námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 28. 8. 2025, č. j. MMR-54139/2025-26 (dále jen „napadené rozhodnuté“) tak, že opatření žalovaného jsou oprávněné a podané námitky byly shledány jako nedůvodné.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. Žalobce se v první žalobní námitce vyjádřil k povaze změny závazku obsaženého v dodatku č.

1. Namítl, že žalovaný i ministr chybně právně posoudili dodatek č. 1 ke smlouvě, zejména pokud jde o jeho zařazení podle jednotlivých odstavců § 222 zákona o veřejných zakázkách. Ust. § 222 odst. 1 zákona stanoví obecné pravidlo, že podstatná změna smlouvy je zakázána, pokud nejde o výjimku. Ust. § 222 odst. 3 vymezuje, co je podstatnou změnou – např. změna ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele. Ust. § 222 odst. 4 až 7 zákona obsahují výjimky, kdy ani změny naplňující znaky podstatné změny podle odst. 3 nejsou považovány za změny nepřípustné. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 3 8 A 157/2025 6. Žalobce zdůraznil, že i když by změna mohla spadat pod definici podstatné změny z odst. 3, není nepřípustná, pokud splňuje podmínky některé z výjimek v odst. 4 až 7. V tomto případě je podle žalobce dodatek č. 1 změnou podle § 222 odst. 6 zákona. Podle něj je nepodstatné, zda existuje změna ekonomické rovnováhy. I kdyby k tomu došlo, nešlo by o nepřípustnou změnu smlouvy. Změna je tak plně v souladu se zákonem a závěry žalovaného o porušení jsou nesprávné.

7. V druhé žalobní námitce se žalobce vyjadřoval k naplnění znaků změny závazku dle 222 odst. 6 o veřejných zakázkách. Uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě představovalo přípustnou změnu podle § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, a to z důvodu, že tato změna vznikla v důsledku okolností, které žalobce (jakožto zadavatel) jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a tato změna nezměnila celkovou povahu veřejné zakázky.

8. Nepředvídatelnost uzavření dodatku č. 1 je v daném případě odůvodněna zejména nestandardní délkou zadávacího řízení veřejné zakázky a prodloužením termínu poskytovatele dotace pro dokončení dotačního projektu.

9. Žalobce je toho názoru, že zadávací řízení na veřejnou zakázku trvalo dvojnásobně déle, než je obvyklé (cca 4 měsíce místo 2). Důvody prodloužení byly podle něj objektivní a nepředvídatelné.

10. Lhůta pro podání nabídek byla prodloužena o 23 dní kvůli nutným úpravám projektové dokumentace. Dokumentace byla zpracována odbornou osobou, tudíž žalobce nemohl předvídat její nedostatky. Šlo již o opakované zadání stejného předmětu, což dále snižuje možnost předvídat tyto komplikace.

11. Fáze od podání nabídek do uzavření smlouvy trvala 2 měsíce kvůli opakovaným výzvám vybranému dodavateli k doplnění či objasnění nabídky. Žalobce nemohl předpokládat, že zkušený dodavatel nedodá kompletní podklady na první pokus.

12. Žalobce nastavil termín dokončení zakázky podle původního termínu dotačního projektu. Nebylo možné předvídat, zda žalovaný vyhoví žádosti o prodloužení termínu dokončení. Po prodloužení termínu dotace byly splněny podmínky pro úpravu smlouvy podle § 222 zákona o veřejných zakázkách, zejména protože se nezměnil rozsah ani povaha plnění.

13. Dodatek č. 1 pouze posouval termíny, neměnil předmět ani cenu. Podle žalobce tak naplnil podmínky pro nepodstatnou změnu závazku dle § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách. Jediným pochybením bylo neuveřejnění oznámení o změně ve VVZ, což je však méně závažné než neoprávněná změna smlouvy.

14. Žalobce nesouhlasil s tvrzením ministra, neboť zrušení řízení nebo jeho plánování bez vazby na dotaci nebylo reálně možné. Zadavatel nemohl znát budoucí rozhodnutí žalovaného, ani přesné trvání zadávací administrace.

15. Z uvedených důvodů žalobce trvá na tom, že dodatek č. 1 představoval přípustnou změnu smlouvy podle § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, a že závěr žalovaného i ministra o porušení ustanovení § 222 odst. 1 zákona v návaznosti na § 222 odst. 3 písm. a) zákona je věcně nesprávný a v této souvislosti rozporný se zákonem o veřejných zakázkách.

16. Ve třetí žalobní námitce se žalobce vyjadřoval k povaze termínu realizace dle kupní smlouvy.

17. Veřejná zakázka se týkala dodávky nového interiéru knihovny v Panském domě v Uherském Brodě, včetně změny dispozic, technické obnovy prostor a nového informačního systému. Kupní smlouva stanovila harmonogram plnění navázaný na dokončení stavebních Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 4 8 A 157/2025 prací, a především na podmínky poskytnuté dotace, přičemž nejzazší termín dokončení byl určen na 30. 11. 2024.

18. Krátce po uzavření smlouvy byl sjednán dodatek, který upřesnil časové vymezení některých fází plnění (zejména výrobu nábytku), aniž by měnil konečný termín předání díla. Ministr však tuto změnu vyhodnotil jako nepřípustnou podstatnou změnu závazku oproti zadávacím podmínkám a označil postup žalovaného (nevyplacení části dotace) za oprávněný.

19. Žalobce s tímto závěrem nesouhlasil. Tvrdil, že termín plnění nebyl fixní, ale od počátku podmíněný rozhodnutími poskytovatele dotace a dalšími okolnostmi, což vyplývá přímo ze smlouvy. Podle žalobce proto změna termínu nepředstavuje podstatnou změnu závazku ani tzv. fixní závazek ve smyslu občanského zákoníku. Naopak šlo o legitimní krok směřující k zachování účelu dotačního projektu a jednání v souladu se zásadou hospodárnosti. Závěr žalovaného i ministra o nepřípustné změně termínu nemá oporu ve smlouvě, právních předpisech ani v konkrétních okolnostech případu.

20. Ve čtvrté žalobní námitce žalobce odmítl, že by uzavřením dodatku č. 1 mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, i když uznal, že termíny plnění jsou klíčovým faktorem pro rozhodování dodavatelů o účasti v zadávacím řízení. Úprava termínů však pouze formálně potvrdila harmonogram, s nímž byli dodavatelé seznámeni od počátku zadávacího řízení, a zohlednila prodloužení termínu dotačního projektu.

21. Od začátku bylo zřejmé, že realizace zakázky potrvá celkem 12 týdnů (8 týdnů příprava, 4 týdny montáž), přičemž zahájení plnění bylo vázáno na dokončení stavebních prací v srpnu 2024. Dodavatelé tedy podávali nabídky s vědomím tohoto časového rámce a dodatkem nedošlo ke změně délky ani podmínek plnění.

22. Žalobce zdůraznil, že žádný dodavatel nemohl být změnou termínů odrazen ani zvýhodněn a že postup neměl žádný soutěžní dopad. Úprava byla pouze nutným technickým přizpůsobením objektivnímu vývoji dotačního a zadávacího procesu a neporušila zásady veřejného zadávání ani hospodářskou soutěž.

23. V páté žalobní námitce žalobce uvedl, že je přesvědčen, že postupoval s péčí řádného hospodáře, když přistoupil k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky teprve ve chvíli, kdy disponoval rozhodnutím žalovaného o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu. Poté měl postaveno na jisto, že je oprávněn uzavřít dodatek č. 1, a že dodavatel bude schopen zajistit řádné plnění veřejné zakázky v termínu. Žalobce má tak za to, že zajistil splnění dotačního projektu v termínu.

24. K závěru žalovaného, že uzavřením dodatku č. 1 žalobce vyloučil aplikaci smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla a že tak narušil ekonomickou rovnováhu závazku ve prospěch vybraného dodavatele žalobce v šesté žalobní námitce uvedl, že nesouhlasí s tím, že uzavřením dodatku č. 1 vyloučil aplikaci smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla.

25. Žalobce dále odmítl tvrzení žalovaného, že prodloužením termínů plnění došlo k narušení ekonomické rovnováhy smlouvy ve prospěch dodavatele z důvodu neuplatnění smluvní pokuty. Úprava termínů byla provedena v souladu s § 222 zákona o veřejných zakázkách a dodavatel nebyl v prodlení s platnými smluvními termíny, takže žalobci nevznikl nárok na smluvní pokutu.

26. Uzavřením dodatku č. 1 nedošlo k vyloučení smluvních sankcí, ale pouze k úpravě termínů plnění, přičemž při jejich nedodržení by byla smluvní pokuta standardně uplatněna. Tvrzení žalovaného by navíc vedlo k absurdnímu závěru, že jakékoli prodloužení termínů by Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 5 8 A 157/2025 automaticky znamenalo porušení zákona o veřejných zakázkách. Dodatek nesledoval poskytnutí ekonomické výhody, ale pouze přizpůsobení lhůt objektivnímu prodloužení dotačního a zadávacího procesu v souladu s původně avizovanými podmínkami.

27. Smluvní sankční režim zůstal beze změny a dodavatel i nadále podléhal stejným povinnostem a riziku sankcí. Neexistuje žádný podklad pro tvrzení, že by žalobce hodlal smluvní sankce neuplatňovat nebo je fakticky prominul.

28. Změna termínu plnění neměla vliv na náklady, cenu ani rozsah závazků dodavatele a nepřinesla mu žádnou ekonomickou výhodu. Dodatek č. 1 pouze upravil harmonogram tak, aby odpovídal původně avizovaným lhůtám.

29. Změna byla provedena právně korektně, bez dopadu na hospodářskou soutěž či výsledek zadávacího řízení, a jejím cílem bylo zachování účelu smlouvy a efektivní využití veřejných prostředků. Ekonomická rovnováha smlouvy proto zůstala nezměněna.

30. Žalobce v sedmé žalobní námitce namítal rozpor krácení dotace se zásadou přiměřenosti a s principem proporcionality. Krácení ve výši 963 708,98 Kč výrazně převyšuje teoretický dopad tvrzeného pochybení, který by činil maximálně 225 059 Kč v podobě smluvní pokuty. Krácení tak přesahuje více než čtyřnásobek údajné neuplatněné smluvní pokuty a je zjevně nepřiměřené.

31. Žalobce dále uvedl, že poskytovatel dotace při stanovení výše krácení nepřihlédl k závažnosti porušení ani k jeho vlivu na účel dotace, čímž porušil § 14e odst. 1 rozpočtových pravidlech. Výše krácení dotace je proto podle žalobce nezákonná a disproporční.

32. Výše krácení dotace je rovněž ve zjevném rozporu i s judikaturou Ústavního soudu, která vyžaduje individuální správní uvážení a respekt k principu proporcionality při rozhodování podle § 14e rozpočtových pravidel. Žalovaný však při stanovení krácení dotace tento princip nerespektoval, když výši krácení aplikoval automaticky, bez posouzení okolností konkrétního případu a bez náležitého odůvodnění, což je v rozporu se zákonem i judikaturou.

33. Krácení dotace je též v rozporu s Metodikou Ministerstva financí, podle které musí být krácení dotace přiměřené závažnosti pochybení a jeho vlivu na účel dotace a musí být výsledkem individuálního správního uvážení. Žalovaný však výši krácení stanovil automaticky, bez posouzení konkrétních okolností a bez řádného odůvodnění, čímž rezignoval na zásadu přiměřenosti a princip proporcionality.

34. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že nebylo možné upravit sazbu finanční opravy. Z finančních oprav jednoznačně vyplývá, že poskytovatel dotace je oprávněn stanovenou sazbu změnit, existuje‑li závažný důvod. Žalobce proto tvrdí, že žalovaný tuto možnost měl, avšak nevyužil ji, čímž stanovil krácení dotace v rozporu se zásadou přiměřenosti a principem proporcionality.

35. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k provedení změny na základě nepředvídatelných okolností uvedl, že podle ustanovení § 222 odst. 6 zákona, se za podstatnou změnu nepovažuje změna vyvolaná nepředvídatelnými okolnostmi, které zadavatel ani při náležité péči nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

36. Jako nepředvídatelné okolnosti žalobce uvedl nestandardní délku zadávacího řízení a nemožnost ovlivnit prodloužení termínu dotačního projektu. Zadávací řízení podle něj trvalo přibližně čtyři měsíce, tedy dvojnásobek běžné délky, a to z důvodu prodloužení lhůty Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 6 8 A 157/2025 pro podání nabídek kvůli úpravě projektové dokumentace a opakovaného vyzývání vybraného dodavatele k objasnění či doplnění nabídky.

37. Žalobce však nedoložil, z jakých údajů vychází při tvrzení o standardní délce zadávacího řízení, přičemž délka řízení vždy závisí na konkrétních okolnostech. Prodloužení lhůty pro podání nabídek na základě dotazů dodavatelů je běžným institutem, se kterým musí zadavatel při náležité péči počítat, zejména je-li zakázka vázána na další podmínky, např. dotační.

38. Změny projektové dokumentace nemohou být přičítány dodavatelům, neboť za zadávací dokumentaci odpovídá výlučně zadavatel. Nutnost její úpravy a s tím související prodloužení lhůt tak jde k jeho tíži.

39. K prodlužování termínu ukončení dotačního projektu žalovaný konstatoval, že nejzazší možný termín byl v rámci výzvy IROP od počátku stanoven do 31. 12. 2026. Žalobce přitom opakovaně žádal o prodloužení termínu realizace projektu, přičemž obě žádosti mu byly bezprostředně schváleny, a to na základě Obecných pravidel umožňujících změny termínu realizace projektu.

40. Obecná pravidla IROP umožňují příjemci žádat o prodloužení termínu ukončení realizace projektu, přičemž je nutné podat žádost o změnu včas; jinak hrozí finanční oprava, případně nelze situaci napravit. Změna termínu ukončení realizace projektu není zakázanou změnou.

41. Žalovaný uvedl, že termín ukončení realizace si stanovuje sám žadatel, pouze s omezením nejzazšího data daného výzvou, která v daném případě umožňovala plnění až do 31. 12. 2026. Žalobce si zvolil výrazně dřívější termín z vlastní vůle, přestože mu již dříve byly žádosti o prodloužení termínu bez problémů schváleny. Prodloužení termínů je v rámci IROP běžnou praxí, kterou žalobce opakovaně využil, a jeho tvrzení o nepředvídatelnosti je proto žalovaným považováno za účelové.

42. Podle žalovaného měl žalobce o možnosti prodloužení termínu požádat s dostatečným předstihem, případně na tuto možnost upozornit dodavatele v zadávacích podmínkách. Dále připomněl, že žalobce sám zrušil původní zadávací řízení z důvodu obdržení jediné nabídky a vypsal řízení nové, což rovněž přispělo k uzavření dodatku č. 1.

43. Žalovaný dále uvedl, že žalobce mohl a měl předvídat možnost prodloužení zadávacího řízení a s tím související riziko nesplnění pevně stanoveného termínu realizace zakázky i projektu. Proto měl jako zadavatel jednající s náležitou péčí požádat o prodloužení termínu ukončení realizace projektu ještě před zahájením opakovaného zadávacího řízení, případně tuto možnost zahrnout do zadávacích podmínek. Z těchto důvodů žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce o nepředvídatelnosti nedostatečnosti stanoveného termínu.

44. K zachování celkové povahy veřejné zakázky žalobce uvedl, že dodatek č. 1 nezměnil celkovou povahu veřejné zakázky, protože její předmět zůstal zachován a změna termínu dokončení byla podle něj přípustná dle § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách. Termín plnění měl být od počátku navázán na dotační podmínky a neměl být chápán jako pevný, ale jako podmíněný vývojem dotačního a zadávacího procesu. Změna termínu podle žalobce neovlivnila okruh potenciálních dodavatelů ani výsledek zadávacího řízení a neposkytla vybranému dodavateli ekonomickou výhodu.

45. Žalovaný s tím zásadně nesouhlasil. Uvedl, že termín dokončení si žalobce stanovil sám jako pevné a závazné datum v zadávací dokumentaci, nikoli na základě rozhodnutí poskytovatele dotace. Zadávací podmínky neobsahovaly žádný obecný mechanismus pro jeho prodloužení Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 7 8 A 157/2025 a pevný termín byl klíčovou zadávací podmínkou, podle níž se dodavatelé rozhodovali o účasti v řízení. Jeho následná změna po uzavření smlouvy podle žalovaného představuje podstatné zmírnění zadávacích podmínek, které mohlo umožnit účast jiných dodavatelů.

46. Žalovaný zdůraznil, že délka a termín plnění jsou zásadní pro plánování kapacit dodavatelů a nelze je považovat za okrajové. Změnou pevně stanoveného termínu došlo ke změně povahy veřejné zakázky ve prospěch vybraného dodavatele. Taková změna nesplňuje podmínky § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, a navíc nebyla uveřejněna dle zákona, což činí argumentaci žalobce účelovou.

47. K neproporcionálnímu stanovení výše finanční opravy žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí i ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž již samotné sazby finančních oprav stanovené v sazebníku naplňují požadavek proporcionality. Sazebník totiž obsahuje přesně vymezené typy porušení a k nim odpovídající výši oprav, čímž je zajištěna individuální přiměřenost sankce.

48. V daném případě sazebník neumožňoval snížení finanční opravy pod 25 %, která tak odpovídá závažnosti pochybení zadavatele. Nejde přitom o případ víceprací ani navýšení ceny zakázky, a proto nelze aplikovat jiné, mírnější či přísnější sazby ani od opravy upustit. Žalovaný zdůraznil formální charakter zadávacího řízení a podmíněnost dotace striktním dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek. Uloženou finanční opravu proto považuje za plně souladnou s principem proporcionality.

III. Posouzení žaloby

49. Městský soud v Praze (dále též „městský soud“ nebo jen „soud“) ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci s takovým postupem nevyjádřili nesouhlas.

50. Jádrem sporu mezi účastníky řízení je zodpovězení otázky, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud v dané věci uplatil na žádost žalobce k vyplacení dotace finanční opravu ve výši 25 % z částky poskytnuté podpory na dotčenou veřejnou zakázku a došlo tak k nevyplacení části dotace žalobci, přestože žalobce podal žádost o vyplacení celé dotace.

51. Soud vycházel z následující právní úpravy:

52. Dle § 2 odst. 1 věty první zákona o veřejných zakázkách se „zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.“ 53. Dle 4 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách „veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.“ 54. Dle § 222 odst. 1 věta první zákona „Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 8 8 A 157/2025 případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem.“ 55. Dle § 222 odst. 3 zákona „Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.“ 56. Dle § 222 odst. 6 zákona „Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.“ 57. Dle čl. 72 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU „Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky; b) změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v původní smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové dohodě není upraven; c) změna vede k významnému rozšíření rozsahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody; d) pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou stanoveny v odst. 1 písm. d).“ 58. Dle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel „poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. j).“ 59. Soud předně konstatuje, že žalobce je především žadatelem o dotaci a k tomu, aby ji obdržel, musí dodržovat Obecná pravidla pro žadatele a příjemce, která se zavázal dodržovat, jelikož v daném případě disponuje veřejnými finančními prostředky poskytnutými v rámci dotace.

60. Z povahy věci soud považoval za důležité vyložit nejprve neurčitý právní pojem „Podstatná změna závazku ze smlouvy o veřejné zakázce“. Tento pojem je definovaný v českém právu zejména v § 222 zákona. Jde o takovou změnu již uzavřené smlouvy, která je natolik významná, že by vyžadovala nové zadávací řízení, protože by mohla ovlivnit hospodářskou soutěž nebo výběr dodavatele. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 9 8 A 157/2025 61. Podrobnější definici tohoto pojmu vyložil v rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie ze dne 19. 6. 2006 ve věci C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku, podle něhož platí, že „změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána“.

62. Ve světle uvedeného rozhodnutí Soudního dvora EU je podstatnou změnou závazku ze smlouvy o veřejné zakázce taková změna, která by umožnila účast jiných dodavatelů, měnila ekonomickou rovnováhu závazku ve prospěch vybraného dodavatele nebo vedla k významnému rozšíření obsahu plnění veřejné zakázky.

63. Na judikaturu Soudního dvora EU navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 8. 2018, č. j. 9 As 195/2017-47, v němž šlo o veřejnou zakázku na dodávku laboratorní technologie pro sekci dopravního stavitelství do nově budovaného Výzkumného a výukového centra v dopravě. Dle závěrů NSS se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se považuje taková změna, která by i pouze hypoteticky mohla umožnit účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení a odstranila omezující požadavek zadavatele nebo zlepšila postavení dodavatele, čímž by došlo k „zatraktivnění“ veřejné zakázky v očích potenciálních dodavatelů.

64. Komentářová literatura k zákonu o zadávání veřejných zakázek k § 222 dále uvádí, že o podstatnou změnu závazku ze smlouvy o veřejné zakázce se bude jednat v případě změny v předmětu plnění (jeho rozšíření, příp. zúžení) či smluvních ujednáních (ve prospěch dodavatele-typicky prodloužení termínu plnění či odstranění požadavku na poskytování plnění výlučně osobami disponujícími v zadávací dokumentaci požadovanými certifikáty o vzdělání).

65. Komentářová literatura k zákonu dále uvádí, že za změnu ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného dodavatele bude v praxi nejčastěji nutno označit snížení smluvní pokuty, její úplné zrušení nebo omezení okruhu povinností, na které smluvní pokuta dopadá (rozsudek KS Brno 62 Af 10/2017-63 nebo rozhodnutí Úřadu ÚOHS-R80/2016/VZ- 46669/2016/322/LKa); obdobný závěr platí i pro zajišťovací instituty (zejména bankovní či jinou záruku). Současně lze označit za podstatnou takovou změnu, která by rušila smluvní ustanovení zakotvující převzetí rizika podstatné změny okolností ve smyslu § 1765 obč. zák. vybraným dodavatelem či rušila (pevné) stanovení ceny podle § 2620 obč. zák.

66. Žalobce v první a druhé žalobní námitce uvedl, že dle jeho mínění je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku provedená uzavřením dodatku č. 1 podřaditelná pod § 222 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, neboť k této změně došlo v důsledku okolností, které žalobce jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a tato nezměnila celkovou povahu veřejné zakázky. Důvody vedoucí k uzavření dodatku č. 1 byly nestandardní délka zadávacího řízení veřejné zakázky a prodloužení termínu poskytovatele dotace pro dokončení dotačního projektu. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 10 8 A 157/2025 67. Žalobce argumentoval tím, že standardní délka zadávacího řízení činila v obdobných případech 2 měsíce, avšak v daném případě trvalo zadávací řízení dvojnásobek standardní časové náročnosti.

68. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že smyslem § 222 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je ochrana před zřejmým obcházením zákona, neboť v situaci, kdy by bylo zcela na volném uvážení zadavatele, jak ex post změní smlouvu, která byla původně uzavřena na základě zákonem regulovaného zadávacího řízení, by toto řízení stejně jako celá úprava zadávání veřejných zakázek postrádaly smysl. Žalobce uzavřením dodatku č. 1 ke kupní smlouvě změnil zadávací podmínku, která byla podstatným údajem pro vstup potencionálních dodavatelů do zadávacího řízení.

69. Ze správního spisu bylo zjištěno, že v daném zadávacím řízení byly podány čtyři nabídky, přičemž hodnotícím kritériem byla nabídková cena. Na základě tohoto vyhrála výběrové řízení společnost DEKOR, spol. s.r.o. Původní byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 30. 7. 2024, po dvou prodlouženích byla stanovena do 22. 8. 2024. Kupní smlouva s vybraným dodavatelem byla uzavřena dne 22. 10. 2024. Následně dne 23. 10. 2024 došlo k uzavření dodatku č. 1 ke kupní smlouvě, čímž došlo k prodloužení lhůty k plnění.

70. Dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách byl zadavatelem žalobce a žalobce jako zadavatel měl možnost využít institutu prodloužení lhůty pro podání nabídek, kterého také využil, když dvakrát uvedenou lhůtu prodloužil. Původní byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 30. 7. 2024, po dvou prodlouženích byla stanovena do 22. 8. 2024.

71. Soud se ztotožnil s argumentací žalovaného, neboť žalobce jako profesionál měl s možností prodloužení zadávacího řízení dopředu počítat a podle toho činit kroky. Žalobce dle svých tvrzení čekal na vyřízení jeho žádosti ze dne 16. 10. 2024 o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu, a když měl postaveno na jisto, že je oprávněn uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, učinil tak.

72. Soud má za to, že žalobce pochybil, pokud čekal na podání žádosti o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu až do 16. 10. 2024, neboť za situace, kdy termín protokolárního předání předmětu plnění byl nejpozději 30. 11. 2024, měl žalobce předpokládat, že tento termín nemusí být splněn a zadávací řízení předčasně ukončit.

73. Všechny podmínky uvedené v ust. § 222 odst. 6 o veřejných zakázkách musí být splněny kumulativně. Soud však ve shodě se žalovaným má za to, že žalobce měl předvídat, že termín předání předmětu plnění nebude splněn už s ohledem na to, že sám uvedl, že „standardní zadávací řízení trvá dva měsíce“ s tím, že to stávající trvalo dvojnásobek času.

74. Komentář k zákonu dále uvádí, že signifikantní podmínkou změny závazku dle odst. 6 komentovaného ustanovení je její nepředvídatelnost – zadavatel by tedy měl vždy pečlivě uvážit a přezkoumatelně odůvodnit, že potřebu dané změny nemohl s náležitou péčí předvídat již v okamžiku zadávání, resp. dle názoru autorů již v okamžiku zadání veřejné zakázky, tj. při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. To v daném případě nebylo splněno.

75. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2018, č. j. 30 Af 102/2016-99 hovoří jasně: „Takto nahlíženo – bez ohledu na to, zda s odkazem na rozsudek Pressetext či citovaný rozsudek zdejšího soudu – je nutné předmětnou změnu smlouvy (úpravu původního návrhu) v tomto případě považovat za nepřípustnou. Nejzazší datum zahájení plnění zakázky je totiž skutečností, kterou všichni dodavatelé logicky museli brát jako jedno z východisek pro koncipování své Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 11 8 A 157/2025 nabídky, resp. pro závěr, zda nabídku vůbec podají. Nemůže být sporu o tom, že termín zahájení plnění zakázky (resp. doba plnění jako taková) hraje u potenciálních dodavatelů význam v tom smyslu, zda se vůbec budou o veřejnou zakázku ucházet a jakou podají nabídku. Dodavatelé totiž logicky musejí své zakázky dopředu plánovat tak, aby v době plnění každé zakázky měli k dispozici dostatečné kapacity; jinými slovy, aby byli schopni zakázku řádně realizovat a dokončit. Datum zahájení plnění tedy rozhodně nelze považovat za nepodstatnou, okrajovou podmínku. Bez významu není podle soudu ani to, že se v tomto případě nejednalo o změnu termínu v řádu několika dní, ale rovnou dvou měsíců. Samozřejmě, že je věcí zadavatele, jaké termíny (a lhůty) zahájení plnění si předem na začátku zadávacího řízení nastaví, měl by si ovšem počínat tak, aby i v případě různých zdržení a komplikací byl stále schopen dostát požadavkům zákona o veřejných zakázkách; v opačném případě musí nést určité následky, a to i včetně správně-právní odpovědnosti. Nedůvodná je tak argumentace žalobce tím, že dopředu není možné předvídat všechny možné komplikace, jež mohou vést k prodloužení zadávacího řízení. Lze zcela přisvědčit tvrzení žalovaného, že je odpovědností zadavatele (je to také v jeho nejlepším zájmu), aby při stanovení zadávacích podmínek bral v potaz skutečnost, že zadávací řízení nemusí proběhnout pouze hladkým způsobem; proto by měl zadavatel všechny termíny uváděné v zadávací dokumentaci stanovovat s dostatečnou časovou rezervou. Pokud takto žalobce nepostupoval, nemůže se nyní podivovat tomu, že pro jeho postup neměl žalovaný a nyní ani krajský soud příliš pochopení“.

76. Uvedené rozhodnutí se sice týká posunutí termínu zahájení plnění zakázky, na věc žalobce je dle soudu plně aplikovatelný. Žalobce měl dopředu počítat s možnými zdrženími či komplikacemi a učinit takové kroky, aby byl i přes možná zdržení či komplikace schopen dostát požadavkům zákona o veřejných zakázkách.

77. Soud tedy uzavírá, že změna termínu sice nepředstavuje změnu ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného dodavatele, která bude v praxi nejčastěji snížení smluvní pokuty, její úplné zrušení nebo omezení okruhu povinností, na které smluvní pokuta dopadá, jedná se však o změnu, která je podstatná ve smyslu ust. § 222 odst. 3 písm. a), jelikož by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

78. Závěr žalovaného, že zadavatel umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na plnění veřejné zakázky v rozporu se zákonem nebo s pravidly IROP, příp. s MPZ, je tedy zcela správný.

79. První a druhou námitku tak soud shledal nedůvodnou.

80. Ve třetí žalobní námitce žalobce namítal, že ministr v napadeném rozhodnutí vycházel z předpokladu, že termín plnění dle kupní smlouvy byl stanoven jako pevný a jeho prodloužení představovalo podstatnou změnu závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Z kupní smlouvy vyplývá, že nejzazší termín dokončení a protokolární předání díla bylo stanoveno s ohledem na poskytnutou dotaci. Všem účastníkům tak muselo být známo, že se jedná o termín založený na rozhodnutí poskytovatele dotace. Dle žalobce se v daném případě nejedná o fixní závazek ve smyslu § 1980 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neboť věřitel (zde žalobce) měl zájem i na opožděném plnění. Termín realizace nebyl fixní či neměnný, byl podmíněný rozhodnutím třetí osoby (zde poskytovatele dotace). Prodloužením termínu realizace sledoval žalobce jediný cíl, a to zachování účelu dotačního projektu. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 12 8 A 157/2025 81. Bod V. kupní smlouvy s názvem „DOBA, MÍSTO A PODMÍNKY PLNĚNÍ DLE KUPNÍ SMLOUVY“ odst. 4 zní: „Nejzazší termín dokončení a protokolárního předání díla je s ohledem na poskytnutou dotaci termín 30. 11. 2024.“ 82. V odst. 1 je mimo jiné uvedeno: „Doba montáže a instalace vč. Protokolárního předání a převzetí: 4 kalendářní týdny od předání a převzetí montážního pracoviště, není-li dále uvedeno jinak“ 83. V bodě VII. odst. 5 písm. b) je výslovně uvedeno, že „Prodávající se zavazuje plnit řádně a ve stanoveném termínu své povinnosti vyplývající z této Kupní smlouvy,“ 84. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že nejzazší termín ukončení realizace projektu stanovený poskytovatelem dotace byl 31. 12. 2026. Žalobce si zvolil termín 30. 11. 2024 na základě svého rozhodnutí.

85. Ve shodě se žalovaným soud uvádí, že informace o počátku a konci lhůty pro poskytnutí daného plnění je jednou z podstatných podmínek zadávacího řízení. Kupní smlouva současně neobsahuje žádnou jinou možnost, jak dosáhnout prodloužení termínu ukončení realizace projektu (kromě případu, kdy nebude připraveno montážní pracoviště s ohledem na probíhající stavební práce, které umožní zahájení montážních prací). Žalobce sice podal dne 16. 10. 2024 žádost o prodloužení termínu ukončení realizace projektu, v době probíhajícího zadávacího řízení (kdy žádost ještě nebyla podána) ale žalobce nemohl předvídat, zda mu poskytovatel dotace termín prodlouží, proto je považován termín 30. 11. 2024 jako pevný. O jiný případ by se jednalo, kdyby kupní smlouva obsahovala informaci, že termín předání bude možné prodloužit. Informace o tom, že termín předání díla je nejpozději dne 30. 11. 2024 s ohledem na poskytnutou dotaci je takřka nic neříkající o budoucím možném prodloužení termínu předání.

86. Rovněž třetí žalobní námitku je třeba označit za nedůvodnou.

87. Čtvrtou žalobní námitkou žalobce rozporoval závěr žalovaného, že uzavřením dodatku č. 1 došlo k potencionálnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

88. Podle žalobce předmětný dodatek pouze zakotvil termíny, které byly dodavatelům od začátku zadávacího řízení avizovány. Stěžejním je znění čl. V. kupní smlouvy, dle kterého lhůta pro provedení montáže a instalace předmětu plnění činila 4 kalendářní týdny od předání a převzetí montážního pracoviště a montážní pracoviště bude vybranému dodavateli předáno po dokončení stavebních prací, s předpokladem dokončení stavebních prací v měsíci srpnu 2024. Dodavatelé tak museli počítat s tím, že se v průběhu měsíce září a října 2024 budou připravovat na plnění veřejné zakázky a měsíci listopadu budou provádět montáž a instalaci předmětu plnění. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo ukončeno až dne 22. 8. 2024, dodavatelé tak podávali své nabídky v době, kdy předpokládali, že bude uvedený harmonogram dodržen, tj. 8 týdnů na přípravu plnění, 4 týdny na montáž a instalaci, tedy celkové 12 týdnů. K potencionálnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nedošlo.

89. Soud se závěrem žalobce nesouhlasí. Informace o začátku a o konci lhůty k plnění je jednou z podstatných podmínek zadávacího řízení, neboť dodavatelé se podle toho rozhodují, zda je v jejich kapacitních možnostech danou zakázku splnit. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 23. 1. 2018, č. j. 30 Af 102/2026-99 uvedl, že doba plnění hraje u potencionálních dodavatelů svou roli, neboť své zakázky plánují dopředu, aby v době plnění zakázky měli dostatečné kapacity a mohli zakázku řádně dokončit. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 13 8 A 157/2025 90. Soud již výše vyložil pojem „Podstatná změna závazku ze smlouvy o veřejné zakázce“, judikatura shodně uvádí, že za podstatnou změnu se považuje taková změna, která by i pouze hypoteticky mohla umožnit účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení.

91. Žalobce uzavřením dodatku č. 1 vyloučil účast jiných dodavatelů, neboť tito dodavatelé počítali se lhůtou k plnění uvedenou v návrhu kuní smlouvy. Kupní smlouva obsahovala termín dokončení 30. 11. 2024 a jak soud uvedl ve vypořádání předchozí námitky, kupní smlouva neobsahuje žádný údaj o tom, že lhůta k plnění měla být prodloužena. Tím, že žalobce uzavřel dodatek s vybraným dodatelem o prodloužení doby plnění zakázky, došlo k potencionálnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Pokud by kupní smlouva obsahovala údaj o možném prodloužení doby plnění, mohli se do zadávacího řízení přihlásit i jiné dodavatelé s jinou nabídkovou cenou.

92. Námitka je nedůvodná.

93. V páté žalobní námitce žalobce namítal, že v rámci zadávacího řízení postupoval s péčí řádného hospodáře, když přistoupil k uzavření dodatku ke kupní smlouvě teprve ve chvíli, kdy disponoval rozhodnutím žalovaného o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu.

94. S tvrzením žalobce se soud neztotožňuje.

95. Dle 4 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných zakázkách byl zadavatelem žalobce a žalobce jako zadavatel určil termín předání předmětu plnění nejpozději 30. 11. 2024. Žalobce měl rovněž možnost využít institutu prodloužení lhůty pro podání nabídek, kterého také využil, když dvakrát uvedenou lhůtu prodloužil. Původní byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 30. 7. 2024, po dvou prodlouženích byla stanovena do 22. 8. 2024.

96. Je zřejmé, že žalobce zadává veřejné zakázky pravidelně. Soud má za to, že žalobce pochybil, pokud čekal na podání žádosti o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu až do 16. 10. 2024, neboť za situace, kdy termín protokolárního předání předmětu plnění byl nejpozději 30. 11.2024, měl žalobce předpokládat, že tento termín nemusí být splněn a zadávací řízení předčasně ukončit, už s ohledem na skutečnost, že termín podání nabídek byl prodloužen do 22. 8. 2024.

97. Dle soudu žalobce nejednal s péčí řádného hospodáře, když čekal necelá dva měsíce na podání žádosti o prodloužení termínu dokončení dotačního projektu.

98. V šesté žalobní námitce žalobce rozporoval závěr žalovaného, že uzavřením dodatku č. 1 vyloučil aplikaci smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla. Dle jeho názoru pouze upravil termíny plnění. Nárok na uplatnění smluvní pokuty žalobci nevznikl, neboť dodavatel nebyl v prodlení s plněním termínů dle kupní smlouvy.

99. Námitka je nedůvodná.

100. K otázce úpravy smluvních ujednání se již vyjadřoval Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 8. 8. 2019, č. j. 9 As 153/2019-73, v němž uvedl, že „Smluvní ujednání, jímž zadavatel změní smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou v souladu se zadávací dokumentací s vybraným uchazečem tím způsobem, že po vybraném uchazeči nebude oprávněn požadovat smluvní pokutu nikoliv zanedbatelné výše sjednanou za prodlení s dodáním, představuje podstatnou změnu práv a povinností ze smlouvy, která by mohla za použití v původním zadávacím řízení umožnit účast jiných dodavatelů ve smyslu § 82 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění do 30. 9. 2016.“ Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 14 8 A 157/2025 101.Dále k tomuto tématu lze uvést rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2023, č. j. 8 Afs 157/2021-35, v němž NSS zabýval tím, zda neuplatnění smluvních pokut může představovat umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona a došel k závěru, že stěžovatel umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku tím, že připustil prodloužení termínu provedení díla. Celkem bylo dílo předáno o 350 dnů později.

102. Pravidla v § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek mají zabránit tomu, aby se právní i faktické podmínky provedení veřejné zakázky podstatně lišily od zadávacích podmínek. Při posuzování, zda došlo ke změně závazku, je tedy nutné srovnat stav, který plynul ze zadávacích podmínek, a který mohli potenciální dodavatelé na základě těchto podmínek oprávněně očekávat, se skutečným průběhem zakázky.

103. NSS v rozsudku uvedl, že „Stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci termín provedení díla, který utvrdí smluvní pokutou, zvažují potenciální dodavatelé před podáním nabídky, zda budou schopni ve stanovené době dílo provést mj. i s ohledem na smluvní pokutu. Počítají totiž s tím, že v případě, že se dostanou do prodlení, bude po nich zadavatel (bez zbytečného odkladu) mimo jiné požadovat úhradu či jiné vyrovnání smluvní pokuty. Dodavatelé, kteří nejsou schopni v dané době dílo provést, se tak o veřejnou zakázku buď vůbec neuchází či riziko prodlení spojené s uplatněním nároku na smluvní pokutu zohlední ve své nabídce.“ 104.Z rozhodnutí NSS je tak zřejmé, že posunutí lhůt oproti původním lhůtám předání předmětu plnění představuje podstatnou změnu závazku ze smlouvy. V nynější věci byl termín předání posunut ještě předtím, než se dodavatel do prodlení dostal, avšak to nic nemění na situaci, že faktickým posunutím lhůt k předání díla došlo k vyloučení uplatnění smluvní pokuty za prodlení s předáním díla.

105. Dílo mělo být původně předáno nejpozději dne 30. 11. 2024, dne 23. 10. 2024 byl uzavřen dodatek č. 1 ke kupní smlouvě, čímž došlo k prodloužení termínu předání předmětu a neuplatnění smluvní pokuty ve výši 225 059 Kč. Dílo bylo předáno zadavateli až dne 16. 1. 2025.

106. V sedmé žalobní námitce žalobce namítal, že výše krácení dotace je ve zjevném rozporu se zásadou přiměřenosti a s principem proporcionality. Žalobce uvedl, že teoretický dopad tvrzeného porušení žalobce v podobě neuplatněné smluvní pokuty by činil pouze 225 059 Kč, avšak výše krácení dotace převyšuje tuto hodnotu více než čtyřnásobně.

107. Námitka je rovněž nedůvodná.

108. Dle bodu 1 Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027, Obecná pravidla pro žadatele a příjemce, Příloha 1 – Finanční opravy za nedodržení postupu stanoveného v ZZVZ a MPZ jsou finanční opravy uplatňovány na základě stupnice paušálních sazeb v souladu s pokyny Evropské komise, které jsou přílohou rozhodnutí Evropské komise C (2019) 3452 ze dne 14. 5. 2019. Pokud by nebylo možné vyčíslit finanční dopad, zohlední za účelem zajištění zásady přiměřenosti Centrum/ŘO IROP při rozhodování o finanční opravě povahu a závažnost porušení.

109. Výčet porušení a odpovídajících paušálních sazeb finančních oprav je uveden v jednotlivých tabulkách.

110. Dle č. 23 bodu 2 Pravidel pro uplatňování finančních oprav pro zadávací/výběrová řízení v případě podstatné změny smlouvy, kdy zadavatel umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky nebo práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 15 8 A 157/2025 plnění veřejné zakázky v rozporu se zákonem nebo s pravidly IROP, příp.. s MPZ, se uplatní krácení dotace 25 % z ceny původní veřejné zakázky.

111. Pokud jde na žalobcem odkazovaný § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel a konkrétně na větu znějící: „Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“, je nutné věnovat pozornost slovnímu spojení „procentní rozmezí“, neboť č. 23 tabulky finančních oprav neobsahuje procentní rozmezí finanční opravy, nýbrž stanovuje pevně danou procentní finanční opravu.

112. V případě odkazu žalobce na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23 má soud za to, že není zcela přiléhavý k nyní souzené věci. V dané věci se jednalo o krácení dotace v plné výši, oproti tomu v nyní souzené věci šlo pouze o krácení části dotace.

113. K otázce přiměřenosti krácení dotací se již mnohokrát vyjadřoval Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi. V rozsudku ze dne 25. 6. 2024, č. j. 5 Afs 177/2022-51 bod 48 výslovně uvádí, že „V rozsudku ze dne 10. 7. 2019, č. j. 2 Afs 192/2018-74, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že již určení finanční opravy podle kazuistického sazebníku finančních oprav, s nímž se mohl žadatel seznámit před podáním žádosti o dotaci, lze považovat za naplnění zásady přiměřenosti. Existence sazebníku navíc zajišťuje ochranu před svévolí poskytovatele dotace.“ A následně bod 54: „Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shrnuje, že sazebníky, jež pravidelně tvoří součást smluv o poskytnutí dotace, představují užitečné východisko pro stanovení následku porušení dotačních pravidel a napomáhají naplnění zásady přiměřenosti. To platí obzvláště tehdy, pokud vycházejí z metodických materiálů nadřízených orgánů či Evropské komise. Tyto sazebníky nepředstavují obecně závazný právní předpis, avšak mohou být závazné, pokud se stanou jako v posuzované věci součástí veřejnoprávní smlouvy. Ani v takovém případě však nezbavují poskytovatele dotace ani správní orgány či správní soudy povinnosti dodržet zásadu přiměřenosti, která má ústavněprávní charakter (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23). Odchýlení se od přesných hodnot uvedených v sazebníku tak samo o sobě nepředstavuje nezákonnost či svévoli na straně poskytovatele dotace či správního orgánu, pakliže je tento postup odůvodněn nepřiměřeností jejich aplikace na konkrétní případ.“ 114.Sazebník oprav neumožňuje v č. 23 snížení opravy pod 25 %, soud má však za to, že v této hranici je zohledněna míra závažnosti pochybění, jak uvedl i žalovaný. Ostatně pokud nebylo možné vycházet ze sazebníku oprav, k čemu by potom sloužil. Žadatel o dotaci musí splňovat velké množství podmínek pro to, aby mu byla dotace poskytnuta, na poskytnutí dotace není právní nárok. Samotná procentní sazba opravy tak zaručuje přiměřenou individualizaci výše opravy a současně sazebník oprav byl žalobci znám od první chvíle.

115. Soud má rovněž za to, že sazba 25% zcela odpovídá závažnosti porušení zákona, které nespočívalo v pouhém neuplatnění smluvní pokuty v určité výši, ale v podstatné změně zakázky, která ve svém důsledku mohla ovlivnit účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

116.Soud dospěl na základě všech shora uvedených skutečností k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V. 16 8 A 157/2025 117.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 6. květen 2026 JUDr. Slavomír Novák předseda senátu z důvodu nepřítomnosti předsedy senátu Mgr. Jana Jurečková, v z. Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.