1 Tz 16/66

Plný text

I. Jestliže si pachatel přivlastní věc z majetku v socialistickém vlastnictví, tím, že se jí zmocní, dopustí se trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., i když krátce po činu na naléhání poškozeného odcizenou věc vrátí. Č. 27/1966 sb. rozh.

I. Jestliže si pachatel přivlastní věc z majetku v socialistickém vlastnictví, tím, že se jí zmocní, dopustí se trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., i když krátce po činu na naléhání poškozeného odcizenou věc vrátí.

II. K ukládání trestu zvlášť nebezpečnému recidivistovi ( § 42 odst. 1 tr. zák.). (Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. 3. 1966 – 1 Tz 16/66 .) Rozsudkem okresního soudu v Příbrami ze dne 5. listopadu 1965 sp. zn. 1 T 263/65 byl obviněný odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 a 2 písm. b) a pokus trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 písm. b) tr. zák. a byl mu za to uložen podle § 247 odst. 2 tr. zák., s použitím § 42 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 roků. Současně bylo vysloveno, že trest bude vykonán podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zák. v třetí nápravněvýchovné skupině. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný uznán povinným nahradit poškozeným způsobenou škodu v celkové částce 8970,- Kčs a dva poškození byli se svými nároky na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného, podané proti tomuto rozsudku, bylo usnesením krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 1965 sp. zn. 4 To 684/65 zamítnuto jako bezdůvodné. Podle skutkových zjištění, uvedených v rozsudku okresního soudu, se obviněný trestných činů dopustil tím, že: 1. od počátku měsíce července 1965 do konce měsíce srpna 1965 na různých místech v Čechách a na Slovensku prováděl krádeže vloupáním do obytných domů, kde odcizoval především peníze, oděvní svršky a jiné věci, čímž způsobil škodu deseti občanům v celkové částce 8970,- Kčs, přičemž se dopustil těchto činů přesto, že již byl pro krádeže vícekrát soudně trestán nepodmíněnými tresty odnětí svobody, 2. dne 31. 7. 1965 v pohostinství Jednota v Chramostech, chtěl odcizit inkasní tašku s tržbou 650,- Kčs až 700,- Kčs, avšak v dokonání činu mu bylo zabráněno právě přicházejícím vedoucím L, přičemž pro majetkovou trestnou činnost byl obviněný v minulosti již mnohokráte soudně trestán. Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil usnesení krajského soudu v Praze a rozsudek okresního soudu v Příbrami ve výroku o vině pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve výroku o trestu a zařazení obviněného do nápravně výchovné skupiny a okresnímu soudu v Příbrami přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl. Z odůvodnění: Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadených rozhodnutí, jakož i řízení, které jim předcházelo, a shledal, že oběma rozhodnutími byl porušen zákon ve prospěch obviněného. Skutková zjištění soudů uvedená v bodě 1) výrokové části rozsudku okresního soudu v Příbrami jsou správná a v souladu s výsledky provedených důkazů. Všechny případy krádeží byly obviněnému prokázány výpověďmi svědků i vlastním doznáním obviněného. Správně bylo zjištěno i to, že obviněný tyto krádeže páchal výdělečně, protože si touto soustavnou trestnou činností majetkové povahy opatřoval po delší dobu jediný zdroj příjmů. Správné je i zjištění soudů, že v osobě obviněného jde o zvlášť nebezpečného recidivistu, který byl za trestné činy majetkové povahy v minulosti mnohokrát trestán, z toho po roce 1952 třikrát dlouhodobými nepodmíněnými tresty odnětí svobody, které byly vykonány a že krátce po výkonu posledního trestu odnětí svobody se opětovně dopouštěl obdobných trestných činů. Proto je správné i právní posouzení tohoto skutkového stavu jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 písm. b), § 41 písm. b) tr. zák. Vadný je však výrok o vině pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, a to už proto, že není v souladu s výsledky provedených důkazů. Podle skutkových zjištění, uvedených v odůvodnění rozsudku, která jsou v souladu s výsledky provedených důkazů, obviněný dne 31. 7. 1965 zašel v odpoledních hodinách do hostince v Chramostech, kde si poručil pivo, přičemž sledoval, kam vedoucí prodejny ukládá tržbu. Poté využil její nepřítomnosti a z pultu odcizil inkasní tašku s penězi v částce asi 700,- Kčs. Vrátil se pak opět na původní místo, kde seděl. Vedoucí prodejny však zaslechla odemykání stolku, zjistila odcizení peněz a protože v hostinci nikdo jiný v té době nebyl, naléhala na obviněného, aby je vrátil. Obviněný tak učinil až po její pohrůžce, že případ oznámí, načež z hostince odešel. Ze znění ustanovení § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. je zřejmé, že přivlastněním si věci z majetku v socialistickém vlastnictví tím, že se jí pachatel zmocní, je trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví dokonán. Věci se pak pachatel zmocní, jestliže ji odejme z faktické moci osoby, která nad ní tuto moc má, a tím vytvoří ve vnějším světě takový stav, jímž socialistickému vlastníku fakticky znemožní dispozici s věcí, přičemž však zároveň pro sebe výkon takové dispozice umožňuje. Z výše popsaného skutkového děje je tudíž patrno, že obviněný dokonal trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví okamžikem, kdy – využiv nepřítomnosti vedoucí prodejny – zmocnil se inkasní tašky s tržbou ze zásuvky stolu a tak si ji přivlastnil. Na věci nemění nic skutečnost, že obviněný krátce nato na naléhání a pod pohrůžkou vedoucí prodejny jí tašku vrátil. Proto, i když okresní prokurátor kvalifikoval v obžalobě jednání obviněného jako pokus trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, k § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., nebránilo nic okresnímu soudu v tom, aby zjištěný skutek v souladu s výsledky hlavního líčení posoudil jako dokonaný trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a nikoliv jen jako pokus tohoto trestného činu. V důsledku nepřesných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení skutku se okresní soud již nezabýval vzájemnou souvislostí tohoto skutku s činy posouzenými správně jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Rozkrádání peněz ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví se však obviněný dopustil v úzké objektivní i subjektivní souvislosti s dalšími útoky proti cizímu majetku. Jeho útok proti majetku v socialistickém vlastnictví byl jedním z článků jeho soustavné trestné činnosti namířené proti cizímu majetku, přičemž obviněný všemi těmito útoky si opatřoval jediný zdroj příjmů po celou dobu, kdy nebyl nikde zaměstnán. S ohledem na to, že i při tomto útoku šlo o čin dokonalý, měl být proto posuzován jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví spáchaný výdělečně podle § 132 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zák. ve spojení s ustanovením § 41 písm. b) tr. zák., neboť jde rovněž o trestný čin téže povahy, kterého se obviněný dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista. Za tohoto stavu měl okresní soud již při předběžném projednání obžaloby upozornit ve smyslu § 190 odst. 2 tr. ř. na možnost odchylného právního posouzení tohoto skutku v usnesení o přijetí obžaloby a za splnění podmínek uvedených v § 225 odst. 2 tr. ř. uznat obviněného vinným tímto trestným činem. Za oba trestné činy měl pak uložit obviněnému za použití § 35 odst. 1 a § 42 odst. 1 tr. zák. podle § 132 odst. 2 tr. zák. přiměřený trest odnětí svobody v horní polovině zvýšené trestní sazby. V důsledku nesprávného skutkového zjištění a jeho právního posouzení souvisejícího s bodem 2] rozsudečného výroku, došlo k tomu, že přísněji trestným činem se stal trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., podle něhož soud ukládal obviněnému úhrnný trest odnětí svobody. Přitom okresní soud i v tomto směru pochybil, když obviněnému podle § 247 odst. 2 s použitím § 41 písm. b), § 42 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložil trest odnětí svobody na 6 roků. Podle § 42 odst. 1 tr. zák. horní hranice trestní sazby odnětí svobody, stanovená ve zvláštní části trestního zákona se u zvlášť nebezpečného recidivisty zvyšuje o jednu třetinu. Zvlášť nebezpečnému recidivistovi soud uloží trest v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody. Při trestní sazbě od dvou do osmi roků odnětí svobody stanovené v ustanovení § 247 odst. 2 tr. zák. činí sazba zvýšená o jednu třetinu 2 roky až 10 roků a 8 měsíců. Horní polovina zvýšené sazby pak činí 6 roků a 6 měsíců až 10 roků a 8 měsíců. Uložením trestu odnětí svobody na 6 roků, t. j. pod horní polovinu zvýšené trestní sazby, porušil okresní soud zákon v ustanovení § 42 odst. 1 tr. zák. a § 247 odst. 2 tr. zák. ve prospěch obviněného. Okresní soud tím, že uznal obviněného v bodě 2] rozsudečného výroku vinným pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., porušil zákon v tomto ustanovení. Toto základní pochybení okresního soudu ve výroku o vině nenapravil ani krajský soud, když rozhodoval o odvolání obviněného. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí upozornil pouze na pochybení spočívající v uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranicí sazby, stanovené podle § 247 odst. 2 a § 42 odst. 1 tr. zák., kteréžto pochybení sám nemohl napravit, neboť by porušil zákon reformace in peius, obsažený v ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. Přehlédl však, že základního porušení zákona se dopustil okresní soud v bodě 2] rozsudečného výroku o vině trestným činem podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. Proto i krajský soud porušil zákon v tomto ustanovení, a to ve prospěch obviněného. Nejvyšší soud proto ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona a na návrh předsedy Nejvyššího soudu napadené usnesení krajského soudu v Praze z 8. prosince 1965 sp. zn. 4 To 648/65 zrušil. Dále zrušil i rozsudek okresního soudu v Příbrami ze dne 5. listopadu 1965 sp. zn. 1 T 263/65 ve výroku o vině pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a celý výrok o trestu a přikázal tomuto soudu, aby v rozsahu zrušení věc znovu projednal a rozhodl. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. při novém rozhodnutí je okresní soud v Příbrami vázán právním názorem Nejvyššího soudu v tomto rozsudku vysloveným. Není vázán zákazem reformace in peius uvedeným v § 264 odst. 2 tr. ř. vzhledem k tomu, že k zrušení nezákonného rozhodnutí soudu došlo na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř., ve které předseda Nejvyššího soudu navrhl nápravu pochybení soudů a k rozhodnutí Nejvyššího soudu o této stížnosti došlo ve lhůtě tří měsíců od podání stížnosti pro porušení zákona. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím