9 A 22/2026

Rubrum

č. j. 9 A 22/2026-7 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Olgy Zimové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: H. bytem X t. č. Věznice X. proti žalované: Policie ČR sídlem Přípotoční 300/12, 101 33 Praha 10 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v nezajištění náhradní hodnoty podle § 79g trestního řádu, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, („s. ř. s.“), spočívajícím v tom, že žalovaná nezajistila dle § 79g trestního řádu majetek X. a Y., a to dům a pozemek v obci X a dům a pozemek v obci Y a dále náhradní hodnotu do výše 20.000.000 Kč. V žalobě uvedl, že věc se týká řízení vedeného pod sp. zn. KRPA 124697/TČ-2025-001493 a řízení jemu předcházejících. Dle žalobce trvá trestní řízení již sedm let a stále není skončeno přípravné řízení u Policie ČR.

2. Podle § 2 s. ř. s., ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

3. Podle § 4 odst. 1 s. ř. s., soudy ve správním soudnictví rozhodují a) o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách.

4. Podle § 79g odst. 1 trestního řádu, „Zajištění náhradní hodnoty“, nelze-li zajistit věc, která je nástrojem trestné činnosti, výnosem z trestné činnosti nebo předmětem mezinárodní sankce, může Shodu s prvopisem potvrzuje A. 2 3 A 43/2026 být místo ní zajištěna náhradní hodnota, která odpovídá, byť jen zčásti, její hodnotě; přitom se postupuje obdobně podle příslušných ustanovení upravujících zajištění věci, která je nástrojem trestné činnosti, výnosem z trestné činnosti nebo předmětem mezinárodní sankce (§ 79a až 79f). Náhradní hodnotu lze zajistit osobě, která měla povinnost strpět zajištění původní věci.

5. Z textu samotné žaloby je zřejmé, že se nejedná o žalobu, jež by mohla být projednávána ve správním soudnictví, neboť nezbytnou podmínkou řízení před správním soudem je, aby žaloba směřovala proti správnímu orgánu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 s. ř. s. Z žaloby však vyplývá, že žalobce nesouhlasí s postupem policejního orgánu v konkrétním probíhajícím trestním řízení, přičemž Policie ČR zde nevystupuje jako správní orgán při výkonu veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nýbrž jako orgán činný v trestním řízení. Pouze orgán činný v trestním řízení může učinit žalobcem požadovaný úkon dle § 79g trestního řádu.

6. To potvrzuje i judikatura správních soudů, kdy např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2023, č. j. 5 As 335/2022-20, uvádí, že „Nezákonným zásahem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) a § 82 s. ř. s. nemůže být úkon policejního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení. Je tedy nutné odlišovat policejní orgán jako orgán činný v trestním řízení, kdy proti jeho úkonům nelze brojit žalobou ve správním soudnictví, a jako orgán vykonávající působnost ve veřejné správě, kdy přezkum jeho úkonů dle § 82 s. ř. s. možný je.“. Obdobně dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2016, č. j. 10 As 11/2016-153 (bod 45), „Správní soudy nemají a nemohou mít pravomoc přezkoumávat postupy orgánů činných v trestním řízení. K tomu je dle § 157a trestního řádu příslušný dozorový státní zástupce, na kterého se mohou osoby, proti kterým je vedeno trestní řízení, (…) obracet s žádostí k odstranění závad v postupu policejního orgánu.“.

7. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že v posuzované věci není dána pravomoc soudu ve správním soudnictví žalobu projednat a rozhodnout o ní, přičemž nedostatek pravomoci soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Soudu proto nezbylo, než žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout.

8. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k rozhodnutí o odmítnutí žaloby pro nedostatek pravomoci soudu se nezabýval otázkou řádné identifikace žalovaného ve smyslu § 83 s. ř. s. a vycházel z označení žalovaného žalobcem v žalobě. Jelikož zde policejní orgán nejednal v postavení správního orgánu, tak by taková identifikace ani nebyla možná.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Vzhledem k rozhodnutí o odmítnutí žaloby soud žalobce v souladu s § 6a odst. 4 zákona o soudních poplatcích ani nevyzýval k zaplacení soudního poplatku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Shodu s prvopisem potvrzuje A. 3 3 A 43/2026 Praha 30. dubna 2026 JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje A.