Nejvyšší soud · Usnesení

11 Tcu 110/2003

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-06-11 · ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.110.2003.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky povolil průvoz osoby vydávané k trestnímu stíhání ve Slovenské republice za účelem vyšetřování krádeží a poškozování cizí věci. Rozhodnutí se opřelo o čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání a mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Soud zjistil, že činy splňují podmínky pro vydání i na území České republiky a že nejsou promlčeny. Povolení průvozu bylo doplněno rozhodnutím o držení osoby ve vazbě během přepravy.

Rubrum

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu P. Ť. a rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. června 2003 podle § 383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněné pod č. 549/1992 Sb.) t a k t o :

Výrok

Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby P. Ť., územím České republiky pro účely trestního stíhání ve Slovenské republice, pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) trestního zákona Slovenské republiky, a to na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky ze dne 29. 5. 2003, č. j. 9378/2002-8105. Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.

Odůvodnění

: Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu P. Ť. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného z Francie k trestnímu stíhání pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákona Slovenské republiky, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) trestního zákona Slovenské republiky. Uvedené trestné činnosti se měl dopustil tím, že v době od 16. 10. 1997 do 10. 3. 1998, na území Slovenské republiky, se z části formou spolupachatelství, celkem v šesti případech, vloupal do cizích objektů a způsobil škodu odcizením věcí v celkové hodnotě nejméně 183.213,50 Sk a poškozením zařízení v celkové hodnotě nejméně 24.739,60 Sk. Na obviněného P. Ť. byl vydán Okresním soudem v Prievidzi dne 25. 4. 2002 pod sp. zn. 2T 172/98 zatýkací rozkaz, když se mu kvůli jeho pobytu v cizině nepodařilo doručit rozsudek Okresního soudu v Prievidzi ze dne 12. 5. 1999, sp. zn. 2T 172/98, kterým mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k trestnímu stíhání pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Trestní stíhání není promlčeno podle právního řádu obou států, jedná se o trestnou činnost vykazující zákonné znaky trestných činů i na území České republiky, přičemž vydávaná osoba není občanem České republiky. Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu obviněného P. Ť. za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. června 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.