8 Af 23/2025

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně K. F., nar. X bytem Y zastoupena JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému Finanční úřad pro hlavní město Prahu sídlem Štěpánská 28, 110 00 Praha 10 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2025, č. j. 6524158/25/2040- 11451-711990 takto:

I. Rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 13. 8. 2025, č. j. 6524158/25/2040-11451-711990, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 015 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ondřeje Lichnovského, advokáta. Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobkyně prodala v roce 2022 nemovitosti v hodnotě několik desítek milionů Kč. Peníze za tyto nemovitosti byly zaslány na účet žalobkyně u Sberbank CZ, a.s. V důsledku úpadku Sberbank CZ, a.s. byly v únoru 2022 zablokovány veškeré finanční prostředky deponované na tomto účtu, tedy včetně prostředků ve výši 10 100 992 Kč na úhradu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022. Na základě této skutečnosti nemohla žalobkyně zaplatit uvedenou daň splatnou v červenci 2023, za toto prodlení vypočítal žalovaný úroky ve výši 1 026 364 Kč.

2. Žalobkyně požádala dne 30. 7. 2024 o prominutí úroků z prodlení úhrady daně z příjmů fyzických osob. O žádosti vydal žalovaný dne 30. 8. 2024 zamítavé rozhodnutí, které bylo předmětem žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 Af 18/2024. Zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný následně vydal dne 13. 8. 2025 rozhodnutí č. j. 6524158/25/2040-11451-711990 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kdy žádost žalobkyně opět zamítl.

3. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4. Žalobkyně uvedla, že si je vědoma toho, že na prominutí úroku z prodlení není právní nárok. Rozhodování o prominutí se děje ve sféře správního uvážení a rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu, který je zaměřen na to, zda žalovaný aplikaci správního uvážení založil na řádně zjištěném skutkovém stavu, zda užil zákonná kritéria a zda správní uvážení při rozhodování žádosti také řádně a logicky odůvodnil.

5. Podle žalovaného měla žalobkyně dostatek času zaplatit daň za rok 2022, protože k zastavení plateb Sberbank došlo v březnu 2022, a prodlení tak nelze omluvit.

6. Žalobkyně argumentovala tím, že všechny její finanční prostředky (včetně peněz z prodeje nemovitostí v řádu desítek milionů Kč) byly na účtu u Sberbank a byly po dobu zhruba dvou let zablokovány, takže neměla z čeho zaplatit daň splatnou v červenci 2023.

7. Dále uvedla, že byla prakticky nemajetná, což bylo známo i z probíhající exekuce. Její finanční prostředky navíc z velké části padly na úhradu daňových dluhů rodinné firmy PROSTOR, a.s.

8. Žalobkyně proto tvrdila, že objektivně prokázala důvody pro prominutí úroku z prodlení (zejména krach banky jako okolnost nezávislou na její vůli) a rozhodnutí žalovaného, který úrok neprominul, považuje za nezákonné.

9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejdříve zrekapituloval dosavadní řízení a následně popsal právní rámec a postup při rozhodování o prominutí úroku z prodlení podle daňového řádu a interních pokynů GFŘ. Ty mají zajistit jednotné, objektivní a nediskriminační rozhodování.

10. Žalobkyně splnila formální podmínky pro podání žádosti a neporušila závažně daňové ani účetní předpisy, takže prominutí úroku je teoreticky možné. Samotné splnění těchto podmínek ale automaticky neznamená, že jí bude vyhověno.

11. Při rozhodování se hodnotí zejména existence ospravedlnitelného důvodu prodlení, ekonomická/sociální situace žadatele, jeho dosavadní daňová kázeň.

12. Žalobkyně jako důvod uvedla zablokování prostředků u Sberbank a exekuce, což žalovaný neuznal jako ospravedlnitelný důvod.

13. Žalovaný tvrdí, že rozhodl v mezích správního uvážení a své závěry řádně odůvodnil, přičemž novým rozhodnutím napravil dřívější nedostatky vytýkané soudem (zejména nedostatečné posouzení krachu Sberbank).

14. Pokud jde o tuto banku, žalovaný konstatoval, že její činnost byla pozastavena v únoru 2022 a žalobkyně vykázala ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmu ve výši 807 577 Kč a příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmu ve výši 44 290 000 Kč, základ daně činil 45 097 577 Kč a konečná daň k zaplacení činila 10 100 992 Kč. Nevidí proto časovou souvislost mezi krachem banky (počátek 2022) a daňovou povinností splatnou až v roce 2023, a tedy důvod pro prominutí úroku.

15. Žalobkyně tvrdila, že nemohla zaplatit daň v době splatnosti, protože všechny její prostředky z prodeje nemovitostí byly zablokovány na účtu u Sberbank po dobu zhruba dvou let.

16. Žalovaný s tímto nesouhlasil a zdůraznil, že krach Sberbank nastal už v únoru 2022, zatímco daň byla splatná až v červenci 2023, tedy s velkým časovým odstupem. Žalobkyně měla podle něj dostatek času zajistit si jiné finanční prostředky nebo alternativní způsob jejich správy.

17. K námitce nemajetnosti žalovaný uvedl, že žalobkyně měla účty u více bank a dluh byl nakonec postupně uhrazen, přičemž exekuce byla pouze důsledkem neuhrazení daně včas, nikoli příčinou prodlení.

18. Žalovaný uzavřel, že žalobkyně nesplnila podmínku ospravedlnitelného důvodu prodlení, protože krach Sberbank považuje za „historickou“ událost bez přímé souvislosti se schopností uhradit daň v době její splatnosti.

19. Prominutí úroku z prodlení není nárokové a správní orgán při rozhodování musí dbát na zásady rovnosti a přiměřenosti. Podle žalovaného by uznání důvodu žalobkyně (krach Sberbank) vedlo k neodůvodněnému zvýhodnění a narušení jednotného rozhodování, zejména protože šlo o časově vzdálenou událost.

20. Judikatura Nejvyššího správního soudu potvrzuje, že i okolnosti mimo kontrolu daňového subjektu nemusí automaticky představovat ospravedlnitelný důvod pro prominutí.

21. Námitku žalobkyně ohledně její nemajetnosti žalovaný odmítl jako irelevantní. Skutečnost, že žalobkyně použila své prostředky na úhradu dluhů jiné (rodinné) společnosti, podle něj svědčí o nedostatečné péči řádného hospodáře, protože upřednostnila cizí závazky před vlastní daňovou povinností.

22. Žalovaný odmítl argumentaci žalobkyně a je přesvědčen, že se v rozhodnutí dostatečně vypořádal se všemi jejími námitkami. Zdůraznil, že případnou „škodu“ vzniklou v důsledku krachu Sberbank nelze řešit prominutím úroku z prodlení, ale případně vymáhat vůči bance civilní žalobou.

23. Dále uvedl, že na prominutí úroku není právní nárok a rozhodování probíhá na základě správního uvážení v mezích zákona. V daném případě podle něj okolnosti uváděné žalobkyní nedosahují takové intenzity, aby mohly být uznány jako ospravedlnitelný důvod prodlení.

24. Žalovaný proto trvá na tom, že podmínky pro prominutí úroku z prodlení splněny nebyly.

25. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaného uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že krach Sberbank je pouze „historickou“ událostí bez přímé souvislosti s prodlením, a zdůrazňuje, že objektivně neměla možnost daň uhradit.

26. Uvedla, že dlužná částka byla velmi vysoká (cca 10 mil. Kč) a její nepříznivá majetková situace byla žalovanému známa. To podle ní potvrzuje i exekuce, při níž se podařilo vymoci jen minimální prostředky, což dokládá, že neměla dostatek majetku ani možnost si peníze opatřit jinak.

27. Dále vysvětlila, že peníze z prodeje nemovitostí nepoužila pro sebe, ale na úhradu daňových dluhů rodinné společnosti PROSTOR, a.s. Jediné prostředky, které si ponechala na zaplacení vlastní daně, byly uloženy u Sberbank a po jejím krachu zablokovány.

28. Žalobkyně tak neměla reálnou možnost situaci řešit jinak a požadavek žalovaného, aby si finance zajistila alternativně, je mylný. Nakonec uzavřela, že takové nepředvídatelné okolnosti by měly vést k prominutí úroku, jinak dochází k nespravedlnosti a popření smyslu tohoto institutu.

III. Posouzení žaloby

29. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

30. V souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť se žádný z účastníků na výzvu nevyjádřil.

31. Soud posoudil žalobu jako důvodnou.

32. Předmětem řízení je správní úvaha žalovaného ohledně splnění podmínek pro prominutí úroku z prodlení. Žalobkyně je přesvědčena, že krach komerční banky Sberbank CZ, a.s. a s tím související zadržení jejich finančních prostředků na účtu dané banky po dobu dvou let představuje důvod pro prominutí uložených úroků z prodlení, neboť zadržené finanční prostředky měla žalobkyně připravené pro úhradu této daně, ale z důvodů mimo její vůli se k nim nemohla dostat.

33. Prominutí úroku z prodlení je upraveno v § 259b zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád (dále jen „daňový řád“).

34. Podle odst. 1 Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.

35. Podle odst. 2 Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. A dle odst. 3 Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.

36. Dále podle ust. § 259c odst. 1 daňového řádu, při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.

37. Při posuzování rozsahu prominutí úroků z prodlení vymezuje daňový řád tři kritéria – ospravedlnitelný důvod, ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku a četnost porušování povinností při správě daní.

38. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně v roce 2022 prodala nemovitosti v hodnotě několika desítek milionů Kč. Finanční prostředky z prodejů ve výši 44 290 000 Kč byly zaslány na účet žalobkyně vedený u banky Sberbank CZ, a.s.

39. V únoru 2022 došlo ke krachu uvedené banky a následnému zablokování všech klientských účtů. Podle svého tvrzení měla žalobkyně veškeré finanční prostředky zablokované po dobu dvou let a nemohla tak zaplatit daň z příjmů fyzických osob za rok 2022 ve výši 10 192 167 Kč splatnou dne 3. 7. 2023.

40. K samotnému zaplacení dlužné daně došlo dne 27. 3. 2024. Žalovaný po žalobkyni následně požadoval zaplacení úroku z prodlení od čtvrtého dne následujícího po původním dni její splatnosti až do dne zaplacení, a to ve výši 1 026 364 Kč.

41. V napadeném rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně nesplňuje podmínku existence ospravedlnitelného důvodu; z tohoto důvodu se již dále nezabýval posouzením ostatních kritérií, tedy existencí ekonomických a sociálních poměrů daňového subjektu ve vztahu k tvrzené tvrdosti uplatněného úroku, ani četností porušování povinností při správě daní.

42. Pro daný případ je rozhodující, zda prodlení žalobkyně se zaplacením daně z příjmů fyzických osob způsobené krachem komerční banky Sberbank CZ, a.s. a následným zablokováním finančních prostředků uložených na účtu banky Sberbank CZ, a.s. představuje ospravedlnitelný důvod pro prominutí úroku z prodlení za pozdní úhradu daně.

43. Úrok z prodlení je stanoven jako ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů. Vzniká ve chvíli, kdy se daňový subjekt ocitá v prodlení, přičemž vzniká za každý jednotlivý den, což je dáno skutečností, že má hmotněprávní povahu. Vznik úroku je objektivní skutečností závislou toliko na splnění podmínek pro jeho vznik v kombinaci s plynutím času; jeho cílem je ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních prostředků, to je reparace škody, kterou daňový subjekt způsobil tím, že uhradil svoji daňovou povinnost pozdě, případně ji nezaplatil vůbec.

44. Konkrétní ospravedlnitelné důvody pro prominutí úroku z prodlení (jakož i ostatního příslušenství) daňový řád neuvádí. Generální finanční ředitelství, vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech o promíjení příslušenství daně, vymezilo pokynem GFŘ-D-58 (v době rozhodování o žádosti žalobkyně) a následně pokynem GFŘ-D-67 a GFŘ-D-72 skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné příslušenství daně prominout. Tímto krokem Generální finanční ředitelství usilovalo zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím.

45. GFŘ v čl. IV.2. pokynu vymezilo skutečnosti zakládající ospravedlnitelný důvod prodlení -úroky a stanovilo jejich procentuální ohodnocení. Za ospravedlnitelný důvod prodlení tak správce daně považuje:

1. Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu. Procentuální ohodnocení 100 %.

2. Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem). Procentuální ohodnocení 100 %.

3. V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková daňová povinnost nevznikne, či je nižší než úhrn případně zaplacených záloh. Procentuální ohodnocení 70 %.

4. Daňovému subjektu svědčilo posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí je žádáno (§ 156 odst. 1, § 157a daňového řádu). Procentuální ohodnocení 20 %.

5. Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení. Procentuální ohodnocení 100 %.

6. Úrok z prodlení byl předepsán za daňový nedoplatek na dani z převodu nemovitostí/dani z nabytí nemovitých věcí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla stanovena správcem daně odlišně z důvodu chybného posudku znalce. Procentuální ohodnocení 90 %.

7. Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně. Procentuální ohodnocení 20 %.

8. Úrok z prodlení vznikl na dani z nemovitých věcí či na dani z nabytí nemovitých věcí na základě daňového tvrzení podaného na výzvu správce daně a daň byla uhrazena v náhradní lhůtě pro podání daňového tvrzení stanovené ve výzvě; nebo úrok z prodlení vznikl na dani z nemovitých věcí na základě daňového tvrzení podaného bez výzvy správce daně a daň byla uhrazena do 30 dnů od podání daňového tvrzení. Procentuální ohodnocení 20 %.

9. Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů ode dne původní splatnosti daně. Procentuální ohodnocení 30 %.

10. Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. Procentuální ohodnocení 100 %.

11. Úrok z prodlení vznikl právnické osobě z důvodu dočasné neexistence statutárního orgánu v případech úmrtí jediného společníka, který byl zároveň i jediný statutární orgán. Procentuální ohodnocení 100 %.

12. Úrok z prodlení vznikl na základě doměření daně za situace, kdy k původnímu stanovení daně došlo na základě daňového tvrzení podaného daňovým subjektem v souladu s potvrzením nebo jiným obdobným dokumentem vydaným orgánem veřejné moci odlišným od orgánu FS ČR, který se ukázal být nesprávný. Procentuální ohodnocení 100 %.

13. Úrok z prodlení vznikl plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z důvodu opravy zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebo daňového bonusu provedené plátcem daně dle § 38i zákona o daních z příjmů z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně poplatníkem vyživovanému dítěti, čímž se zpětnou platností zanikl nárok poplatníka na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů. Podmínkou prominutí úroků z prodlení v daném případě je, že prodlení nebylo objektivně zapříčiněno plátcem daně ani poplatníkem a plátce daně postupoval při změně rozhodných skutečností v souladu se zákonem o daních z příjmů a daňovým řádem. Procentuální ohodnocení 100 %.

14. Úrok z prodlení vznikl poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob podávajícímu daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob na základě podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně poplatníkem vyživovanému dítěti, čímž se zpětnou platností zanikl nárok poplatníka na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c odst. 6 písm. b) zákona o daních z příjmů. Podmínkou prominutí úroků z prodlení v daném případě je, že prodlení nebylo objektivně zapříčiněno poplatníkem a ze strany poplatníka bylo při změně rozhodných skutečností postupováno v souladu se zákonem o daních z příjmů a daňovým řádem. Procentuální ohodnocení 100 %.

15. Daňový subjekt podal ve lhůtě přihlášku k registraci, avšak registrační řízení k DPH trvalo i v den, ve kterém nastala splatnost daně, jež nebyla včas uhrazena, avšak byla uhrazena nejpozději do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o registraci. Procentuální ohodnocení 90 %.

16. Úrok z prodlení vznikl z důvodu, že v poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení dle § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu nebyl zcela nebo část dne funkční daňový portál Finanční správy ČR (www.mojedane.cz) – přičemž se nejednalo o zveřejněnou plánovanou odstávku daňového portálu – a Finanční správa ČR nefunkčnost vzniklou na její straně oznámila (třeba i zpětně) na svých internetových stránkách (). K zaplacení daně došlo v přímé časové souvislosti s podáním daňového tvrzení v listinné podobě nebo v případě elektronického podání bezodkladně po zprovoznění daňového portálu, nejpozději však následující pracovní den. Procentuální ohodnocení 100 %.

46. V pokynu je rovněž uvedeno, že Výše uvedené relevantní skutečnosti jsou demonstrativním výčtem a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí úroku by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či úmyslného jednání. Prominutí úroku by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí úroku proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.

47. Správce daně v napadeném rozhodnutí uzavřel, že v případě žalobkyně nebyl dán ospravedlnitelný důvod ve smyslu pokynu Generálního finančního ředitelství, ani jakýkoli jiný ospravedlnitelný důvod. Tento závěr opřel o argumentaci, podle níž byla činnost banky Sberbank CZ, a.s. pozastavena již od února 2022. Současně poukázal na to, že daňový subjekt ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 vykázal příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů ve výši 807 577 Kč a příjmy podle § 10 téhož zákona ve výši 44 290 000 Kč, přičemž základ daně činil celkem 45 097 577 Kč. Žalobkyně k žádosti o prominutí úroku z prodlení nepředložila žádné relevantní podklady, pročež správce daně vycházel ze souvisejícího spisového materiálu. Na jeho základě dospěl k závěru, že mezi tvrzenými skutečnostmi absentuje časová souvislost, neboť posuzovaná daňová povinnost vyplývá z příjmů dosažených za celé zdaňovací období roku 2022, přičemž informace o ukončení činnosti banky Sberbank CZ, a.s. byly veřejně dostupné již na počátku tohoto roku. Správce daně proto konstatoval, že v projednávaném případě nedošlo k naplnění podmínky existence ospravedlnitelného důvodu. Zdůraznil rovněž, že tento důvod musí být svou povahou výjimečný, z lidského hlediska omluvitelný a z materiálního hlediska musí jít spíše o pochybení formalistického charakteru. Institut prominutí úroku z prodlení přitom nemůže sloužit k eliminaci rozdílů mezi daňovými subjekty, které své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, které tyto povinnosti neplní.

48. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2025, č. j. 6 Afs 362/2023-28 Nejvyšší správní soud připomíná, že na prominutí příslušenství daně není právní nárok. V případě rozhodnutí vydaných na základě správního uvážení či aplikace neurčitého právního pojmu, mezi která lze zařadit rovněž rozhodnutí ve věcech prominutí daňového příslušenství, neexistuje „právo na právo“ ale jen „právo na řádný proces“, jehož součástí je i „právo na správní uvážení v zákonných mezích“ či „právo na nezneužití správního uvážení“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 8 Afs 85/2007-54). Správní soud při přezkumu takového rozhodnutí zkoumá, zda bylo vydáno v řádném řízení vymezeném normami hmotného i procesního daňového práva s vyloučením případné svévole rozhodujícího orgánu a v zákonných mezích. Jinými slovy, krajskému soudu nepřísluší dovozovat, zda důvody, které předestřel stěžovatel, lze, či nelze považovat za ospravedlnitelné ve smyslu § 259, resp. § 259b daňového řádu. Jeho úkolem je však posoudit, zda žalovaný přesvědčivě zdůvodnil, proč u stěžovatele neshledal ospravedlnitelné důvody pro prominutí úroku z prodlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Afs 245/2019-28).

49. Soud konstatuje, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v řádném řízení vymezeném normami hmotného i procesního práva. Jeho úkolem je tak posoudit, zda žalovaný přesvědčivě zdůvodnil, proč u žalobkyně neshledal ospravedlnitelné důvody pro prominutí úroku z prodlení, tedy zda jeho úvaha byla v zákonných mezích.

50. Podle soudu žalovaný své závěry dostatečně přesvědčivě nezdůvodnil.

51. Za prvé, žalovaný uvedl, že daňový subjekt ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 vykázal příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů ve výši 807 577 Kč a příjmy podle § 10 téhož zákona ve výši 44 290 000 Kč, přičemž základ daně činil celkem 45 097 577 Kč. Soud z výpisu účtu žalobkyně u banky Sberbank CZ, a.s. zjistil, že částka 44 290 000 Kč tvořila pouze příjmy z prodeje nemovitostí na začátku roku 2022. Dále žalobkyně vykázala příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů ve výši 807 577 Kč. Dle správního spisu vypočtený úrok činil 1 026 364 Kč. Vzhledem k tomu, že veškeré finanční prostředky žalobkyně určené pro zaplacení daně byly zablokovány, tedy příjem ve výši 807 577 Kč nemohl postačovat k zaplacení daně, ani vypočteného úroku. Žalovaný má sice pravdu, že uvedené částky jsou příjmem za celý rok 2022, avšak nijak nezohlednil, že částka určená k zaplacení daně byla vlivem krachu Sberbank CZ, a.s zablokována a žalobkyně neměla možnost těmito prostředky dva roky disponovat.

52. Za druhé, žalovaný uvedl, že důvody, v jejichž důsledku dojde k prodlení s úhradou daně, musí dosahovat takové intenzity, aby je bylo možno, s přihlédnutím ke specifickým okolnostem konkrétního případu, posoudit jako ospravedlnitelné.

53. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 17. 3. 2021 č. j. 52 Af 45/2021-38, naplnění ospravedlnitelného důvodu dle § 259b odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je třeba hodnotit především na podkladě důvodu, resp. příčiny vzniku prodlení s placením daně. Samotná délka prodlení či její důvody primárním hlediskem nebudou.

54. Žalovaný dle soudu vyhodnotil specifické okolnosti v případu žalobkyně příliš přísně, když dospěl k závěru, že existence ospravedlnitelného důvodu nebyl shledána, resp. že skutečnosti, jimiž žalobkyně odůvodnila pozdní úhradu daně, nebyly jako ospravedlnitelný důvod vyhodnoceny.

55. Soud má naopak za to, že krach banky dostatečně a nesporně specifickou okolností je. V intencích rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 17. 3. 2021 č. j. 52 Af 45/2021-38 je třeba existenci ospravedlnitelného důvodu hodnotit ve vztahu k příčině vzniku prodlení s placením daně.

56. V případě žalobkyně bylo příčinou prodlení se zaplacením daně krach banky, kde měla uložené prostředky pro zaplacení daně, a následné zablokování těchto prostředků.

57. Historicky nahlíženo, skutečností je, že například v 90. letech v České republice zkrachovala řada bank, přičemž v důsledku toho jejich klienti ve velkém přicházeli o peníze. Postupem času se však situace dostatečně stabilizovala, nepochybně též v důsledku fungujícího dohledu České národní banky.

58. Z historie krachu bankovních institucí lze uvést:

59. Kreditní a průmyslová banka (KPB) - Nucená správa zavedena 30. září 1993 z důvodu dlouhodobých závažných nedostatků v činnosti banky. KPB neplnila uložená opatření bankovního dohledu a poskytla z prostředků získaných od jiných bank úvěry nad povolený limit osobám se zvláštním vztahem k bance. V roce 1995 ČNB bance odebrala bankovní licenci; od 2. října 1995 je v konkursním řízení.

60. Banka Bohemia - Nucená správa zavedena od 31. března 1994 poté, co neoprávněně vydala devizové garanční dokumenty. Akcionáři rozhodli 28. června 1994 o ukončení činnosti banky. Od 18. července 1994 je Banka Bohemia v likvidaci.

61. AB Banka - Bankovní rada ČNB zahájila 11. května 1994 správní řízení o odnětí bankovní licence. V únoru 1996 akcionáři rozhodli o likvidaci banky. Banka se dostala do vážných finančních problémů, když nebyla sama schopna krýt ztráty z poskytnutých úvěrů poté, co jí většina klientů přestala platit. V dubnu 1993 ČNB například zjistila, že úvěry "blízkým osobám" přesáhly 30 procent kapitálu banky. Od 18. března 1999 je banka v konkursu.

62. Česká banka - Licence byla odebrána 15. prosince 1995; od 9. ledna 1996 je banka v likvidaci. Podle ČNB byla důvodem zásahu skutečnost, že banka poskytla svým původním akcionářům a jiným subjektům značný objem úvěrů na projekty, které se ukázaly jako ztrátové. Krajský obchodní soud v Praze 28. června 1996 rozhodl o prohlášení konkursu.

63. Ekoagrobanka - Nucená správa zavedena 16. ledna 1996. Banka neplnila opatření tzv. zpřísněného režimu ČNB. V říjnu 1996 ČNB ukončila nucenou správu, do banky kapitálově vstoupila Union banka Ostrava. Banka je bez licence, od 1. ledna 1998 v likvidaci.

64. COOP banka - V nucené správě od 23. dubna 1996 do 23. dubna 1998. ČNB zdůvodnila nucenou správu především ztrátou za rok 1995. V květnu 1998 přišla COOP banka o povolení působit jako banka, od 1. ledna 1999 je v likvidaci.

65. První slezská banka (PSB) - K 13. květnu 1996 bankovní rada ČNB rozhodla odejmout PSB povolení působit jako banka. Důvodem byly nedostatky, které vedly ke zhoršení finanční situace a ke vzniku platební neschopnosti PSB. Od 1. července 1996 je banka v likvidaci, od 20. listopadu 1997 v konkursu.

66. Podnikatelská banka (PB) - Nucená správa zavedena 6. června 1996. Důvodem byla ztráta přesahující vlastní jmění banky. V dubnu 1998 převzala PB slovenská finanční skupina J&T Finance Group. Vklady do čtyř miliónů korun vyplatila ČSOB.

67. Pouze pro úplnost pak lze odkázat na ukončení činnosti Realitbanky v roce 1997, Velkomoravské banky (VMB) v roce 1998, Kreditní banky Plzeň (KrB) v roce 1998, Agrobanka (AGB) v roce 1998, Bankovního domu Skala (přejmenován na Baska, a. s.) v roce 1997, Evrobanky v roce 1998, Pragobanky v roce 1998, Universal banky (UNB) v roce 1999, a dále Moravia banky, Regiobanky, akciové společnosti, a Investiční a poštovní banky, a.s. v roce 2000.

68. Z uvedeného přehledu bankovních institucí a důvodů ukončení jejich činností lze vysledovat, že od roku 2000 až do roku 2022 nenastala situace, kdy by některé bance byla odňata licence a následně ukončena její činnost. Výjimku představuje až rozhodnutí České národní banky z roku 2022 o odnětí licence společnosti Sberbank CZ, a.s. Soud proto uzavírá, že se jednalo o mimořádnou a v tuzemském bankovním sektoru po dobu více než dvaceti let fakticky nevídanou událost, která navíc byla vyvolána faktorem, který nesouvisel s děním uvnitř České republiky (tedy agrese Ruské federace vůči Ukrajině) a který nebylo možno předvídat. K tomu měl správce daně při výkonu své působnosti přihlédnout.

69. Žalobkyně uložila své finanční prostředky na účet uvedené bankovní instituce v legitimním očekávání a v dobré víře v bezpečnost a dostupnost těchto prostředků. Současně nemohla rozumně předvídat vznik mimořádné události, v jejímž důsledku by došlo k faktickému zablokování těchto finančních prostředků na dobu přibližně dvou let. Jednalo se přitom o prostředky určené k úhradě daňové povinnosti, jejíž splatnost měla nastat v následujícím zdaňovacím období. Za daných okolností proto nelze žalobkyni přičítat k tíži, že uvedenou situaci nepředvídala, ani jí nemohla vlastními kroky zabránit. Nutno také uvést, že se jednalo o tak vysokou daňovou povinnost, kterou si daňový poplatník obecně nemůže lehce opatřit jinak. Mohla tak pouze spoléhat na to, že její finanční prostředky budou odblokovány.

70. Pojmem vis maior – tedy vyšší moc - v českém právu obvykle rozumíme mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku, která vznikne nezávisle na vůli dotčené osoby. I pokyn GFŘ v bodě 5 počítá se živelní pohromou. Soud připomíná, že daňový řád sám neuvádí, co může a co nemůže být důvodem pro prominutí úroku z prodlení a pokyn GFŘ sám zdůrazňuje, že v pokynu uvedené relevantní skutečnosti jsou demonstrativním výčtem a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného.

71. Podle soudu je třeba shodně nahlížet i na situaci žalobkyně, neboť ta nemohla vznik a průběh předmětných okolností rozumně předvídat, ani je svým jednáním ovlivnit. Nastalá situace tak představovala objektivně nepředvídatelnou událost, jejíž důsledky nelze bez dalšího přičítat k tíži žalobkyně. Typickými příklady je pak kromě přírodní katastrofy, válka, mimořádný zásah veřejné moci či jiná objektivně nepředvídatelná a neodvratitelná událost.

72. Bylo povinností žalovaného řádně posoudit veškeré okolnosti projednávané věci, a to včetně specifických skutečností, které vedly k opožděné úhradě daně a následnému vzniku povinnosti uhradit úrok z prodlení. Žalovaný se však ve svém odůvodnění omezil toliko na argumentaci týkající se nedostatku časové souvislosti mezi rozhodnými skutečnostmi a na poukaz na výši daňového základu žalobkyně za zdaňovací období roku 2022. Žalobkyně však uváděla a dokládala, že jediné finanční prostředky, které měla ke dni splatnosti daně k dispozici byly blokované.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

73. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že shora uvedené uplatněné žalobní námitky jsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než rozhodnutí zrušit podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního.

74. V dalším řízení tedy bude na žalovaném, aby posoudil, zda žalobkyně splňuje všechna kritéria pro prominutí úroku z prodlení, jak jsou definovaná v ustanoveních daňového řádu a v příslušném pokynu GFŘ, s tím, že pokud jde o možnost žalobkyně disponovat s jejími finančními prostředky uloženými na účtu v bance Sberbank CZ, a.s., byla zásadně limitována, resp. znemožněna skutečnostmi, které byly na vůli žalobkyně nezávislé, jejím jednáním neovlivnitelné a též nepředvídatelné.

75. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, a tedy jí náleží náhrada jednak za zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 3000 Kč a jednak za dva úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby). Protože peněžité plnění 1 026 364 Kč přesahuje limit, tarifní hodnota se podle § 10b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), zastropuje na 500 000 Kč. Odměna za jeden úkon pak činí 10 300 Kč, tedy za dva úkony 20 600 Kč, a paušální náhrada hotových výdajů činí 2 × 450, tedy 900 Kč. Základem pro DPH ve výši 21% je 21 500 Kč. Celková výše náhrady pak činí 29 015 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 17. června 2026 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.