9 A 140/2016

Rubrum

USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Lucie Bičákové v právní věci žalobce: P. P., proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu ze dne 29. 6. 2016, č. j. ČTÚ - 17 688/2016-603, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu (dále jen žalovaný), kterým byl zamítnut jeho rozklad proti usnesení Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro jihomoravskou oblast (dále jen ČTU), ze dne 10. 2. 2016, č. j. ČTÚ – 133 070/2010-637/VII.vyř.- BaR, o žádosti žalobce o prominutí zmeškání podání odporu proti příkazu ze dne 20. 1. 2014, č. j. ČTÚ- 133 070/2010-637/II..vyř.-Čaj, vydaném na návrh společnosti O2 Czech Republic a.s. ve věci sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnuté veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytnuté u tel. č. 257 210 894 za navazující zúčtovací období od 17. 12. 2008 do 16.102099 v celkové výši 5.690,30 Kč s příslušenstvím, a prvoinstanční správní rozhodnutí potvrzeno. Žalobce dále žádal, aby mu soud přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil zástupce. Podle ust. § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel (žalobce) rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Podle druhé věty téhož ustanovení musí být navrhovatel (žalobce) v usnesení o odmítnutí návrhu poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. Z obsahu podané žaloby je zřejmé, že žalobce se svým návrhem domáhá rozhodnutí v jiné právní věci vyplývající z občanskoprávních vztahů, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. V projednávané věci je základem spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé o zaplacení částky 5.690,30 Kč za poskytnutou službu elektronických komunikací s příslušenstvím podle § 129 zákona o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb.). Takový vztah má soukromoprávní charakter, neboť jeho účastníci se nacházejí v rovném postavení. Rozhodnutí žalovaného podle ust. § 123 ve spojení s ust. 129 zákona o elektronických komunikacích, kterým žalovaný jako správní orgán II. stupně rozhodl o rozkladu žalobce, jako jedné strany sporu není proto přezkoumatelné ve správním soudnictví. K tomu soud poukazuje na obdobný závěr Nejvyššího správního soudu ve věci ( SJS ) 1 As 53/2006- 61. Soud proto postupem podle ust. § 46 odst. 2 s.ř.s. rozhodl o odmítnutí žaloby. Podle ust. § 46 odst. 2 věta 2. s.ř.s. se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě uvedené níže v bodu I. poučení u příslušného okresního (obvodního) soudu. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta 1. s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Soud při tom neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci podle věty druhé téhož zákonného ustanovení. S ohledem na přijatý závěr soud nerozhodoval o návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

Poučení

I. V této věci se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s.ř.s.) u toho Okresního (Obvodního) soudu, který je obecným soudem účastníka, jemuž má být povinnost k plnění uložena (§ 84 a násl. o.s.ř.) a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 84 o.s.ř.). II. Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. Podání kasační stížnosti nemá vliv na běh lhůty k podání žaloby podle bodu I. poučení, kterou lze podat pouze ve lhůtě tam uvedené. V Praze dne 8. září 2016 JUDr. Ivanka Havlíková, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková