9 A 151/2016

Rubrum

USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: V. P., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 23. 8. 2016 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnost Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „žalovaný“) a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném u něj pod sp. zn. S- MHMP 736487/2015/Cho ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce v podané žalobě uvedl, že žalovaný zahájil řízení o přestupku proti žalobci doručením příkazu ze dne 12. 6. 2015, č. j. MHMP 1059599/2015/Cho, sp. zn. S-MHMP 736487/2015/Cho, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku. Dne 3. 8. 2015 žalovaný vyhotovil sdělení, že příkaz nabyl právní moci, neboť podání odporu trpělo vadou, a to absencí podpisu žalobce na přiložené plné moci. K tomu žalobce odkázal na ust. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a namítal, že žalovaný pochybil, když výzvu k odstranění vad odporu doručil pouze žalobci a nikoli jeho zástupci. Odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci 4 As 27/2011, 1 As 100/2015, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 30 A 41/2015 ze dne 29. 1. 2015 a nález Ústavního soud sp. zn. III.ÚS 188/04. Podle žalobce je žalovaný nečinný, neboť nepokračoval v řízení, ač byla vada plné moci odstraněna „před právní mocí rozhodnutí, kterým se řízení končí“, tj. v průběhu správního řízení. Žalovaný byl povinen ve lhůtě 60 dnů (30 dnů prodloužených o lhůtu 30 dnů z důvodu nařízení ústního jednání) vydat ve správním řízení rozhodnutí dle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, což neučinil, byl tedy nečinný. Z obsahu žaloby nevyplynulo, že by žalobce uplatnil návrh na opatření proti nečinnosti úřadu u nadřízeného správního orgánu ve smyslu ust. § 80 správního řádu (u Ministerstva dopravy, dále též „MD“), soud proto žalobce vyzval k doplnění žaloby o tento údaj a sdělení výsledku návrhu (výzva ze dne 13. 9. 2016, č. j. 9 A 151/2016-12). Podáním ze dne 1. 10. 2016 žalobce v odpovědi na výzvu sdělil, že návrh na opatření uplatnil doporučeným dopisem u Ministerstva dopravy a žádal, aby soud stanovisko u MD vyžádal. Uplatnění návrhu/žádosti k MD žalobce doložil v příloze podáním ze dne 4. 8. 2016 bez dokladu o jeho odeslání adresátovi (MD). Podáním ze dne 1. 11. 2016 MD soudu sdělilo, že žádost žalobce podle § 80 správního řádu byla v dané věci ministerstvu doručena dne 5. 8. 2016, zatím nebyla vyřízena. Soud před posouzením žaloby z věcného hlediska musí zkoumat, zda jsou splněny všechny podmínky řízení a zda tak jde o žalobu z hlediska ustanovení soudního řádu správního (s.ř.s.) přípustnou. Podle ust. § 79 odst. 1 věta první s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná, jestliže žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky, připouští-li je zvláštní zákon. Takovým zvláštním zákonem je v projednávané věci zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), který v ust. § 80 stanoví podmínky pro uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu v případě, že nevydal rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě. Z podání žalobce ze dne 1. 10. 2016 a sdělení MD ze dne 1. 11. 2016 vyplynulo, že žalobce požádal o opatření proti nečinnosti žalovaného u nadřízeného správního orgánu podle § 80 správního řádu podáním došlým MD dne 5. 8. 2016. Ke dni podání žaloby u Městského soudu v Praze, tj. ke dni 23. 8. 2016 se MD k žádosti nevyjádřilo, přičemž žalobce nevyčkal lhůty 30 dnů pro vydání rozhodnutí o žádosti. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce před podáním žaloby bezvýsledně nevyčerpal prostředky, které mu procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, neboť před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného podle § 79 a násl. s.ř.s. sice požádal o opatření proti nečinnosti u nadřízeného správního orgánu, ale nevyčkal odpovědi na svou žádost a před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí (30 dnů dle § 71 odst. 3 správního řádu) podal žalobu. Podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti v řízení před správním orgánem přitom musí být splněna již k okamžiku podání žaloby, nepostačí ani její následné splnění v průběhu řízení před soudem, k čemuž ostatně v projednávané věci nedošlo. K tomu soud poukazuje na závěr rozsudku Rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vyjádření ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015-59, podle kterého „Není-li při podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu splněna podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředku, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.), jedná se o žalobu nepřípustnou, kterou soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet.“ Soud tak shledal, že byl naplněn důvod pro odmítnutí žaloby podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 68 písm. a) s.ř.s. Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ust. § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011, podle kterého, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Praze dne 19. prosince 2016 JUDr. Ivanka Havlíková, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Veronika Brunhoferová