9 A 171/2016

Rubrum

Číslo jednací: 9A 171/2016 - 21 Usnesení Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Ing. P. R., bytem U., N., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, IČO: 41197518, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Žalobní tvrzení Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, regionální pobočky Praha, pobočky pro hlavní město Praha a Středočeský kraj podle § 79 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( dále jen s.ř.s.). Nečinnost žalované má dle názoru žalobce spočívat v tom, že žalovaná nerozhodla o návrhu žalobce a s ní spojené žádosti ze dne 12.9.2014 na určení neplatnosti doručení platebních výměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, a to platebních výměrů č. 441400010 a č. 2141400003 ve věci pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Žalobce tvrdí, že o jeho návrhu a žádosti ze dne 12.9.2014 na určení neplatnosti doručení platebních výměrů žalovaná dosud nerozhodla a rozhodnutí mající všechny zákonné náležitosti dle správního řádu žalobci dosud nedoručila. Uvádí, že ze strany žalované se jedná o zjevnou svévoli a libovůli a o protiprávní nečinnost v rozporu se zásadami správního řízení, v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Žalovaná tak jednala v rozporu s principem legitimního očekávání žalobce na projednání a rozhodnutí o předmětném návrhu žalobce ze dne 12.9.2014, který podal u žalované dne 15.9.2014. Žalobce považuje postup žalované za protiústavní, neboť správní orgán nekonal, a to v rozporu se zásadou legitimity, konal v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a nepostupoval v souladu se zásadami správního řízení, zejména se zásadou zákonnosti dle § 2 správního řádu. pokračování 2 9A 171/2016 Z uvedených důvodů se žalobce domáhá u soudu uložení povinnosti žalované, aby ve lhůtě 30 dnů od dne nabytí právní moci rozsudku správního soudu projednala a vydala rozhodnutí o návrhu žalobce ze dne 12.9.2014 na určení neplatnosti doručení platebních výměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky č. 4441400010 a č. 2141400003 žalobci. Současně požaduje nahradit náklady soudního řízení. Žalobce k podané žalobě připojil návrh na učinění opatření proti nečinnosti žalované ze dne 4.7.2016 a další písemná podání žalobce ze dne 4.7.2016, jímž učinil vůči žalované poslední úkon. II. Vyjádření žalované Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě uvedla, že žalobci byly dne 14.7.2014 vydány platební výměry na dlužné pojistné č. 4441400010 ve výši 1.080,- Kč a na penále č. 21414000013 ve výši 4.726,- Kč. Platební výměry byly žalobci doručeny dne 31.7.2014 dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a proti těmto platebním výměrům podal žalobce odvolání dne 15.9.2014. Odvolání bylo postoupeno k projednání a rozhodnutí rozhodčímu orgánu žalované, který dne 18.2.2015 vydal rozhodnutí ag.č.RO/367368/15/Kar. kterým odvolání zamítl a platební výměry potvrdil. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dle § 24 odst. 1 správního řádu a poté bylo vloženo do schránky. Proti tomuto rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované podal žalobce žalobu, která je vedena u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 8 Ad 8/2015, k níž se žalovaná vyjádřila a v příloze zaslala veškeré podklady týkající se uvedené věci. Tím žalovaná konstatuje, že ve věci neplatnosti doručení platebních výměrů je již vedeno soudní řízení po sp.zn. 8 Ad 8/2015, u kterého jsou také soustředěny veškeré podklady týkající se případu. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. Žalobce v dalším podání předložil k důkazu svá písemná podání, jichž se dovolává v podané žalobě a navrhuje je k provedení dokazování. III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze. Městský soud v Praze nejprve posuzoval, zda jsou dány procesní podmínky k projednání žaloby podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.). Podle § 79 odst. 1 s.ř.s ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Podstatné pro posouzení, zda je podaná žaloba projednatelná ve správním soudnictví a zda lze žalobci poskytnout ochranu proti nečinnosti žalované je vymezení předmětu ochrany, tedy toho, čeho se žalobce svým návrhem a žádostí ze dne 12.9.2014 u žalované domáhal. pokračování 3 9A 171/2016 Ze žaloby, jejích příloh i spisového materiálu je zřejmé, že se žalobce domáhal určení neplatnosti doručení platebních výměrů žalované dle § 24 odst.2 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu. Podle § 24 odst. 2 správního řádu prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. Žalobce se tedy podle citovaného zákonného ustanovení správního řádu domáhal vydání rozhodnutí o tom, zda mu byly vydané platební výměry doručeny v souladu se zákonem. Požadoval tak vydání rozhodnutí o platnosti úkonu žalované, spočívajícím v doručení platebních výměrů, které by následně mělo vliv na právní moc a účinnost platebních výměrů. V případě určení neplatnosti doručení by o dlužném pojistném a penále nebylo pravomocně rozhodnuto a řízení by nebylo ukončeno. Z tvrzení účastníků řízení (podané žaloby a vyjádření žalované) a dále ze správního spisu žalované, vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 8 Ad 8/2015, vyplývá a je nesporné, že předmětné platební výměry byly žalobci vydány, že tyto platební výměry mu byly doručovány, a že proti těmto platebním výměrům podal u Městského soudu v Praze žalobu na přezkoumání zákonnosti platebních výměrů (pod sp.zn. 8 Ad 8/2015). Žalobce se tedy domáhá ochrany proti nezákonnosti platebních výměrů správní žalobou podanou podle § 65 s.ř.s. na přezkum správního rozhodnutí. Z uvedeného je zřejmé, že domáhá-li se žalobce vydání rozhodnutí o platnosti aktu doručení rozhodnutí žalované, nedomáhá se vydání rozhodnutí ve věci samé, ale rozhodnutí o otázce, která může být, je-li namítána, předmětem posouzení v řízení o správní žalobě proti platebním výměrům a jejíž zodpovězení je relevantní pro projednání žaloby na přezkoumání zákonnosti vydaných platebních výměrů. Předpokladem pro přezkum správních rozhodnutí dle § 65 a násl. s.ř.s. je totiž prioritní zjištění, zda správní rozhodnutí (zde platební výměry) nabyly právní moci, tedy, zda byly doručeny v souladu se zákonem. Tato otázka je tak předmětem přezkumu soudem dle § 65 a násl. s.ř.s. a v dané věci je na pořadu projednání v řízení pod sp. zn., 8Ad 8/2015 za předpokladu, že žalobce vadu doručení namítal. Na základě uvedeného tak městský soud dospívá k závěru, že rozhodnutí o žádosti o určení neplatnosti doručení rozhodnutí dle § 24 odst. 2 správního řádu, není rozhodnutím ve věci samé, ale je rozhodnutím předběžné povahy, při jehož vydání se posuzuje i naplnění podmínek pro prominutí zmeškání úkonu dle § 41 správního řádu, což má vliv na další běh řízení vedoucího k vydání rozhodnutí ve věci samé. Skutečnost, že rozhodnutí o určení neplatnosti doručení není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 79 odst.1 s.ř.s., vyplývá i z právní úpravy kompetenčních výluk uvedených v ust. § 70 s.ř.s., podle jehož písm. b) je z režimu přezkumu soudem vyloučeno rozhodnutí předběžné povahy. To právě proto, že rozhodnutí předběžné povahy není rozhodnutím o veřejných subjektivních právech ve věci samé. Ke shodnému závěru dospěl i Krajský soud v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15A 112/2015, který v jiném řízení shodně vyslovil, že rozhodnutí o žádosti o určení neplatnosti doručení dle § 24 odst. 2 správního řádu je rozhodnutím předběžné povahy. pokračování 4 9A 171/2016 IV. Závěr Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, mimo jiné, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. V dané věci je neodstranitelným nedostatkem, že rozhodnutí o žádosti o určení neplatnosti doručení rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé, a proto nejsou splněny procesní podmínky pro projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti dle § 79 odst. 1 s.ř.s. Odmítnutí žaloby v této věci není na úkor ochrany práv žalobce, neboť ten se mohl domáhat posouzení správnosti postupu žalované při doručování platebních výměrů v rámci řízení o správní žalobě na přezkoumání rozhodnutí, kterou podal k městskému soudu dle § 65 s.ř.s. V uvedeném řízení je na místě argumentace, vedoucí k posouzení, zda platební výměry byly žalobci vydány a doručeny v souladu se zákonem. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Žalobce byl současně ze zákona osvobozen od soudních poplatků. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 31. ledna 2017 JUDr. Naděžda Řeháková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková