9 A 158/2013

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: M. F., zast. Ing. Václavem Kratochvílem, patentovým zástupcem se sídlem Praha 5, Husníkova 2086/22, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti této osoby zúčastněné na řízení: JAMIESON LABORATORIES LTD., se sídlem 4025 Rhodes Drive, Windsor, Ontario, Kanada, zast. zast. JUDr. Vladimírem Rottem, patentovým zástupcem se sídlem Praha 2, Vinohradská 37, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19.7.2013, č.j. O-124707/E167741/ 2013/ÚPV takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl žalobcův rozklad a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 27.12.2012 o zrušení barevné kombinované ochranné známky č. 217085 ve znění „Jamieson Natural Sources“, jejímž vlastníkem je žalobce, na základě návrhu podaného společností JAMIESON LABORATORIES LTD. Orgán rozhodující o rozkladu v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že dne 23.4.1999 byla do rejstříku ochranných známek pro žalobce zapsána barevná kombinovaná ochranná známka č. 217085 ve znění „Jamieson Natural Sources“ (dále též „napadená ochranná známka“) pro výrobky zařazené ve třídách 3, 5 a 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Společnost JAMIESON LABORATORIES LTD (dále jen „osoba zúčastněná na řízení“) se návrhem ze dne 19.12.2011 domáhala zrušení této ochranné známky podle ustanovení § 31 odst. 1 písm. a/ zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“) s odůvodněním, že tato ochranná známka nebyla na území České republiky v posledních pěti letech před podáním návrhu pro zapsané výrobky užívána. Dne 27.12.2012 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí Úřadu, kterým byla napadená ochranná známka s účinky ex nunc zrušena s odůvodněním, že žalobce předloženými doklady neprokázal, že by jím byla napadená ochranná známka v pětiletém období před podáním návrhu na její zrušení řádně užívána. Ze žalobcem předložených dokladů nelze dovodit, že by vlastník pod napadenou ochrannou známkou vstupoval do soutěžního prostředí, neboť samotné výrobky, stejně jako jejich propagační materiály, obsahují pouze označení kanadského výrobce (osoby zúčastněné na řízení) a odkazy na něj. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu rozklad, v němž z tohoto rozhodnutí odcitoval pasáže, v nichž Úřad konstatoval, že „předložené doklady prokazují prodej výrobků pod označením Jamieson ... společností Fitsport – komplex s.r.o. ....“, která je „uvedena jako výhradní dovozce a distributor výrobků Jamieson.“ Žalobce přiložil k rozkladu kopie distribučních smluv, které dle jeho názoru prokazují, že společnost Fitsport – komplex s.r.o., byla výhradním distributorem žalobce, z čehož vyplývá, že žalobce prodával v rozhodném období na území České republiky výrobky označené napadenými ochrannými známkami přes svého výhradního dovozce. Tyto ochranné známky byly v rozhodném období užívány na výrobcích značky Jamieson, v obchodní korespondenci, katalozích, na webové stránce a propagačních materiálech žalobce, který rovněž zabezpečil reklamu výrobků v médiích. Žalobce také zdůraznil, že dle § 13 ZOZ je třeba považovat samotné dodání výrobků s označením Jamieson žalobcem, případně jeho výhradním distributorem, jednotlivým prodejcům a společnostem distribuujícím farmaceutické a lékárenské výrobky za relevantní užívání napadené ochranné známky v České republice. Orgán rozhodující o rozkladu poté v napadeném rozhodnutí zmínil obsah vyjádření osoby zúčastněné na řízení k rozkladu a citoval relevantní právní úpravu (§ 31 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 1, 2 a 3 ZOZ). Následně konstatoval, že napadená ochranná známka s datem práva přednosti ze dne 15.8.1997 byla do rejstříku ochranných známek zapsána dne 23.4.1999 pro tento seznam výrobků zařazených do následujících tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (3) kosmetické přípravky, přípravky na zeštíhlení, (5) farmaceutické a zdravotnické přípravky, vitamíny, vitamíny z přírodních zdrojů, multivitaminové přípravky, minerály, aminokyseliny a vlákniny, přípravky s obsahem stopových prvků a kombinace těchto přípravků, extrakty a preparáty získané z přírodních zdrojů, rostlinné extrakty, přírodní farmaceutické přípravky a doplňky výživy, léčivé rostliny, léčivé kořeny, včelí produkty na farmaceutické účely a kombinace těchto přípravků, přípravky pro zdravý růst organizmu, vývoj kostí a zubů, přípravky posilující nervovou soustavu, přípravky na zhubnutí a detoxikaci organizmu, přípravky na zpomalování stárnutí organizmu, přípravky na snížení cholesterolu v krvi, přípravky na zvyšování potence a regeneraci sil, přípravky s antistresovým, antioxidačním a protizánětlivým faktorem; (29) bílkovinové doplňky stravy. Orgán rozhodující o rozkladu podotkl, že v případě napadené ochranné známky je rozhodným časovým obdobím k prokázání jejího užívání doba ode dne 18.12.2006 do 18.12.2011 (den předcházející podání návrhu na zrušení napadené ochranné známky). Dále orgán rozhodující o rozkladu v napadeném rozhodnutí uvedl, jaké doklady žalobce předložil jako důkaz o užívání napadené ochranné známky v České republice, a konstatoval, že Úřad tyto doklady v prvostupňovém rozhodnutí zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné kombinaci a dospěl k závěru, že žalobce obchoduje na území Slovenské republiky s výrobky značky Jamieson, jejichž výrobcem je osoba zúčastněná na řízení. Ta pro označování svých výrobků užívá následující označení: Pokud jde o území České republiky, žalobcem předložené doklady prokazují, že zde předmětné výrobky prodává společnost Fitsport – komplex s.r.o., která toto zboží nakupuje u žalobce a sama je do ČR dováží. Proto nelze žalobce považovat za dovozce předmětných výrobků do ČR. V propagačních materiálech je vždy jako výhradní dovozce a distributor osoby zúčastněné na řízení uvedena právě společnost Fitsport – komplex s.r.o., přičemž žalobce v nich vůbec nefiguruje. Skutečnost, že mezi osobou zúčastněnou na řízení a společností Fitsport – komplex s.r.o., figuruje jako mezičlánek žalobce, který předmětné výrobky z Kanady údajně dováží, je naznačena pouze ve slovenských dodavatelských fakturách. Z ostatních dokladů pak vyplývá, že spotřebitel si bude napadenou ochrannou známku spojovat pouze s osobou zúčastněnou na řízení, případně s jejím českým distributorem. Úřad uzavřel, že žalobce neprokázal řádné užívání napadené ochranné známky na území České republiky v rozhodném období. Jelikož žalobce v rozkladu konkrétní závěry Úřadu nenapadl, orgán rozhodující o rozkladu tyto závěry podrobně nepřezkoumával a odkázal na ně. K tvrzení žalobce, že ve smyslu § 13 ZOZ je třeba za relevantní užívání ochranné známky na území ČR považovat již samotné dodání výrobků s označením „Jamieson“ žalobcem, případně jeho výhradním distributorem, jednotlivým prodejcům a společnostem distribuujícím farmaceutické a lékárenské výrobky, orgán rozhodující o rozkladu uvedl, že takové užívání lze jistě považovat za řádné užívání, avšak nikoliv řádné užívání napadené ochranné známky. Na dodávaných výrobcích se sice vyskytuje v několika variantách označení podobné napadené ochranné známce, avšak jedná se o označení osoby zúčastněné na řízení, ať již posouzené jako nezapsané označení či jako zapsaná ochranná známka (č. 9670639), byť s mladším právem přednosti. Právě osoba zúčastněná na řízení je na většině dokladů (a na všech vztahujících se ke spotřebitelské veřejnosti na území České republiky) uváděna ve spojení s uvedeným označením jakožto výrobce předmětných výrobků. Tuto skutečnost ostatně žalobce ani nepopírá, neboť ve vyjádření k návrhu na zrušení napadené ochranné známky se označil za dovozce výrobků osoby zúčastněné na řízení do Slovenské republiky. Pokud se v předložených dokladech někde objevuje označení podobné napadené ochranné známce zároveň s údaji o žalobci, je to na části slovenských dodavatelských faktur vystavených žalobcem společnosti Fitsport – komplex s.r.o. Na žalobcem předložených fakturách z let 2007 – 2009 se buď nevyskytuje žádné označení, nebo je u údajů týkajících se žalobce znázorněno logo, které se od napadené ochranné známky liší jiným grafickým zpracováním a dalšími prvky. Na fakturách z let 2010 a 2011 je sice označení podobné napadené ochranné známce a označením užitým na jiných dokladech (avšak ve spojení s osobou zúčastněnou na řízení), v porovnání s napadenou ochrannou známkou se však kromě rozdílů ve tvaru obrazového prvku duhy a odlišného umístění lístku vyskytují odlišné slovní prvky („Prírodné vitamíny“ či „Since 1922“). Ani jedno z označení, která se na zmíněných fakturách vyskytují, není totožné s napadenou ochrannou známkou. Protože zboží dle zmiňovaných faktur do České republiky dovezla společnost Fitsport – komplex s.r.o., český spotřebitel mohl stěží disponovat informací (která nevyplývá ani z jiných předložených materiálů), že na dovozu předmětných výrobků, o nichž je známo, že jejich výrobcem je osoba zúčastněná na řízení, se jakkoliv podílel žalobce. Orgán rozhodující o rozkladu však zejména zdůraznil, že žalobcem předložené faktury ani jiné doklady se netýkají výrobků žalobce, ani výrobků, které by žalobce distribuoval a označoval svým vlastním označením. Týkají se výrobků a obchodních transakcí s výrobky osoby zúčastněné na řízení, přičemž je to právě osoba zúčastněná na řízení, kdo je opatřuje označeními, která nesou i při kontaktu s českým spotřebitelem. Tato označení jsou sice shodná, resp. podobná napadené ochranné známce i označením vyskytujícím se na fakturách, avšak v žádném případě nemůže jít o řádné užívání napadené ochranné známky žalobcem. Orgán rozhodující o rozkladu uzavřel, že v souladu se závěry Úřadu shledal, že návrh na zrušení napadené ochranné známky byl opodstatněný, neboť žalobci se nepodařilo předloženými doklady prokázat řádné užívání napadené ochranné známky v pětiletém období před podáním návrhu pro žádné ze zapsaných výrobků ve třídách 3, 5 a 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Žalobce v žalobě nejprve stručně zrekapituloval průběh správního řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, a poté namítl, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Podmínky pro zrušení napadené ochranné známky zakotvené v § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ nebyly v daném případě splněny, protože žalobce relevantním způsobem prokázal řádné užívání napadené ochranné známky po nepřetržitou dobu 5 roků. Napadené rozhodnutí je tak nezákonné. Napadené rozhodnutí dle názoru žalobce narušuje pokojný stav, neboť návrh osoby zúčastněné na řízení na zrušení napadené ochranné známky byl podán až po uplynutí 14 let od jejího přihlášení žalobcem. Až do podání návrhu na zrušení napadené ochranné známky osoba zúčastněná na řízení neměla jakékoliv výhrady k jejímu užívání žalobcem a nečinila vůči žalobci žádné právní či jiné kroky. Další námitkou brojí žalobce proti závěru žalovaného, že se mu nepodařilo předloženými doklady prokázat řádné užívání napadené ochranné známky. Má za to, že prokázal svůj zájem o napadenou ochrannou známku, a to tak, že na území České republiky dodával, zejména prostřednictvím společnosti Fitsport – komplex s.r.o., velké množství výrobků označených napadenou ochrannou známkou. Tato skutečnost nebyla dle žalobce Úřadem nijak zpochybněna. Vzhledem k tomu, že k prokázání řádného užívání ochranné známky postačuje i jen její fiktivní užívání, se žalobce domnívá, že prokázal užívání napadené ochranné známky v dostatečné míře, protože minimálně od roku 1997 (rok podání přihlášky napadené ochranné známky) do roku 2011 (zveřejnění první ochranné známky osoby zúčastněné na řízení), tedy více než 13 let, se jakýkoliv spotřebitel při nahlédnutí do rejstříku ochranných známek dozvěděl, že vlastníkem napadené ochranné známky je jen a pouze žalobce. Užívání napadené ochranné známky žalobcem tedy spočívalo v dodávání výrobků označených jeho ochrannou známkou, tedy označením, pomocí kterého firmy identifikují samy sebe, své výrobky a služby, čímž se pro zákazníky odlišují od ostatních firem, které na trh přinášejí stejné nebo podobné výrobky a služby. Žalobce dodal, že osoba zúčastněná na řízení si mohla kdykoliv zaregistrovat své ochranné známky. Jelikož tak neučinila, byla napadená ochranná známka na území České republiky spojována výhradně se žalobcem. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce v řízení neprokázal, že by dodával na český trh zboží označené napadenou ochrannou známkou. Výskyt tohoto zboží, jehož výrobcem je osoba zúčastněná na řízení, na českém trhu nebyl výsledkem aktivity žalobce. Ten zboží na relevantní tuzemský trh nedovážel, resp. nebyl v dokladech uváděn jako subjekt, který jakkoliv s uvedenými výrobky na tuzemském trhu nakládal, a ani souhlas s užíváním napadené ochranné známky nebyl explicitně dán. Proto nebylo možné dojít k závěru o užívání napadené ochranné známky žalobcem. Osoba zúčastněná na řízení k věci samé žádné vyjádření nepodala. Soud na základě žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů. V posuzované věci vyšel z následně uvedené právní úpravy: Podle § 8 odst. 1 ZOZ vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R). Podle § 8 odst. 2 ZOZ nestanoví-li tento zákon jinak (§ 10 a 11), nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat a) označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, b) označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou, c) označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Podle § 8 odst. 3 ZOZ pro potřeby odstavce 2 se za užívání v obchodním styku považuje zejména a) umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly, b) nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením, c) dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením, d) užívání označení v obchodních listinách a v reklamě. Podle § 13 odst. 1 ZOZ pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně (§ 14 a 31), ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Podle § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky. Soud o věci uvážil takto: Námitka, že napadené rozhodnutí narušuje pokojný stav, není opodstatněná. Zákon o ochranných známkách nestanoví žádnou lhůtu, která by limitovala možnost podání návrhu na zrušení ochranné známky z důvodu uvedeného v § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ, tj. z důvodu jejího řádného neužívání po nepřetržitou dobu 5 let. To, že návrh osoby zúčastněné na řízení na zrušení napadené ochranné známky byl podán až po14 letech od jejího přihlášení žalobcem, je tedy pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí irelevantní; podstatné je pouze to, zda byl tento návrh opodstatněný. Lze konstatovat, že neužívání zapsané ochranné známky jejím vlastníkem narušuje zákonem chráněný zájem na tom, aby v rejstříku ochranných známek byly zapsány pouze takové ochranné známky, které jsou na trhu skutečně užívány k označování výrobků a služeb, a plní tak fakticky svoji funkci. Není-li ochranná známka po zákonem stanovenou dobu 5 let vlastníkem řádně užívána (a pro její neužívání neexistují řádné důvody), je povinností Úřadu takovou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby podle § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ zrušit. Další existence takové ochranné známky není v souladu se zákonem, a její zrušení rozhodnutím Úřadu proto nemůže být kvalifikováno jak narušení pokojného stavu, který by byl hoden ochrany. Nedůvodná je též hlavní námitka žalobce, že předloženými doklady v řízení před Úřadem prokázal řádné užívání napadené ochranné známky v rozhodném období. V této souvislosti soud nejprve považuje za nutné odmítnout zcela mylnou argumentaci žalobce, podle níž k prokázání řádného užívání ochranné známky postačuje i pouhé fiktivní užívání ochranné známky. Důvodem pro vyhovění návrhu na zrušení ochranné známky podanému podle § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ je nejenom prokázaná totální absence zájmu vlastníka ochranné známky o její užití, ale též neprokázání skutečného (slovy zákona řádného) užívání ochranné známky jejím vlastníkem v rozhodné době pro výrobky nebo služby, pro které byla tato známka zapsána. Soud na tomto místě poukazuje na výklad pojmu „skutečné užívání ochranné známky“ podaný v rozhodnutí SDEU č. C-40/01 „Ansul v. Ajax“, podle kterého skutečným (řádným) užíváním ochranné známky není užívání toliko symbolické, jehož jediným účelem je udržovat práva z ochranné známky, ale takové, které je spojeno s užíváním ochranné známky na trhu pro označení konkrétních výrobků a poskytovaných služeb, případně s užíváním v obchodním styku třetími osobami se souhlasem jejího vlastníka k takovému užívání ochranné známky za účelem vytvoření nebo udržení odbytu pro tyto výrobky či služby. Nepostačuje tedy symbolické či (slovy žalobce) fiktivní užívání ochranné známky, ale zákon vyžaduje užívání skutečné (řádné). Důkazní břemeno stran prokázání skutečného (řádného) užívání ochranné známky v řízení o návrhu na její zrušení podanému podle § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ přitom nese vlastník napadené ochranné známky. Není pravdou, že žalobce v rozhodné době na území České republiky dodával velké množství výrobků označených napadenou ochrannou známkou. Výrobky osoby zúčastněné na řízení předně na území České republiky nedodával žalobce, ale zcela jiný subjekt, a to společnost Fitsport – komplex s.r.o., která tyto výrobky u žalobce kupovala. Pro posouzení věci samé je však zásadní, že předmětné výrobky nebyly označeny napadenou ochrannou známkou, ale nesly označení užívané osobou zúčastněnou na řízení, která o umístění tohoto označení na předmětné výrobky rozhodla. Žalobce prokazatelně nebyl výrobcem těchto výrobků, a proto také nemohl ani v nejmenším ovlivnit to, jaké označení tyto výrobky ponesou. Žalobci tak lze přisvědčit pouze v tom, že ochranná známka je označením, pomocí kterého firmy identifikují samy sebe, své výrobky a služby, čímž se pro zákazníky odlišují od ostatních firem, které na trh přinášejí stejné nebo podobné výrobky a služby. Žalobce však rozhodně nebyl tím, kdo na český trh uváděl své výrobky, a kdo by rozhodl o tom, jaké označení tyto výrobky za účelem identifikace jejich původu ponesou. Tímto subjektem byla, jak již bylo konstatováno shora, osoba zúčastněná na řízení, jejíž označení (v té době ještě nezapsané do rejstříku ochranných známek vedeného Úřadem) předmětné výrobky nesly. Na označení umístěné na předmětných výrobcích zkrátka žalobce neměl a ani nemohl mít nejmenší vliv, neboť se nejednalo o jeho výrobky. Soud tedy dává za pravdu žalovanému, že žádný ze žalobcem předložených dokladů se netýká výrobků žalobce, které by žalobce na území České republiky distribuoval a označoval napadenou ochrannou známkou. Smyslem ochranných známek je, aby si spotřebitelé na relevantním trhu spojovali výrobky vlastníka ochranné známky právě s ním, a rozlišili je tak od výrobků nebo služeb jiné osoby. Jinak řečeno, spotřebitel by měl být na základě ochranné známky schopen rozeznat, čí výrobky nakupuje. Postup žalobce v tomto případě je s danou premisou v příkrém rozporu, neboť evokuje nežádoucí stav, kdy by si spotřebitelé měli s napadenou ochrannou známkou patřící žalobci spojovat výrobky zcela jiného subjektu (osoby zúčastněné na řízení), a to bez jeho souhlasu a vědomí. Skutečnost, že případný zájemce se mohl z rejstříku ochranných známek dozvědět, že vlastníkem napadené ochranné známky je žalobce, nic nemění na tom, že předmětné výrobky, které po zakoupení od žalobce na český trh dodávala společnost Fitsport – komplex s.r.o., nebyly označeny napadenou ochrannou známkou, ale nesly označení užívané osobou zúčastněnou na řízení, která také o umístění tohoto označení na předmětné výrobky rozhodla. Distribuci těchto výrobků na český trh v rozhodné době proto nelze v žádném případě považovat za důkaz řádného užívání napadené ochranné známky žalobcem. Z hlediska zákonnosti napadeného rozhodnutí je nepodstatné i žalobcovo tvrzení, že osoba zúčastněná na řízení si mohla své ochranné známky kdykoliv zaregistrovat. Předmětem řízení v dané věci není otázka, zda a popř. kdy osoba zúčastněná na řízení zaregistrovala u Úřadu své ochranné známky, ale to, zda žalobce v řízení o návrhu na zrušení napadené ochranné známky podaném podle § 31 odst. 1 písm. a/ ZOZ prokázal její skutečné (řádné) užívání. Soud se plně ztotožňuje se závěrem žalovaného, že důkazní břemeno v tomto směru žalobce neunesl. Napadená ochranná známka tedy byla žalovaným zrušena v souladu se zákonem. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Za splnění podmínek zakotvených v § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání (žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci). Protože žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě soud neuložil osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost a neshledal ani důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Proto ve třetím výroku tohoto rozsudku v souladu s § 60 odst. 5 s.ř.s. rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz. V Praze dne 27. září 2016 JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková