8 A 166/2013

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: BIOGENA CB spol. s r.o.., IČ: 625 26 472, se sídlem České Budějovice, U Pily 702, zastoupen JUDr. Ing. Janem Zrzaveckým. Ph.D., advokátem v Praze 1, Revoluční 3, za účasti: R. Seelig & Hille oHG, se sídlem Düsseldorf, Kevelaererstr. 21-23, Německo, zastoupen Mgr. Jaromírem Kalužíkem, LL. M., advokátem v Praze 1, Na Příkopě 15, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19. 8. 2013 č. j. O- 490438/D22110/2013/ÚPV, T a k t o:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou dne 17. 3. 2013 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19. 8. 2013 č. j. O- 490438/D22110/2013/ÚPV, kterým bylo změněno k rozkladu společnosti R. Seelig & Hille oHG, se sídlem Düsseldorf, rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 7. 3. 2013 o zamítnutí námitek podaných proti zápisu přihlášky obrazové ochranné známky sp. zn. O- 490438, jejímž přihlašovatelem je společnost BIOGENA CB spol. s r.o.., IČ: 625 26 472, se sídlem České Budějovice. Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu napadené rozhodnutí ve výroku změnil takto: Přihláška obrazové ochranné známky zn. sp. 0-490438 na základě námitek podaných namítajícím podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů, se zamítá pro výrobky zařazené do třídy 5: medicinální a dietetické čaje a čajové směsi všeho druhu, zejména čaje ovocné, bylinné a z jiných přírodních produktů s léčebnými účinky, jako z kúry z kořenů; do třídy 30: čaje všeho druhu v rámci této třídy, včetně jejich směsí, zejména čaje sypané, porcované, sáčkované, lisované a instantní, čajové esence, čaje a čajové extrakty přírodní i aromatizované, včetně s přídavkem vitamínů a minerálních vláken a neléčebných ochucovacích přípravků podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957. Přihláška obrazové ochranné známky zn. sp. 0-490438 se postupuje k zápisu do rejstříku ochranných známek pro výrobky a služby do třídy 3: prací a čisticí prostředky, zejména mýdla, saponáty, bělicí a leštící přípravky, parfumerie, drogistické zboží a kosmetické výrobky a látky zvláště z bylin, květin, rostlin a jiných přírodních produktů, například kůry a kořenů, a to zejména toaletní mýdla, šampóny, tělové a vlasové gely a tonika, kosmetické oleje, vonné oleje a tyčinky, pleťová mléka a vody, krémy, spreje, zubní pasty, vonné kosmetické a hygienické kapesníčky a odličovací prostředky, éterické třeští a oleje, prostředky na pěstění, růst a regeneraci vlasů, včetně přípravků na odstraňování lupů, vlasová barviva, voňavkářské zboží, parfémy, včetně základních látek přírodních nebo syntetických pro bylinné a květinové parfémy, vše v rámci této třídy; do třídy 5: výrobky dietetické a léčebné pro farmaceutické a léčebné účely, zdravotní prevenci a rekondici, vitamíny, minerály a stopové prvky, nutriční přípravky a potravinové doplňky s léčebnými účinky, včetně medicinálních výživových doplňků, diabetické přípravky pro léčebné účely, vitamínové přípravky a multivitaminové preparáty, fototerapeutická, dietetické a vitamínové preparáty pro humánní a veterinární použití, zejména vitamínové nápoje, ionizované nápoje a povzbuzující přípravky z ovoce, bylin a květin a jiných přírodních produktů s léčebnými účinky, zejména výluhy, výtažky, šťávy, farmaceutické odvary a léčebné roztoky, léčebné a rekondiční bylinné koupele, léčivé oleje a tuky pro lékařské účely, medicinální vína a sirupy, ústní vody, výrobky pro dezinfekci kůže, vlasů, nehtů a úst, medicinální minerální soli, chemické přípravky pro lékařské účely, posilující potraviny a extrakty s léčebnými a rekondičními účinky pro děti a nemocné, jako prostředky podporující trávení a terapeutické výtažky bohaté na rostlinné bílkoviny pro výživu dětí a nemocných, doplňky stravy s léčebnými účinky, dietetické přípravky a dietetické potravinové doplňky, potraviny s terapeutickými a rekondičními účinky, kojenecká výživa a potraviny pro batolata, léčivé byliny, vše v rámci této třídy; do třídy 29: sušené, zmrazené, kandované, konzervované a vařené ovoce a zelenina, konzervované byliny a jiné konzervované nebo upravené přírodní produkty v rámci této třídy, jako upravená kůra, kořeny a houby, včetně jejich směsí, želé, marmelády, džemy, kompoty, pyré a dřeně, ovocné a rostlinné šťávy, výluhy, extrakty a výtažky do potravin, konzervované, zmrazené a sušené potraviny a hotová jídla v rámci této třídy, jako masové, drůbeží, zvěřinové a rybí konzervy, polévky, omáčky, konzervované sójové boby jako potrava, zpracované ořechy, oříšky a zpracované jedlé plody spadající do této třídy, včetně jejich směsí, mléko a mléčné výrobky (vyjma zmrzliny), potravinářské doplňky a extrakty spadající do této třídy a používané pro výživu nebo jako její přísada, jako masové, ovocné a zeleninové výtažky, potravinové a výživové doplňky spadající do této třídy s obsahem mikrobiálních lyzátů, potravinové doplňky obsahující látky živočišného původu s kosmetickými účinky, protein a proteinové výrobky a přípravky pro lidskou spotřebu, přípravky zvláštní výživy spadající do této třídy pro sportovce nebo osoby s vysokým energetickým výdajem, želatinové výrobky a přípravky, vše v rámci této třídy; do třídy 30: káva a kávové náhražky, zpracované kakaové boby, pekařské, těstovinové a cukrářské výrobky a polotovary, zejména nudle, špagety, makaróny, pečivo, sušenky, oplatky a piškoty, obilné, kukuřičné a luštěninové výrobky a polotovary, včetně jejich směsi, jako extrudované, cereální a sójové výrobky různých tvarů, a to přírodní nebo aromatizované, mušli, pudinky, rýže a výrobky z rýže, čokoláda a výrobky z nich, cukrovinky, například bonbóny, dropsy, pastilky, marcipán, žvýkačky neléčebné, koření všeho druhu, pochutiny spadající do této třídy a potravinářské příchutě (vyjma esencí a éterických olejů), chuťové omáčky a aromatické přísady do potravin, jako hořčice, kečup, kypřící prášek, lepek, sójová omáčka, cukr a přírodní sladidla všeho druhu, vše v rámci této třídy; do třídy 32: nealkoholické nápoje všeho druhu, zejména ovocné, zeleninové a bylinné šťávy neléčebné a nápoje z nich, mošty, sirupy, neléčebné výluhy, přípravky a příchutě na výrobu nápojů, koncentráty a extrakty na přípravu nealkoholických nápojů a ochucených minerálních, sodových a stolních vod, nealkoholické nápoje neléčebné obohacené vitamíny nebo minerály, iontové a energetické nápoje, instantní a dietetické nápoje neléčebné, stolní a minerální vody přírodní, ochucené a perlivé, tablety a prášky na přípravu šumivých nealkoholických nápojů, nealkoholické aperitivy; do třídy 35: velkoobchodní a maloobchodní zprostředkovatelská činnost v oblasti potravin a nápojů, včetně léčebných a neléčebných potravinových doplňků a přípravků, reklamní a propagační činnost, inzerce, včetně on-line inzerce a prezentace v počítačové síti Internet, pomoc při řízení obchodní činností a zprostředkování obchodních kontaktů, včetně poskytování obchodních informací a jiných informačních produktů pro obchodní a reklamní účely, včetně jejich vyhledávání, systematizace informací do počítačových databází, obchodní využití sítě internet v oblasti vyhledávacích služeb a e-businessu, vydávání reklamních a (nebo) náborových textů, propagačních a inzertních tiskovin a materiálů, včetně jejich rozšiřování, obchodní průzkum a analýza trhu, marketing, organizace reklamních a obchodních předváděcích akci výrobků a služeb, obchodní informační servis, obchodní konzultační a poradenské služby; do třídy 39: balení, skladování, expedice a přeprava čajů, sušených bylin, ovoce a jiných přírodních produktů, například kůry a kořenů a vitamínových přípravků pro farmaceutické a léčebné účely, pro zdravotní prevenci a rekondici a pro potravinářské účely, včetně nealkoholických nápojů; do třídy 40: zpracování čajů, ovoce, zeleniny, bylin, přírodních a minerálních vod a jiných přírodních produktů, například kůry a kořenů určených pro humánní a veterinární spotřebu a pro farmaceutické, léčebné účely, zdravotní prevenci a rekondici, například sušení, fermentování, řezání, vyluhování, stáčení, sycení plyny a podobně podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Společnost R. Seelig & Hille oHG, se sídlem Düsseldorf, podala dne 14. 6. 2012 námitky proti zápisu přihlášky obrazové ochranné známky sp. zn. O-490438, jejímž přihlašovatelem je společnost BIOGENA CB spol. s r.o.., IČ: 625 26 472, se sídlem České Budějovice, do rejstříku ochranných známek podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Namítala, že je majitelem čtyř starších obrazových ochranných známek Společenství, platných i v České republice, s nimiž shledala napadené prostorové označení za podobné. Namítané ochranné známky Společenství jsou umísťovány jak na obaly čajů, tak i na propagační či firemní materiály, čímž se staly synonymem jejich čaje, neboť podle jejího mínění, jakmile spotřebitel uvidí na balení čaje nebo v souvislosti s čajem obrázek konvičky, okamžitě ho napadne spojení s jejími čaji. Napadená přihláška obrazové ochranné známky zn. sp. 0-490438 byla s datem práva přednosti ode dne 18. 11. 2011 zveřejněna dne 14. 3. 2012 pro výrobky a služby zařazené do tříd: 3, 5, 29, 30, 32, 35, 39 a 40 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. První namítaná obrazová ochranná známka Společenství č. 4101127 byla do rejstříku Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) s datem práva přednosti ode dne 27. 10. 2004 zapsána dne 29. 11. 2005 pro výrobky zařazené do třídy 5: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové ovocné čaje) pro lékařské účely, také obohacené vitamíny a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; do třídy 16: filtrační papír; naplněné nebo prázdné čajové sáčky z filtračního papíru; čajové filtry - bez přídržků z papíru a/nebo filtračního papíru; čajová balení ve formě pytlíků, sáčků, krabiček, kartonů a podobných obalů z papíru, lepenky nebo umělé hmoty (všechno výše uvedené zboží zařazené do třídy 16); do třídy 30: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové a ovocné čaje) jako poživatiny, také obohacené vitamíny a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; ledový čaj; nápoje s nebo na bázi čaje/bylinkového čaje/ovocného čaje (také v hotové formě k pití) také s přimícháním ovocných nápojů a/nebo ovocných šťáv; kakao; kakaové výtažky pro potravinářské a lahůdkářské účely; kakaové výrobky; čokoládový prášek (také s přídavkem sušeného mléka), zejména jako práškový čokoládový nápoj; cukrářské výrobky: sladké pečivo a cukrářské výrobky; čokoládové výrobky; hroznový cukr pro potravinářské účely v lisované, tekuté, práškové nebo podobné formě (ne pro lékařské účely), také jako součást potravin a/nebo nealkoholických nápojů podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Druhá namítaná obrazová ochranná známka Společenství č. 4041497 byla do rejstříku OHIM s datem práva přednosti ode dne 22. 9. 2004 zapsána dne 13. 12. 2006 pro výrobky zařazené do třídy 5: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové a ovocné čaje) pro lékařské účely, také obohacené vitamíny a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; do třídy 16: filtrační papír, naplněné nebo prázdné čajové sáčky z filtračního papíru; čajové filtry z papíru a/nebo ze svařovaného filtračního papíru bez držáků, čajová balení ve formě pytlíků, sáčků, krabiček, kartonů a podobných obalů z papíru, lepenky nebo umělé hmoty (všechno výše uvedené zboží zařazené do třídy 16; do třídy 30: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové a ovocné čaje) určené k požití, také obohacené vitaminy a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; ledový čaj; nápoje s nebo na bázi čaje/bylinkového čaje/ovocného čaje (také v hotové formě k pití) také s přimícháním ovocných nápojů a/nebo ovocných šťáv podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Třetí namítaná obrazová ochranná známka Společenství č. 5268073 byla do rejstříku OHIM s datem práva přednosti ode dne 28. 7. 2006 zapsána dne 10. 7. 2007 pro výrobky zařazené do třídy 5: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové a ovocné čaje) pro lékařské účely, také obohacené vitamíny a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; do třídy 30: čaje a čaji podobné výrobky (bylinkové a ovocné čaje) jako poživatiny, také obohacené vitamíny a/nebo aromatizované a/nebo instantní a/nebo obohacené minerály; ledový čaj; nápoje s nebo na bázi čaje/bylinkového čaje/ovocného čaje (také v hotové formě k pití) také s přimícháním ovocných nápojů a/nebo ovocných šťáv; káva; kávové náhražky; kakao; kakaové výtažky pro potravinářské a lahůdkářské účely; kakaové výrobky; čokoládový prášek (také s přídavkem sušeného mléka), zejména jako práškový čokoládový nápoj; do třídy 32: nealkoholické nápoje, zejména ovocné nápoje a/nebo ovocné šťávy s příměsí čaje/bylinného čaje/ovocného čaje; energetické nápoje; ovocné nápoje a ovocné džusy; minerální vody a jiné šumivé vody; sirupy a jiné přípravky pro výrobu nápojů podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Čtvrtá namítaná obrazová ochranná známka Společenství č. 5304936 byla do rejstříku OHIM s datem práva přednosti ode dne 18. 8. 2006 zapsána dne 28. 8. 2006 pro shodný seznam výrobků podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb, jaké chrání třetí namítaná ochranná známka Společenství č. 526807. Z výše uvedených rejstříkových údajů vyplývá, že namítané ochranné známky Společenství představují vzhledem k napadenému označení prioritně starší ochranné známky ve smyslu ustanovení § 3 zákona o ochranných známkách. Úřad průmyslového vlastnictví rozhodnul dne 7. 3. 2013 o zamítnutí námitek podaných podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách s tím, že neshledal porovnávaná označení z celkového pohledu podobnými, resp. neshledal ani to, že by průměrný spotřebitel mohl přihlašované obrazové označení dávat do přímé souvislosti s namítanými ochrannými známkami, a to vzhledem ke zcela jinému pojetí výtvarného ztvárnění předmětných konviček, jimiž jsou porovnávaná označení tvořena, neboť napadené označení nenese kromě běžných znaků konvičky (hubička, ouško, víčko) žádné společné znaky s namítanými ochrannými známkami. Dospěl k závěru, že existence záměny předmětných srovnávaných označení je u spotřebitelské veřejnosti velice nepravděpodobná, i přesto, že námitkami dotčené výrobky nárokované pro přihlašované označení ve třídách 5 a 30 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb jsou stejné a podobné namítaným výrobkům chráněným prioritně staršími ochrannými známkami Společenství. Proti tomuto rozhodnutí podal namítající rozklad, v němž zejména namítal nesprávné a nedostatečné odůvodnění v rozporu s ustanovením § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Namítal, že bylo rozhodnuto na základě nesprávně zjištěného stavu věci, a že při porovnání označení nebyly dodrženy obvyklé zásady porovnávání označení, které vyplynuly z předchozí praxe žalovaného, OHIM a z rozsudků Soudního dvora Evropské unie, (dále jen „SDEU“), a že byla nesprávně hodnocena rozlišovací způsobilost namítaných ochranných známek (čajových konviček), přičemž nebyla vzata v úvahu známková řada namítajícího, charakter shodných výrobků a pozornost, kterou těmto výrobkům věnuje průměrný spotřebitel při výběru zboží, ani skutečnost, že spotřebitel nemusí mít označení při výběru vedle sebe a nebude tudíž podrobně zkoumat jejich grafické provedení. Rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19. 8. 2013 č. j. O- 490438/D22110/2013/ÚPV, bylo rozkladu majitele namítaných ochranných známek Společenství vyhověno. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že označení je obecně pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je shodné nebo natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, zapsané v rejstříku ochranných známek pro shodné či podobné výrobky nebo služby, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků a služeb. Shodnost nebo podobnost označení bývá obvykle posuzována z hlediska fonetického, vizuálního i významového. Současně je třeba vycházet z celkového dojmu, jakým tato označení na spotřebitele působí. Přitom je nutno vzít v úvahu, že přihlašovaná označení i zapsané ochranné známky se posuzují především z hlediska průměrného spotřebitele. Žalovaný nejprve uvedl, že průměrným spotřebitelem se rozumí zejména současní nebo potenciální spotřebitelé daného druhu výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá, nebo osoby zapojené do distribuční sítě daného druhu výrobků nebo služeb, popřípadě obchodní kruhy, zabývající se daným druhem výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá. Odkázal na rozsudek SDEU ve věci C-210/96 Gut Springenheide GmbH und Rudolf Tusky v. Oberkreisdirektor des Kreises Steinfurt - Amt für Lebensmittelüberwachung, v němž bylo konstatováno, že při posuzování, zda dané označení je schopno klamat, se musí brát v úvahu pravděpodobné očekávání průměrně informovaného, pozorného a rozumného spotřebitele. V inkriminované věci potom vymezil průměrného spotřebitele s ohledem na námitkami dotčené výrobky jako širokou spotřebitelskou laickou veřejnost, neboť se jedná o produkty běžné (ve většině případů i každodenní) spotřeby či užití, u nichž lze předpokládat běžnou i nižší úroveň pozornosti spotřebitele v závislosti na řadě faktorů, jakými jsou cena, trvanlivost, pořizované množství či kvalita. Výrobky namítaných ochranných známek jsou též produkty určené široké laické veřejnosti. S ohledem na výše vymezeného průměrného spotřebitele kolizních výrobků je pravděpodobný průnik spotřebitelské veřejnosti, tedy že spotřebitelé námitkami dotčených produktů mohou poptávat produkty namítané a opačně. Žalovaný dále konstatoval, že namítající se v rozkladu odvolal na závěr správního orgánu prvního stupně, že napadené označení je ve třídách 5 a 30 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb přihlašováno pro shodné či podobné výrobky jako chrání ve shodných třídách namítané ochranné známky. K tomu doplnil, že se správní orgán prvního stupně zabýval pouze námitkami dotčenými výrobky, tj. výrobky „medicinální a dietetické čaje a čajové směsi všeho druhu, zejména čaje ovocné, bylinné a z jiných přírodních produktů s léčebnými účinky, jako z kůry a z kořenů" nárokovaných ve třídě 5 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb a „čaje všeho druhu v rámci této třídy, včetně jejich směsí, zejména čaje sypané, porcované, sáčkované, lisované a instantní, čajové esence, čaje a čajové extrakty přírodní i aromatizované, včetně s přídavkem vitamínů a minerálních vláken a neléčebných ochucovacích přípravků" nárokovaných ve třídě 30 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb, jež shledal shodné a podobné s výrobky chráněnými namítanými ochrannými známkami ve shodných třídách. Namítající v rozkladu navrhl zamítnutí napadené přihlášky ochranné známky v celém rozsahu výrobků nárokovaných v uvedených třídách, závěry správního orgánu prvního stupně ohledně porovnání výrobků a služeb nijak nenapadl, a proto žalovaný odkázal při přezkumu pravděpodobnosti záměny na porovnání kolizních výrobků na tyto závěry. Vzhledem k tomu, že předmětem porovnání je napadené obrazové označení a čtyři namítané obrazové ochranné známky, tedy označení, jejichž cílem je působit především na optický vjem spotřebitelů, byl závěr správního orgánu prvního stupně, že vizuální hledisko je pro porovnání shora vyobrazených označení rozhodné, tedy správný. Žalovaný k tomu uvedl, že u obrazových označení je běžné, že jsou při vzájemném posuzování shodnosti nebo podobnosti určitým způsobem popsány. Známkovým motivem namítaných ochranných známek je čajová konvička kulovitého tvaru s víčkem, znázorněná při pohledu z boku. Namítané ochranné známky se od sebe navzájem odlišují, přesto lze uvést, že se jedná o známkovou řadu. První a čtvrtá ochranná známka jsou černobílé, ouško (držák) mají nahoře, druhá a třetí ochranná známka jsou fotografiemi pravděpodobně keramických konviček, s ouškem po straně. První a třetí namítaná ochranná známka jsou otočeny hubičkou (nálevkou) doprava, druhá a čtvrtá doleva, nicméně tato skutečnost není pro posouzení podobnosti s napadeným označením prioritní. Napadené označení tvoří čajová konvička oválného tvaru s víčkem, znázorněná při pohledu z boku, v černobílém provedení, s ouškem po straně a s hubičkou směřující vlevo. Uprostřed konvičky je vertikálně posazený ovál bílé barvy. Ouško je uprostřed prohnuté, připomíná číslovku „3" či písmeno „B“. Dno konvičky je zaoblené. Žalovaný se ovšem neztotožnil s tvrzením správního orgánu prvého stupně, že výtvarné pojetí napadeného označení je zcela rozdílné od namítané známkové řady ochranných známek Společenství, neboť při porovnávání označení jako celků, právě s ohledem na známkovou řadu, dospěl k závěru, že napadené označení se nijak namítaným ochranným známkám nevymyká, jeho výtvarné ztvárnění nelze (vyjma ouška) považovat za originální do té míry, aby nemohlo v případě shodných výrobků dojít u spotřebitelské veřejnosti k záměně, resp. asociaci, s namítanými ochrannými známkami. Bílý ovál uprostřed napadeného označení připomínající písmeno „0“ rovněž nedodává potřebný rozlišující prvek, neboť je funkčně předurčen pro umístění dalšího prvku (např. slovního). Kulatý spodek konvičky žalovaný rovněž nepovažoval za originální, neboť tímto zaokrouhlením dna bývá zpravidla naznačen kulovitý tvar konvičky, neboť ideální čajová konvice je kulovitá či spíše baňatá. Oblý tvar dokonale zajišťuje rovnovážné šíření čajových silic a tepla podél stěn nádoby. Za nefunkční a z řady dalších konviček vybočující jej tudíž nelze považovat. Pokud by žalovaný porovnával napadené označení s namítanými ochrannými známkami jednotlivě, tzn. nikoliv jako známkovou řadu namítajícího, pak by považoval napadené označení za velmi podobné např. s třetí namítanou ochrannou známkou Společenství č. 5268073, byť je otočena opačným směrem. Nicméně přihlašované označení je porovnáváno s celou známkovou řadou namítajícího. Žalovaný dospěl k závěru, že průměrný spotřebitel, průměrně informovaný a obezřetný může napadené označení s namítanými ochrannými známkami vizuálně zaměnit. Napadené označení neobsahuje žádné další dominantní rozlišovací prvky, např. slovní či obrazové, jež by mu umožnily odlišit se od známkové řady namítajícího. Odvolací orgán dospěl k závěru, že napadené označení posuzované jako celek obsahuje rozdíly tak nepatrné proti namítaným ochranným známkám, že mohou ujít pozornosti průměrného spotřebitele. Spotřebitelská veřejnost by pravděpodobně mohla mít dojem, že se jedná o další ochrannou známku namítajícího, popř. že jsou oba subjekty určitým způsobem propojeny (např. ekonomicky či personálně). Zdůraznil, že při posuzování podobnosti porovnávaných označení vycházel z celkového porovnání dominantních známkových motivů, přičemž správní orgán prvního stupně zcela opominul skutečnost, že průměrný spotřebitel obvykle nemá možnost přímého srovnání mezi označeními, a musí se proto spoléhat na neúplný paměťový vjem, jak je uvedeno v rozsudku SDEU ve věci SDEU ve věci C-342/97 Lloyd Schuhfabrik Meyer & Co. GmbH v. Klijsen Handel BV. Z porovnání kolizních označení je zřejmé, že nejsou výrazně odlišná a zároveň jsou svým provedením poměrně jednoduchá, takže lze předpokládat, že by je průměrný spotřebitel mohl, v případě prodlevy mezi jejich zhlédnutím, zaměnit. Na základě shora provedeného porovnávaní napadeného označení a namítaných ochranných známek z hlediska vizuálního žalovaný konstatoval, že závěr správního orgánu prvého stupně o neexistenci pravděpodobnosti záměny nebyl důvodný. Žalovaný v této souvislosti upozornil na tzv. kompenzační princip, formulovaný SDEU v rozsudku C-39/97 Canon Kabushiki Kaisha v. Metro-Goldwyn-Mayer Inc., z něhož vyplývá zejména nutnost posuzovat zaměnitelnost samotných označení a podobnost výrobků a služeb nikoliv izolovaně, ale ve vzájemné souvislosti, přičemž v případě, kdy je stupeň podobnosti samotných označení vysoký, postačuje pro konstatování nebezpečí záměny i případný nižší stupeň podobnosti výrobků a služeb (a naopak). V daném případě se jedná o výrobky shodné a podobné, tudíž k zaměnitelnosti porovnávaných označení postačuje i nižší stupeň podobnosti označení. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a namítal, že bylo vydáno v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Namítal, že nezáleží na volném správním uvážení, nýbrž jde o posouzení právní otázky. Žalobce namítal chybné posouzení zaměnitelnosti přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek. Namítal, že přihlašované označení je autorským ztvárněním průřezu těla čajové konvice ve tvaru písmene „O“ (tělo čajové konvičky) a písmene „B“ (ouško), obsahuje též písmeno „i“ (víčko). Uvedená písmena „B“, „i“ a „0“ tak tvoří počáteční písmena názvu společnosti BIOGENA CB spol. s r.o. K dostatečné individualizaci též přispívá bílá plocha uprostřed označení evokující skutečnost, že v označení je použit pouze obrys konvičky a nikoliv zevní pohled na čajovou konvičku jako u všech namítaných ochranných známek i ochranných známek užívaných jinými subjekty. Originalitu označení zvýrazňuje i zaoblení dna konvičky (na rozdíl od běžných konviček) zabraňující možnost jejího postavení. Žalobce namítal, že v řízení prokázal, že velké množství výrobců na trhu v České republice používá k označování svých výrobků grafické ztvárnění čajové konvice a přiložil jejich ztvárnění. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 4 správního řádu Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 29. 11. 2013 navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 19. 8. 2013. Žalovaný poukázal na skutečnost, že z okolností, že je nějaká ochranná známka zapsána, nelze usoudit, že skutkové okolnosti byly totožné. Osoba zúčastněná na jednání ve svém vyjádření ze dne 25. 2. 2014 navrhovala žalobu zamítnout s tím, že se žalovaný v otázce zaměnitelnosti ochranných známek vypořádal se všemi argumenty jak namítajícího, tak i přihlašovatele napadené ochranné známky. Odůvodnění zaměnitelnosti je logické a srozumitelné. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce a ani žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřili. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního ze dne 22. dubna 2014, čj. 8 As 37/2011-154, posouzení zaměnitelnosti ochranné známky podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách či dotčenosti na právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře, podle § 7 odst. 1 písm. k) tohoto zákona, je věcí výkladu příslušného neurčitého právního pojmu a jeho aplikace na zjištěný skutkový stav. Správní uvážení se zde neuplatní. Závěry správního orgánu o těchto otázkách přezkoumává soud v rámci námitek uplatněných v žalobě v plném rozsahu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2013, čj. 8 As 41/2012-46 pro posuzování podobnosti mezi výrobky podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách je nutné zohlednit všechny relevantní faktory, které charakterizují vztah mezi dotčenými výrobky. Tyto faktory zahrnují zejména povahu výrobků, jejich účel, způsob použití, jakož i jejich konkurenční nebo komplementární charakter. Dalšími faktory, na které je možno brát ohled, jsou též distribuční kanály, relevantní veřejnost a obvyklý původ zboží (převzato z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141). Při posuzování podobnosti slovních označení pro účely § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, je nutné vzít v úvahu mimo jiné následující faktory: (1) průměrný spotřebitel obvykle přikládá větší význam počáteční části slov než částem následujícím; (2) průměrný spotřebitel při vnímání slovního označení obvykle rozloží toto označení na slovní prvky, které mu naznačují konkrétní význam nebo které se podobají slovům, jež zná; a (3) průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní. Tato kritéria však nelze aplikovat mechanicky. Při posuzování žalobních námitek v plné jurisdikci vycházel Městský soud v Praze z citované judikatury Nejvyššího správního soudu, jakož i ustálené judikatury SDEU. Pokud jde o první žalobní námitku, že posouzení zaměnitelnosti ochranných známek není otázkou skutkovou, nýbrž právní, musel jí soud v plném rozsahu přisvědčit. Nicméně současně musel konstatovat, že žalovaný ve svém rozhodnutí dostál zákonným předpokladům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, jakož i ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, jakož i SDEU a nevydal nezákonné rozhodnutí. Podle ustálené judikatury SDEU vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení nebezpečí záměny ochranných známek. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily. Toto kritérium bylo ve specifické oblasti ochranných známek potvrzeno rozsudkem SDEU ve věci C-342/97 Lloyd Schuhfabrik Meyer ohledně otázky, kdy má ochranná známka vysokou rozlišovací způsobilost. Jím se rozumí zejména současní nebo potenciální spotřebitelé daného druhu výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá, nebo osoby zapojené do distribuční sítě daného druhu výrobků nebo služeb, popřípadě obchodní kruhy, zabývající se daným druhem výrobků nebo služeb, pro které se ochranná známka užívá. Základem pro pojetí relevantního spotřebitele se stal rozsudek SDEU ve věci C-210/96 Gut Springenheide, v němž bylo konstatováno, že při posuzování, zda dané označení je schopno klamat, se musí brát v úvahu pravděpodobné očekávání průměrně informovaného, pozorného a rozumného průměrného spotřebitele. Při posuzování zaměnitelnosti střetnuvších se ochranný známek je určujícím kritériem to, co vytváří celkový dojem ochranné známky. SDEU judikoval rozsudku ve věci C-251/95 SABEL BV v. Puma AG, Rudolf Dassler Sport, že „pravděpodobnost záměny musí být posuzována globálně s přihlédnutím ke všem faktorům relevantním pro okolnosti případu“, a že „globální posouzení vizuální, sluchové a významové podobnosti střetnuvších se známek musí být založeno na celkovém dojmu, který známky vyvolávají, přičemž je třeba vzít v úvahu zejména jejich distinktivní a dominantní prvky“. V inkriminované věci jsou všechna posuzovaná označení obrazová a představují konvičky na čaj, proto být zkoumána podobnost z hlediska vizuálního, a to očima průměrně informovaného, pozorného a rozumného průměrného spotřebitele. Žalovaný správně vymezil průměrného spotřebitele dotčených výrobků jako širokou spotřebitelskou laickou veřejnost, neboť se jedná o produkty běžné (ve většině případů i každodenní) spotřeby či užití, u nichž lze předpokládat běžnou i nižší úroveň pozornosti spotřebitele v závislosti na řadě faktorů, jakými jsou cena, trvanlivost, pořizované množství či kvalita. Žalovaný správně dospěl k závěru, že průměrný spotřebitel, průměrně informovaný a obezřetný, může napadené označení s namítanými ochrannými známkami vizuálně zaměnit. Napadené označení totiž neobsahuje žádné další obrazové nebo slovní dominantní rozlišovací prvky, které by spotřebiteli umožnily odlišit výrobky žalobce od známkové řady namítajícího. Městský soud v Praze se proto přiklonil k závěru, že napadené označení obsahuje nepatrné rozdíly proti namítaným ochranným známkám, že mohou ujít pozornosti průměrného spotřebitele, který by mohl nabýt dojmu, že se jedná o další ochrannou známku namítajícího, popř. že se jedná o další subjekt propojený s namítajícím. Žalobce již ve správním řízení namítal, že motiv čajové konvičky ve vztahu k čajům a výrobkům s nimi souvisejícím je oprávněn používat jakýkoli subjekt, neboť čajová konvička je k uvedeným výrobkům nedistinktivní. Na podporu svého tvrzení uvedl řadu ochranných známek se známkovým motivem čajové konvičky ve spojení s čajem ochranné známky Společenství č. 4441192 a č. 1066232 Nicméně obě ochranné známky Společenství jsou kombinovanými ochrannými známkami, u kterých je motiv čajové konvičky doprovázen dalšími prvky, především slovními. Žalobce poukazoval rovněž na národní ochranné známky č. 478385 a č. 488901 s motivem čajové konvičky. Nicméně ani tyto dvě ochranné známky nelze považovat za vhodný příklad. Jedná se totiž o prostorové ochranné známky v podobě několika barevných fotografií jedné čajové konvičky a originálních pokliček z různých úhlů. Uvedené námitky uplatnil žalobce i v podané žalobě a tvrdil, že v řízení prokázal, že velké množství výrobců na trhu v České republice používá k označování svých výrobků grafické ztvárnění čajové konvice a přiložil jejich ztvárnění, musel soud tuto námitku odmítnout jako neodůvodněnou. Žalobce odkázal na celkem 18 kombinovaných ochranných známek, které sice všechny obsahovaly obrázek čajové konvičky, nicméně ve všech případech byly kombinovány dalšími prvky, a to slovními jako např. Malwa, Loyd Tea, TEA SHOP atd. nebo obrazovými jako např. ovoce (O-176014, O-176015, O-172598, O-172599, O-172600, O-172601), čínská loď (O-172602), Taj Mahal (O-172603) atd. Bez výjimky se tedy jedná o kombinované ochranné známky, tedy ochranné známky, obsahující vyjma prvku obrazového i prvky slovní, jimiž jsou označení od sebe v dostačující míře odlišena. Poslední čtyři ochranné známky namítané žalobcem byly prostorové a jednalo se vlastně vždy o několik barevných fotografií jedné čajové konvičky a originálních pokliček z různých úhlů (O-478385, O-478386, O-478387, O-488901). Tyto prostorové ochranné známky se odlišují mezi sebou barevným provedením, kromě toho mají unikátně zpracované víčko, resp. jeho úchytku. Městský soud v Praze musel proto tyto námitky odmítnout jako neodůvodněné. Pokud jde o žalobcem uváděnou originalitu a fantazijnost přihlašovaného označení, nemohl se soud s tímto tvrzením ztotožnit. Stejně jako žalovaný v napadeném rozhodnutí shledal originalitu u ochranných známek s obrazovým prvkem konvičky na čaj např. u mezinárodní ochranné známky č. 561016. Pokud žalobce tvrdil, že přihlašované označení obsahuje v prvku obrazovém tři písmena, a to „O", „i" a „B“, jež jsou počátečními písmeny názvu společnosti BIOGENA CB spol. s r.o., lze písmeno „O" lze v konvičce rozpoznat, jakož i písmeno „B“ v oušku, nicméně v tomto pořadí a nikoliv naopak. Písmeno „i“ soud stejně jako žalovaný v označení nerozpoznal. Nelze proto přisvědčit tvrzení žalobce, že napadené označení bude evokovat na spotřebitelské veřejnosti společnost BIOGENA CB, jež si toto označení přihlásila. Pokud jde o originální zaoblení dna čajové konvičky, které by u běžné čajové konvičky znamenalo nemožnost postavení, takové ztvárnění pouze dokládá, že čajová konvička je oválná, nic víc. Takové typy konvic ovšem nejsou nic mimořádného, např. žalobcem uváděné ochranná známka Společenství č. 1066232 nebo prostorová ochranná známka O-478387. Lze souhlasit s tvrzením žalobce, že motiv čajové konvičky pro výrobek „čaj" je oprávněn používat jakýkoliv subjekt, nicméně nikoliv každý takovýto motiv splňuje předpoklady pro zápis do rejstříku ochranných známek. Vzhledem k tomu, že existuje více subjektů užívajících pro svůj výrobek vyobrazení čajové konvice, je nutno dbát na to, aby nově přihlašovaná označení byla natolik originální, aby disponovala dostatečnou rozlišovací způsobilostí. Žalobcem přihlašované označení k zápisu do rejstříku ochranných známek tuto schopnost postrádá, neboť jeho jednotlivé prvky nejsou způsobilé z hlediska celkového dojmu napadené označení odlišit od prioritně starších namítaných ochranných známek Společenství. Městský soud v Praze stejně jako žalovaný se neztotožnil s názorem žalobce, že čajová konvička ve vztahu k čajům a výrobkům s nimi souvisejícím není distinktivní. Je třeba poukázat na to, že posouzení popisného charakteru označení může být provedeno pouze ve vztahu jednak k jeho chápání dotčenou veřejností a jednak k dotčeným výrobkům nebo službám Popisný charakter ochranné známky se totiž posuzuje vzhledem k výrobkům a službám, pro něž byla ochranná známka zapsána s přihlédnutím k předpokládanému vnímání průměrného běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele dotčené kategorie výrobků a služeb. Nicméně každý jednotlivý případ je nutno posuzovat individuálně. V inkriminované věci je třeba mít za to, že z hlediska relevantní veřejnosti neexistuje dostatečně přímý a konkrétní vztah mezi namítanými obrazovými ochrannými známkami Společenství a čajem. Relevantní veřejnost nebude vnímat spontánně a jednoznačně a bez minimální snahy přemýšlení nebo analýzy, že namítané obrazové ochranné známky Společenství s právem přednosti ode dne 27. 10. 2004, 22. 9. 2004, 28. 6. 2006 a 18. 8. 2006 popisují výrobky ve třídách 5, 30 a 32 podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb. Tyto ochranné známky disponují rozlišovací způsobilostí, byť by ji bylo lze označit jako rozlišovací schopnost nízkou. Namítané obrazové ochranné známky Společenství nepřekračují oblast sugesce, průměrným spotřebitelem jsou vnímány jako označení obchodního původu daných výrobků. Nicméně toto hledisko nesouvisí s otázkou zaměnitelnosti porovnávaných označení, tj. z hlediska posouzení věci podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách není relevantní. Rovněž napadené přihlašované označení disponuje nízkou rozlišovací způsobilostí, není fantazijní, jeho podobnost s namítanými ochrannými známkami je nesporná, a proto nebezpečí záměny, resp. nebezpečí asociace se staršími ochrannými známkami existuje, a to zvláště s ohledem na nízkou úroveň pozornosti relevantní veřejnosti. Pro úplnost je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury (viz rozsudek SDEU ve věci C-234/06 P Il Ponte Finanziaria SpA v. OHIM, resp. rozsudek Tribunálu ve věci T-194/03 Il Ponte Finanziaria v. OHIM (BAINBRIDGE) i v případě skupiny ochranných známek je rozšířená ochrana, jejímž cílem je zabránit nebezpečí asociace, poskytnuta pouze v případě, že novější ochranná známka vykazuje vlastnosti, které ji mohou zahrnout do známkové řady. Tak je tomu i v inkriminované věci, neboť společný prvek starších ochranných známek představujících řadu není v přihlašované ochranné známce užíván s odlišným sémantickým obsahem. Podle názoru Městského soudu v Praze žalovaný v inkriminované věci správně dospěl k závěru, že napadené označení posuzované jako celek obsahuje rozdíly tak nepatrné proti namítaným ochranným známkám, že mohou ujít pozornosti průměrného spotřebitele. Spotřebitelská veřejnost by pravděpodobně mohla mít dojem, že se jedná o další ochrannou známku namítajícího, popř. že jsou oba subjekty určitým způsobem propojeny (např. ekonomicky či personálně). Pro účely posouzení, zda může určité označení uvést v omyl, je nutno se opírat především o předpokládané očekávání v souvislosti s tímto označením u průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele, pokud jde o jeho původ. Žalovaný postupoval v souladu s literou zákona o ochranných známkách, jakož i ustálenou judikaturou. Žalobce dále namítal, že žalovaný porušil jednu ze základních zásad správního řízení, a to § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. V inkriminované věci žalovaný přijal řešení, odpovídající okolnostem této věci. Skutečnost, že částečně nevyhověl přihlášce žalobce, ještě nemusí ve svých důsledcích znamenat porušení základních zásad správního řízení. Žalobce nemohl legitimně očekávat, že bude jeho přihlášce bezezbytku vyhověno, neboť každá ochranná známka je originální a jedinečná, a proto nelze již z objektivních důvodů rozhodovat ve všech věcech bez dalšího identicky. Žalovaný standardním způsobem za použití předepsaných kritérií a hledisek a v souladu s ustálenou judikaturou porovnával přihlašované označení s namítanými ochrannými známkami Společenství a dospěl k závěru, že porovnávaná označení jsou si podobná, a že tedy hrozí nebezpečí záměny, resp. podle názoru Městského soudu v Praze pravděpodobnost asociace se staršími ochrannými známkami. Soud neshledal důvod, pro který by bylo lze napadené rozhodnutí zrušit. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. března 2015, č. j. 10 As 100/2014 – 120, „vzhledem k požadavku přísně individualizovaného posuzování jednotlivých známkoprávních sporů zpravidla nelze spatřovat ustálenou správní praxi Úřadu průmyslového vlastnictví v posuzování konkrétních ochranných známek. Tato praxe však může spočívat v ustálených postupech a metodách, jež Úřad průmyslového vlastnictví při jejich posuzování používá. I za této situace ovšem musí soud, je-li v soudním řízení porušení dosavadní správní praxe namítáno, vždy zkoumat, zda případy, jež měly tuto praxi založit, jsou vůči posuzované věci typově podobné. Pokud tomu tak není, je porušení zásady vyjádřené v § 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004 vyloučeno.“ Pokud se žalobce dovolával rozhodovací praxe Úřadu průmyslového vlastnictví ve věcech vedených pod sp. zn. O-176014, O-176015, O-172598, O-172599, O-172600, O- 172601, O-172602, O-172603, O-478385, O-478386, O-478387, O-488901, která měla být ve vztahu k inkriminované věci odlišná, musel Městský soud v Praze s odkazem na citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 100/2014 – 120, odmítnout tuto námitku jako neodůvodněnou. Soud zkoumal, zda případy, jež měly tuto praxi založit, jsou vůči posuzované věci typově podobné, a dospěl k opačnému závěru. U žalobcem namítaných zapsaných ochranných známek se jednalo o barevné ochranné známky kombinované nebo prostorové s prvkem čajové konvičky nebylo rozhodováno v totožném námitkovém řízení, neexistovala tedy žádná skutečnost, podle níž by mohl žalobce předvídat stejný výsledek u námitkového řízení u své přihlášky obrazové ochranné známky. Porušení zásady vyjádřené v § 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je tedy vyloučeno. Městský soud v Praze se při vypořádání žalobních námitek řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, III. ÚS 989/08, podle něhož není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná. (bod 68). Podle Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí správního orgánu v rozsahu žalobních bodů a ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán při svém rozhodování neporušil zákonem stanovené povinnosti a nevydal nezákonné rozhodnutí. Z těchto důvodů proto soud podané žalobě nevyhověl a podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního jí zamítl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního a contrario, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady řízení nevznikly. Rozhodnutí o nepřiznání náhradě nákladů řízení osobě zúčastněné soud opřel o ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V inkriminované věci soud jí žádné povinnosti neuložil a důvody zvláštního zřetele hodných nebyly shledány. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 8. února 2017 JUDr. Slavomír Novák, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Válková