9 A 132/2013

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobců: a) Z. P., st. přísl. Kosovo, b) T. P., st. přísl. Kosovo, oba zastoupeni Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 25, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobách proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 17.6.2013, č.j. MV-56250-4/VS-2013, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministra vnitra ze dne 17.6.2013, č.j. MV-56250-4/VS-2013 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 29.184,- Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců Mgr. Petra Václavka, advokáta.

Odůvodnění

Žalobci se podanými žalobami /žalobce a) pod sp. zn. 9 A 132/2013, žalobkyně b) pod sp. zn. 9 A 133/2013/ domáhali přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl zamítnut jejich rozklad proti usnesení Ministerstva vnitra, Odboru všeobecné správy (dále též MV) ze dne 5.4.2013 č.j. VS-1317/53/2-1999, jímž bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád) zastaveno řízení ve věci jejich žádostí o udělení státního občanství České republiky (dále jen žádost). Při ústním jednání dne 12.10.2016 soud spojil obě žaloby ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že věc bude nadále vedena pod sp. zn. 9 A 132/2013. Žalobci shodně v podaných žalobách v prvním žalobním bodě namítali, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 2 odst. 3, § 3, §37 odst. 3, § 66 odst. 1 písm. c) a § 68 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) s tím, že odůvodnění neodpovídá těmto zákonným ustanovením z hlediska relevantní interpretace § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu a je v rozporu i s odbornou literaturou a aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále též NSS), neboť za podstatnou vadu žádosti je třeba rozumět takovou, která jednoznačně brání meritornímu projednání žádosti, nikoli nepředložení náležitosti, která zákonné náležitosti neodpovídá. Pokud žadatel na výzvu správního orgánu předloží náležitost, kterou správní orgán vyžaduje, a ta podle správního orgánu neprokazuje splnění podmínek pro kladné vyřízení žádosti, nemůže tato skutečnost založit zákonný důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, ale naopak správní orgán je za předpokladu dalších zákonem presumovaných podmínek povinen o žádosti meritorně rozhodnout, byť jejím případným zamítnutím pro nesplnění podmínek. Nepředložení požadovaného potvrzení o úhradách zdravotního pojištění neumožňuje učinit závěr o tom, že nebyla odstraněna podstatná vada žádosti, která brání pokračování v řízení, správní orgán I. stupně, resp. žalovaný byl povinen vyrozumět žadatele o tom, že jím předložené náležitosti jsou nedostatečné a poučit je, jaké potvrzení by bylo správním orgánem akceptovatelné. Jeho postup je tak v rozporu s poučovací povinností správního orgánu. Výzva správního orgánu k předložení evidence jejich pobytu mimo území ČR je mimo rámec zákonných ustanovení zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky (dále jen zákon o státním občanství) a nemůže založit důvod pro zastavení řízení. V této souvislosti žalobci dále namítali, že správní orgán navíc nerespektoval návrh žalobců na nařízení ústního jednání, v jehož rámci by k objasnění doby pobytu na území ČR mělo dojít. Ve druhém žalobním bodě označili žalobci žalobou napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, neboť se žalovaný nevypořádal se všemi námitkami prezentovanými v rozkladu, konkrétně v rozkladovém tvrzení, že existuje příčinná souvislost mezi iniciovaným opatřením proti nečinnosti a zamítnutím žádostí. Žalovaný však tuto námitku vůbec nereflektoval, resp. se k ní nevyjádřil. Žalobci žádali, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí a žádal, aby soud podanou žalobu zamítl. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích. Nenavrhli provedení žádných důkazů, soud proto o nich nerozhodoval. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobami tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Z obsahu spisového materiálu k žalobním bodům vyplynulo, že žalobci podali k MV žádost o udělení státního občanství prostřednictvím Krajského úřadu Karlovarského kraje, správní řízení ve věci bylo zahájeno dnem 25.10.2012, kdy žádost došla k MV. Vzhledem k tomu, že žádost neobsahovala všechny náležitosti, byli žalobci usnesením ze dne 7.12.2012, č.j. VS-1317/53/2-1999 vyzváni, aby ve stanovené lhůtě (do 7.1.2013) zaslali MV úplné vyúčtování zdravotního pojištění včetně informace o pojištěnci-registračních údajů a k tomu připojili vyjádření, jak často, na jak dlouhou dobu a kam cestovali (cestují) do ciziny od doby povoleného trvalého pobytu v ČR s tím, že uvedené dokumenty a vyjádření jsou nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu v návaznosti na § 7 odst. 1 zákona o stáním občanství. Výzva obsahovala poučení, že pokud neodstraní vady svého podání a uvedené dokumenty a vyjádření MV nezašlou, nezbude správnímu orgánu, než správní řízení ve věci zastavit podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Současně MV rozhodlo o přerušení řízení do 7.1.2013 za účelem doložení náležitostí, o které byli výzvou požádáni. V odpovědi na výzvu (podání ze dne 4.1.2013) zaslali žalobci potvrzení o pojištění u Odborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví ze dne 13.12.2012, z jehož obsahu vyplynulo, že jsou pojištěnci této pojišťovny a zdravotní pojištění hradí zaměstnavatel. K výzvě na připojení vyjádření ohledně cest do ciziny od doby povoleného trvalého pobytu žalobci uvedli, že tato náležitost není zákonnou podmínkou pro kladné vyřízení jejich žádosti, nicméně obecně uvádějí, že se převážnou dobu zdržují na území ČR, plní veškeré zákonné povinnosti, které vyplývají ze zákonného pobytu cizinců a příležitostně území ČR opouštějí, žádnou evidenci o svých cestách mimo území ČR si však nevedou a neradi by neúmyslným nepřesným uvedením těchto údajů zavdali příčinu k negativnímu rozhodnutí o jejich žádosti s tím, že pokud ani toto vyjádření není pro správní orgán dostačující, lze tuto požadovanou náležitost blíže specifikovat v rámci ústního jednání, což je však dle názoru žadatelů v rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení. Podáním ze dne 29.3.2013, došlým MV dne 4.4.2013, žalobci uplatnili návrh na opatření proti nečinnosti správního orgánu podle § 80 správního řádu. Za tohoto stavu rozhodl správní orgán I. stupně (MV) usnesením ze dne 5.4.2013, č.j. VS-1317/53/2-1999 tak, že řízení o jejich žádostech podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil s odůvodněním, že až do vydání tohoto usnesení (dále též prvostupňové rozhodnutí) nedoložili zejména požadovaná úplná vyúčtování zdravotního pojištění, ze kterých by bylo možno zjistit, zda od doby povoleného trvalého pobytu hradili povinné zdravotní pojištění v souladu s příslušnými právními předpisy, tedy ve správné výši a v zákonem stanovených lhůtách, k čemuž nestačí potvrzení zdravotní pojišťovny, ve kterých jsou uvedeny pouze údaje o registraci u zdravotní pojišťovny s poznámkou, že pojistné hradí, aniž by bylo zřejmé od kdy, dále neurčený zaměstnavatel, resp. stát, a tedy z těchto dokumentů nelze dovodit řádný průběh zdravotního pojištění, resp. učinit objektivní závěr, zda splňují či nesplňují podmínku stanovenou k udělení státního občanství ve smyslu § 7 odst. 1 písm. e) zákona o státním občanství. Na uvedeném nic nemění ani potvrzení zdravotní pojišťovny o tom, že žadatelé nemají ke dni 31.7.2012 nedoplatky na zdravotním pojištění. Stran požadovaného vyjádření o cestách mimo území ČR správní orgán I. stupně uvedl, že jednou z podmínek stanovených k udělení státního občanství je podmínka uvedená v § 7 odst. 1 písm. a) zákona o státním občanství, tuto skutečnost je správní orgán povinen zjišťovat a podle § 50 odst. 2 správního řádu je účastník řízení povinen při opatřování podkladů pro rozhodnutí poskytnout veškerou potřebnou součinnost, přičemž žadatelé této povinnosti nedostáli a nelze tak bez jakýchkoli pochybností posoudit, zda žadatelé splňují předmětnou podmínku. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podali žalobci nejprve blanketní rozklad (podání ze dne 17.4.2013), který byl na výzvu správního orgánu (ze dne 23.4.2013) podáním žalobců ze dne 25.4.2013 doplněn. V něm žalobci namítali obdobně jako v podané žalobě. Součástí spisového materiálu je i sdělení MV žalovanému, že opatření proti nečinnosti není třeba přijímat, neboť MV o žádosti žalobců dne 5.4.2013 rozhodlo a téhož dne doručilo zástupci žadatelů. O rozkladu rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím, v němž právnímu posouzení zjištěného skutkového stavu správním orgánem I. stupně přisvědčil s tím, že žalobcům nebyla odepřena možnost uplatnění jejich práv a oprávněných zájmů ve smyslu § 4 odst. 4 a nebyla porušena povinnost správního orgánu poučit účastníka řízení o jeho právech, neboť není vinou MV, že žalobci svého práva nevyužili. Dále žalovaný konstatoval, že ústní jednání ve správním řízení nařizuje správní orgán a činí tak z vlastního uvážení, pokud je to nutné ke splnění účelu řízení a nezbytné k uplatnění práv účastníků řízení. MV žalobce vyzvalo k odstranění nedostatků a stanovilo jim přiměřenou lhůtu a zároveň je poučilo o jejich právech. Žadatelé však v podání ze dne 8.1.2013 navíc uvedli, že je ústní jednání podle jejich názoru v rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení. Žalovaný v souladu se závěry prvoinstančního správního orgánu na to usoudil, že žalobci nedoložili doklady požadované podle § 8 zákona o státním občanství a potřebné k prokázání splnění podmínky podle § 7 odst. 1 písm. e), a dále nedoložili vyjádření ke svým zahraničním cestám za účelem ověření splnění podmínky podle § 7 odst. 1 písm. a) téhož zákona. V závěru pak žalovaný konstatoval, že v postupu prvoinstančního správního orgánu nezákonnost či nesprávnost neshledal. Soud vešel na první žalobní námitku žalobců, kteří nesouhlasili s tím, že žalovaný správní orgán, resp. správní orgán I. stupně, o jejich žádosti nerozhodl meritorně, ale procesně. Je tomu tak proto, že ustanovení § 8 zákona o státním občanství uvádí doklady, které má žadatel k žádosti o udělení státního občanství připojit, a to doklady o osobním stavu (§ 8 odst. 1 písm. a)), doklady o státním občanství (§ 8 odst. 1 písm. b)), životopis (§ 8 odst. 1 písm. c)) a dále zakotvuje možnost ministerstva (§ 8 odst. 3) vyžádat za účelem prokázání podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. e) zákona o státním občanství, mj. potvrzení zdravotní pojišťovny o řádném průběhu a platbách veřejného zdravotního pojištění. Z ustanovení § 7 odst. 1 téhož zákona pak vyplývají podmínky, které musí být splněný současně, mj. pod písm. a), že má žadatel na území České republiky ke dni podání žádosti po dobu nejméně 5 let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje, a pod písm. e), že plní povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštního právního předpisu upravujících veřejné zdravotní pojištění. Z uvedeného je zřejmé, že zákon v ustanovení § 8 žadatelům obligatorně neukládá povinnost doložit doklady, mj. ve smyslu splnění podmínek podle § 7 odst. 1 písm. a), e) zákona o státním občanství, když pouze v ustanovení § 8 odst. 3 opravňuje ministerstvo vyžádat za účelem prokázání podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. e), mj. potvrzení zdravotní pojišťovny o řádném průběhu a platbách veřejného zdravotního pojištění. Při nedoložení splnění podmínek pro udělení státního občanství ve smyslu § 7 odst. 1 žadateli tak nemůže být postupováno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, podle kterého řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, neboť nedoložení splnění podmínek podle § 7 odst. 1 písm. a), e) citovaného zákona nejsou podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, ale průkazem o tom, že žadatel uvedené podmínky nesplňuje a tedy je na místě, aby správní orgán o jeho žádosti pro nenaplnění všech podmínek (které musí být splněny současně) podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o státním občanství meritorně rozhodl. Byť tedy žalobci přes výzvu správního orgánu v plném rozsahu požadované skutečnosti nedoložili, nemělo být o jejich žádosti rozhodováno procesně, ale věcně. Dlužno uvést, že namítaná doplnění žádosti byla správním orgánem po žalobcích požadována důvodně, neboť jimi žadatelé prokazují splnění podmínek pro udělení státního občanství (§ 7 odst. 1 písm. a)-e), včetně podmínky, že mají na území České republiky ke dni podání žádosti nejméně pět let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržují. Soud v této souvislosti odmítá související námitku, že za účelem splnění podmínky podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o státním občanství nebylo správním orgánem nařízeno ústní jednání a že žalobci nebyli dostatečně poučeni. Z obsahu spisového materiálu se podává opak, neboť v průběhu správního řízení správní orgán ve vztahu k žalobcům jednal v souladu se všemi zásadami správního řízení a nikoli v rozporu s namítanými ustanoveními správního řádu, když je po seznámení se s obsahem jejich žádosti jako žadatele vyzval k jejímu doplnění, za tím účelem přerušil řízení, poskytl jim přiměřenou lhůtu a poučil je, z jakého důvodu a v jakém rozsahu je k doplnění žádosti vyzývá, jakož i o možných následcích nevyhovění výzvě. Soud přisvědčuje žalovanému, že za daného skutkového stavu a tím spíše, že žalobci sami v podání ze dne 8.1.2013 uvedli, že je ústní jednání podle jejich názoru v rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení, ústní jednání k odstranění nedostatků nenařizoval, neboť je nepovažoval za nutné ke splnění účelu řízení a nezbytné k uplatnění práv účastníků řízení. Takový postup správního orgánu odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, jakož i ustanovení § 59 správního řádu a základním zásadám správního řízení. Soud tak nemohl vejít na námitku žalobců, že správní orgán nerespektoval jejich návrh na nařízení ústního jednání, když sami žalobci jeho nařízení považovali za nehospodárné a neefektivní a podle obsahu spisového materiálu o průběhu správního řízení je správní orgán důvodně nepovažoval za nutné pro rozhodnutí o žádosti. Naproti tomu soud neshledal opodstatněnou druhou žalobní námitku, že je žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a tedy v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu, neboť se nevypořádalo s rozkladovou námitkou existence příčinné souvislosti mezi iniciovaným opatřením proti nečinnosti a zamítnutím žádosti. Z obsahu odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí soud ověřil (strana 4), že žalovaný v postupu prvoinstančního správního orgánu nezákonnost neshledal. Tím se podle stanoviska soudu byť stručně vyjádřil k jejich rozkladové námitce příčinné souvislosti mezi iniciovaným opatřením proti nečinnosti a „zamítnutím žádosti“. Ostatně ve věci nebylo rozhodnuto meritorně, ale procesně a postupem podle § 80 správního řádu se účastník řízení domáhá rozhodnutí ve „věci“. Nadto byl podle obsahu spisového materiálu návrh na opatření proti nečinnosti uplatněn žalobci u MV dne 4.4.2013 a prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno následující den 5.4.2013. Krátkost časového odstupu mezi uplatněním opatření podle § 80 správního řádu a vydání rozhodnutí (1 den) svědčí o tom, že měl správní orgán I. stupně shromážděny všechny podklady k tomu, aby o žádostech rozhodl bez ohledu na to, zda § 80 citovaného zákona byl žalobci využit či nikoli. S ohledem na důvodnost žalobní námitky nezákonnosti rozhodnutí o žádosti žalobců a postupem podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu a nikoli rozhodnutím o věci samé (meritorně) soud proto postupem podle ustanovení § 78 odst. 1 a 4 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem soudu, který ve zrušujícím rozsudku vyslovil (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobci ve věci úspěšní. Soud jim proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady za soudní poplatek (2x po 3.000,- Kč), náklady za právní zastoupení 4x hlavní úkon po 3.100,- Kč (za 2 osoby, příprava a převzetí zastoupení podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif), tj. 12.400,- Kč, dále 2x hlavní úkon po 3.100,- Kč sníženo o 20% (§ 11 odst. 1 písm. g) za účast u ústního jednání u soudu ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky), tj. 4.960,- Kč, dále 6x režijní paušál po 300,- Kč, tj. 1.800,- Kč, a DPH ve výši 4.024,- Kč, tedy celkem 29.184,- Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 12. října 2016 JUDr. Ivanka Havlíková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková