9 A 165/2013

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: CORMEN s.r.o., se sídlem Průmyslová 1420, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, IČ: 25547593, zast. Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem Praha 4, Pod Křížkem 428/4, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 1442/65, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.5.2013, č.j. 706/560/13 24039/ENV/13, sp. zn.: CHL/9/13, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 22.5.2013, č.j. 706/560/13 24039/ENV/13, sp. zn.: CHL/9/2013, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15.342,- Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. Roberta Tschöpla, advokáta.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Havlíčkův Brod, oddělení odpadového hospodářství (dále jen „Inspekce“) ze dne 27.2.2013, č.j. ČIŽP/46/CHL/SR01/1212544.004/13/HGP (dále jen „rozhodnutí v prvním stupni“) takto: I. „Výrok napadeného rozhodnutí se v části I. mění a zní následovně: CORMEN s.r.o., Průmyslová 1420 593 01 Bystřice nad Pernštejnem IČ: 255 47 593 (dále také účastník řízení nebo odvolatel) se dopustil správních deliktů 1) podle ustanovení § 34 odst. 6 písm. d) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (dále jen „chemický zákon“) tím, že jako následný uživatel uvedl na trh České republiky nebezpečné chemické směsi (dále též CHS): - Krystal sanan klasik (balení 5 l) a Krystal pine sanan (balení 5 l) klasifikované jak dráždivé, jejichž označení nebylo v souladu s požadavky chemického zákona. Na kontrolovaných označeních chyběla povinná věta dle vyhlášky č. 420/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí, příloha č. 4, písm. A, bod 5 „POZOR! Nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může uvolňovat nebezpečné plyny (chlor). Tímto jednáním účastník řízení porušil povinnost stanovenou ust. § 12 odst. 1 písm. h) chemického zákona. - Krystal podlahy s alfa alkoholem klasifikovanou jako dráždivá, jejíž označení nebylo v souladu s požadavky chemického zákona. Na kontrolovaném označení rozměr grafického symbolu nebezpečné směsi neodpovídal rozměrům předepsaným vyhláškou č. 402/2011 Sb. Tímto jednáním účastník řízení porušil povinnost stanovenou ust. § 12 odst. 1 písm. d) chemického zákona. 2) podle § 34 odst. 5 písm. a) chemického zákona tím, že jako následný uživatel uvedl na trh České republiky v období od 1.1.2012 do 12.7.2012 nebezpečnou chemickou směs: - Krystal sanan klasik (balení 5 l) klasifikovanou jako dráždivá, jejíž klasifikace nebyla v souladu s požadavky chemického zákona. Klasifikace směsi byla Xi; R31, 36/38, ale měla být na základě dostupných testů klasifikována jako Xi; R36/38, N; R50. Účastník řízení měl povinnost překlasifikovat nebezpečnou směs, a to minimálně od 23.1.2012, kdy měl k dispozici bezpečnostní list chlornanu sodného s novými údaji. Účastník řízení měl mimo jiné povinnost použít harmonizované klasifikace pro chlornan sodný dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, a to od data 1.1.2012. Tímto jednáním účastník řízení porušil povinnost stanovenou v § 4 odst. 3 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. o) chemického zákona. Za výše uvedené správní delikty se účastníku řízení ukládá podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný, to je správní delikt podle § 34 odst. 5 písm. a) chemického zákona v souladu s ust. § 34 odst. 20 písm. b) chemického zákona pokuta ve výši 50 000,- Kč (slovy padesáttisíc korun českých). Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro kraj Vysočina, Střítež 5, 588 11 Střítež u Jihlavy: Číslo účtu: 5610-17725681/0710 Konstantní symbol: 1148 Variabilní symbol: 0025547593 Specifický symbol: 4650049213 Podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu se rozhodnutí ve zbytku potvrzuje ( část. II. výroku).“ Žalobce v žalobě nejprve zrekapituloval obsah odvolání proti rozhodnutí Inspekce a napadené rozhodnutí. V prvním žalobním bodu žalobce namítl, že žalovaný sice v napadeném rozhodnutí tvrdí, že přezkoumal věcnou správnost rozhodnutí v prvním stupni v rozsahu námitek uvedených v odvolání žalobce, zákonnost rozhodnutí a průběh správního řízení, napadené rozhodnutí se však přesto nevypořádává s námitkou nedodržení kontrolního postupu, který stanoví práva a povinnosti kontrolovaného i kontrolujícího subjektu ve smyslu zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále jen „zákon o státní kontrole“), jenž je doplněn speciální úpravou dle chemického zákona. Žalobce namítl nedodržení zákonem předpokládaného kontrolního postupu, což mohlo vést k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu v oblasti subjektivního zavinění správního deliktu. V druhém žalobním bodu žalobce vytkl správním orgánům, že postupem Inspekce v rámci jedné kontrolní akce provedené dne 12.9.2012 došlo nejprve za zjištěné skutky k uložení a žalobcem následnému uhrazení pokuty ve výši 8.000,-Kč, a to na základě Příkazu vydaného dne 18.12.2012, č.j. ČIŽP/46/CHL/SR0I/1216648.001/I2/HGP, podle zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „biocidní zákon“). Tytéž kontrolou zjištěné skutky byly však dále Inspekcí zkoumány z hlediska tzv. chemického zákona. V důsledku porušení základních zásad správního trestání pak byla opětovně za zjištěné skutky uložena další, tentokrát vysoká sankce, kterou napadené rozhodnutí na základě odvolání žalobce snížilo na polovinu. Dvě samostatná správní řízení jdou k tíži žalobce, zvyšují výši uložené sankce a nepřispívají k právní jistotě a předvídatelnému stavu. Státní moc tak nešetří oprávněné zájmy žalobce, ač jí tak ukládá ústavní pořádek České republiky. Nelze přijmout argument žalovaného, že v případě, kdy sankci uloženou správním orgánem za protiprávní jednání vybírá pokaždé jiná instituce, je možné k témuž skutku vést dvě různá řízení v režimu různé právní úpravy. I dvojí skutková právní úprava umožní v jednom správním řízení posoudit správně zejména subjektivní stránku jednání žalobce, v nichž je spatřován správní delikt. Oddělená řízení takové posouzení ze své podstaty vylučují. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno poškození životního prostředí ani zdraví lidí, jeví se postup žalovaného, kdy změnil pouze výši uložené pokuty a setrval na právní argumentaci, jako nedostatečně šetřící práva žalobce a v rozporu s právním řádem České republiky. Ve třetím žalobním bodu žalobce uvedl, že v právní argumentaci Inspekce jsou používány právní předpisy, které se vztahují až k jednání uskutečněnému po účinnosti nové právní úpravy od 1.1.2012, před tímto datem nemohlo dojít k porušení právních povinností stanovených touto právní úpravou. Přesto Inspekce o tyto předpisy opřela svou argumentaci. Kontrolní protokol dle zákonné úpravy vždy váže konkrétní jednání kontrolovaného subjektu k jednotlivým právním normám uvádějícím povinnost, o jejíž nesplnění v dané kontrolní akci jde nebo jít má. Není tedy možné, aby žalovaný použil jiné právní předpisy, což na straně 6 ad bod 2 napadeného rozhodnutí činí, odvolává-li se na tehdy platnou právní úpravu. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil následovně: K námitce nedodržení kontrolního postupu předpokládaného zákonem o státní kontrole, čímž měla být způsobena vada celého procesu, žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce o tom, že Protokol o kontrolním zjištění zhotovený pracovníky Inspekce dne 3.1.2013 neodpovídá zákonné úpravě kontrolní činnosti, není pravdivé. V protokole je dostatečně popsán předmět kontroly a je z něj také zřejmé, za jaké období byla kontrola provedena. Podle § 8 odst. 2 zákona o státní kontrole dle tohoto zákona postupují kontrolní orgány jen v těch případech, kdy zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Inspekce proto v tomto případě správně postupovala podle chemického zákona. Inspekce má také zpracovaný interní předpis „Řád České inspekce životního prostředí k provádění dozoru v ochraně životního prostředí“, jehož účelem je stanovit sjednocující pravidla postupu při provádění dozoru, která respektují soudní judikaturu. Podle části druhé čl. 3 tohoto předpisu se na postup Inspekce při kontrole subsidiárně vztahuje kontrolní řád obsažený v části třetí zákona o státní kontrole, tzn. že Inspekce postupuje podle zákona o státní kontrole jen v případech, kdy zvláštní zákon nestanoví jiný postup. K námitce, že všechny skutky zjištěné kontrolní činností Inspekce měly být projednány v jednom řízení, žalovaný odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle které je nutné použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoli správního deliktu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 27/2008-67). V daném případě nejde o problém procesněprávní zásady „ne bis in idem“, nýbrž o problematiku hmotněprávního institutu souběhu správních deliktů a určení, zda se jednalo o jednočinný či více činný souběh. Podle žalobce se jednalo o jednočinný souběh, neboť šlo o jediný skutek téhož pachatele, kterým bylo spácháno více správních deliktů. V takovém případě by měly být tyto správní delikty projednány týmž správním orgánem ve společném řízení. Podle názoru žalovaného se však v daném případě jednalo spíše o souběh více činný, kdy žalobce spáchal více skutků a každý z nich je nutno posuzovat jako samostatný správní delikt. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 195/2009 dle kterého „Momentem, který dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo chtěl způsobit. Přitom se jedná o následek, který je znakem některého konkrétního trestního činu“. V daném případě se nepochybně jednalo o spáchání více správních deliktů způsobených protiprávním jednáním žalobce, které mělo různé trestněprávní následky konkretizované ve skutkových podstatách správních deliktů uvedených jednak biocidním zákoně a jednak v chemickém zákoně. Z uvedeného vyplývá, že postup Inspekce nebyl v rozporu se zákonem, když jednotlivé správní delikty projednala v samostatných správních řízeních. Pokud jde o námitku, že v argumentaci Inspekce jsou používány předpisy, které se vztahují až k jednání uskutečněnému po účinnosti nové právní úpravy od 1.1.2012 a před tímto datem nemohlo dojít k porušení právních povinností stanovených těmito předpisy, žalovaný uvedl, že povinnost správně označit směsi s názvem Krystal sanan klasik (balení 5 l) a Krystal pine sanan (balení 5 1) měl žalobce již před přijetím chemického zákona a to dle dřívější právní úpravy upravené v zákoně č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a o změně některých zákonů (dále též „ dřívější chemický zákon“) a odkázal na bod 2. – 4. napadeného rozhodnutí. Žalovaný závěrem zdůraznil, že skutkový stav, ze kterého vycházel, byl zjištěn dostatečně, žalovaný nemá pochybnosti o spáchání správních deliktů žalobcem. Pokutu ve výši 100.000,-Kč však považoval za příliš tvrdý postih vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno poškození životního prostředí ani zdraví lidí, žalobce dostatečně spolupracoval s Inspekcí a průběžně prováděl nápravná opatření. Z těchto důvodů uloženou pokutu přiměřeně snížil. Není pravdou, že by vycházel z jiné právní úpravy než Inspekce. Pouze na str. 6 bod. 2 napadeného rozhodnutí citoval dřívější chemický zákon, který též obsahoval povinnost, jejíž nesplnění je žalobci vytýkáno. Při jednání soudu strany setrvaly na svých stanoviscích. Soud dokazování neprováděl, neboť žalobce netrval na výslechu svého jednatele k otázce bezpečnostních listů a další jím navrhované důkazy byly buď součástí správního spisu (vyjádření žalobce ze dne 25.1.2013, napadené rozhodnutí), prokazovaly skutečnosti, které nebyly sporné ani rozhodné (zaplacení pokuty žalobcem) nebo je žalobce neměl k dispozici (příkaz ze dne 18.12.2012, č.j. ČIŽP/46/CHL/SR01/1216648.001/12/HGP). Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud o věci uvážil takto: V prvním žalobním bodu žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s odvolací námitkou nedodržení kontrolního postupu. Tato žalobní námitka je důvodná. Žalobce v odvolání proti rozhodnutí v prvním stupni k nedodržení kontrolního postupu namítal, že Protokol o kontrolním zjištění zhotovený Inspekcí dne 3.1.2012 neuvádí obsah pověření k provedení kontroly a časový rozsah prováděné kontroly. V tom spatřuje porušení kontrolního řádu stanoveného zákonem o státní kontrole, když kontrolní řád požaduje, aby kontrolované období bylo řádně stanoveno a uvedeno. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí k této námitce nijak nevyjádřil. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že: „Funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. Je proto nutné, aby se správní orgán v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu vypořádal s námitkami účastníků řízení, přičemž z odůvodnění jeho rozhodnutí musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, č.j. 9 As 71/2008 - 109). Obdobně z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu také vyplývá, že: „Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí zpravidla spočívající v nedostatku jeho důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Může to však způsobit i nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007 - 84). V daném případě tedy z důvodu, že se žalovaný nevypořádal s odvolací námitkou nedodržení kontrolního postupu, je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Ve druhém žalobním bodu žalobce tvrdil, že byl postižen za shodné jednání podle chemického i biocidního zákona. Za situace, kdy o těchto řízeních rozhodoval shodný správní orgán, měla být řízení spojena ke společnému projednání. Tím, že se tak nestalo, došlo k porušení zásad správního trestání. K tomu soud uvádí, že shodná námitka byla uplatněna též v odvolání proti rozhodnutí Inspekce v prvním stupni. Žalovaný se však s touto námitkou v napadeném rozhodnutí opět dostatečně nevypořádal, převzal do odůvodnění napadeného rozhodnutí pouze argumentaci Inspekce z rozhodnutí v prvním stupni, zdůvodňující nutnost vedení dvou správních řízení úpravou správních deliktů ve dvou zákonech a rozdílnou úpravou vybírání, vymáhání a příjemce pokut v těchto zákonech, nijak se však nevyjádřil k odvolací námitce dvojího postihu a porušení zásad správního trestání. Nadto v závěru napadeného rozhodnutí při odůvodňování snížení pokuty skutečnost, že byl žalobce již postižen dle biocidního zákona, zohlednil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevysvětluje, proč se dle jeho názoru jedná o více činný souběh správních deliktů, což uvádí následně až ve vyjádření k žalobě. Tuto úvahu měl však rozvést právě v napadeném rozhodnutí, nikoliv až ve vyjádření k žalobě, když z obsahu správního spisu je zřejmé, že, jak postih dle biocidního zákona, tak postih dle chemického zákona se týkal (s výjimkou skutku ad 2) napadeného rozhodnutí) nesprávného označení chemických směsí. Tyto skutečnosti činí jeho rozhodnutí nesrozumitelné a nekonzistentní, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé stanovisko žalovaného k námitce porušení zásad správního trestání uplatněným v odvolání, ačkoliv současně žalovaný z důvodu postihu i dle biocidního zákona pokutu uloženou žalobci Inspekcí snížil. Soud proto shledal žalobní námitku důvodnou. Pokud jde o třetí žalobní námitku a argumentaci chybné aplikace chemického zákona a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu i na období do konce roku 2011, kdy tato právní úprava ještě nebyla účinná a platil dřívější chemický zákon a prováděcí vyhláška č. 232/2004 Sb., bylo ve správním řízení zjištěno, že u chemických směsí Krystal sanan klasik a Krystal pine sanan chyběla povinná věta „POZOR! Nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může uvolňovat nebezpečné plyny (chlor)“, jak na výrobcích uvedených na trh v roce 2011, tak na výrobcích uvedených na trh v roce 2012. Shodně též u chemické směsi Krystal podlahy s alfa alkoholem nebyla správná velikost grafického symbolu nebezpečné směsi u výrobků uváděných na trh v roce 2011 i 2012. V obou případech se jednalo o trvající správní delikt zasahující i do roku 2012. Podle stanoviska soudu Inspekce i žalovaný postupovali v souladu se zákonem, pokud trestnost těchto deliktů posoudili podle chemického zákona účinného od 1.1.2012 a prováděcí vyhlášky č. 402/2011 Sb. Tento postup je v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který je použitelný i pro správní trestání, neboť tato otázka není ve správním právu upravena. Dle uvedeného ustanovení, změní-li se během páchání činu zákon, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je trestný čin spáchán. V případě směsí Krystal sanan klasik a Krystal pine sanan konkrétně ustanovení § 12 odst. 1 písm. h) chemického zákona v rozhodném znění znělo: „Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny tyto údaje – náležitosti označování stanovené pro nebezpečnou směs a směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, stanovené prováděcím právním předpisem.“ Tyto směsi prodávané spotřebiteli, které obsahují aktivní chlor, musí v souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky č. 402/2011 Sb. ve spojení s přílohou č. 4 písm. A bod 5. na obalech směsi obsahující více než 1% aktivního chloru obsahovat text: „Pozor! Nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může obsahovat nebezpečné plyny (chlor).“ V případě přípravu Krystal podlahy s alfa alkoholem, je pak právní závěr žalovaného v souladu s § 12 písm. d) chemického zákona v rozhodném znění, dle kterého: „Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny tyto údaje – výstražné symboly stanovené prováděcím předpisem. Dle § 7 odst. 6 prováděcí vyhlášky č. 402/2011 Sb.: „Každý grafický symbol pokrývá alespoň jednu desetinu plochy označení. V případě, že je plocha pro označení menší než 10 cm2 pokrývá každý grafický symbol ale alespoň 1 cm2. Grafický symbol je proveden v barvě černé na žlutooranžovém pozadí.“ Dle § 5 písm. b) uvedené vyhlášky: „Rozměry štítku nebo plochy obalu určené k označení nebezpečné směsi jsou nejméně 74 x 105 mm, pokud je objem obalu větší než 3 l a nepřesahuje 50 l.“ Soud přisvědčuje argumentaci žalovaného, že povinnost uvádět na výrobcích Krystal sanan klasik a Krystal pine sanan větu "POZOR! Nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může uvolňovat nebezpečné plyny (chlor)." zde byla dána i dřívějším chemickým zákonem, a to § 20 odst. 2 ve spojení s § 20 odst. 5 písm. c), odst. 7 písm. a) a přílohou č. 10 písm. A bod 5 vyhl. č. 232/2004 Sb. Chlor je třeba považovat za nebezpečnou látku (dráždivou látku) dle § 2 písm. j) dřívějšího chemického zákona. Žalobce, který se zabývá výrobou čistících a pracích prostředků, je nutno považovat dle nařízení EU č. 1907/2006 čl. 3 bod 2 ve spojení s § 2 odst. 5 a § 20 odst. 2 dřívějšího chemického zákona za zhotovitele uvádějícího na trh přípravky obsahující chlór. Dle § 20 odst. 2 téhož zákona v rozhodném znění: „Dovozce nebo zhotovitel, kteří uvádějí na trh nebezpečné přípravky klasifikované podle § 2 odst. 2, jsou povinni zajistit, aby označení na obalu splňovalo požadavky podle odst. 5 a prováděcího právního předpisu podle odst. 7.“ Dle odst. 5 písm. c) téhož ustanovení: „Na obalu nebezpečného přípravku podle odstavce 2 musí být jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny následující údaje – chemický název nebezpečné látky nebo látek přítomných v přípravku ve tvaru jednoho z názvů uvedených v Seznamu a v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 7. pokud látka není v Seznamu uvedena, musí být chemický název látky nebo látek uveden v souladu s mezinárodně uznávaným názvoslovím..“ Podle odst. 7 písm. a) téhož ustanovení: „Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti označování nebezpečných látek, nebezpečných přípravků a přípravků, které mohou představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí.“ Konečně podle přílohy č. 10 písm. A bod 5 vyhl. č. 232/2004 Sb. na obalech přípravků obsahujících více než 1% aktivního chloru musí být uvedeny následující texty: „Pozor! nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může uvolňovat nebezpečné plyny (chlor)“. I dle předchozí právní úpravy tak neuvedení této věty bylo správním deliktem dle dřívějšího chemického zákona se sazbou pokuty dle § 39a odst. 7 písm. b) cit. zákona do 3.000.000,- Kč. Touto větou tedy musely být označeny chemické směsi Krystal sanan klasik a Krystal pine sanan i před 1.1.2012. U chemické směsi Krystal podlahy s alfa alkoholem byla velikost grafického symbolu upravena v ust. § 20 odst. 5 písm. d) chemického zákona, dle kterého: „Na obalu nebezpečného přípravu podle odst. 2 musí být jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny následující údaje – výstražné symboly stanovené prováděcím právním předpisem podle odst. 7“. Dle § 9 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 232/2004 Sb. ve spojení s § 5 odst. 1 této vyhlášky a přílohou č. 4 této vyhlášky „rozměry štítku nebo plochy obalu nebezpečné látky nebo přípravku určené k označení jsou nejméně 74 x 105 mm, pokud je objem obalu větší než 3 l a nepřesahuje 50 l.“ Samotná podoba výstražného symbolu je upravena v příloze č. 4 citované vyhlášky. I dle předchozí právní úpravy byl nesprávný rozměr grafického symbolu správním deliktem dle dřívějšího chemického zákona se sazbou pokuty dle § 39a odst. 7 písm. b) cit. zákona do 3.000.000,- Kč. Absence povinné věty u nebezpečných chemických směsí Krystal sanan klasik a Krystal pine sanan, jakož i nesprávná velikost grafického symbolu nebezpečné chemické směsi Krystal podlahy s alfa alkoholem, byla správním deliktem, jak dle dřívějšího chemického zákona, tak dle chemického zákona účinného od 1.1.2012. Třetí námitka žalobce tak není důvodná. Soud zdůrazňuje, že byť předchozí právní úprava umožňovala uložit za předmětné správní delikty nižší sankci do 3.000.000,- Kč a chemický zákon účinný od 1.1.2012 umožňuje uložit sankci až do 4.000.000,- Kč, pokuta byla ale žalobci uložena na samé dolní hranici trestní sazby ve výši 50.000,- Kč. Žalobce tak nebyl postižen přísněji, než umožňoval dřívější chemický zákon. Vzhledem k tomu, že soud shledal první dvě žalobní námitky důvodné, přistoupil ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pro vady řízení podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. z důvodu ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem soudu, který ve zrušujícím rozsudku vyslovil (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud mu proto přiznal náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč a náklady právního zastoupení za 3x hlavní úkon á 3.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dle § 7, 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 3x paušální náhradu nákladů po 300,- Kč (dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky), vše zvýšeno o 21% DPH. Celková výše nákladů řízení činí 15.342,- Kč.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 14. října 2016 JUDr. Ivanka Havlíková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková