9 A 35/2024

Rubrum

č. j. 9 A 35/2024 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a Mgr. Olgy Zimové v právní věci žalobkyně: Obec Partutovice, IČO 00301701 sídlem Partutovice 61, 753 01 Hranice zastoupená advokátem Mgr. Martinem Látalem sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 12. 2. 2024, č. j. MZP/2023/330/2361, sp. zn. ZN/MZP/2023/330/407, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení 2 9 A 35/2024

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 4. 2024 k Městskému soudu v Praze domáhala přezkumu a zrušení rozhodnutí ministra životního prostředí (dále jen „ministr“) ze dne 12. 2. 2024, č. j. MZP/2023/330/2361, sp. zn. ZN/MZP/2023/330/407 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ministr zamítl námitky žalobkyně, coby příjemce dotace, proti opatření poskytovatele dotace - Ministerstva životního prostředí, odboru fondů EU (dále jen „žalovaný“ nebo „poskytovatel dotace“) ze dne 11. 12. 2023, č. j. MZP/2023/330/1650, sp. zn. ZN/MZP/2023/330/407 (dále jen „Opatření“) a napadené Opatření jako plně oprávněné potvrdil.

2. Opatřením poskytovatele dotace, který vykonává roli Řídícího orgánu Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – OPŽP 21+ (dále jen „ŘO OPŽP“), byla žalobkyně informována o nevyplacení části dotace ve výši 17 858 544,10 Kč (tj. 25 % z částky původně přiznané dotace ve výši 71 434 176,39 Kč) v rámci projektu registrační číslo X „Kanalizace a ČOV Partutovice“. Uvedený projekt byl realizován v rámci podlimitní veřejné zakázky na stavební práce s názvem „Kanalizace a ČOV Partutovice“ zadávané formou užšího řízení, které bylo zahájeno dne 28. 3. 2022 (dále jen „veřejná zakázka“).

3. Ke korekci přiznané dotace došlo z důvodu porušení § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZZVZ“), když žalobkyně vyloučila ze zadávacího řízení dodavatele Metrostav a.s., IČO: 00014915 (dále jen „Metrostav“) a dodavatele HOCHTIEF-Partutovice kanalizace, IČO: 46678468 (dále jen „HOCHTIEF“), přestože svá doplnění/objasnění žádosti o účast na veřejné zakázce předložili ve stanovené lhůtě, doplněné údaje nebyly hodnotícími kritérii dle § 46 odst. 2 ZZVZ a nejednalo se ani o materiální změnu žádostí o účast těchto dodavatelů.

II. Napadené rozhodnutí

4. Žalobkyně podala proti Opatření dne 27. 12. 2023 odůvodněné námitky, v nichž navrhla, aby bylo Opatření zrušeno. První námitkou namítala, že ačkoliv Opatření reflektovalo skutečnost, že vyloučení Metrostavu nemohlo mít na výsledek zadávacího řízení žádný vliv, neboť dané společnosti byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 127/2020, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2022, uložen trest spočívající mj. v zákazu účasti v zadávacích řízeních (dále jen „rozsudek Vrchního soudu“), byla i tak žalobkyni uložena finanční oprava ve výši 25 %, která byla rovněž uvedena v Oznámení o navržení finanční opravy ze dne 1. 9. 2023, č. j. SFZP 414640/2023 (dále jen „Oznámení o navržení finanční opravy“), kde se však jednalo o navržení finanční opravy z důvodu vyloučení dodavatelů HOCHTIEF i Metrostav.

5. Ve druhé námitce žalobkyně uvedla, že vyloučení dodavatele HOCHTIEF bylo provedeno po právu, neboť nejde pouze o změnu formální, ale došlo ke změně osoby na pozici člena týmu odpovědného za BOZP, což se do fyzické realizace předmětu veřejné zakázky zcela jistě promítá. K uvedenému žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 31 Af 64/2020 a na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), sp. zn. S0099/2021.

6. Ve třetí námitce žalobkyně konstatovala, že nesouhlasí s podřazením tvrzeného pochybení pod typ porušení č. 14 dle čl. II., části A. přílohy č. 1 (dále jen „porušení č. 14“) Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 15. 2. 2023, č. 22_002/0000254 (dále jen „Rozhodnutí o 3 9 A 35/2024 poskytnutí dotace“), za který je stanovena finanční oprava ve výši 25 %. Dle žalobkyně je zásadní, že tvrzené pochybení nespočívá v nedodržení, resp. nezákonné aplikaci kvalifikačních kritérií či jiných podmínek účasti, případně podmínek průběhu zadávacího řízení, kterým zadavatel ve svém důsledku změnil zadávací podmínky v průběhu posouzení nabídek. Pokud by postup žalobkyně hypoteticky porušení s vlivem na výběr dodavatele představoval, bylo by možné, s ohledem na konstrukci jednotlivých skutkových podstat (typů porušení) v příloze č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, uvažovat toliko o aplikaci typu porušení č. 24 - tzv. Jiné porušení s možným vlivem na výběr. Posledně uvedený typ porušení umožňuje uložit korekci ve výši 2 % nebo 5 % nebo 10 % dle závažnosti porušení, případně korekci 25 %.

7. V napadeném rozhodnutí ministr k první námitce konstatoval, že ačkoliv nemá vyloučení dodavatele Metrostav z pohledu průběhu a výsledků zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky žádný vliv, a tudíž by takové jednání nemělo finanční dopad, tak se žalobkyně v rámci svého postupu v zadávacím řízení na rozsudek Vrchního soudu nikterak neodvolávala, a postupovala totožně, jako ve vztahu k dodavateli HOCHTIEF, tedy postupovala v rozporu se zákonem. Tato námitka proto byla akceptována jen jako částečně relevantní ve vztahu k faktickému stavu týkajícímu se nemožnosti dodavatele Metrostav získat předmětnou veřejnou zakázku a vlivu této skutečnosti na výsledek zadávacího řízení či obecněji na hospodářskou soutěž.

8. Ke druhé námitce ministr uvedl, že změnou osoby odpovědné za BOZP nedochází ke změně nabízeného plnění, tedy nebyl nikterak dotčen předmět plnění veřejné zakázky. Rovněž se v řešeném případě nejednalo o objasnění údaje, který by představoval předmět hodnocení, kdy jediným hodnotícím kritériem byla u posuzované veřejné zakázky nejnižší nabídková cena. K rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn. 31 Af 64/2020, ministr uvedl, že v době zpracování napadeného rozhodnutí byl rozsudek přezkoumáván u Nejvyššího správního soudu, neboť proti němu byla podána kasační stížnost ze strany ÚOHS. Pokud jde o rozhodnutí ÚHOS, sp. zn. S0099/2021, ministr jej považoval k posuzovanému případu za přiléhavé, neboť z něj vyplývá, že pokud zadavatel aktivuje postup podle § 46 odst. 2 ZZVZ za účelem objasnění údajů, je účastník řízení oprávněn předložit také novou referenci a zadavatel je povinen takovou referenci přijmout a zabývat se jí.

9. Ke třetí námitce ministr shrnul, že žalobkyně v řešeném případě nedodržela podmínky průběhu zadávacího řízení, tedy v rozporu s § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučila účastníka zadávacího řízení a ve svém důsledku tak změnila zadávací podmínky (kterými je nutné chápat celkové podmínky, za nichž mělo zadávací řízení proběhnout), což mělo za následek vyřazení dodavatele HOCHTIEF, tedy odmítnutí nabídky, která odmítnuta být neměla. Žalobkyně v průběhu zadávacího řízení nepostupovala v souladu se ZZVZ, čímž došlo ke změně podmínek zadávacího řízení v jeho průběhu.

10. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 13. 2. 2024.

III. Žaloba

11. V podané žalobě žalobkyně první žalobní námitkou namítala, že nebyla zohledněna nižší závažnost domnělého pochybení. Ministr v napadeném rozhodnutí sice připustil, že vyloučení dodavatele Metrostav ze zadávacího řízení nemělo na výsledek zadávacího řízení žádný vliv, nicméně ponechal v platnosti původně uloženou finanční korekci ve výši 25 %, 4 9 A 35/2024 přestože bylo evidentní, že došlo k ponížení potenciálního vlivu identifikovaného porušení na proces zadávání veřejné zakázky. Žalobkyně odkázala na čl. I., odst. VI. části A. přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace, dle kterého: „Závažnost porušení je posuzována zejména z hlediska jeho skutečného nebo možného vlivu na výsledek výběrového/zadávacího řízení, z hlediska míry porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek a z hlediska míry porušení principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti při vynakládání veřejných prostředků.“ Pro určení závažnosti porušení, a tedy i výše finanční korekce, je dle žalobkyně rozhodující skutečný nebo možný vliv na výsledek zadávacího řízení.

12. Žalobkyně ve druhé žalobní námitce uvedla, že tvrzené porušení ZZVZ při zadávání veřejné zakázky bylo žalovaným subsumováno pod nesprávnou „skutkovou podstatu“ sazebníku finančních oprav přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pojem „zadávací podmínky“ použitý v popisu porušení č. 14 je definován § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ jako veškeré zadavatelem stanovené: 1. podmínky průběhu zadávacího řízení, 2. podmínky účasti v zadávacím řízení, 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, 4. pravidla pro hodnocení nabídek, 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ. Vzhledem k tomu, že odkazy na ZZVZ jsou obsaženy ve vlastním Rozhodnutí o poskytnutí dotace a v samotné příloze č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace (tato příloha přitom operuje rovněž s dalšími zákonnými pojmy ZZVZ), nelze nyní dle žalobkyně pojem „zadávací podmínky“ v kontextu posuzovaného případu vykládat jako „celkové podmínky, za nichž mělo zadávací řízení proběhnout“, jak se o to pokoušel ministr v napadeném rozhodnutí, a ignorovat jejich zákonnou definici. Dále žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu vztahující se k určitosti a srozumitelnosti dotačních pravidel.

13. Ve třetí žalobní námitce se žalobkyně neztotožnila s argumentem ministra, podle něhož je změna osoby odpovědné za BOZP změnou formální bez vlivu na plnění veřejné zakázky. Žalobkyně zopakovala, že změna osoby odpovědné za část BOZP nepředstavuje změnu čistě formální, ale změnu, jež se materiálně propíše do plnění předmětu veřejné zakázky, a to v tom smyslu, že na staveništi se bude pohybovat a plnění bezpečnostních předpisů bude kontrolovat a vynucovat zcela jiná osoba k tomu odborně způsobilá. Žalobkyně doplnila, že dodavatele HOCHTIEF dne 17. 5. 2022 vyzvala k následujícímu: „U člena týmu: osoba odpovědná za BOZP doložte odbornou způsobilost k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a doložte min. 3 roky praxe jako odborně způsobilá osoba.“ Žalobkyně tímto jasně vymezila prostor pro případné objasnění žádosti o účast.

14. Závěrem podané žaloby žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.

IV. Vyjádření žalovaného

15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 13. 11. 2023 odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. K první žalobní námitce žalovaný konstatoval, že i v případě, že by dodavatel Metrostav byl ze soutěže vyloučen po právu, resp. i kdyby se veřejné soutěže vůbec nezúčastnil, stále by bylo možné spatřovat postup žalobkyně rozporným se zákonem, neboť se považuje za zcela nesporné, že ve vztahu k dodavateli HOCHTIEF nebyl k vyloučení tohoto účastníka dán právní důvod a došlo tak k narušení hospodářské soutěže, za což byla stanovena finanční korekce ve stejné výši, bez ohledu na to, zda byl protiprávně vyloučen účastník jeden nebo dva. Dále žalovaný uvedl, 5 9 A 35/2024 že dle Rozhodnutí Komise C (2019) 3452 ze dne 14. 5. 2019, kterým se stanoví a schvalují pokyny ke stanovení finančních oprav, jež má Komise provést u výdajů financovaných EU v rámci sdíleného řízení v případě nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších změn (dále jen „rozhodnutí EK“), ponížení finanční opravy nepřipouští.

16. Ke druhé žalobní námitce žalovaný poukázal na skutečnost, že vytýkané pochybení bylo v souladu se zásadou rovného zacházení a kontinuálností rozhodovací praxe žalovaného podřazeno pod příslušný článek rozhodnutí EK správně, neboť žalobkyně nezohlednila, že se v posuzovaném případě nejednalo o údaje, které by představovaly kritéria hodnocení nabídky a nezabývala se otázkou, zda se jednalo o formální nebo materiální změnu žádosti o účast. Doplnění/objasnění učiněná dodavateli Metrostav a HOCHTIEF nebylo možné pokládat za nepřípustné materiální změny žádostí o účast, neboť se v obou případech pro žalobkyni jednalo o ověření skutečnosti, zda dotyčný dodavatel disponoval potřebnou zkušeností (Metrostav), resp. osobou s požadovanou odbornou způsobilostí (HOCHTIEF). Možnost nahradit nevyhovující referenci referencí jinou, a to i po uplynutí lhůty k podání žádostí o účast, vyplývá také z rozhodnutí ÚOHS, spis. zn. R0118/2021/VZ. Žalobkyní tedy byly kvalifikační požadavky (nebo technické specifikace) nesprávně použity, což mělo za následek odmítnutí nabídek, které přijaty být měly, tak jak je uvedeno v popisu nesrovnalosti č. 14 rozhodnutí EK.

17. Ke třetí žalobní námitce žalovaný konstatoval, že i nadále považuje změnu osoby odpovědné za BOZP pouze za změnu formální, nikoli za změnu materiální, neboť nová i původní osoba musely splňovat stejné požadavky na odbornost a nijak by se nelišily ani jejich povinnosti, přičemž lze mít za nesporné, že ke změně takové osoby může dojít v průběhu realizace i několikrát (ukončení pracovního poměru se zhotovitelem, nemoc, popř. úmrtí osoby), aniž by to mělo na samotnou realizaci jakýkoliv vliv. Uvedenou změnou nedochází ke změně nabízeného plnění, tedy nebyl nikterak dotčen předmět plnění veřejné zakázky ani její další parametry.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

18. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování ministra (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a to v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. O podané žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili (souhlas žalobkyně byl v souladu s § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. presumován). Soud v projednávané věci vyšel z podkladů obsažených ve správním spise, které pro posouzení a rozhodnutí věci shledal dostatečnými. Správním spisem se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

20. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem zjistil soud následující pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. 6 9 A 35/2024 21. Žalobkyně podala dne 23. 9. 2022 žádost o podporu projektu registrační číslo CZ.05.01.04/01/22_021/0000266 „Kanalizace a ČOV Partutovice“. Následovalo vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

22. V průběhu zadávacího řízení veřejné zakázky žalobkyně vyloučila 3 účastníky zadávacího řízení: mezi nimi i dodavatele Metrostav a HOCHTIEF z důvodu neprokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů.

23. V rámci posouzení správnosti postupu žalobkyně v zadávacím řízení veřejné zakázky bylo shledáno porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, o čemž byla žalobkyně informována v Oznámení o navržení finanční opravy. Na Oznámení o navržení finanční opravy reagovala žalobkyně ve vyjádření ze dne 14. 9. 2023, ve kterém přednesla obdobnou argumentaci, jako v námitkách a v podané žalobě (viz shora). V rámci oznámení o výsledku ex post kontroly ze dne 20. 9. 2023, č. j. SFZP 428054/2023 bylo žalobkyni sděleno, že neuvedla nové skutečnosti, které mají nebo mohou mít vliv na stanovení finanční opravy. Následně došlo k vydání Opatření.

24. Soud o věci uvážil následovně.

25. V prvé řadě soud ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí některou z vad, jejichž existenci je povinen zkoumat z úřední povinnosti ve smyslu § 76 s. ř. s. Protože soud neshledal důvody pro to, aby zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, které by bránily jeho přezkoumání v rozsahu namítaných žalobních bodů (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009–84), přikročil k vlastnímu přezkumu rozhodnutí v mezích žalobkyní uplatněných námitek.

26. S ohledem na obsah jednotlivých žalobních námitek přezkoumal soud předně žalobní námitku třetí, která se vztahovala k samotnému porušení Rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. porušení ZZVZ, a až poté žalobní námitku první a druhou, které se vztahovaly k výši finanční opravy. Pokud by totiž soud shledal, že k porušení Rozhodnutí o poskytnutí dotace nedošlo, odpadl by důvod pro přezkum finanční opravy uložené za toto porušení.

27. Třetí žalobní námitkou žalobkyně brojila proti závěru správních orgánů o nezákonném vyloučení dodavatele HOCHTIEF ze zadávacího řízení.

28. Žalobkyně v rámci zadávacího řízení zaslala dne 17. 5. 2022 dodavateli HOCHTIEF výzvu, kterou požadovala následující: „U člena týmu: osoba odpovědná za BOZP doložte odbornou způsobilost k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a doložte min. 3 roky praxe jako odborně způsobilá osoba.“ Na základě uvedené výzvy došlo ze strany dodavatele HOCHTIEF ke změně osoby odpovědné za BOZP. Dne 10. 10. 2022 uveřejnila žalobkyně na svém profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele dle § 217 ZZVZ v zadávacím řízení na zakázku „Kanalizace a ČOV Partutovice“, ve které mj. uvedla, že dodavatelé METROSTAV a HOCHTIEF nesplnili kvalifikační předpoklady a byly tak naplněny podmínky pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 ZZVZ.

29. Podle § 46 odst. 1 a 2 ZZVZ zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií 7 9 A 35/2024 hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

30. Uvedené ustanovení obsahuje tři způsoby manipulace s nabídkou – její objasnění, doplnění nebo změnu. Aby zadavatel mohl požadovat objasnění nabídky, musí nabídka logicky obsahovat nějakou nejasnost. Možnost objasnění nejasných skutečností má však své hranice, nepřípustným je například objasňování nejednoznačných částí nabídky, jejichž dodatečným objasněním může daný uchazeč reagovat na nabídky ostatních uchazečů a získat tak nepřípustnou výhodu (podrobněji viz rozsudek NSS ze dne 3. 6. 2015, č. j. 2 As 6/2015-38). Uchazeč může dále nabídku na žádost doplnit o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Jakákoliv jiná manipulace s nabídkou po uplynutí lhůty pro podání nabídek se považuje za změnu nabídky. Změna nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek je přitom přípustná pouze tehdy, stanoví-li tak výslovně zákon (viz text zákona: „nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“). Změna nabídky, která není zákonem výslovně připuštěna, je tudíž zakázána.

31. Dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ je poté zadavatel oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, nebo dle písm. b) téhož ustanovení, pokud nebyly údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 ZZVZ.

32. Aktuální právní úprava obsažená v § 46 ZZVZ dává zadavatelům široké možnosti pro odstraňování nejasností nebo nápravu nedostatků mimo jiné v již podaných nabídkách. Přitom je zásadně na úvaze zadavatele, zda využije svého práva vyzvat účastníka zadávacího řízení, a to i opakovaně, k doplnění nabídky ve smyslu uvedeného ustanovení (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 5. 2022, č. j. 62 Af 32/2020-216). Limitem postupu podle § 46 ZZVZ je jednak povinnost zadavatele dodržet zásady stanovené v § 6 ZZVZ, jednak zákaz doplňování těch údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení (§ 46 odst. 2 věta první ZZVZ). Také podle čl. 56 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, mohou veřejní zadavatelé dotčené hospodářské subjekty (tj. dodavatele) požádat o předložení, rozšíření, upřesnění nebo doplnění příslušných informací nebo dokumentů v přiměřené lhůtě, pokud takovou žádost vznesou v plném souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti a pokud vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, nestanoví jinak (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2024, č. j. 9 As 7/2022 – 85).

33. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 9. 2023, č. j. 5 As 346/2022-34, „[ú]čelem povolení změn v parametrech nabídky, které nejsou hodnoceny, je umožnit zadavatelům nevyloučit dodavatele, který podal nejvýhodnější nabídku podle kritérií hodnocení, pouze z důvodu formálních pochybení v nabídce, která však na výsledek hodnocení nemají žádný vliv. Tato možnost byla zadavatelům dána z praktických důvodů, jelikož s ohledem na složitost a komplexnost zadávacích řízení je jistá chybovost nevyhnutelná (a to jak na straně zadavatelů i ostatních účastníků řízení). Pro zachování reálné schopnosti zadavatele realizovat jím poptávaný předmět veřejné zakázky se však jeví jako zcela neúčelné zavazovat jej k vyloučení plně 8 9 A 35/2024 kvalifikovaného vybraného dodavatele z důvodu pochybení, která nemají vliv na hodnocení nabídek a je možné je relativně snadno odstranit právě prostřednictvím institutu objasnění/doplnění nabídky. Na druhé straně, v případě nedostatečného objasnění nabídky má zadavatel postaveno najisto, že dodavatel skutečně zadávací podmínky nesplňuje a zadavatel jej tak může (případně u vybraného dodavatele musí) vyloučit ze zadávacího řízení podle § 48 ZZVZ. Institut objasnění nabídky tak slouží k ochraně oprávněných zájmů všech účastníků zadávacího řízení, včetně zadavatele.“ 34. Nejvyšší správní soudu se v rozsudku ze dne 3. 4. 2024, č. j. 9 As 7/2022 – 85, zabýval přípustností změny v rozsahu plnění, které účastník zadávacího řízení hodlá realizovat prostřednictvím poddodavatele, kdy uvedl, „[j]estliže není obecně nepřípustný postup zadavatele, který přijal nahrazení jednoho poddodavatele novým poddodavatelem účastníka zadávacího řízení (tak jak NSS dovodil v rozsudku č. j. 5 As 346/2022-34), tím spíše není sama o sobě nepřípustná změna v rozsahu plnění, které účastník zadávacího řízení hodlá realizovat prostřednictvím poddodavatele (k čemuž došlo v nynějším případě). K obdobnému závěru dochází také komentářová judikatura, podle níž změna rozsahu plnění poskytovaného poddodavatelem není materiální změnou nabídky, která je ve smyslu § 46 odst. 2 ZZVZ zakázána, jelikož touto změnou nedochází ke změně nabízeného plnění (viz Podešva, V. et al.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2. vydání, 2023, cit. dle systému ASPI).“ 35. V nyní posuzovaném případě došlo na straně dodavatele HOCHTIEF ke změně konkrétní osoby odpovědné za oblast BOZP. S ohledem na závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudku č. j. 5 As 346/2022-34 a rozsudku č. j. 9 As 7/2022-85 nelze takovou změnu bez dalšího považovat za nepřípustnou změnu nabídky. Nejvyšší správní soud v uvedených rozhodnutích připustil, že po podání nabídky může za podmínek vyplývajících z § 46 ZZVZ dojít i ke změnám v nehodnocených částech nabídky, včetně nahrazení jednoho poddodavatele jiným nebo změny rozsahu plnění, které hodlá účastník zadávacího řízení prostřednictvím poddodavatele realizovat, pokud tím nedochází k narušení soutěže ani k obcházení podmínek účasti. Tím spíše pak nelze za nepřípustný postup zadavatele označit změnu osoby odpovědné za BOZP, jestliže nejde o hodnocený parametr nabídky a jestliže nově určená osoba splňuje požadavky stanovené zadávací dokumentací i zákonem. Nadto je oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podrobně regulována právními předpisy a změna v osobě dohlížející na dodržování těchto norem proto nemůže mít na řádnou realizaci veřejné zakázky vliv, neboť právní předpisy musí být dodržovány vždy, bez ohledu na osobu za jejich dodržování odpovědnou.

36. Z těchto důvodů proto soud neshledal třetí žalobní námitku důvodnou a ztotožnil se s názorem žalovaného a ministra, že vyloučení HOCHTIEF ze zadávacího řízení z důvodů uvedených žalobkyní nebylo v souladu se ZZVZ a s Rozhodnutím o poskytnutí dotace.

37. Následně soud přikročil k přezkumu žalobních námitek vztahujících se k sazbě uložené opravy za toto porušení.

38. Druhou žalobní námitkou žalobkyně brojila proti tomu, že porušení spočívající ve vyloučení dodavatele HOCHTIEF bylo podřazeno pod porušení č. 14 Rozhodnutí o poskytnutí dotace. 9 9 A 35/2024 39. Typ porušení č. 14 je vymezen jako „[n]edodržení či nesprávná aplikace kvalifikačních kritérií nebo technických či jiných zadávacích podmínek při posouzení a hodnocení nabídek či žádostí o účast“ s popisem porušení: „[z]adavatel při posouzení a hodnocení nabídek nedodržel stanovené zadávací podmínky, zejména technické podmínky, požadavky na kvalifikaci, obchodní podmínky nebo jiné podmínky účasti ve výběrovém/zadávacím řízení nebo podmínky průběhu výběrového/zadávacího řízení a ve svém důsledku tak změnil zadávací podmínky v průběhu posouzení nabídek, což mělo za následek přijetí či odmítnutí nabídek či žádostí o účast, které přijmuty/odmítnuty být neměly.“ 40. Žalobkyně namítala, že pojem zadávacích podmínek nelze vykládat extenzivně nad rámec jeho vymezení podle ZZVZ. Soud k tomu uvádí, že stručné označení typu porušení nelze vykládat izolovaně, nýbrž vždy ve spojení s jeho upřesňujícím popisem, kde je uvedena kategorie zadávací podmínky, pod níž jsou zařazeny technické podmínky, požadavky na kvalifikaci, obchodní podmínky nebo jiné podmínky účasti ve výběrovém/zadávacím řízení, a rovněž podmínky průběhu výběrového/zadávacího řízení. Z tohoto popisu je patrné, že stručnější vymezení typu porušení používá zadávací podmínky jako zastřešující pojem, pod který řadí i jiné podmínky účasti ve výběrovém/zadávacím řízení a podmínky průběhu výběrového/zadávacího řízení. Jestliže tedy žalobkyně nesprávně aplikovala pravidla pro vyloučení účastníka zadávacího řízení (tj. zadavatel při posouzení a hodnocení nabídek nedodržel podmínky průběhu zadávacího řízení) a v důsledku toho vyloučila dodavatele HOCHTIEF, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky, lze takové pochybení pod porušení č. 14 podřadit. Jinak řečeno, žalobkyně v průběhu zadávacího řízení nedodržela pravidla jeho vedení, což vedlo k odmítnutí žádosti o účast, která odmítnuta být neměla.

41. Soud proto uzavírá, že porušení spočívající v nezákonném vyloučení dodavatele HOCHTIEF je podřaditelné pod porušení č. 14 Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

42. Judikatura, na niž žalobkyně odkazovala, na nyní posuzovanou věc nedopadá. Tato rozhodnutí řešila situace, v nichž z textu rozhodnutí o poskytnutí dotace nebylo dostatečně zřejmé, jaké jednání má být konkrétním typem porušení postiženo. V takovém případě je namístě výklad příznivější pro příjemce dotace. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná, neboť z jednotlivých typů porušení a jejich upřesňujících popisů lze dostatečně seznat, na jaké okruhy pochybení dopadají.

43. Soud proto neshledal druhou žalobní námitku důvodnou.

44. První žalobní námitkou žalobkyně namítala, že pokud žalovaný upustil od závěru o narušení hospodářské soutěže v důsledku vyloučení dodavatele Metrostav, měla být odpovídajícím způsobem snížena i výše finanční opravy. Podle žalobkyně byla sazba 25 % stanovena s ohledem na vyloučení dvou společností (Metrostav a HOCHTIEF), a pokud bylo jako nezákonné posouzeno již jen vyloučení společnosti HOCHTIEF, nemohla sazba zůstat nezměněna.

45. Ani tuto námitku soud neshledal důvodnou. Z čl. I., odst. III. části A. přílohy č. 1 Rozhodnutí o poskytnutí dotace plyne, že finanční oprava bude „vždy stanovena paušální sazbou dle kapitoly II. – Typy porušení a sazby finančních oprav této části A.“ Podle odst. IV. platí, že „[v]ýše finanční opravy se vypočte z částky, která byla nebo má být z prostředků OPŽP poskytnuta v souvislosti s veřejnou zakázkou, u které se porušení vyskytlo.“ V odst. V. je pak uvedeno, že „[v] případě, že u veřejné zakázky bude identifikováno více porušení, výše finančních 10 9 A 35/2024 oprav stanovených za jednotlivá porušení se nesčítají a výsledná finanční oprava je stanovena s ohledem na nejzávažnější porušení.“ 46. Z citovaných ustanovení vyplývá, že rozhodující není počet jednotlivých pochybení, nýbrž sazba odpovídající nejzávažnějšímu z nich. Jestliže byla obě původně vytýkaná porušení podřazena pod tentýž typ porušení č. 14 se stejnou sazbou finanční opravy 25 %, nemohlo upuštění od jednoho z nich samo o sobě vést ke snížení výsledné sazby. Ta by se snížila pouze tehdy, pokud by odpadlo porušení určující nejvyšší použitelnou sazbu a zbývající porušení by podléhalo sazbě nižší. O takový případ se však v nyní projednávané věci nejedná. Postup žalovaného i ministra proto byl v tomto ohledu v souladu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace a ani první žalobní námitka není důvodná.

47. Nad rámec shora uvedeného soud k žalobním námitkám poznamenává, že shodná argumentace byla žalobkyní uplatněna již ve vyjádření k Oznámením o navržení finanční opravy a rovněž v podaných námitkách proti Opatření, přičemž žalovaný i ministr se s touto argumentací žalobkyně řádně a komplexně vypořádali v odůvodnění Opatření a posléze též v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jelikož soud považuje závěry správních orgánů za věcně správné a zákonné, ve zbytku odkazuje na odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí, neboť smyslem soudního přezkumu není stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č.j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86, ze dne 29. 3. 2013, č.j. 2 Afs 37/2012-47, a ze dne 30. 6. 2014, č.j. 8 Azs 71/2014-49). Tuto praxi aproboval i Evropský soud pro lidská práva ve věci Helle proti Finsku (rozhodnutí ze dne 19. 12. 1997, č. 20772/92, odst. 59 - 60), jakož i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 752/10 a ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. II. ÚS 2454/12, usnesení ze dne 4. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 1972/12, usnesení ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2266/12 atd.).

VI. Závěr a náklady řízení

48. Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

49. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. 11 9 A 35/2024 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. května 2026 JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu