11 Tcu 117/2010
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky vyhověl návrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Odsouzení se týkalo trestného činu krádeže, který je trestným činem i podle právního řádu České republiky. Zápis byl považován za odůvodněný z důvodu závažnosti činu a druhu uloženého trestu, kterým byl nepodmíněný odnětí svobody. Soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
Rubrum
11 Tcu 117/2010-7 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. ledna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. S. rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 3. dubna 2009, sp. zn. 852 Ls 231 Js 36 260/08, a to pro trestný čin krádeže podle § 234 odst. 1 č. 1, § 242 odst. 1, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 5 (pěti) měsíců.
Odůvodnění
: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 3. dubna 2009, byl R. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a pěti měsíců. Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. S. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: - v blíže nezjištěné době od 6. března 2008 22.30 hod. do 7. března 2008 22.30 hod., v M., M., Spolková republika Německo, pomocí speciálního přístroje „napíchl“ zámek dveří a tak vnikl do zaparkovaného osobního motorového vozidla značky Audi A6, v hodnotě přinejmenším 10 000,- EUR; to následně odcizil s úmyslem jej později ke svému zisku prodat, - dne 27. května 2008 mezi 13.30 hod. a 15.30 hod., v G., M., Spolková republika Německo, společně s odsouzeným A. L., pomocí speciálního přístroje „napíchl“ zámek dveří a tak vnikl do zaparkovaného osobního motorového vozidla značky Audi A6, v hodnotě přinejmenším 7 000,- EUR; to následně odcizil s úmyslem jej později ke svému zisku prodat. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku/. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. S. se pro svůj finanční prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se trestné činnosti dopustil opakovaně. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. ledna 2011 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.