11 Tcu 128/2005
V PLATNOSTINávrhu Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů Nejvyšší soud vyhověl. Odsouzení občana České republiky německými soudy se týkalo nedovoleného dovozu heroinu, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Soud shledal splněné formální i materiální podmínky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., neboť skutek je trestný i podle českého právního řádu a zápis je odůvodněn závažností činu a druhem trestu. Na odsouzení se tak hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Rubrum
U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :
Výrok
Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. H., rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 16 Ls 840 Js 50493/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 Ns 840 Js 50493/01, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství podle § 3 odst. 1 č. 1, § 30 odst. 1 č. 4, § 33 zákona o omamných prostředcích, § 25 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění
: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 16 Ls 840 Js 50493/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 Ns 840 Js 50493/01, byl J. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství podle § 3 odst. 1 č. 1, § 30 odst. 1 č. 4, § 33 zákona o omamných prostředcích, § 25 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že dne 1. 11. 2001 okolo poledne před svým obytným domem v J. přijal od blíže nezjištěného vietnamského státního příslušníka balíček ovinutý lepící fólií a zabalený do novinového papíru, obsahující 491,1 g heroinu s obsahem diacetylmorfinu 19,8 %, s tím aby jej téhož dne vydal v Ch. ve S. r. N. jinému vietnamskému státnímu příslušníku a přijal za to peníze v hotovosti. Přitom se minimálně domníval, že se jedná o omamné prostředky nemalého množství. Téhož dne okolo 14.30 hod. přicestoval s tímto balíčkem automobilem zn. Citroen CX 25, přes hraniční přechod R. do S. r. N. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. H. se dopustil zvlášť závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. listopadu 2005 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.